Protiatomové kryty v Praze: Metro by v případě potřeby ukrylo přes čtvrt milionu lidí
Svět vyděsilo prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal během invaze na Ukrajinu povel svým jaderným silám přejít do stavu pohotovosti. I když se analytici shodují, že jde z jeho strany o strašení, vyvolal mezi lidmi paniku. Lidé tak začali skupovat jódové tablety a začali se zajímat i o to, kde mají nejbližší kryty civilní ochrany. Těch je jen v Praze přes 700 od těch největších, které jsou v metru nebo Strahovském tunelu, po stovky menších rozesetých po celém území Prahy.
Páteří systému by bylo pražské metro. Jeho součástí je velkokapacitní systém, ve kterém by se ukrylo 332 tisíc lidí. Dalších 15 tisíc by našlo úkryt ve Strahovském tunelu, který je rovněž připravený přetvořit se na protiatomový kryt, který by kromě lidí mohl ukrýt i 260 nákladních automobilů. Dalších takřka 150 tisíc lidí by našlo úkryt ve více než 700 menších krytech na území Prahy.
Protiatomové úkryty v metru
Základem sítě pražských civilních protiatomových krytů jsou tunely metra. ty jsou totiž vybaveny i jako protiatomové kryty, které by až na tři dny mohly ukrýt přes 300 tisíc lidí. Zároveň mohou v případě potřeby sloužit i k vyvedení osob tunely do okrajových částí města.
Metro je pro tento případ rozděleno na samostatné ochranné úseky, kdy by každý pojal 10 až 25 tisíc lidí. Jednotlivé úseky zpravidla tvoří dvě sousední stanice s přilehlými tunely. Kapacita krytů na jednotlivých trasách je různá:
- trasa A - 116 000 osob
- trasa B - 130 500 osob
- trasa C - 85 500 osob
O tom, že bude Pražské metro budováno jako dvouúčelová stavba se rozhodlo už v roce 1971 a rozhodnutí komunistických vlád budovat metro i jako protiatomový kryt potvrdila i Rada obrany státu v roce 1990.
Jednotlivé úseky jsou organizačně samostatné. Zásobování vzduchem, vodou a elektřinou je zajištěné centrálně. Úseky by v případě potřeby byly plynotěsně a tlakově odděleny od okolí. Ochranu před účinky jaderných zbraní by poskytla konstrukce stanic a tunelů a výška nadloží.
O zásobu vody, čistého vzduchu a elektrické energie by se v případě potřeby starala technická centra umístěná v okrajových částech Prahy, na místech, kde by nemělo hrozit jejich zavalení troskami nebo zaplavení. Zároveň by se v jejich místech neměly vyskytovat velké požáry.
Protiatomový kryt ve Strahovském tunelu
K úkrytu by v případě jaderného útoku sloužil i Strahovský tunel. Jeho západní tubus by sloužil k jako protiatomový kryt pro 15 000 osob po dobu nejméně tří dnů. Ve střední části by bylo možné ukrýt až 260 nákladních automobilů, potraviny a zdravotnický materiál.
Jako úkryt by sloužila pouze přibližně 1,5 kilometru dlouhá ražená část Strahovského tunelu. Ta může být v případě potřeby od okolí oddělena speciálními silničními uzávěrami, které jsou umístěné v železobetonových portálech na obou koncích. Ty mají i komory dodatečného vstupu. Uzavřeny by byly i větrací cesty tunelu.
Tunel je vybavený sociálním i zdravotnickým zařízením, které se nachází ve třech hygienických buňkách. Prostory by zároveň byly v případě potřeby vybaveny nutným mobiliářem a odděleny přenosnými stěnami.
Tunel byl i s krytem uveden do zkušebního denního provozu v roce 1997, o rok později byl zahájen celodenní provoz a v roce 2000 byl tunel zkolaudován.
Malé protiatomové kryty
Tento systém doplňují stovky dalších malých krytů na území Prahy. Objekty, které jsou zkolaudované jako ochranné prostory mají v době míru často jiné využití. Může tak jít o sklady, garáže, kina nebo učebny.
Kryty musí zajistit ukrytí na dobu 72 hodin. Poté musí být vyměněny filtry vzduchotechniky, doplněna pitná voda a mělo by dojít k odčerpání odpadní jímky.
Průměrná kapacita úkrytu je v Praze 1500 osob, ty největší pak mají kapacitu až 2 800 lidí. Jejich evidenci vede pražský magistrát.
Systém varování občanů - jak by se lidé dozvěděli o útoku
Hrozba útoku, stejně jako hrozba jiného závažného nebezpečí by byla vyhlášena pomocí jednotného systému varování a vyrozumění. Ten je v Česku budován od roku 1991. I když si to někdo nemusí uvědomovat, přichází s ním obyvatelé České republiky do kontaktu. Připomíná se jim každou první středu v měsíci zkouškou sirén.
V případě skutečného nebezpečí by se ovšem sirény rozezněly kolísavým tónem po dobu 140 vteřin - signál všeobecné výstrahy, lidé ho poznají tak, že jde o přibližně 7 vteřin dlouhé zapnutí sirény následované 3 vteřinami ticha. To by se opakovalo třikrát v přibližně tříminutových intervalech. Poté by následovala mluvená tísňová informace, která by obyvatele informovala o hrozícím nebezpečí. Následně je možné použít sdělovací prostředky, především rozhlas a televizi. Informace by mohly i vozidla integrovaného záchranného systému.
Kromě toho mohou sirény hlásit i požární poplach. Ten se vyhlašuje minutovým přerušovaným tónem sirény - siréna běží 25 vteřin a následuje 10 vteřin mezera.
Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany v Moskvě sestřelila 61 ukrajinských dronů, nejvíce nad Orelskou oblastí. Moskevský starosta Sobjanin informoval o sestřelení dvou bezpilotních letounů mířících na město. „Na místě, kde dopadly trosky (sestřeleného dronu) pracují specialisté záchranných složek,“ napsal bez dalších podrobností na telegramu.
Během noci na dnešek Rusko proti Ukrajině vyslalo 86 dronů, uvedlo letectvo napadené země. Jednotky protivzdušné obrany jich 34 sestřelily, dalších 36 zmizelo z radarů nebo bylo zneškodněno prostředky elektronického boje.
Terčem útoku ruských dronů se ve čtvrtek večer stalo i další oblastní centrum na severovýchodě země, Sumy, kde vypukl požár obytného domu, který hasiči mezitím uhasili. Nálet se obešel bez obětí a raněných, napsal šéf oblastní správy Oleh Hryhorov na telegramu. Vyzval lidi zůstat v krytech, protože nebezpečí nepominulo a letecký poplach trvá.
