ONLINE: Rusové odmítli bezpodmínečné příměří. Od Ukrajiny dostali seznam unesených dětí

„Jsme spojenci a všichni spojenci musí plnit své úkoly. Být spojencem neznamená, že existuje nerovnováha ve sdílení břemen,“ reagovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na dotazy ohledně vztahu EU se Spojenými státy. V této souvislosti zmínila prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který již několikrát zmínil, že by spojenci měli vydávat na obranu kolem tří procent HDP. Zdůraznila rovněž důležitost nového plánu na „přezbrojení Evropy“, který by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (20 bilionů Kč) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině.

Součástí plánu nazvaného REARM Europe, který EK představila tento týden, je mimo jiné návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel EU s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši až 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) jištěné společným rozpočtem EU, které mají být poskytovány vládám členských států evropského bloku. Peníze mají jít na budování celoevropských vojenských kapacit v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, střely a munice, drony a obranné systémy proti dronům a na další potřeby od kybernetiky po vojenskou mobilitu, uvedla tehdy šéfka komise.

Miliardář Elon Musk se na své síti X vyslovil pro vystoupení z NATO, USA by podle něj Evropě neměly platit její obranu, píše Bloomberg.

Spojené státy jsou stále spojencem Evropské unie, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Máme rozdílné názory, ale musíme najít společnou cestu, dodala na tiskové konferenci u příležitosti 100 dní nové unijní exekutivy. Vztahy EU a USA se od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu na konci ledna výrazně zhoršily, nový americký prezident hrozí EU obchodní válkou a zavedením cel. Rozdílné názory má i na vyřešení války na Ukrajině, kde je v kontaktu s ruským vedením, zatímco EU podporuje Kyjev.

„Spojené státy jsou více než 80 let naším nejbližším spojencem. Máme rozdílné názory, ale když se podíváte na společný zájem, tak ten má vždycky větší váhu než spory,“ uvedla šéfka unijní diplomacie. „Takže budeme nadále spolupracovat, musíme najít nějakou společnou cestu,“ dodala.

Na závěr pořadu Partie se exprezident Miloš Zeman zamyslel nad tím, jestli by dávalo smysl referendum občanů o vystoupení ČR z Evropské unie a z NATO. „Jenom totální idiot by se vzdal struku, ze kterého prýští dobré mléko,“ komentoval možné odcházení. A co se týče NATO, i zde má Miloš Zeman jasný názor. „Já jsem zažil rok 68, zažil jsem sovětskou okupaci. Od té doby nedůvěřuji Rusku. Kdyby nebylo ruské agresivity, trošku bych uvažoval, jestli NATO potřebujeme, ale jelikož je Rusko agresor, nu…,“ uvedl. Dodal ale, že by klidně pro referendum vlastně byl, protože „věří v moudrost většiny českých voličů.“ 

Exprezident Miloš Zeman v pořadu Partie na TV Prima uvedl, že si myslí, že by v Rusku mohlo dojít k požadovaným změnám. „Rusko válka vyčerpává, dochází k exodu občanů na západ, k dezercím. Údaje o ruské ekonomice jsou doslova katastrofické. To vše vytváří postupně rostoucí tlak, aby se Rusko začalo chovat jinak. Jinými slovy, bude-li na ně vyvíjen dostatečný tlak, ne jako doposud, dojde zde ke změnám,“ uvedl. 

Podle Zemana je Trump Kissingerovým pragmatikem a záleží mu na USA, záleží mu na vlastní pověsti, ale vůbec mu nezáleží na Evropě. „V zájmu USA je dát amerických těžařům, aby na UA těžili vzácné minerály,“ uvedl také Miloš Zeman.

Lídry evropských zemí následně přirovnal k hejnu slepic, mezi které farmář hodil kámen, a ony se nejdříve rozběhnou, aby se pak zase sešly. Nevidí mezi nimi schopného lídra a nevidí velké snahy o dohodu, která by byla pro EU výhodná. „Musíme si přiznat, že jediný, kdo je schopný přivést Ukrajinu k příměří, je Donald Trump,“ konstatoval.

Exprezident Miloš Zeman byl hostem pořadu Partie na TV Prima, kde se vyjádřil i k válce na Ukrajině a stávající geopolitické situaci, která vznikla vlivem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle exprezidenta je situace překvapivá pouze pro některé lidi, protože Donald Trump jedná pořád stejně a jedná jako pravý businessman.

„Čemu on říká vydírání, to on jenom aplikuje na mezinárodní úrovni. Jednou vůči Ukrajině, teď vůči Rusku a já předpokládám, že bude mít úspěch,“ konstatoval. „Světový řád je příliš vznešený pojem, než aby se měnil jedním, byť schopným, politikem,“ dodal na dotaz, zdali se mění světový řád.

Znepokojení nad tím, že by se Spojené státy mohly zříct odkazu boje proti totalitám, vyjádřili v otevřeném dopise americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi bývalí českoslovenští disidenti a občanští aktivisté. Světovládným ambicím autoritářských režimů je podle nich možné zabránit jen společným postupem. Pod dokumentem přijatým na sobotním setkání členů bývalé protikomunistické opozice v pražské Lucerně jsou podepsáni kromě signatářů Charty 77 a členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) i další občanští aktivisté.

„Nedosáhneme trvalého míru, když mu budeme ustupovat. To nikdy nezafungovalo,“ konstatoval Jan Jacob (TOP09) v pořadu Partie k tématu míru na Ukrajině na adresu ruského prezidenta Vladimíra Putina. 

Podle něj bychom měli mít jednotnou armádu, jakožto EU. „Klíčové je, aby se našli lídři za Evropu,“ souhlasí Jacob s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) o tom, že se musí na jednání najít silná evropská osobnost. Za Jacoba by to mohl být i vítěz německých voleb. 

Ukrajinský dron v noci na dnešek zasáhl průmyslové zařízení v ruském Čuvašsku, zhruba 1300 kilometrů od ukrajinských hranic. Informoval o tom podle agentury Reuters místní vedoucí představitel Oleg Nikolajev. Dodal, že útok si nevyžádal žádné oběti, rozsah škod nicméně neupřesnil. Moskva dnes rovněž oznámila, že získala zpět vesnici v Kurské oblasti na západě Ruska, do které loni v srpnu překvapivě pronikly ukrajinské jednotky, a zároveň obsadila jednu vesnici v ukrajinské Sumské oblasti. Kyjev zprávu nekomentoval.

I v USA se konaly menší pochody na podporu Ukrajiny. Demonstranté se sešli i před Bílým domem. 

Podle neoficiálních ruských zpravodajských kanálů na platformě Telegram byly terčem ukrajinských dronů mimo jiné ropné rafinerie v Rjazaňské a Lipecké oblasti. Gubernátoři těchto oblastí nicméně v souvislosti s nočními ukrajinskými dronovými útoky nehlásí žádné škody či zranění, napsala agentura Reuters.

Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko podle Reuters informoval rovněž o útoku na metalurgický závod v Lipecku. Neřekl však přímo, že za útokem stály ukrajinské drony.

Rusko zahájilo válku proti Ukrajině vpádem svých vojsk na její území před třemi lety v únoru. Tvrzení žádné ze stran válečného konfliktu nelze nezávisle ověřit.

Rusové přišli za poslední den o bezmála 1200 vojáků. Úřady do dat zahrnují nejen zabité, ale i zraněné.

"Whatever is worth doing is worth doing well."
Lewis Carroll

The combat losses of the enemy from February 24, 2022 to March 9, 2025. pic.twitter.com/x4xZIKXaA5

— Defense of Ukraine (@DefenceU) March 9, 2025

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 88 ukrajinských dronů. Informovalo o tom podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Ruský letecký úřad Rosaviacija oznámil, že letiště v ruských městech Astrachaň, Nižnij Novgorod a Kazaň v noci z bezpečnostních důvodů na několik hodin přerušila provoz.

Podle neoficiálních ruských zpravodajských kanálů na platformě Telegram byly terčem ukrajinských dronů mimo jiné ropné rafinerie v Rjazaňské a Lipecké oblasti. 

Sabotáž na Krymu.

Partyzánská skupina Atesh sabotovala železniční trať spojující části okupovaného Krymu s frontovou linií v Záporožíské oblasti, čímž narušila ruské zásobovací linky. S odkazem na sociální síť Telegram o tom informuje Kyiv Independent.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnující se válce na Ukrajině. Další nálož zpráv vám budeme přinášet zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Generální štáb potvrdil, že nepřátelské ruské jednotky se u Kurské oblasti pohybovaly v okolí plynovodu a snažily se o sabotáž. „V oblastech osad Novenke a Zhuravka v oblasti Sumy nepřítel stejně jako dříve operuje se silami DRG a malými pěšími skupinami o několika lidech. Snaží se získat oporu na území Ukrajiny, aby rozšířili bojovou zónu, ale jsou postupně ničeni,“ píše se ve zprávě generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny. 

Podle ukrajinského štábu také nedošlo k prolomení Kurska, jak tvrdí rusové. Píše o tom ukrajinský server Unian. Stejně jako další ukrajinská média i Unian píše o využití vojáků z KLDR během ofenzívy. 

Ruské jednotky podle informací The Kyiv Independent zaútočily na Sudzhu v Kurské oblasti. Ukrajinské jednotky zde totiž byly odříznuty od logistiky poté, co ruské síly zintenzivnily úsilí prorazit do Sumské oblasti. Ukrajinští vojáci jsou zde podle dalších informací postupně likvidováni, s ofenzívou pomáhají severokorejské jednotky, které také nesou ty nejtěžší ztráty. 

Kyjev se snažil udržet svou pozici v ruské pohraniční oblasti jako páku pro případná mírová jednání, jak dále připomíná The Kyiv Independent. 

I přes pokračující ozbrojený konflikt v Kyjevě funguje v hlavním městě Ukrajiny pěstírna růží. Na Mezinárodní den žen si pro čerstvý puget přišlo mnoho lidí. 

Ruské úřady v Dagestánu a Čečensku dnes z bezpečnostních důvodů zablokovaly komunikační platformu Telegram. Obávají se, že by ji mohli využít nepřátelé Moskvy. S odvoláním na dagestánského ministra pro digitální rozvoj o tom informovala agentura TASS. Dagestán a Čečensko jsou převážně muslimské oblasti v jižním Rusku, kde tajné služby zaznamenaly zvýšenou aktivitu islamistů.

„Je (Telegram) často využíván nepřáteli, příkladem jsou nepokoje na letišti v Machačkale,“ řekl ministr Jurij Gamzatov s tím, že rozhodnutí o zablokování telegramu padlo na federální úrovni. Dodal, že úřady by ho mohly v budoucnu opět povolit, ale vyzval uživatele, aby prozatím používali jiné aplikace. Telegram zatím rozhodnutí nekomentoval, píše agentura Reuters.

Před americkou ambasádou v Kyjevě se dnes konal protest proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho viceprezidentovi JD Vancovi. 

„Vladimiru Putinovi se povedlo rozšířit NATO a Evropu učinit nezávislou na ruských zdrojích. Teď se musíme postarat o to, aby Evropa byla nezávislá na Donaldu Trumpovi,“ vyjádřil se ke stávající situaci na sociální síti X ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek. 

Ukrajinský prezident svůj příspěvek zveřejnil po jednání ukrajinského a britského týmu v Kyjevě, které označil za velmi produktivní. „Ukrajina usiluje o mír od první vteřiny této války. Na stole jsou realistické návrhy. Klíčové je postupovat rychle a efektivně,“ napsal Zelenskyj.

Ukrajinský prezident zároveň uvedl, že příští týden navštíví Saúdskou Arábii a že po pondělním setkání s korunním princem zůstanou v zemi ukrajinští diplomatičtí a vojenští zástupci na úterní schůzku s americkým týmem. Zároveň uvedl jejich konkrétních jména.

Ukrajina je odhodlaná ke konstruktivnímu dialogu s USA, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednání má být v úterý v Saudské Arábii.

Produkce oceli na Ukrajině začátkem letošního roku pokračovala v růstu, ačkoli se zastavila těžba v klíčovém dole na koksovatelné uhlí v Pokrovsku. Za leden a únor produkce dosáhla 1,18 milionu tun, meziročně se tak zvýšila téměř o deset procent. S odkazem na údaje ukrajinského ocelářského svazu to dnes uvedla agentura Reuters.

Ukrajinský výrobce oceli Metinvest uvedl, že provoz jediného dolu na koksovatelné uhlí na Ukrajině pozastavil kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci, která je důsledkem postupu ruských sil.