ONLINE: Kyjev a Oděsa pod palbou, Rusové vyslali 315 dronů. A výměna těl padlých vázne

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu třemi řízenými střelami a více než padesátkou dronů, oznámilo ráno na facebooku ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila 46 bezpilotních letounů. Rusové podruhé během dvou dní zaútočili na energetickou infrastrukturu Sumské oblasti, upozornila stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Regionální úřady informovaly o útoku na město Sumy.

O útoku na muniční sklad psal už dříve například telegramový kanál Astra s odvoláním na svědectví místních obyvatel, který rovněž zveřejnil noční záběry, na kterých jsou vidět a slyšet vzdálené exploze a požáry. Podle zprávy státní tiskové agentury RIA Novosti z roku 2018 budovalo Rusko v Toropci místo pro skladování raket, munice a výbušnin, napsal Reuters.

Gubernátor regionu Igor Rudeňa podle serveru Meduza uvedl, že oblast v noci napadly ukrajinské drony a v důsledku pádu jejich trosek vypukl požár. Městská správa mezitím nařídila částečnou evakuaci obyvatel Toropce do sousedního města, napsala BBC. Správa Zapadodvinského okresu Tverské oblasti později podle Reuters ohlásila výpadky v dodávkách elektřiny. Důvod neuvedla. Místní školy přešly na online výuku. Tento region sousedí s okresem, kde leží Toropec. Zprávy se zatím nezmiňují o případných obětech nebo zraněných.

Ukrajinský dronový útok zničil v ruské Tverské oblasti sklad se střelami Iskander, Točka-U a řízenými bombami, řekl médiím zdroj z tajné služby SBU.

Ruské úřady oznámily částečnou evakuaci třináctitisícového města Toropec v Tverské oblasti. Média informují o útoku ukrajinských dronů, které podle některých nepotvrzených zpráv zasáhly muniční sklad, a o silných explozích. Ruské úřady zásah muničního skladu nepotvrdily, regionální činitelé informují pouze o útoku ukrajinských bezpilotních letounů. Toropec leží několik set kilometrů severozápadně od Moskvy, nedaleko hranic s Běloruskem.

Nad ukrajinským územím pracovala podle BBC protivzdušná obrana, a to zejména nad centrální Kyjevskou, Poltavskou a Kirovohradskou oblastí. Svědek Reuters slyšel v ukrajinské metropoli výbuchy. Zatím není jasné, jaké následky si noční ruský útok vyžádal.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek podle agentury TASS nad nejméně pěti oblastmi sestřelila 54 ukrajinských dronů. Obec Toropec v Tverské oblasti evakuovala část obyvatel po požáru, který podle tamních úřadů způsobil útok ukrajinského dronu, píše agentura Reuters. 

Dobré ráno, vážení čtenáři,

Severní Korea dnes vypálila nejméně dvě střely ze svého východní pobřeží, uvedly Jižní Korea a Japonsko. Jihokorejská agentura Jonhap informuje o několika balistických raketách krátkého doletu, které KLDR vyslala. Podle japonské pobřežní stráže a armády dopadly dvě rakety do moře, napsala agentura AP.

Severní Korea za poslední dva roky výrazně navýšila počet raketových testů a prohloubila vojenskou spolupráci s Ruskem, které od roku 2022 vede vojenskou agresi vůči Ukrajině. Jižní Korea se Spojenými státy reagovaly rozšířením vlastních vojenských cvičení, které Pchjongjang považuje za nácvik invaze.

Na diplomacii Vladimir Putin neslyší, žádné země se nebojí, prohlásil jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj. A Putinovy řeči o možném mírovém jednání jsou jen divadlo pro třetí země. Celý článek čtěte ZDE.

Ve městě Novoekonomichne v Doněcké oblasti Rusové zničili i kostel.

„Ruský jaderný polygon na souostroví Nová země je připraven kdykoliv znovu začít s jadernými testy, pokud k tomu z Moskvy přijde rozkaz.“ Podle agentury Reuters to řekl velitel tohoto prostoru.

Moskva nepodnikla test jaderných zbraní od roku 1990. Někteří západní a ruští analytici ale upozorňují, že ruský prezident Vladimir Putin by takový test mohl nařídit s cílem odstrašit Západ v případě, pokud umožní používat Ukrajině své dalekonosné zbraně k útokům v ruském týlu. Někdejší Sovětský svaz na polygonu na Nové zemi v Severním ledovém oceánu podnikl více než 200 jaderných testů a v roce 1961 tam armáda odpálila vůbec nejsilnější jadernou bombu.

Místo bedlivě sledují západní špionážní satelity vzhledem k tomu, že loni v létě satelitní snímky z otevřených zdrojů ukázaly, že na základně se staví. Její velitel Andrej Sinicyn poskytl rozhovor oficiálnímu vládnímu listu Rossijskaja Gazeta, což agentura Reuters označuje za neobvyklou věc. Základna je „připravená na obnovení plnohodnotných testovacích aktivit. Personál je připravený. Pokud přijde rozkaz, můžeme se zkouškami kdykoliv začít,“ řekl.

Ruská nezávislá novinářka Maria Ponomarenková vyhlásila hladovku na protest proti podmínkám svého věznění. Ruské úřady jí loni udělily trest odnětí svobody ve výši šesti let za to, že veřejně odsoudila ruskou agresi na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters. Novinářka na jaře 2022 vystoupila na podporu Ukrajiny, když dala najevo nesouhlas s bombardováním divadla v Mariupolu. Loni v únoru ji soud v západosibiřském Barnaulu poslal do vězení na šest let.

Většina nezávislých ruských médií působí v zahraničí. Ponomarenková pracovala pro RusNews, jeden z mála nezávislých internetových deníků, který vychází pouze v ruštině a cílí zejména na ruské čtenáře. Nyní čtyři jeho novináři, včetně Ponomarenkové, sedí za mřížemi.

Minulý týden ve čtvrtek dopisovatel listu Sobesednik, jedněch z posledních nezávislých tištěných novin, uvedl, že pozastavuje vydávání. Stalo se tak několik dní poté, co ho ruské úřady přidaly na seznam „zahraničních agentů“. Sobesednik se dostal do sporu s úřady už dříve v letošním roce, když věnoval celou dvojstranu úmrtí opozičního politika a odpůrce Kremlu Alexeje Navalného. RusNews informoval, že Ponomarenková aktuálně čelí novému obvinění z napadení dozorce ve věznici. Podle bývalé moskevské radní Julije Galjaminové zaměstnanci věznice zfalšovali úřední dokumenty v její neprospěch a na základě nich poté přesunuli Ponomarenkovou na samotku. V pondělí proto během soudního slyšení ohlásila, že drží protestní hladovku.

Britská veřejnoprávní stanice BBC na svém ruskojazyčném webu uvedla, že její projekt zaměřený na ověřování faktů nazvaný BBC Verify označil záběry ukrajinského vojáka probodnutého mečem za čerstvé a skutečné. Pořízené jsou podle projektu nedávno v obci Novohrodivka v Doněcké oblasti. Její dobytí ruské ministerstvo obrany oznámilo 8. září.

Podle serveru Ukrajinska pravda provedla Ukrajina úspěšný úder na muniční sklady ruských okupantů v obsazeném Mariupolu na jihu Doněcké oblasti. „Poznamenáváme, že druhý den za sebou jednotky námořních sil provedly raketový úder na důležité nepřátelské muniční sklady u Mariupolu, které byly objeveny rozvědkou,“ uvedl server. „Podle potvrzených zpráv úder zničil jak infrastrukturu skladů, tak tuny munice, kterou útočníci hromadili pro použití na území Ukrajiny,“ sdělilo prý serveru tiskové oddělení námořnictva. 

Rusové provedli nálety na civilní infrastrukturu Hluchova v Sumské oblasti, dva muži byli zraněni. Informovala o tom prokuratura Sumské oblasti. „Podle vyšetřování 17. září 2024 kolem 10:00 hodin s použitím metod vedení války zakázaných mezinárodním právem svrhli okupanti podle předběžných údajů tři řízené letecké bomby na civilní infrastrukturu Hluchova v Šostkovském okrese. V důsledku nepřátelského útoku byli zraněni otec a syn ve věku 64 a 34 let,“ stojí v prohlášení.

„Kromě toho bylo poškozeno nejméně 20 domácností,“ napsala agentura Ukrinform. Jako válečný zločin začala podle ní případ vyšetřovat prokuratura i tajná služba SBU. 

Zřejmě ruské drony narušily vzdušný prostor na západě Ukrajiny. „Vyhlašujeme letecký poplach ve Lvovské a Ivano-Frankivské oblasti kvůli možným vojenským operacím proti neidentifikovanému vzdušnému cíli,“ informovalo ukrajinské letectvo. 

Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec se obrátil na OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) kvůli fotografii na sociálních sítích, na níž je podle něj vidět, jak Rusové mečem pravděpodobně zabili neozbrojeného ukrajinského válečného zajatce. Veřejný ochránce lidských práv označil takové jednání za válečný zločin a porušení Ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci. Moskva se k případu zatím nevyjádřila.

Podle listu Ukrajinska pravda se fotografie objevila na sociálních sítích ráno a je na ní vidět muž v ukrajinské vojenské uniformě probodnutý mečem s nápisem „za Kursk“. Na ruce vojáka je vidět šedá lepicí páska, což znamená, že měl před popravou pravděpodobně svázané ruce, píše ukrajinský server. Zkrvavené tělo podle něj leží na silnici a vzadu je vidět dům a poškozená technika, ale není jasné, kde se místo nachází.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu upozornila, že pravost záběrů nemohla nezávisle ověřit.

„Míru barbarství a krvelačnosti nelze pochopit,“ uvedl Lubinec, podle něhož je cílem podobných „demonstrativních poprav“ demoralizovat ukrajinskou společnost. Ombudsman se obrátil na mezinárodní organizace s požadavkem, aby zaznamenaly další ruské porušení lidských práv. 

Německou opoziční konzervativní unii CDU/CSU povede do parlamentních voleb v příštím roce kritik předchozího vedení Angely Merkelové, zastánce pomoci Ukrajině a předseda CDU Friedrich Merz. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes oznámil předseda sesterské bavorské CSU Markus Söder, který byl považován za Merzova největšího rivala. CDU/CSU by volby podle současných průzkumů s více než 30 procenty hlasů vyhrála, Merz by se tak mohl stát příštím německým kancléřem. Volby do Spolkového sněmu se v Německu uskuteční příští září.

Počet Ukrajinců a Rusů zabitých nebo zraněných ve dva a půl roku trvající válce dosáhl odhadem jednoho milionu, napsal dnes list The Wall Street Journal (WSJ). Vysoké ztráty na obou stranách způsobují problémy na bojišti, ale vyvolávají také demografické obavy. Obě země se podle deníku už před konfliktem potýkaly s úbytkem populace a další ztráta obyvatel na ně bude mít z dlouhodobého hlediska devastující vliv. V odhadech WSJ přitom není zahrnut počet civilních obětí.

Celkové počty obětí ruské války na Ukrajině lze jen odhadovat. Rusko ani Ukrajina oficiální statistiky svých vojenských ztrát neuvádějí a někdy zveřejňují počty, kterým se všeobecně nedůvěřuje. WSJ nyní píše, že v bojích padlo přibližně 80.000 ukrajinských vojáků a dalších 400.000 jich bylo zraněno. Odkazuje se přitom na informace lidí obeznámených se situací a utajovaný ukrajinský odhad ztrát z dřívějška letošního roku.

Odhady západních zpravodajských služeb ohledně ruských obětí se liší, některé uvádějí počet zabitých až kolem 200.000 a zraněných přibližně 400.000, píše americký deník.

Ruská armáda podnikla v noci na dnešek dronový útok na energetická zařízení v ukrajinské Sumské oblasti, která se nachází u hranic s Ruskem. Na platformě Telegram to ráno uvedla regionální správa, podle níž musely být na záložní energetické systémy připojeny některé objekty kritické infrastruktury, jako jsou nemocnice nebo vodovodní systémy. Ukrajinské letectvo oznámilo, že v noci sestřelilo 34 z 51 ruských dronů, píše Ukrajinska pravda. Moskva hlásí likvidaci 16 ukrajinských dronů nad ruským územím.

„Škody jsou v Konotopském, Ochtyrském a Sumském okrese,“ uvedla sumská oblastní správa k následkům ruského vzdušného útoku. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci podle ní v tomto regionu sestřelila 16 ruských útočných dronů typu Šáhed. Sumská oblast se nachází na severu Ukrajiny a sousedí s ruskou Kurskou oblastí, kam na začátku srpna pronikla ukrajinská armáda a obsadila část ruského území. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Majitel Facebooku americká společnost Meta Platforms zakázala ruským státním médiím vysílání na své platformě. Tvrdí, že tyto stanice používaly klamavou taktiku k provádění tajných vlivových operací na internetu. S odkazem na sdělení Mety o tom informuje agentura Reuters. Očekává se, že zákaz vstoupí v platnost v několika příštích dnech.

„Po pečlivém zvážení jsme rozšířili naše pokračující vymáhání práva proti ruským státním médiím. Rossija segodňa (ruská mediální skupina působící na Západě pod zkratkou RT) a další spřízněné subjekty mají nyní celosvětově zakázán přístup k našim aplikacím kvůli zahraničnímu vměšování,“ uvedla Meta v písemném prohlášení. Pod Metu spadají kromě Facebooku také aplikace Instagram, WhatsApp a Threads.

Ztráty obrněné techniky, která by měla ruské pěchotě otevřít cestu do ukrajinských měst a vesnic, přesáhly 10.000 kusů. Při tomto tempu ztrát by Rusko přibližně za rok mohlo přijít o schopnost zásobovat bojující armádu nezbytným množstvím techniky, upozornil server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady.

Od začátku války Rusko přišlo o 10.037 kusů obrněné techniky, spočítal specializovaný nizozemský web Oryx, který který na základě fotografií a záběrů z otevřených zdrojů vede statistiky zničených zbraní na ukrajinském bojišti. Uvedený údaj zahrnuje 3376 tanků, včetně 159 nejmodernějších T-90 různých verzí, 5000 bojových vozidel pěchoty a výsadkářů a obrněných transportérů a více než 1500 dalších obrněných vozidel.

Dobré ráno, vážení čtenáři,
mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) oznámila, že po 32 letech musela ukončit svou činnost v Rusku. Stalo se tak poté, co jí ruské ministerstvo spravedlnosti v létě zrušilo registraci, bez které pobočky zahraničních nevládních organizací nesmějí v Rusku působit, uvedl list Kommersant. Lékaři bez hranic se v poslední době starali o ukrajinské uprchlíky na západě Ruska, kde také pomáhali obyvatelům ostřelovaného pohraničí, dodal server Meduza.

Lékaři bez hranic působili v Rusku od roku 1992 a za tu dobu v zemi uskutečnili desítky programů, sahající od pomoci bezdomovcům či nakaženým virem HIV až po po spolupráci s úřady a akademiky při zavádění pokročilých metod léčby tuberkulózy. Působili v různých regionech, včetně Moskvy, Petrohradu či Čečenska.

Lidská práva jsou v Rusku pošlapávána čím dál víc, upozornila ve své dnes zveřejněné zprávě zvláštní zpravodajka Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová. Například odsouzených politických vězňů je v zemi nyní 1372, stojí v dokumentu, podle něhož jsou stále ostřeji pronásledováni především kritici ruské války proti Ukrajině.

„Nyní je tu strukturální, státem podporovaný systém pošlapávání lidských práv,“ konstatovala Bulharka, kterou Rada OSN pro lidská práva do funkce zvláštní zpravodajky jmenovala loni. Systém je podle její zprávy zaměřený na potlačování občanské společnosti a politické opozice. Obránci lidských práv, novináři a kritici války jsou obžalováváni pod průhlednými záminkami a odsuzováni k dlouhým trestům vězení, upozorňuje zpráva.

Ve vazbě tito lidé údajně mučení, uvádí zpráva. Političtí vězni jsou drženi na samotkách, jiní jsou nuceně posíláni do psychiatrických klinik.

Gubernátor ruské Kurské oblasti Alexej Smirnov dnes nařídil evakuaci obyvatel vesnic, které leží v 15kilometrové zóně přiléhající k hranicím s Ukrajinou. Výzvu obyvatelům zveřejnil na telegramu. Ze strany ruských úřadů se jedná o reakci na ukrajinský vpád do této západoruské oblasti, píše agentura AFP.

Úřady evakuují Rylskyj a Chomutovskyj okres „v zájmu zajištění bezpečnosti“, uvedl Smirnov a obyvatele vyzval, aby k této situaci přistupovali s pochopením a řídili se doporučeními úřadů. Na evakuaci dohlížely bezpečnostní složky a místní samosprávy.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes výnosem navýšil tabulkový počet ruských vojáků o asi 180.000 na celkových 1,5 milionu. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách Kremlu. Je to potřetí od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, co Moskva rozšířila řady armády, připomněl ruskojazyčný server BBC.

Předchozím výnosem z loňského prosince Putin stanovil počet příslušníků ozbrojených sil na 2,2 milionu lidí, včetně 1,3 milionu vojáků. Dnes zveřejněný dekret, který vstoupí v platnost letos 1. prosince, hovoří celkem o 2,38 milionu lidí včetně 1,5 milionu aktivních vojáků.