ONLINE: Zelenskyj v Londýně. Muniční iniciativa běží výborně, míní Fiala

Britský výrobce spotřebního zboží Unilever dokončil prodej své ruské divize firmě Arnest Group, což je ruský výrobce parfémů, kosmetiky a výrobků pro domácnost. Firma to dnes oznámila v tiskové zprávě. Podmínky transakce nebyly zveřejněny. Prodej zahrnuje všechny obchodní aktivity a čtyři továrny Unileveru v Rusku a týká se i podnikání v Bělorusku.

Odchod Unileveru z Ruska byl jedním z nejdůležitějších rozhodnutí generálního ředitele Heina Schumachera, uvedla agentura Reuters. Ten v prvním roce od nástupu do funkce dohlížel na plán oddělit podnikání se zmrzlinou, propustit 7500 zaměstnanců a zaměřit se na 30 důležitých značek s cílem zastavit roky slabých výsledků. Unilever působí ve více než 190 zemích světa.

Ukrajinský parlament schválil návrh zákona o zvýšení válečných daní. Ruskem napadená země potřebuje více peněz, aby udržela v chodu svou ekonomiku a pokryla zvýšené výdaje na obranu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Jednotlivcům se daně od letošního roku zvednou ze stávajících 1,5 procenta na pět procent. Více odvedou i firmy a banky. Členové parlamentu návrh zákona schválili ve druhém čtení. Pro jich hlasovalo 247 ze 450.

Ukrajinská vláda v červenci zvýšila vojenské výdaje o 500 miliard hřiven (278 miliard Kč) změnou zákona o státním rozpočtu na rok 2024. Nyní schválené zvýšení daní nemusí stačit na pokrytí výpadku rozpočtu na obranu, píše agentura Bloomberg.

Nejméně čtyři raněné, včetně jednoho dítěte, a téměř tři desítky poškozených obytných domů si dnes ráno vyžádal ruský útok na Záporoží, správní středisko stejnojmenné oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady a záchranáře. Dva zraněné si vyžádal nálet ruského dronu na město Kryvyj Rih, kde poškodil pětipodlažní dům, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak. V Oděse, zasažené ve středu večer ruskými raketami, počet obětí dnes stoupl na sedm.

„Dnes ráno v nemocnici zemřel šestačtyřicetiletý pracovník přístavu. Lékaři udělali vše, co bylo v jejich silách, ale zranění byla příliš těžká,“ napsal dnes k incidentu v Oděse šéf oblastní správy Oleh Kiper na sociální síti telegram.

Ze zasaženého domu ve městě Kryvyj Rih se podle Lysaka podařilo záchranářům vyprostit sedm lidí, včetně jednoho dítěte. Dalších 26 obyvatel bylo evakuováno do bezpečí. Zraněna byla žena ve věku 82 let a dvaašedesátiletý muž.

„Vůle podporovat Ukrajinu v jejím spravedlivém boji je pořád silná u naprosté většiny evropských zemí,“ řekl v rozhovoru pro Blesk premiér České republiky Petr Fiala (ODS). 

„Je to věc, která by neměla být smetena pod stůl protože Ukrajina bojuje i za naši bezpečnost, to ruské ohrožení Evropy je prostě zjevné a musíme hleat všechny cesty, jak Ukrajině pomoci,“ upozornil Fiala.

„Muniční iniciativa běží opravdu výborně, velmi dobře. Dodávky na Ukrajinu jsou pravidelné. Splníme ten cíl, který jsme si dali, 500 000 kusů munice, ale ono toho bude vlastně mnohem víc díky některým dalším aktivitám. O tom nepochybně budu informovat veřejnost, až to bude možné. A ty země, které se do ní zapojily, tak poskytly svoje finanční prostředky. Někde to třeba trvalo déle, ale nakonec vlastně všechno funguje. Pokud jde o pokračování, tak myslím, že s vybranými zeměmi, které budou mít zájem pokračovat dál, tak ten projekt může úspěšně pokračovat a i má, protože ta munice je pořád potřeba,“ říkal Fiala.

Už mu řekly některé země, že chtějí pokračovat? „Ano, ale do podrobností v tuto chvíli nepůjdu. Ono těch projektů, které Evropa různým způsobem dělá, je víc,“ dodal Fiala.

Reklamy na sociálních sítích slibovaly mladým Afričankám letenku zdarma, peníze a dobrodružství ve vzdálené Evropě. Stačilo zvládnout počítačovou hru a test znalosti stovky ruských slov. Až ve stepích Tatarstánu se některé z nich dozvěděly, že místo práce a studia v oborech, jako je gastronomie a catering, je čeká dřina v továrně při montáži tisíců dronů íránské konstrukce, které Rusko posílá do útoků proti Ukrajině, píše agentura AP.

Jde asi o dvě stovky žen ve věku od 18 do 22 let z celé Afriky. AP vyzpovídala půltuctu z nich. Některé si stěžovaly, že byly uvedeny v omyl, a popsaly dlouhé hodiny pod ustavičným dohledem, nedodržené sliby o platech a studiu, i to, že pracují s žíravinami, zanechávajícími na kůži svědící šrámy. Továrna se nachází ve zvláštní ekonomické zóně Alabuga, vzdálené asi tisíc kilometrů východně od Moskvy.

Satelitní snímky ukazují, že tovární areál Alabuga se rychle rozrostl. Nyní je to hlavní ruský závod na výrobu útočných dronů. Podle plánu jich má od roku 2025 vyrábět 6000 ročně.

Rusko během noci na dnešek zničilo 92 ukrajinských dronů nad sedmi regiony a Azovským mořem, uvedlo ruské ministerstvo obrany na sociální síti. O náletu na Adygejsko se nezmínilo, upozornil list Kommersant.

Ukrajinské drony podnikly v noci na dnešek nálet na předměstí Majkopu v autonomní Adygejské republice na jihu Ruska. Úřady podle šéfa republiky Murata Kumpilova kvůli požáru evakuují obyvatele vsi Rodnikovyj. Terčem náletu bylo podle sociálních sítí nedaleké vojenské letiště, ze kterého podle zveřejněných záběrů stoupal dým, uvedl server BBC News.

Server upozornil, že nemůže potvrdit pravost záběrů, natočených údajně z panelových domů v Majkopu vzdálených asi osm kilometrů od letiště. „Ani vojáci obou stran, ani místní úřady zatím nic o předpokládaném náletu na letiště neuvedli,“ napsal server. Nálet se podle Kumpilova obešel bez obětí a raněných, s ohněm bojují hasiči.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Při ruském vzdušném útoku na přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti zahynulo šest lidí a osm jich bylo zraněno. Na telegramu to ve středu večer napsal šéf regionální správy Oleh Kiper. Ukrajinský vicepremiér a ministr pro obnovu a regionální rozvoj Oleksij Kuleba o něco dříve informoval o pěti zabitých a devíti zraněných. Při úderu byla podle činitelů poškozena civilní loď plující pod vlajkou Panamy. Je to třetí zahraniční loď zasažená Ruskem za poslední čtyři dny, dodal Kuleba. Moskva se nevyjádřila.

Oběti jsou podle vicepremiéra Ukrajinci. „Při útoku byla poškozena civilní loď plující pod vlajkou Panamy - kontejnerové plavidlo 'Shui Spirit',“ sdělil Kuleba. „Ukrajina dnes zůstává garantem potravinové bezpečnosti. Proto je důležité zastavit praktikování tohoto teroru - dostatkem zbraní, protivzdušnou obranou, diplomacií, sankcemi a tresty za každý válečný zločin,“ vyzval ve svém příspěvku.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Opět se k válce na Ukrajině vrátíme ve čtvrtek ráno, dobrou noc.

Při ruském útoku na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti zemřelo pět lidí, devět bylo zraněno, úder poškodil civilní loď, uvedl Kyjev.

Ukrajinský generální štáb uvedl, že u města Okťabrskij v ruském Krasnodarském kraji zásah utrpěla základna, z níž byly na Ukrajinu vypouštěny bojové drony Šáhed. I zde byly podle štábu pozorovány takzvané sekundární detonace.

Země Evropské unie chtějí po skončení letošního roku dál nakupovat ruský plyn. Dnes to podle agentury Reuters řekl ruský vicepremiér Alexander Novak. Míč je teď podle něj ale na straně EU a Ukrajiny.

Rusko navzdory válce na Ukrajině nadále dodává plyn do Evropy včetně České republiky plynovodem přes Ukrajinu. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal však tento týden prohlásil, že Kyjev neprodlouží dohodu o tranzitu plynu s Ruskem po jejím vypršení na konci roku 2024.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při dnešní návštěvě Chorvatska uvedl, že současná situace na bojišti vytvořila příležitost pro kroky, které by do roku 2025 ukončily od února 2022 trvající rozsáhlou ruskou invazi. V čem příležitost spočívá, neupřesnil, napsala agentura Reuters.

V projevu na třetím summitu Ukrajiny a zemí jihovýchodní Evropy v Dubrovníku ukrajinský prezident řekl, že Kyjev nadále počítá s podporou svých důležitých spojenců včetně Spojených států.

„V říjnu, listopadu a prosinci máme reálnou šanci posunout situaci směrem k míru a dlouhodobé stabilitě,“ řekl. „Situace na bojišti vytváří příležitost učinit tuto volbu - volbu ve prospěch rozhodných kroků k ukončení války nejpozději do roku 2025,“ dodal, aniž by upřesnil, kde konkrétně vidí tuto příležitost.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude ve čtvrtek v Paříži jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil dnes Elysejský palác. Téhož dne se ukrajinský představitel v Římě setká s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, uvedl podle Reuters úřad ministerské předsedkyně. 

Ruské síly dobyly zpět dvě osady v ruské Kurské oblasti, které obsadily ukrajinské jednotky v rámci své pokračující přeshraniční vojenské operace. Uvedlo to dnes ministerstvo obrany v Moskvě.

„Jednotky skupiny 'Sever' pokračovaly v útočných operacích, během nichž osvobodily osady Novaja Soročina a Pokrovskij,“ uvedlo ministerstvo na Telegramu.

Na Ukrajině zadrželi vojáka Serhije Hnezdilova, který v září opustil svou jednotku a veřejně vyzýval k demobilizaci vojáků vyčerpaných téměř tříletou rozsáhlou ruskou invazí. Informoval o tom dnes ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování (DBR). Podle něj muži za dezerci hrozí až 12 let vězení.

„Demonstrativní a veřejné opuštění vojenské jednotky ve válečných podmínkách je nejen nemorální pro bratry, kteří zůstali na frontě, ale také demoralizuje společnost a vyvolává falešnou debatu, která zjevně nahrává nepříteli,“ uvedl úřad s tím, že Hnezdilov po dobu své více než dva týdny trvající dezerce často měnil místo pobytu.

O podpoře Ukrajiny či obranně-průmyslové spolupráci dnes v Praze při česko-polských vládních konzultacích jednali ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její polský protějšek Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Ministerstvo obrany to dnes sdělilo v tiskové zprávě. Tématem bilaterální schůzky byla také spolupráce v Severoatlantické alianci či Evropské unii.

V rámci česko-polské mezivládní konzultace dnes v Praze jednala ministryně @jana_cernochova s 🇵🇱 protějškem @KosiniakKamysz. Ten poděkoval 🇨🇿 za poskytnutí dvou vrtulníků @ArmadaCR, které pomáhaly při povodních na polském území.
Oba ministři kromě podpory Ukrajiny řešili aktuální… pic.twitter.com/4ma8i08sGp

— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) October 9, 2024

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek navštíví Německo, informovala DPA. Podle Bildu se setká s německým kancléřem Olagfem Scholzem a představí mu svůj plán na vítězství.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při dnešní návštěvě Chorvatska podepsal s premiérem země Andrejem Plenkovičem dohodu o dlouhodobé spolupráci a podpoře. Oba státníci to uvedli na sociální síti X. Zelenskyj se v Dubrovníku zúčastní také setkání představitelů Ukrajiny a států jihovýchodní Evropy.

„Podepsali jsme dohodu o dlouhodobé spolupráci a podpoře mezi našimi zeměmi. Společně budeme rozvíjet spolupráci mezi podniky našeho vojenského průmyslu,“ napsal Zelenskyj.

I had a meeting with the Prime Minister of Croatia @AndrejPlenkovic.

Defense assistance and cooperation, humanitarian demining, the rehabilitation of our children and wounded warriors, Ukraine’s recovery, and our European integration were the key topics of our discussions.

We… pic.twitter.com/rP9ROmE6jw

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 9, 2024

Ukrajinský parlament dnes zakázal mobilizovat do války Ukrajince ve věku od 18 do 25 let, které úřady uznaly za nezpůsobilé k vojenské službě v mírové době kvůli zdravotním omezením, informují média s odvoláním na poslance. Nově bude možné tyto mladé muže před dosažením 25 let povolat do armády pouze s jejich souhlasem, napsal server RBK-Ukrajina.

V centru Kyjeva se sešli příbuzní obránců Mariupolu, kteří i dva a půl roku poté, co ho ovládli okupanti, zůstávají v ruském zajetí. Blízcí o nich většinou nemají žádné zprávy.

Rusko se bude potýkat s rostoucím nedostatkem odborníků na informační technologie (IT), do roku 2030 jich bude chybět zhruba milion. Předpověděl to dnes šéf největší ruské bankovní společnosti Sberbank German Gref. Míra nezaměstnanosti v Rusku je teď na rekordních minimech v důsledku nedostatku pracovních sil, za kterým stojí rozsáhlá vojenská mobilizace a emigrace statisíců obyvatel po zahájení invaze na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters.

Česko a Polsko jsou skuteční spojenci, kteří mají podobné postoje na celou řadu otázek, řekl premiér Petr Fiala (ODS) novinářům po dnešním společném jednání vlád obou zemí v Praze. Vzájemné vztahy označil za úzké a přátelské. Země se dnes shodly například na urychleném dokončení jednání o smlouvě o přeshraniční spolupráci záchranných složek, uvedl.

Podle Fialy se rozhovory týkaly také migrace či pomoci Ukrajině. Obě země jsou v otázce ruské invaze jasnými spojenci v rozhodné podpoře Ukrajiny proti ruskému agresorovi, zdůraznil Fiala. 

Někteří čeští europoslanci po dnešním projevu maďarského premiéra Viktora Orbána v Evropském parlamentu (EP) v komentářích pro ČTK opět kritizovali neochotu jeho vlády pomáhat Ukrajině, stejně jako to dnes na plenárním zasedání udělala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Orbán dnes před europoslanci představoval priority předsednictví své země v Radě EU. Podle Kláry Dostálové (ANO) se jednání v EP namísto věcné diskuse o prioritách předsednictví zvrhlo ve frašku.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) připustil, že Orbán v projevu „měl pravdu“ stran migrace a ztráty evropské konkurenceschopnosti. „Migrační politika je skutečně jedno velké selhání. A on na to upozorňuje deset let,“ řekl dnes Vondra ČTK. „Ale on se ve své úvodní řeči vůbec nezmínil o Ukrajině a Rusku,“ dodal. Většina europoslanců tak podle Vondry Orbánovi právem vyčítala jeho rétoriku i některé kroky předsednictví, které nebyly konzultované a nahlodaly evropskou solidaritu ve vztahu k Ukrajině. „Bylo pro mě zklamáním, že ani v závěrečném slovu poté, co čelil tři hodiny po právu velmi značné kritice, na to nereagoval,“ uvedl Vondra, podle něhož taková „horká politická debata“ jako dnes v EP už dlouho nebyla.

Kvůli zrušení návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena v Německu se neuskuteční ani schůzka kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein.

Kancléř Scholz už v úterý vyjádřil politování nad zrušením návštěvy, zároveň ale řekl, že plně chápe, že se Biden rozhodl vzhledem k situaci na Floridě zůstat doma. Podle kancléře by ramsteinská schůzka byla bývala „velmi důležitá“, ale podle něj se uskuteční, jen bude o něco později.

Podle mluvčího německé vlády se vzhledem ke zrušení návštěvy amerického prezidenta v Německu ruší kromě ramsteinské schůzky také na sobotu plánované jednání, kterého se měli zúčastnit Biden, Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.