Lipavský v neprůstřelné vestě vyjádřil Ukrajině solidaritu. Zemanovi vzkázal: Chováme se odpovědně

Ukrajinci musí mít právo si sami zvolit, zda budou patřit k Západu, uvedl Lipavský při návštěvě takzvané linie dotyku v ukrajinském Donbasu. Linie od sebe odděluje ukrajinská vládní vojska a proruské separatisty ovládající od roku 2014 některé oblasti na východě Ukrajiny.

„Ukrajinci musí mít právo se rozhodnout, zda budou patřit k Západu a přiblíží se Evropské unii a Severoatlantické alianci,“ řekl Lipavský při návštěvě kontrolního bodu u města Stanycja Luhanska. „Máme historickou zkušenost, když k nám vtrhla v roce 1968 cizí vojska. Ukrajina zažívá podobnou zkušenost teď,“ dodal ministr. Podle něj nelze dopustit, aby se historie opakovala.

Vyšetřování spisu o Vrběticích? Úsměvná špionománie, míní Zeman. A dal na radu Blesku

„Jedeme vyjádřit solidaritu se zemí, která je pod velkým tlakem“

V přilbě a balistické vestě si český ministr společně se svým slovenským a rakouským protějškem Ivanem Korčokem a Alexanderem Schallenbergem udělali obrázek o vojenské a humanitární situaci v Donbasu v doprovodu gubernátora ukrajinské Luhanské oblasti Serhije Hajdaje.

„Moji kolegové z Rakouska, Slovenska a Česka jsou nyní společně ve Stanycji Luhanské,“ oznámil před polednem SEČ Kuleba s odkazem na obec nacházející se na takzvané linii dotyku, která dělí ukrajinská vládní vojska od Ruskem podporovaných separatistů na Donbase.

Lipavský chce svou cestou vyjádřit solidaritu Ukrajině, který čelí ruskému tlaku, a podpořit její územní celistvost. Novinářům to řekl krátce před odletem z Prahy. „Letíme do Kyjeva a na východ Ukrajiny, abychom se na místě podívali, co zažívá země, na jejíchž hranicích se srocuje cizí armáda,“ uvedl Lipavský. „Jedeme vyjádřit solidaritu se zemí, která je pod velkým tlakem,“ dodal s tím, že Ukrajina se vydala evropskou a euroatlantickou cestou a je ji v tom zapotřebí podpořit.

„Dnes navštívíme východ země, konkrétně Stanycju Luhanskou - městečko na linii dotyku v Luhanské oblasti, abychom se seznámili se situací přímo na místě. Zítra (v úterý) bude naše návštěva pokračovat jednáními v Kyjevě,“ uvedl na svém facebookovém profilu Korčok, který zároveň oznámil, že společně se svými protějšky z Česka a Rakouska odlétá na palubě českého speciálu na návštěvu Ukrajiny. „V napjaté situaci je důležité projevit solidaritu s Ukrajinou, naším bezprostředním sousedem,“ dodal.

Obdobně se na twitteru vyjádřil Schallenberg, který mimo jiné napsal: „Ostatně, suverenita Ukrajiny je také záležitostí naší vlastní bezpečnosti.“

Kuleba na dnešním setkání s novináři prohlásil, že velký počet návštěv západních diplomatů a delegací v Kyjevě působí jako faktor, který Rusko „zadržuje“. „Intenzivní diplomacie nyní umožňuje udržet situaci (na rusko-ukrajinské hranici) pod kontrolou,“ citovala ho agentura TASS.

Zeman zlehčoval ruskou agresi, ukrajinský ministr se zlobí: Prezidentovi poslal ostrý vzkaz

V úterý přijede do Kyjeva francouzský prezident Macron

Do Kyjeva dnes míří také šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková, která bude jednat rovněž s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Kuleba s ní hodlá probrat otázku dodávek zbraní z Německa. Berlín vyjádřil Kyjevu podporu, ale dodávat zbraně Ukrajině, stejně jako jiným zemím, dlouhodobě odmítá, kvůli čemuž si vysloužil kritiku od Kyjeva i od některých členských zemí Severoatlantické aliance.

„Německo opakovaně a veřejně toto rozhodnutí vysvětlilo. My považujeme tato vysvětlení s ohledem na Ukrajinu jako nefér. Věříme, že existuje širší prostor pro to, aby mohlo Německo jednat. Musíme respektovat postoj státu, ale to neznamená, že bychom s tím neměli pracovat,“ citovala agentura Reuters šéfa ukrajinské diplomacie.

„Nepanikaříme, připravujeme se.“ 5000 Ukrajinců demonstrovalo v Charkově proti ruské agresi

Kuleba zároveň konstatoval, že Ukrajině se v poslední době dostává větší politické, bezpečnostní a hospodářské podpory. „Její celkový objem v těchto týdnech a měsících přesáhl 1,5 miliardy dolarů a objem obranných zbraní a vojenského zařízení dodaného na Ukrajinu činí více než 1000 tun,“ oznámil ukrajinský ministr, podle něhož tato podpora posiluje pozici Ukrajiny u jednacího stolu.

Za současné klíčové téma mezinárodní politiky označil Kuleba zabránění ruskému vpádu na Ukrajinu. Uvedl, že v úterý přijede do Kyjeva francouzský prezident Emmanuel Macron, který se má dnes v Moskvě setkat s prezidentem Vladimirem Putinem.

Rusko v posledních měsících shromáždilo u hranic s Ukrajinou desítky tisíc vojáků. Vyvolalo tím obavy Kyjeva i Západu, že se připravuje na vojenskou ofenzivu na Ukrajině. Moskva popírá, že má v plánu Ukrajinu napadnout. Tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost. Od Spojených států a NATO žádá kromě jiného záruku, že aliance nepřijme za svého člena Ukrajinu, a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v blízkosti Ruska. Česká vláda stejně jako NATO či Spojené státy tento požadavek odmítá.

Vztahy Kyjeva a Moskvy jsou nepřátelské od roku 2014, kdy protesty svrhly ukrajinského proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Rusko následně anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo ozbrojené povstání proruských separatistů v Donbasu, kteří vyhlásili dvě separatistické „lidové republiky“ v Luhansku a Doněcku. Boje na východě Ukrajiny si dosud vyžádaly 14 000 životů.

Šéf české diplomacie se vyjádřil také k nedělním výrokům prezidenta Miloše Zemana, který má současnou krizi kolem Ukrajiny za válku slov a ruské invaze na Ukrajinu se neobává. „Česká vláda pracuje s informacemi bezpečnostních složek a s informacemi, které nabyla mezinárodní výměnou ze Severoatlantické aliance. Přistupujeme k tomu odpovědně,“ řekl Lipavský. „Vládní pozice je jasná. Myslím, že jsme to sdělili na celé řadě tiskových konferencí,“ řekl k postoji české vlády, která obranyschopnost ukrajinské armády podpořila dodávkou dělostřelecké munice. Sám Lipavský se vyslovil pro posílení aliančních jednotek v zemích východního křídla NATO, což Zeman odmítl.