ONLINE: Ještě víc války. V Rusku kývli na zákon pro povolávání branců během celého roku
Obě komory ruského parlamentu schválily návrh zákona, který umožní povolávání branců k povinné vojenské službě během celého roku. V současné době ruské úřady odvádějí Rusy do základní služby v armádě dvakrát do roka: na podzim a na jaře. Normu v úterý schválila Státní duma, tedy dolní komora parlamentu, dnes tak učinila i horní komora čili Rada federace. Vyplývá to ze zpráv ruské agentury Interfax nebo serverů Meduza a The Moscow Times. Zapotřebí je ještě podpis prezidenta Vladimira Putina. Dramatické dění z ruské invaze na Ukrajinu sledujeme v online reportáži.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Je třeba podpořit schopnost Ukrajiny zasáhnout energetickou síť a vojensko-průmyslový komplex hluboko na ruském území, prohlásil Petr Fiala po dnešním jednání takzvané koalice ochotných. Londýnského rokování zemí podporujících Ukrajinu v jejím boji s Ruskem se český premiér účastnil prostřednictvím videokonference. Na síti X také uvedl, že je nezbytné zamezit financování ruské válečné mašinérie, a to zejména tlakem na ruský energetický sektor.
Šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu dnes napsal, že Rusko poprvé tento ukrajinský region bombardovalo klouzavými bombami. Terčem se podle něj stala civilní infrastruktura. „Takové útoky představují nové a vážné riziko pro Oděskou oblast.,“ uvedl.
Nejméně tři mrtvé a 28 zraněných si dnes vyžádalo ruské ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámila místní prokuratura.
Západní země spustily rozsáhlou informační kampaň proti připravovanému a nyní zrušenému summitu prezidentů USA a Ruska v Budapešti, čímž vytvořily u veřejnosti obraz zbytečnosti takového setkání. Dnes to podle agentury TASS prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Americký prezident Donald Trump 16. října oznámil, že plánuje v Budapešti uspořádat schůzku se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ve snaze ukončit válku na Ukrajině. Tento týden ale summit, jehož termín nebyl stanoven, Trump zrušil. USA nicméně podle amerického ministerstva zahraničí o jednání s Ruskem dál stojí.
Kreml podle médií vyslal do USA vyjednávače Dmitrijeva zachraňovat vztahy poté, co Trump uvalil sankce na ropné firmy a zrušil summit s Putinem.
Britský premiér Keir Starmer dnes po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Kyjev, který se brání od února 2022 ozbrojené agresi sousedního Ruska. Informuje o to agentura AFP.
„Máme před sebou opravdu důležité úkoly,“ řekl Starmer Zelenskému a znovu ho ujistil o britské podpoře. „Myslím, že tento týden můžeme opravdu zatlačit na ruskou ropu a plyn,“ uvedl Starmer a dodal, že tento týden se už podařily obrovské kroky. „Můžeme ale udělat víc v oblasti navýšení kapacit, zejména prostředků dlouhého doletu,“ řekl britský premiér.
Ve společném programovém prohlášení bude jasně napsáno pevné zakotvení ČR v Severoatlantické alianci (NATO) a Evropské unii, explicitně bude také uvedeno, že možné referendum se nebude týkat geopolitického a bezpečnostního ukotvení v těchto organizacích. Novinářům to dnes řekl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. ANO, SPD a Motoristé dnes diskutovali o programu k diplomacii a kultuře. Podle Havlíčka jednali zástupci stran i o Ukrajině. V programovém prohlášení je zmíněna, podrobnosti ale sdělí příští týden, řekl.
„My jsme se shodli na tom, že naše ukotvení v rámci EU a NATO je nezpochybnitelné,“ řekl Havlíček. „Současně jsme řekli, že budeme velmi sebevědomým hráčem EU,“ podotkl s tím, že v programu jsou zmínky o potřebě změnit prostředí v EU a ČR bude jedním z iniciátorů ne na bázi destrukce, ale reformy.
Britský král Karel III. dnes na hradě Windsor přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Je to letos jejich už třetí vzájemné setkání. Šestasedmdesátiletý panovník prezidenta Ukrajiny přijal za zvuků ukrajinské hymny krátce poté, co se vrátil ze státní návštěvy Vatikánu, připomínají britská média. Zelenskyj, který byl ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu, poté zamířil do sídla premiérů v londýnské Downing Street 10.
Zelenského dnes čeká v Londýně nabité odpoledne, informuje server BBC. V Downing Street se připojí k britskému premiérovi Keiru Starmerovi, aby projednali další britskou pomoc Ukrajině, která se od února 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
Tři lidi dnes na nástupišti nádraží v severoukrajinském městě Ovruč zabil muž, který tam odpálil výbušné zařízení. Sám také zemřel, informuje AFP.
Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 16,5 procenta. Inflační očekávání jsou stále vysoká, uvedla v tiskové zprávě.
Ve třetím čtvrtletí sezonně očištěný meziroční růst cen zrychlil na 6,4 procenta z 4,4 procenta v předchozím čtvrtletí. Většina ukazatelů základní meziroční inflace se podle bankéřů pohybuje mezi čtyřmi a šesti procenty.
Švédská zbrojovka Saab zvládne uspokojit poptávku po svých letounech Gripen i v případě realizace objednávky 100 až 150 nově vyrobených strojů pro Ukrajinu. Agentuře Reuters to řekl generální ředitel společnosti Micael Johansson.
„Není absolutně nemožné dramaticky zvýšit tempo výroby, pokud to bude potřeba,“ Johansson s tím, že Saab zatím nemá potvrzenou objednávku.
Prezidentům a premiérům ostatních zemí EU se na summitu v Bruselu nepodařilo přesvědčit šéfa belgické vlády Barta De Wevera, že státy bloku ponesou společná rizika v případě použití zmrazených ruských aktiv v Evropě na takzvanou reparační půjčku Ukrajině. Evropa zjišťuje, že přemluvit De Wevera je těžší než amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsal server Euractiv. Belgická média volila mírnější formulace s tím, že jejich premiér "nechce nic uspěchat" a v souvislosti s aktivy vyzývá k opatrnosti.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear, a diplomatické zdroje již před čtvrtečním jednáním zmiňovaly, že Belgie má kvůli plánu na využití aktiv stále obavy. Belgičtí diplomaté podle zdrojů ČTK rizika přirovnávali k letu letadlem, kdy rizika nehody nejsou velká, nicméně pokud se neštěstí stane, přijde o život spousta lidí.
Maďarsko podle premiéra Viktora Orbána hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Podle agentury Reuters to dnes Orbán řekl v rozhovoru se státní rozhlasovou stanicí Kossuth Rádió s tím, že o situaci mluvil s maďarskou energetickou firmou MOL.
Spojené státy ve středu oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností. Americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že Washington k sankcím přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině. O něco později americký prezident Donald Trump řekl, že zrušil plánovaný summit se svým ruským protějškem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné.
Pět lidí, včetně jednoho dítěte, v noci na dnešek zranil dronový útok v Krasnogorsku, který leží asi 20 kilometrů od centra Moskvy. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova.
Vorobjov na telegramu napsal, že bezpilotní letoun vletěl do bytu ve 14. patře jedné ze zdejších vysokopodlažních budov. Čtyři zraněné, včetně dítěte, převezli zdravotníci do nemocnic. Dospělí podle gubernátora utrpěli poranění hlavy, zlomeniny a střepinová zranění, dítě má lehčí zranění.
Soud v jihoruském Rostově na Donu poslal na 14 let do vězení administrátorku proukrajinského telegramového kanálu z okupovaného ukrajinského města Melitopol. Ve čtvrtek o tom informoval server Mediazona. Jednadvacetiletou Janu Suvorovovou soud shledal vinnou ze spáchání teroristického činu s velkou škodou, špionáže a účasti v teroristické organizaci.
Suvorovovou zadrželi v srpnu 2023 v den, kdy se v Melitopolu konala rozsáhlá razie proti novinářům a blogerům, které ruské bezpečnostní služby spojovaly s proukrajinskými telegramovými kanály a chaty, jako byl například kanál s názvem Melitopol – to je Ukrajina. Podle vyšetřovatelů z FSB tato síť médií sloužila pro shromažďování zpravodajských informací a vyvíjení psychologického nátlaku na obyvatele regionu.
Státy Evropské unie se dohodly na zintenzivnění akcí proti ruské stínové flotile. Po skončení dnešního unijního summitu to prohlásil předseda Evropské rady António Costa. Jako stínová flotila bývají označována zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a s jejichž pomocí Moskva obchází protiruské sankce uvalené kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
„Členské státy se dohodly zintenzivnit opatření a koordinované akce proti ruské stínové flotile,“ řekl Costa. Evropské země flotilu považují za bezpečnostní riziko, tato plavidla jsou často spojována se sabotážemi proti podmořským kabelům.
Costa uvedl, že tažení proti stínové flotile je jedním z kroků, které EU činí, aby Rusko přinutila zastavit válku. V této souvislosti zmínil dnes přijatý 19. balíček unijních sankcí proti Rusku, který zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
unijní prezidenti a premiéři odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva použita na pomoc Ukrajině. Vyplývá to ze závěrů dnešního summitu EU v Bruselu, které má ČTK k dispozici. V souvislosti s takzvanou reparační půjčkou Kyjevu měla největší výhrady Belgie, která se obávala možných rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se totiž nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Evropská unie je odhodlána řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v příštích dvou letech, včetně podpory jejího vojenského a obranného úsilí, oznámil dnes večer na sociální síti X předseda Evropské rady António Costa. Jeho mluvčí následně oznámila, že lídři EU dosáhli shody na závěrech summitu týkajících se Ukrajiny. Byly nicméně chváleny jen 26 státy; maďarský premiér dal předem najevo, že je nepodpoří. Dnešní schůzky v Bruselu se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Evropská rada dnes vyslala důležité sdělení: EU je odhodlána řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v příštích dvou letech, včetně podpory jejího vojenského a obranného úsilí. Rusko musí válku okamžitě zastavit,“ napsal Costa.
Rusko odmítá, že by jeho letouny narušily litevský vzdušný prostor. Tvrdí, že stroje v rámci cvičného letu zůstaly nad Kaliningradskou oblastí.
Agentura Bloomberg uvedla, že lídři Evropské unie odložili rozhodnutí o použití zmrazených aktiv ruské centrální banky k vyzbrojování Ukrajiny na prosinec. Publikace uvádí, že toto rozhodnutí bylo učiněno proto, že Belgie požadovala větší záruky, že nebude muset podstupovat rizika spojená s využíváním ruských finančních prostředků.
Agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje píše, že lídři EU požádali Evropskou komisi o vypracování seznamu možných variant dalšího postupu, o kterých budou diskutovat na příštím summitu. Podle zdrojů publikace má EU v úmyslu dosáhnout konečné dohody v této záležitosti do konce roku.
Tisková mluvčí Bílého domu Caroline Leavitt komentovala rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušit schůzku s Vladimirem Putinem, která se měla konat v Budapešti, uvedl server BBC. Leavitt uvedla, že Trumpova jednání s Putinem by se stále mohla uskutečnit, ale aby k nim došlo, musí Washington vědět, že budou produktivní.
„Setkání těchto dvou lídrů není zcela mimo pořad dne. Myslím, že prezident a celá administrativa doufají, že se to někdy může stát znovu,“ řekla Leavitt. „Chceme si však být jisti, že toto setkání povede k hmatatelnému a pozitivnímu výsledku. A že to bude dobré využití prezidentova času.“
„Bohužel v poslední době neviděl z ruské strany dostatek kroků, pokud jde o cestu k míru,“ dodala
Iniciativa Dárek pro Putina za jeden den a několik hodin shromáždila peníze potřebné na raketu s plochou drahou letu Flamingo pro ukrajinskou armádu. O sbírce na raketu pojmenovanou DANA 1 po nedávno zesnulé předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Daně Drábové informovala iniciativa ve středu, dnes odpoledne se podle webu sbírky shromáždilo potřebných 12,5 milionu korun. Drábová se veřejně angažovala v podpoře Ukrajiny, která čelí ruské vojenské agresi.
Dnes kolem 17:30 bylo na kontě sbírky víc než 12,65 milionu korun. Dárců přispělo víc než 8000.
Litevský prezident Gitanas Nausėda oznámil, že ruská vojenská letadla narušila vzdušný prostor země. Na síti X zveřejnil prohlášení, ve kterém uvedl, že porušení se dopustil ruský stíhací letoun a transportní letadlo.
„Důrazně odsuzuji nedávné narušení vzdušného prostoru ruskou stíhačkou a transportním letadlem z Kaliningradské oblasti. Jedná se o do očí bijící porušení mezinárodního práva a územní celistvosti Litvy. A my musíme reagovat,“ řekl Nausėda.
Dodal, že incident „opět potvrzuje důležitost posílení připravenosti evropské protivzdušné obrany“. Podle Nausedy si ministerstvo zahraničí předvolá zástupce ruského velvyslanectví na protest proti „bezohlednému a nebezpečnému chování“.
Rusko se k prohlášení litevského prezidenta zatím nevyjádřilo.
Ruský prezident dnes nové americké protiruské sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Výrazný vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou.
