ONLINE: Rusové vrátili těla 1212 padlých vojáků. A srbský prezident Vučić na Ukrajině

Je třeba investovat do vlastní i ukrajinské bezpečnosti a Rusku ukázat, že hranice platí, řekl český ministr zahraničí Lipavský na Slovensku.

Ruská strana stále neví, kolik padlých ruských vojáků jí Ukrajina předá. Dnes to podle agentury TASS prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že Rusko je naopak k výměně mrtvých vojáků připraveno a že nákladní vozy s těly jsou již na hranicích.

Peskov řekl, že těla ve vozech jsou na hranicích už několik dní. „Vše je připraveno k jejich převozu na Ukrajinu,“ uvedl mluvčí. Ukrajinská strana se k nynějšímu vývoji zatím nevyjádřila.

V pondělí Rusko a Ukrajina shodně informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců, která potrvá několik dní. Na této výměně a také na předání těl padlých se minulé pondělí domluvili v Istanbulu zástupci Ruska a Ukrajiny. Rusko uvedlo, že půjde o nejrozsáhlejší výměnu od začátku války. Propuštěno má být nyní celkem přes tisíc zajatců na obou stranách, kteří jsou zraněni nebo mladší 25 let. Další část výměny se týká padlých.

Spoluzakladatelé Československa Tomáš Garrigue Masaryk a Milan Rastislav Štefánik ukázali, že i v nejistých časech je možné se pevně držet svých hodnot. Český ministr zahraničí Jan Lipavský to řekl na zahájení diskusního fóra českých a slovenských akademiků a historiků při své návštěvě Slovenska.
Český ministr poukázal na pokusy o rozdělování současného světa na základě práva silnějšího. „Vidíme snahy o narušení principu suverenity a územní integrity. Vidíme pokusy o návrat o mocenskému rozdělování světa, kde rozhoduje právo silnějšího. Nejviditelnějším příkladem je nevyprovokovaná agrese Ruska vůči Ukrajině,“ řekl šéf české diplomacie na diskusním fóru na zámku v Topolčiankách. Ten byl letním sídlem prvního československého prezidenta Masaryka.

 Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po rozsáhlých nočních úderech ruských dronů vyzval k okamžitému uvalení nových sankcí na Moskvu. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyjv na síti X napsal, že je důležité, aby svět nyní nemlčel, ale podnikl konkrétní kroky. Ukrajina v noci na dnešek čelila podle letectva útoku 315 dronů a sedmi raket, většina mířila na Kyjev a také na Oděsu.

„Je nezbytné, aby odpovědí na tento a další podobné ruské útoky nebylo mlčení světa, ale konkrétní kroky,“ vyzval Zelenskyj. „Kroky od Ameriky, která má sílu přinutit Rusko k míru. Kroky od Evropy, která nemá jinou možnost, než být silná. Kroky od ostatních z celého světa, kteří volali po diplomacii a konci této války - a které Rusko ignoruje,“ dodal.

Rusko v noci na dnešek vypustilo na Ukrajinu 315 dronů a sedm raket. Podle agentury Reuters to oznámilo ukrajinské letectvo s tím, že hlavním cílem útoku byl Kyjev, drony ale mířily mimo jiné i na Oděsu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že Kyjev čelil jednomu z největších vzdušných úderů od počátku ruské invaze v únoru 2022. Zelenskyj bez upřesnění informoval o 13 zraněných a také o mrtvých, jejichž počet nezmínil.

„Celkem Rusko použilo 315 dronů včetně 250 šáhedů a sedm střel, z nich dvě byly balistické rakety severokorejské výroby,“ uvedl Zelenskyj, který tak zopakoval údaj ukrajinského letectva. Letectvo oznámilo, že zničilo a neutralizovalo 284 dronů a všechny rakety.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

Všechna moskevská letiště v noci na dnešek z bezpečnostních důvodů dočasně přerušila provoz, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na letecký úřad Rosaviacija. Ruské ministerstvo obrany předtím informovalo o útoku několika desítek ukrajinských dronů. Ruskému vzdušnému útoku čelily také Kyjev a Oděsa, úřady hlásí jednoho mrtvého.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl varuje před podceněním ruských záměrů vůči Západu a NATO. Ukrajina je pro Moskvu jen první krok na cestě na Západ, řekl Kahl v podcastu Table.Today.

„Jsme si velmi jistí, a máme pro to i zpravodajské důkazy, že Ukrajina je jen krokem na cestě na Západ,“ řekl Kahl. „V Moskvě jsou lidé, kteří už nevěří, že článek pět NATO funguje. A rádi by to otestovali,“ řekl Kahl. Pátý článek Severoatlantické smlouvy zakotvuje závazek pomoci v rámci kolektivní obrany Severoatlantické aliance.

Izrael pomohl posílit protivzdušnou obranu Ukrajiny tím, že jí poskytl americké rakety Patriot, které během první války v Perském zálivu na počátku 90. let minulého století chránily Izrael před iráckými raketami. Uvedl to v rozhovoru s ukrajinskou novinářkou izraelský velvyslanec v Kyjevě Michael Brodsky, jehož vyjádření dnes citovala ukrajinská i zahraniční média. Ukrajina se s pomocí Západu brání čtvrtým rokem ruské agresi.

„Mimochodem, tyto systémy (Patriot) se nyní nacházejí na Ukrajině. Jsou to izraelské systémy, které byly v izraelské výzbroji na počátku 90. let. Souhlasili jsme s jejich předáním Ukrajině. Ovšem o tom se bohužel moc nemluví. Ale když se tvrdí, že Izrael nepomohl Ukrajině, tak to není pravda,“ řekl velvyslanec podle serveru RBK-Ukrajina. Brodsky neupřesnil, kdy Izrael tyto zbraně Ukrajině předal, podotkl server BBC News.

Maďarský premiér Viktor Orbán zpochybnil schopnost Ruska zaútočit na země NATO, protože „není schopno porazit ani Ukrajinu“. Uvedl to 8. června v rozhovoru pro francouzskou televizi LCI. „Na to jsou Rusové příliš slabí,“ řekl Orbán. „Nejsou ani schopni porazit Ukrajinu, takže nejsou schopni skutečně zaútočit na NATO.“

Obrazem: Návrat ukrajinských vojáků z ruského zajetí

Rusko a KLDR obnoví tento měsíc přímé železniční spojení pro cestující mezi Moskvou a Pchjongjangem, poprvé od roku 2020. Oznámily to ruské dráhy. Podle státních železnic, které mají v Rusku monopol, vlaky mezi oběma metropolemi pojedou dvakrát v měsíci, první vyjede z hlavního města Severní Koreje 17. června a cesta dlouhá více než 10.000 kilometrů potrvá osm dnů. Půjde o nejdelší přímý železniční spoj na světě, píše agentura Reuters.

Další přímé železniční spojení mezi Pchjongjangem a Chabarovskem, ležícím na východě Ruska u hranic s Čínou, má následovat o dva dny později. Spoje budou provozovat severokorejské státní dráhy. V případě trasy Moskva–Pchjongjang budou severokorejské vagóny připojeny k pravidelnému spoji Moskva–Vladivostok a poté znovu k jinému vlaku.

Pokud chceme mír, musíme se připravit na válku, prohlásil během dnešního projevu v Londýně generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. NATO se podle něj musí stát silnější, spravedlivější a údernější Aliancí, s tím souvisí potřeba zvýšit obranné výdaje. Rutte očekává, že účastníci nadcházejícího aliančního summitu v Haagu na konci června schválí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP.

Summit v Haagu podle Rutteho přinese transformaci NATO. „Vytvoříme lepší NATO, abychom zajistili bezpečí pro naše obyvatele,“ prohlásil Rutte v londýnském institutu Chatham House. „Kvůli Rusku se do Evropy vrátila válka, čelíme ale i hrozbám terorismu. Putinova válečná mašinerie zvyšuje rychlost. Produkují více zbraní a rychleji, než jsme si mysleli,“ dodal šéf Aliance. Rusko podle něj vyprodukuje za tři měsíce tolik munice, kolik spojenci z NATO za rok.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) chce na Slovensku se svým protějškem Jurajem Blanárem hovořit o ekonomických vztazích, ale i o pomoci Čechům a Slovákům v každodenním životě a o mezinárodní situaci včetně ruské agrese proti Ukrajině. Řekl to novinářům před odletem.

V Topolčiankách si ministři připomenou osobnosti společné historie Tomáše Garrigua Masaryka a Milana Rastislava Štefánika. Před 102 lety se stal zámek v Topolčiankách letním sídlem československého prezidenta. Šéfové diplomacií zahájí diskusní fórum o vzájemných vztazích, které Lipavský považuje za unikátní.

Ruské úřady pátrají po vojákovi, který i s automatickou útočnou puškou kalašnikov dezertoval z jednotky ve Volgogradské oblasti na jihu evropského Ruska a zranil dva místní obyvatele. Motivem dezerce a střelby může být podle médií žárlivost.

Čtyřiatřicetiletý Maxim Valkovič, který bojoval na Ukrajině, utekl od jednotky, aby se setkal s milencem své bývalé ženy. Dotyčný na schůzku nedorazil a místo sebe na místo setkání u města Petrov Val poslal své dva kamarády. Valkovič po nich začal střílet. Jeden – těžce raněný – je na jednotce intenzivní péče, druhý podle lékařů utrpěl středně závažná zranění, napsal dnes server Meduza.

Obrazem: Návrat ukrajinských vojáků z ruského zajetí

Šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě Andrij Kovalenko dnes uvedl, že žádná z informací Rusů o jejich ofenzivě v Dněpropetrovské oblasti neodpovídá realitě.

Rusko tvrdí, že udeřilo na vojenské letiště v Dubně v Rivnenské oblasti. Jde podle něho o jeden z odvetných útoků za operaci, kterou Ukrajina před několika dny podnikla proti ruským vojenským letištím. Informaci o útoku na letiště v Dubně nelze nezávisle ověřit, nicméně ještě dříve než na oficiálním telegramovém účtu ruského ministerstva obrany se objevovala v různých prokremelských zdrojích.

Prostředky na psychosociální pomoc, duševní zdraví a zdravé stárnutí pro ukrajinské seniory, kteří do České republiky uprchli před válkou, poskytla pro centra duševního zdraví japonská vláda. Peníze mají stačit na roční pomoc pro zhruba tisícovku ukrajinských uprchlíků starších 60 let v centrech v Plzni, Praze, Brně či Ostravě, zaznělo dnes v centru Ledovec v Plzni při slavnostním zahájení projektu.

„Máme v Česku asi 17 000 seniorů z Ukrajiny, kteří opravdu potřebují pomoc. Pro ně není jednoduché se adaptovat do podmínek cizí země, je tady jazyková bariéra a další. Lidé z Ukrajiny přijeli s mnoha psychickými traumaty. Je tady pro ně místo, kde mohou najít útočiště a bezpečný život a také duševní zdraví,“ řekl ukrajinský velvyslanec v ČR Vasyl Zvaryč.

Mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec Forum v Praze ve čtvrtek zahájí prezident Petr Pavel, on-line se připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Do Prahy na akci přijede například šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha nebo prezidentka Evropské investiční banky (EIB) Nadia Calviňová. Za Česko vystoupí premiér Petr Fiala (ODS) a několik ministrů. 

Ukrajina a Rusko informovaly o zahájení nové výměny válečných zajatců. Dnes začala výměna, která bude v několika fázích pokračovat i v nadcházejících dnech, uvedl na platformě telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Do vlasti se podle něj vracejí zranění nebo mladší 25 let.

O zahájení výměny o několik minut dříve informovalo také ruské ministerstvo obrany, podle něhož se jedná o první část výměny dohodnuté mezi ruskými a ukrajinskými zástupci minulé pondělí v Istanbulu. Počty zatím Moskva ani Kyjev neupřesnily.

„Jednotky uskupení Střed pokračovaly v postupu do hloubky nepřátelské obrany a zvětšily plochu osvobozeného území v Dněpropetrovské oblasti,“ tvrdí ruské ministerstvo obrany. Za osvobozená označuje Moskva území na Ukrajině, která její vojska obsadí. O konkrétních místech ofenzivy se prohlášení nezmiňuje. Kyjev dříve průnik Rusů do oblasti rozporoval.

Podle mapy analytického projektu DeepState blízkého ukrajinské armádě invazní síly východní hranici Dněpropetrovské oblasti nepřekročily, v její jižní a střední části jsou však v její bezprostřední blízkosti. Hrozí tak, že Dněpropetrovská oblast se po Sumské, Charkovské, Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti stane dalším ukrajinským regionem, kde se odehrávají pozemní boje.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov řekl, že armáda ofenzivu v Dněpropetrovské oblasti vede s účelem vytvořit na Ukrajině nárazníkovou zónu, která je podle něj potřebná k ochraně ruských hranic. Vznik takového pásma uvnitř ukrajinského území oznámil před časem Putin. S plánem souvisí i zesílení ruských útoků na Sumskou oblast z posledních měsíců.

Ruský prezident Vladimir Putin schválil novou námořní strategii, jejímž cílem je plně obnovit pozici Ruska coby velmoci na moři, řekl poradce Kremlu Nikolaj Patrušev. Rusko má po Číně a Spojených státech třetí největší námořnictvo na světě, nicméně během více než tři roky trvající války na Ukrajině zaznamenala tato část jeho ozbrojených sil několik významných ztrát.

Patrušev, který je Putinovým bývalým kolegou z tajné služby KGB, řekl, že šéf Kremlu dokument nazvaný Strategie pro rozvoj ruského námořnictva do roku 2050 schválil koncem května. „Pozice Ruska coby jedné z největších námořních velmocí se postupně obnovuje,“ prohlásil Patrušev v rozhovoru s listem Argumenty i fakty. Dodal, že není možné něco takového dělat bez dlouhodobé vize scénářů pro vývoj situace na světových mořích a bez určení dlouhodobých cílů ruského námořnictva. Strategie podle něho také zahrnuje poučení, jaké si Rusko vzalo z invaze na Ukrajinu. Server The Moscow Times připomíná, že významné ztráty utrpěla Černomořská flotila v důsledku ukrajinských dronových a raketových útoků. Hned zkraje ruské invaze Ukrajinci poslali ke dnu křižník Moskva, vlajkovou loď Černomořské flotily.

Pražský městský soud poslal na osm let do vězení Kolumbijce, který loni v červnu spáchal žhářský útok na pražský dopravní podnik. Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cruz také vyhostil z České republiky a uložil mu nahradit škodu zhruba 115 000 korun. Trestní senát tak schválil dohodu o vině a trestu, kterou muž uzavřel se státním zástupcem. Cizinec se přiznal. Soud ho uznal vinným z teroristického útoku a z přípravy dalšího.

Šestadvacetiletý muž chtěl podle předsedkyně senátu Danielly Sarah Sotolářové způsobit požár co nejvíce autobusů v klíčovských garážích. Sehnal si akceleranty a v nočních hodinách polil přední části tří vozidel motorovým olejem a benzinem. Autobusy zapálil, své jednání natočil na telefon a odešel. Díky včasnému zásahu zaměstnanců dopravního podniku, kteří požár uhasili, se oheň nerozšířil dál.

Cizinec podle soudkyně jednal podle pokynů muže, který na internetu vystupoval mimo jiné pod přezdívkou Adrian. Věděl také, že se Adrian domlouvá s dalšími lidmi, od kterých dostal pokyny, kde a kdy zločin spáchat. Jednal tak jako člen organizované skupiny. Kolumbijec také Adrianovi posílal fotografie dalších objektů a probíral s ním možnosti jejich zapálení. Uvažoval například o založení požáru v kině v obchodním centru na Floře.

Moskva je podle Kremlu připravena dodržet dohodu o výměně zajatců a padlých s Ukrajinou, kterou obviňuje z jejího narušování. Kyjev to dříve popřel.