Nová česká delegace míří Ukrajinu: Po Lipavském i primátor Hřib. Setká se s Kličkem

Praha je spolu s Budapeští, Bratislavou a Varšavou součástí takzvaného Paktu svobodných měst, který metropole zemí visegrádské skupiny založily v roce 2019. Hřib se svým varšavským protějškem se na Ukrajinu vydají jako reprezentanti tohoto společenství, které si vedle spolupráce v bydlení nebo ohledně klimatických změn klade za cíl ochraňovat a prosazovat svobodu, lidskou důstojnost, demokracii a právní stát. Od jeho vzniku se podle magistrátu do paktu připojilo dalších více než 20 měst z Evropy i mimo ni.

„Je zcela namístě, aby Praha a další členové Paktu svobodných měst vyjádřili hlavnímu městu Ukrajiny a jeho obyvatelům v těchto těžkých časech podporu,“ uvedl Hřib. Dodal, že města hrají při řešení globálních problémů zásadní roli a Kyjev musí zůstat svobodnou metropolí a baštou demokracie v regionu.

Lipavský v neprůstřelné vestě vyjádřil Ukrajině solidaritu. Zemanovi vzkázal: Chováme se odpovědně

Prahu a další města spojená v paktu podle Hřiba s ukrajinskou metropolí spojují stejné hodnoty a cíle a jsou také domovem mnoha ukrajinských krajanů. V Praze jich podle údajů ministerstva vnitra žije asi 70 000.

Delegace na Ukrajinu se chce zúčastnit i opoziční ODS, předseda jejího zastupitelského klubu Zdeněk Zajíček to dnes podle mluvčí pražské organizace strany Lenky Mottlové nabídl primátorovi.

„Ačkoliv můžeme mít na směřování, rozvoj a řízení našeho hlavního města rozdílné názory, jsou témata, kde cítíme morální odpovědnost aktivního vyjádření podpory a spolupráce,“ uvedla. Dodala, že strana by si náklady na cestu svého zástupce uhradila sama.

Česká republika darovala Ukrajině 4000 dělostřeleckých granátů asi za 37 milionů korun. Začátkem tohoto týdne také zemi navštívil český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Rusko v posledních měsících shromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků, čímž vyvolalo obavy Západu, že se připravuje na vojenskou akci na Ukrajině. Moskva to odmítá a tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost. Od Spojených států a NATO žádá kromě jiného záruku, že aliance nepřijme Ukrajinu za člena, a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v blízkosti Ruska. NATO i Spojené státy tento požadavek Moskvy odmítají.

Krize na Ukrajině trvá od roku 2014, kdy byl dosavadní prezident Viktor Janukovyč po masových protestech a jejich brutálním potlačení donucen uprchnout ze země.

V destabilizované zemi následně neoznačení vojáci obsadili poloostrov Krym, ruský prezident Vladimír Putin později přiznal, že šlo o ruské speciální jednotky. Po následném referendu Rusko Krym anektovalo. Na východě Ukrajiny poté proruští separatisti vyhlásili dva samozvané státy, Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku. Dosud trvající konflikt si vyžádal tisíce životů. Ukrajina a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, což Moskva popírá.