ONLINE: Kyjev a Moskva si vyměnily 390 lidí o víkendu má velká výměna zajatců pokračovat, potvrdil Zelenskyj

Česko a Ukrajina chtějí usilovat o zdvojnásobení vzájemného obchodu do roku 2029, uvedli Fiala a Šmyhal ve společném prohlášení po setkání.

Ukrajina si může být jistá, že Česko stojí po jejím boku, zdůraznil český premiér Petr Fiala při návštěvě této země. Budeme nadále pomáhat ze všech sil, uvedl.

Rusko v současných vyjednáváních pouze hraje o čas, aby mohlo pokračovat v agresi proti Ukrajině. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň vyzval k zesílení tlaku na Moskvu prostřednictvím dalších západních sankcí.

Americký prezident Donald Trump po pondělním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem prohlásil, že Moskva a Kyjev okamžitě zahájí jednání, která povedou k příměří a konci války. Zelenskyj, který nabízí okamžité bezpodmínečné příměří, v reakci na to hovořil o schůzce lídrů obou zemí a západních velmocí.

Evropská unie dnes schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na lodě tzv. ruské stínové flotily a rovněž na další osoby navíc k těm, které už sankcím podléhají. Informovala o tom na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Další sankce proti Rusku se podle Kallasové připravují.

Ruský prezident Vladimir Putin ve skutečnosti nemá zájem o mír na Ukrajině a v rozhovorech se Spojenými státy jen hraje o čas, uvedl dnes v Bruselu německý ministr obrany Boris Pistorius. Evropa podle něj musí zvýšit tlak na Rusko zavedením dalších sankcí, zejména na prodej ruské energie. Pistorius se dnes v Bruselu účastní jednání unijních ministrů obrany, Česko na něm zastupuje náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

Ruský statistický úřad (Rosstat) utajil demografické údaje. Stalo se tak poté, co se porodnost v Rusku propadla na nejnižší čísla za 200 let, upozornil server The Moscow Times.

Rosstat přestal publikovat podrobné demografické údaje na pozadí pokračujícího poklesu porodnosti, která i přes výzvy úřadů klesla v letošním roce na minimum v moderních dějinách země. V březnu 2022, krátce po rozpoutání války Ruska proti Ukrajině, Rosstat navíc utajil statistické údaje o úmrtnosti podle věku a podle regionů a v roce 2024 veškeré údaje o příčinách úmrtí. 

Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump během pondělního telefonického rozhovoru posuzovali mimo jiné i novou výměnu vězňů mezi oběma zeměmi. Pracuje se na variantě počítající s výměnou „devět za devět“, uvedl Putinův poradce Jurij Ušakov podle serveru Kommersant.

„Je to důležitá humanitární akce. Několik podobných se během nedávných měsíců uskutečnilo,“ řekl Ušakov.

Spojené státy a Rusko si minulý měsíc v Abú Zabí vyměnily dva vězně: Rusko předalo Američanům Kseniji Karelinovou s ruským a americkým občanstvím. USA vydaly Rusům Artura Petrova, který je občanem Ruska a Německa.

Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump v pondělním telefonickém rozhovoru hovořili i o případném osobním setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedl podle ruských tiskových agentur Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Další podrobnosti nesdělil. Mluvčí Kremlu zdůraznil, že pro přípravu memoranda o budoucích mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou, o kterém v telefonátu s Trumpem hovořil Putin, nemůže být stanovena žádná lhůta, dokdy by dokument měl být dohodnut.

„Samozřejmě se diskutovalo o tématu přímého kontaktu a o tématu pokračování přímých kontaktů mezi Ruskem a Ukrajinou,“ odpověděl Peskov novinářům na otázku, zda se během telefonátu hovořilo o možném uspořádání bilaterálního setkání ruského a ukrajinského prezidenta. Na doplňující dotaz, zda se diskutovalo o schůzce na nejvyšší úrovni, Peskov přisvědčil bez dalších podrobností.

Unijní ministři zahraničí budou dnes v Bruselu jednat o ruské agresi proti Ukrajině i o situaci na Blízkém východě, mimo jiné o vývoji v Pásmu Gazy či o zmírnění sankcí vůči Sýrii. Očekává se, že ministři schválí sedmnáctý balík sankcí proti Rusku, které před více než třemi roky napadlo Ukrajinu, dále nový balík sankcí zaměřených proti hybridním aktivitám Ruska, sankce proti šíření a používání chemických zbraní a rovněž nové sankce v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku. Česko bude na odpoledním jednání zastupovat ministr Jan Lipavský.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

Ukrajina nestáhne svá vojska ze svého území, jak požaduje Rusko, protože bránit svrchovanost a územní celistvost je ústavní povinností jak hlavy, státu, tak vojáků. Prohlásil to před novináři ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev podle něj neví o memorandu, o kterém hovořil ruský prezident Vladimir Putin po dnešním telefonickém rozhovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem. 

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku s Moskvou zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Po dnešním telefonátu mezi šéfy Bílého domu a Kremlu Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem to podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň uvedl, že takové jednání by se mohlo uskutečnit co nejdříve a že hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či Vatikán.

Evropští lídři včetně německého kancléře Friedricha Merze a americký prezident Donald Trump se dohodli na koordinaci vyjednávacího procesu mezi Ruskem a Ukrajinou a na podpoře cesty Ukrajiny k příměří. V tiskovém prohlášení to dnes oznámil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius, podle kterého Evropané informovali Trumpa o nově připravovaných protiruských sankcích.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se Trumpova telefonátu s evropskými činiteli zúčastnila, prezidentovi USA poděkovala za jeho úsilí dojednat mezi Ukrajinou a Ruskem příměří. Trump dnes dnes předtím více než dvě hodiny telefonicky jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o tom, jak válku na Ukrajině zastavit.

Trump podobně jako Putin označil vzájemný rozhovor za velmi dobrý. „Tón i duch konverzace byly vynikající,“ uvedl Trump. Rusko podle amerického prezidenta stojí o rozsáhlé obchodování se Spojenými státy, jakmile „krvavá“ válka skončí. „A já souhlasím,“ uvedl s tím, že těžit z obnovy země může i Ukrajina.

Rusko a Ukrajina zahájí okamžitě jednání, která povedou k příměří a ke konci války. Po dnešním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to oznámil americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social.

Sdělil také, že o jednání s Putinem již informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a také evropské lídry včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, francouzského prezidenta Emmanuela Macron či německého kancléře Friedricha Merze.

Rusko je připraveno s Ukrajinou pracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech. Podle agentury TASS to ruský prezident Vladimir Putin prohlásil po dnešním telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Více než dvouhodinový rozhovor Putin podle agentury Interfax označil za „velmi obsažný“, „velmi otevřený“ a „velmi užitečný“.

Přímé jednání delegací Ukrajiny a Ruska, které se uskutečnilo minulý týden v Istanbulu, ukázalo podle Putina, že obě strany jsou na správné cestě, neboť obnovily kontakty. Ruský prezident dále uvedl, že Rusko je pro mírové řešení a že obě země musí najít kompromisy přijatelné pro Kyjev i pro Moskvu. „Ruský postoj je jasný. Pro nás je hlavní odstranit základní příčiny této krize,“ řekl šéf Kremlu. 

Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje v Trumpově administrativě uvedla, že rozhovor šéfa Bílého domu se Zelenským byl krátký, trval několik minut. Ani Reuters ovšem o podrobnostech hovoru neinformoval.

Rusko si u Světové obchodní organizace (WTO) oficiálně stěžovalo na Evropskou unii kvůli takzvaným uhlíkovým clům (CBAM) a údajnému subvencování vývozu prostřednictvím systému obchodování s emisními povolenkami. Organizace dnes potvrdila, že od Moskvy obdržela žádost o konzultace. Taková žádost formálně zahajuje spor u WTO.

Moskva tvrdí, že mechanismus CBAM i systém obchodování s povolenkami jsou v rozporu s všeobecnou dohodou o clech a obchodu, již se EU zavázala dodržovat. „Konzultace dávají stranám příležitost věc projednat a nalézt uspokojivé řešení, aniž by bylo nutné pokračovat ve sporu soudní cestou,“ připomněla WTO.

Americký prezident Donald Trump ještě před dnešním telefonátem s hlavou ruského státu Vladimirem Putinem hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informoval o tom server deníku Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroje v úřadu ukrajinského prezidenta. Podrobnosti o Trumpově rozhovoru se Zelenským nejsou známé. Trump se snaží zprostředkovat zastavení bojů mezi Ruskem a Ukrajinou.

Trump původně ohlásil, že se Zelenským bude mluvit po telefonátu s Putinem. Tento hovor již začal, jak informovala agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům. Informace o tom, že jednání prezidentů Ruska a USA skončilo, zatím nebyly zveřejněny. Zda bude Trump telefonovat Zelenskému znovu po skončeném rozhovoru s Putinem, známo není.

Evropská unie navrhne ministrům financí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 snížení cenového stropu na ruskou ropu přepravovanou po moři ze současných 60 dolarů za barel. Řekl to dnes místopředseda Evropské komise pro ekonomiku Valdis Dombrovskis bez upřesnění rozsahu tohoto snížení. Nejmenování představitelé EU obeznámení se situací nicméně podle agentury Reuters uvedli, že Unie navrhne limit 50 dolarů za barel.

EU spolu se skupinou G7 a Austrálií zavedla cenový strop 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři v prosinci 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cílem systému je omezit Moskvě příjmy k financování války na Ukrajině, ale zároveň zabránit výraznému výpadku v dodávkách ropy na světový trh.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podle svých sociálních sítí telefonicky hovořil se zvoleným prezidentem Rumunska Nicušorem Danem. „Jsme hluboce vděčni za příspěvek Rumunska k ochraně životů našich lidí. Je důležité, aby podpora Ukrajiny pokračovala. Rumunsko chápe, jak zásadní je boj za svobodu a spravedlnost,“ uvedl ve svém příspěvku. 

Úřadující prezident Rumunska Ilie Bolojan dnes podepsal zákon, který armádě výslovně povoluje sestřelovat drony vstupující do rumunského vzdušného prostoru. Informoval o tom portál Defense Romania s tím, že zákon odstraňuje dosavadní právní překážky, které armádě v zásazích bránily. Rumunsko sousedí s Ukrajinou, která od února 2022 čelí ruské invazi. Během války na Ukrajině zaznamenalo Rumunsko několik incidentů s drony.

„Prezident Trump v současné době telefonicky hovoří s Putinem o snaze dosáhnout příměří s Ukrajinou,“ uvedl vysoký představitel Bílého domu.

Setkání prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa se v tuto chvíli neplánuje. Dnes to krátce před očekávaným telefonátem obou prezidentů prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trump v minulosti opakovaně prohlásil, že o schůzku s Putinem má zájem a že osobní jednání považuje za klíčové pro diplomatické vyřešení války na Ukrajině. 

O přímé jednání s Putinem usiluje i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který schůzku navrhoval v uplynulém týdnu, kdy se v tureckém Istanbulu setkaly ruská a ukrajinská delegace. Putin do Istanbulu ale nedorazil a jednání nepřineslo v otázce příměří žádný posun. Delegace se nicméně dohodly na výměně zajatců.

Před istanbulským jednáním Trump uvedl, že nelze očekávat žádný posun, dokud se nesejde s Putinem. To následně prohlásil i americký viceprezident J. D. Vance. Ten dnes uvedl, že rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou se zdají být ve slepé uličce a že Trump je připraven s Putinem i Zelenským jednat.

„Istanbulské setkání poukázalo na další výrazný rozdíl mezi Ruskem a Ukrajinou. Ukrajina je orientována na budoucnost a soustředí se na úplné a okamžité příměří, které by nastartovalo skutečný mírový proces,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

„Naopak Rusko se zcela soustředí na minulost, odmítá příměří a místo toho neustále hovoří o istanbulském jednání v roce 2022 a snaží se vznášet stejně absurdní požadavky jako před třemi lety. To je další důvod, proč je třeba zvýšit tlak na Rusko. Moskva nyní musí pochopit důsledky bránění mírovému procesu,“ dodal šéfdiplomat.