Protiatomové kryty v Praze: Metro by v případě potřeby ukrylo přes čtvrt milionu lidí
Svět vyděsilo prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal během invaze na Ukrajinu povel svým jaderným silám přejít do stavu pohotovosti. I když se analytici shodují, že jde z jeho strany o strašení, vyvolal mezi lidmi paniku. Lidé tak začali skupovat jódové tablety a začali se zajímat i o to, kde mají nejbližší kryty civilní ochrany. Těch je jen v Praze přes 700 od těch největších, které jsou v metru nebo Strahovském tunelu, po stovky menších rozesetých po celém území Prahy.
Páteří systému by bylo pražské metro. Jeho součástí je velkokapacitní systém, ve kterém by se ukrylo 332 tisíc lidí. Dalších 15 tisíc by našlo úkryt ve Strahovském tunelu, který je rovněž připravený přetvořit se na protiatomový kryt, který by kromě lidí mohl ukrýt i 260 nákladních automobilů. Dalších takřka 150 tisíc lidí by našlo úkryt ve více než 700 menších krytech na území Prahy.
Protiatomové úkryty v metru
Základem sítě pražských civilních protiatomových krytů jsou tunely metra. ty jsou totiž vybaveny i jako protiatomové kryty, které by až na tři dny mohly ukrýt přes 300 tisíc lidí. Zároveň mohou v případě potřeby sloužit i k vyvedení osob tunely do okrajových částí města.
Metro je pro tento případ rozděleno na samostatné ochranné úseky, kdy by každý pojal 10 až 25 tisíc lidí. Jednotlivé úseky zpravidla tvoří dvě sousední stanice s přilehlými tunely. Kapacita krytů na jednotlivých trasách je různá:
- trasa A - 116 000 osob
- trasa B - 130 500 osob
- trasa C - 85 500 osob
O tom, že bude Pražské metro budováno jako dvouúčelová stavba se rozhodlo už v roce 1971 a rozhodnutí komunistických vlád budovat metro i jako protiatomový kryt potvrdila i Rada obrany státu v roce 1990.
Jednotlivé úseky jsou organizačně samostatné. Zásobování vzduchem, vodou a elektřinou je zajištěné centrálně. Úseky by v případě potřeby byly plynotěsně a tlakově odděleny od okolí. Ochranu před účinky jaderných zbraní by poskytla konstrukce stanic a tunelů a výška nadloží.
O zásobu vody, čistého vzduchu a elektrické energie by se v případě potřeby starala technická centra umístěná v okrajových částech Prahy, na místech, kde by nemělo hrozit jejich zavalení troskami nebo zaplavení. Zároveň by se v jejich místech neměly vyskytovat velké požáry.
Protiatomový kryt ve Strahovském tunelu
K úkrytu by v případě jaderného útoku sloužil i Strahovský tunel. Jeho západní tubus by sloužil k jako protiatomový kryt pro 15 000 osob po dobu nejméně tří dnů. Ve střední části by bylo možné ukrýt až 260 nákladních automobilů, potraviny a zdravotnický materiál.
Jako úkryt by sloužila pouze přibližně 1,5 kilometru dlouhá ražená část Strahovského tunelu. Ta může být v případě potřeby od okolí oddělena speciálními silničními uzávěrami, které jsou umístěné v železobetonových portálech na obou koncích. Ty mají i komory dodatečného vstupu. Uzavřeny by byly i větrací cesty tunelu.
Tunel je vybavený sociálním i zdravotnickým zařízením, které se nachází ve třech hygienických buňkách. Prostory by zároveň byly v případě potřeby vybaveny nutným mobiliářem a odděleny přenosnými stěnami.
Tunel byl i s krytem uveden do zkušebního denního provozu v roce 1997, o rok později byl zahájen celodenní provoz a v roce 2000 byl tunel zkolaudován.
Malé protiatomové kryty
Tento systém doplňují stovky dalších malých krytů na území Prahy. Objekty, které jsou zkolaudované jako ochranné prostory mají v době míru často jiné využití. Může tak jít o sklady, garáže, kina nebo učebny.
Kryty musí zajistit ukrytí na dobu 72 hodin. Poté musí být vyměněny filtry vzduchotechniky, doplněna pitná voda a mělo by dojít k odčerpání odpadní jímky.
Průměrná kapacita úkrytu je v Praze 1500 osob, ty největší pak mají kapacitu až 2 800 lidí. Jejich evidenci vede pražský magistrát.
Systém varování občanů - jak by se lidé dozvěděli o útoku
Hrozba útoku, stejně jako hrozba jiného závažného nebezpečí by byla vyhlášena pomocí jednotného systému varování a vyrozumění. Ten je v Česku budován od roku 1991. I když si to někdo nemusí uvědomovat, přichází s ním obyvatelé České republiky do kontaktu. Připomíná se jim každou první středu v měsíci zkouškou sirén.
V případě skutečného nebezpečí by se ovšem sirény rozezněly kolísavým tónem po dobu 140 vteřin - signál všeobecné výstrahy, lidé ho poznají tak, že jde o přibližně 7 vteřin dlouhé zapnutí sirény následované 3 vteřinami ticha. To by se opakovalo třikrát v přibližně tříminutových intervalech. Poté by následovala mluvená tísňová informace, která by obyvatele informovala o hrozícím nebezpečí. Následně je možné použít sdělovací prostředky, především rozhlas a televizi. Informace by mohly i vozidla integrovaného záchranného systému.
Kromě toho mohou sirény hlásit i požární poplach. Ten se vyhlašuje minutovým přerušovaným tónem sirény - siréna běží 25 vteřin a následuje 10 vteřin mezera.
V Záporožské oblasti zahynula při ruském útoku leteckými bombami dvojice seniorů, sdělil šéf místní správy Ivan Fedorov.
Zástupci pražského magistrátu a dopravního podniku hlavního města (DPP) dnes darovali ukrajinskému městu Černivci 15 vyřazených autobusů SOR NB 12. Mají napomoci zvládnout množství nových obyvatel, kteří do města na jihozápadě Ukrajiny přišli v důsledku ruské invaze. Autobusy dnes vyjely s ukrajinskými řidiči na cestu do válkou zasažené země. Dopravní podnik podle svého vedoucího komunikace Daniela Šabíka od napadení země Ruskem i s dnešním předáním na Ukrajinu poslal 71 vozidel.
Autobusy v pražké MHD podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) nesmí mít průměrný věk starší než devět let, takže ty starší je nutné pravidelně vyřazovat. „Jsou to autobusy, které jsou plně funkční. Počet kilometrů, které mají najetý, je takový, že ještě minimálně jednou tolik najezdí, takže si myslíme, že budou sloužit ještě dalších devět, deset let, aniž by měly zbytečné poruchy,“ řekl primátor.
Se žádostí o poskytnutí pomoci se podle informací DPP na primátora obrátil starosta města Černivci a dar zprostředkovala organizace Člověk v tísni, která je na Ukrajině významným poskytovatelem a distributorem humanitární pomoci. Město využije autobusy pro posílené MHD, která je zahlcena novými obyvateli, kterých v důsledku války ve městě přibylo asi 60.000, což je téměř čtvrtina dosavadní populace.
Steve Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve středu navštíví Rusko. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenované zdroje v Rusku a Spojených státech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov předtím nevyloučil možnost setkání Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tento týden.
„Nevylučujeme možnost takové schůzky,“ řekl mluvčí Kremlu k setkání Witkoffa s Putinem s tím, že dosavadní kontakty s Trumpovým zmocněncem byly „konstruktivní a důležité“. „Pana Witkoffa v Moskvě vždy rádi uvidíme“, dodal Peskov.
