Do Česka uteklo před válkou už 20 tisíc lidí. Fiala ve Sněmovně zmínil černý scénář kvůli palivu
Migrační vlna z Ukrajiny související s ruskou vojenskou akcí proti této zemi podle premiéra Petra Fialy (ODS) nastupuje. V posledních dnech dorazilo do Česka zhruba 20 000 lidí a tento počet bude růst, řekl dnes poslancům Fiala. Kabinet podle něho chystá legislativu pro snazší přístup Ukrajinců na český pracovní trh. Vedle toho promluvil Fiala i o tuzemských zásobách paliva, přesněji o ropě a plynu, který k nám proudí i z Ruské federace. Ropy a ropných produktů má Česko na více než tři měsíce, plyn by vydržel na měsíc při současné spotřebě. Signály o „odstřižení“ ale nemáme, jak dodal.
„Nastupuje uprchlická vlna a těžko se mluví o číslech, ale dá se říci, že v posledních dnech a hodinách k nám přišlo 20 tisíc lidí, a to číslo bude růst. Cílovou zemí jsme a budeme,“ uvedl Fiala. Ohlášená legislativní úprava by měla umožnit Ukrajincům volný přístup na trh práce bez pracovního povolení. Kabinet by ji měl předložit ke schválení ve stavu legislativní nouze.
Fiala také přiblížil poslancům systém přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl mimo jiné, že ve všech krajích budou asistenční centra, která budou sloužit jako hot spoty pro registraci nově příchozích Ukrajinců. Uprchlíci v nich zařídí všechny nezbytné úkony od registrace po zdravotní prohlídku, případně nasměrování na pracovní trh, poznamenal premiér.
Sklad s pohonnými hmotami v Rostovské oblasti, kde ruští hasiči už šestým dnem bojují s požárem, se stal znovu terčem dronového útoku. Napsal to dnes server Meduza s odvoláním na telegramové kanály Shot, Baza nebo Astra. Při boji s ohněm, jenž vypukl ve skladu s pohonnými hmotami ve městě Proletarsk po útoku bezpilotních letounů 18. srpna, se podle ruských úřadů zranilo pět desítek hasičů.
Ukrajinské drony podle ruských telegramových kanálů na zařízení v Proletarsku zaútočily znovu dnes brzy ráno. Informace o zraněných po posledním útoku zatím nejsou. A z dostupných zpráv není zcela jasné, zda drony udeřily, nebo je sestřelila protivzdušná obrana. Baza píše o pádu dronu. Ruské úřady tento úder nekomentovaly.
V zařízení nadále zuří rozsáhlý požár, který vypukl po předchozím dronovém útoku. Oheň zachvátil téměř celý areál skladu s pohonnými hmotami, nedotčeny zůstávají nádrže s petrolejem, píše Meduza. Podle kanálu Shot se mohou Ukrajinci snažit požár rozšířit právě na ně.
Generální štáb ukrajinské armády o něco dříve oznámil, že útok na sklad s pohonnými hmotami v Proletarsku provedla ukrajinská vojenská rozvědka HUR společně s armádou.
Ukrajinské námořnictvo dnes potvrdilo, že v ruském přístavu Kavkaz potopilo trajekt využívaný pro přepravu pohonných hmot a zbraní na okupovaný Krym.
„Byl zničen další nepochybně vojenský cíl,“ řekl mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk. „Sloužil k dodávkám pohonných hmot pro (ruské) invazní jednotky. Trajekt se potopil a tento přístav (Kavkaz) se nedá používat, dokud nebude trajekt odstraněn,“ uvedl také.
Podle Fjodora Babenkova, šéfa okresní správy v Těmrjuku, pod který spadá přístav Kavkaz, převážel trajekt 30 železničních cisteren s pohonnými hmotami.
Kavkaz patří mezi největší ruské přístavy v Černém moři.
O údajném úderu na Kurskou jadernou elektrárnu píše dnes ruská agentura TASS s odvoláním na zdroj v ruských bezpečnostních složkách, podle kterého Rusové zneškodnili bezpilotní letoun v blízkosti elektrárny. Kyjev se k obvinění nevyjádřil a podobná tvrzení stran konfliktu, který rozpoutalo Rusko v roce 2022, přičemž se za dramatických okolností zmocnilo i ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, nelze ihned nezávisle ověřit.
„V noci 22. srpna 2024 se kyjevský režim pokusil spáchat akt jaderného terorismu pomocí dronu kamikadze na atomovou elektrárnu nacházející se v Kurčatově v Kurské oblasti. Ukrajinský bezpilotní letoun byl sestřelen v bezprostřední blízkosti jaderné elektrárny ruskými prostředky elektronického boje,“ cituje TASS nejmenovaný zdroj z ruských bezpečnostních složek. Agentura také píše, že vrak dronu byl nalezen nedaleko skladu vyhořelého jaderného paliva.
Z pokusu o útok na Kurskou jadernou elektrárnu obvinil Ukrajinu už o den dříve ruský prezident Vladimir Putin, na jehož rozkaz ruská invazní vojska v únoru 2022 zahájila rozsáhlou invazi do sousední země. Šéf Kremlu neuvedl podrobnosti ani nepředložil důkazy na podporu svého tvrzení, podotkla agentura Reuters. Gubernátor Kurské oblasti Alexej Smirnov Putinovi na zasedání ruských činitelů řekl, že situace v elektrárně je stabilní. Ruské ministerstvo obrany už minulý vinilo Ukrajinu, že plánuje útok na tuto elektrárnu, což Kyjev popřel.
Putin ve čtvrtek dále uvedl, že Rusko o věci informovalo Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), která slíbila místo poslat své zástupce, aby situaci vyhodnotili.
Ministerský předseda před poslanci zopakoval, že Česko zřídilo zastřešující web koordinující veškerou pomoc a telefonní linku pro Ukrajince. Každý člověk, který dorazí do Česka s ukrajinskou SIM kartou a přihlásí se do české mobilní sítě, navíc dostane krátkou textovou zprávu se základními kontaktními údaji a informacemi.
A připomněl i vyslání 50 českých policistů na slovensko-ukrajinské hranice. Ti dorazili na místo určení včera. „Je to pro nás výhodné, policisté mají informace přímo z místa a máme lepší přehled o tom, jaká je cílová země uprchlíků. Víme pak, kolik lidí zhruba odejde do ČR. Policie i u nás zařídila preventivní opatření,“ uvedl.
Fiala také připomněl, že Česko poskytlo Ukrajině vojenskou techniku a munici asi za 600 milionů korun. „Budeme dál hledat možnosti a na základě požadavků ukrajinské strany i v této oblasti pomáhat,“ dodal.
Fiala: Signály o přerušení dodávek paliva nemáme
„V tuto chvíli nemusíme mít obavu o dostatek energie a energetických surovin, pokud jde o ropu a plyn v České republice, ale pracujeme i s těmi černějšími signály,“ řekl dnes Fiala. S odvoláním na společnost Net4Gas uvedl, že nejsou signalizovány potíže s dodávkami. Dodávky podle něj proudí v nasmlouvaném objemu a nejsou signály, že by tomu mělo být jinak. Firma Net4Gas zajišťuje mezinárodní přepravu plynu přes Českou republiku.
Fiala připomněl, že podle evropských pravidel má mít Česko zásoby ropy na 90 dní. Česko to podle něj naplňuje a má i něco navíc.
„Pokud jde o plyn, tam je situace komplikovanější, tam totiž existuje i jiný způsob obchodování, a protože tam není státní role v případě zásobníků tak významná. Zásobníky plynu mají kapacitu kolem 4 miliard metrů krychlových, a pokud jde o přepočet na obyvatele, tak kapacity zásobníků plynu jsou jedny z nejvyšších v Evropě – opakuji, pokud jde o přepočet na obyvatele. Aktuálně je tam uskladněno 700 milionů metrů krychlových, což při soustavných spotřebách vystačí asi na měsíc,“ uvedl předseda vlády a podotkl, že je dobře, že se dostáváme do teplejších fází.
Dodal také, že s měsíční zásobou se počítá v případě, že by se proud zastavil úplně. Plyn ale může proudit ze čtyř míst, jak dodal. Kdyby tak Rusko zastavilo plyn, je Evropa schopná pro tento rok nahradit zdroje plynu od jiných dodavatelů, dodal.
