Chlapec (11) přišel z Ukrajiny na Slovensko úplně sám! Měl jen igelitku, rodiče zůstali doma
Situace uprchlíků prchajících před válkou z Ukrajiny je děsivá, případ, o kterém informovala slovenská policie, ale předčil úplně vše. Za strážníky na ukrajinsko-slovenskou hranici dorazil 11letý chlapec, který z ukrajinského Záporoží na východě země doputoval na Slovensko úplně sám. Měl u sebe jen igelitku, mobil a pas, rodiče museli zůstat na Ukrajině.
„Dobrovolníci se o něj ochotně postarali, odvezli ho do tepla a poskytli mu jídlo a pití, které mu zabalili na další cestu,“ napsala slovenská policie. „Všechny si získal svým úsměvem, nebojácností a odhodláním hodným skutečného hrdiny,“ dodala.
Celý příběh nakonec skončil dobře, chlapec měl na ruce a kuse papíru v pase napsané číslo, díky kterému se úřady mohly spojit s jeho blízkými. Na místě pomohl i český policista, který na hranicích vypomáhá. „Hrdina včerejší noci!“ napsala o ukrajinském chlapci mluvčí českého policejního prezidia Kateřina Rendlová.
Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od začátku ruské invaze do této země už přes 100 000 lidí. Do dnešního rána to bylo 101 529 osob, informoval mluvčí slovenského policejního prezidia Michal Slivka.
Mnoho uprchlíků nezůstalo na Slovensku, ale pokračovali k příbuzným do dalších států včetně Česka. Z Ukrajiny přes Slovensko utíkají do vlasti také stovky občanů třetích zemí. Bratislava ve spolupráci s kolegy ze zahraničí už zorganizovala repatriační lety do Indie a Maroka.
Úřady v Doněcké oblasti se rozhodly zahájit nucenou evakuaci rodin s dětmi z více než 20 osad kvůli zesílenému ruskému ostřelování, oznámil 24. ledna gubernátor Vadim Filaškin.
Úřady zintenzivnily evakuaci civilistů v Doněcké oblasti v létě a na podzim, kdy ruské síly zesílily svou ofenzívu na východě Ukrajiny. Navzdory těmto snahám zůstalo na začátku ledna v částech regionu kontrolovaných Ukrajinou přibližně 307 000 civilistů.
Rusko na své území v Bělgorodské oblasti shodilo „chytrou bombu“, informoval kanál Astra Telegram.
Bomba UMPB-250 byla nalezena ve vesnici v regionu, nedošlo k žádným obětem ani škodám na majetku. UMPB-250 používá stejnou hlavici jako FAB-250, ale je navržena jako „inteligentní“ a „klouzavá“ s integrovaným navigačním modulem a proudovou pohonnou jednotkou.
Výzkum holokaustu zažívá turbulentní vývoj, tématu se sice stále nejvíce věnují historici, ale častěji se přidávají i sociologové, antropologové a vědci ze sociálních a humanitních oborů. V rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR (AV ČR), to řekla Michala Jandák Lončíková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Trendem jsou podle ní digitální humanitní vědy a geografické přístupy, od začátku války na Ukrajině v roce 2022 se výzkum zaměřil víc i na to, jak vypadal holokaust v této zemi. V pondělí je 80. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
