ONLINE: Oděsa a Charkov pod palbou, Rusové poslali rakety a drony na obytnou zónu

Na Slovensku dnes pokračovaly protivládní demonstrace, které začaly po prosincové schůzce slovenského premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Občanští aktivisté svolali shromáždění mimo jiné za proevropské směřování Slovenska opět do několika desítek měst po celé zemi a do zahraničí, včetně Česka. Český senátor a režisér Břetislav Rychlík z pódia v Bratislavě vyjádřil podporu Ukrajině bránící se ruské invazi a zdůraznil význam členství v Evropské unii.

Dlouhodobě nejvíce lidí se účastní demonstrací právě v Bratislavě, kde se podle agentury zajišťující bezpečnost akce shromáždilo na 9000 až 11.000 lidí. To je podobná účast jako před dvěma týdny, ale značně nižší než na dřívějších demonstracích ve slovenské metropoli.

„Fico ani jeho organizované skupiny tu nebudou věčně. Do té doby musíme křičet, že my jsme Evropa,“ řekla v proslovu jedna z organizátorek demonstrací Lucia Štasselová.

Evropa se drží civilizačních hodnot, které byly nastoleny po druhé světové válce, nemůže ale ignorovat nástup k moci dvou politických avanturistů, dobrodruhů, řekl hudebník a někdejší poradce prezidenta Václava Havla Michael Kocáb na dnešní demonstraci na podporu Ukrajiny.

Příští česká vláda se podle něj nesmí přiblížit postojům vlády Roberta Fica na Slovensku nebo Viktora Orbána v Maďarsku. „Pokud by se tak stalo, a vyloučit to nemůžeme, tak potom si zahráváme s odchodem z Evropské unie, protože Evropská unie si nemůže dovolit celé tři země, které budou klást zásadní překážky její zahraniční politice týkající se Ukrajiny,“ řekl Kocáb. Rozpad jednoty Evropy by mohl mít podle něj osudové důsledky.

Stovky lidí se dnes sešly na pražském Malostranském náměstí, aby vyjádřily podporu Ukrajině napadené Ruskem. Řečníci zdůrazňují nutnost odolné Evropy.

Česko získá z evropského rozpočtu 188 milionů eur (zhruba 4,7 miliardy korun) na zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny ve formě záruk na investiční úvěry a kombinovaných záruk s granty. V dnešní tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo zahraničí.

Česko se podle úřadu přihlásilo o financování z nástroje EU nazývaného Nástroj pro Ukrajinu. Dnes Evropská komise a členské státy tuto žádost schválily. Konkrétně mají být podpořeny dva programy cílící na projekty v oblasti kritické infrastruktury a na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic.

Dvě osoby utrpěly zranění při ruském ostřelování obce Kucurub v deltě Dněpru v Mykolajivské oblasti Ukrajiny. „Zraněná žena je ve velmi vážném stavu a byla převezena do nemocnice,“ uvedla ukrajinská armáda na Telegramu. 

K nočnímu útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu se na síti X vyjádřil i prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. „Terčem útoku se stala různá zařízení v několika regionech - Oděsa, Poltava, Černihiv a Ternopil. Celkem Rusové použili téměř 70 raket, jak řízených, tak balistických, a také téměř 200 útočných dronů. To vše bylo namířeno proti infrastruktuře, která zajišťuje běžný život. V současné době probíhají opravy a obnovovací práce všude tam, kde je to potřeba,“ napsal. „V Charkově zasáhla ruská raketa místo v blízkosti obytného domu. Lidé byli zraněni,“ dodal bez bližšího upřesnění. 

Při této příležitosti Zelenskyj znovu poděkoval spojencům za dodaná letadla, která pomáhala nepřátelské rakety a bezpilotní letouny sestřelovat. „Dnes jsou na ochranu ukrajinského nebe nasazeny stíhačky F-16 a letouny Mirage poskytnuté Francií. Zejména Mirage úspěšně zachytily ruské řízené střely,“ uvedl. 

Ukrajina obdržela od Británie prvních 752 milionů liber (asi 22,4 miliardy Kč), které jsou zajištěny výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Dnes to oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal na platformě X.

Ukraine has received the first funds from the UK, secured by the proceeds of frozen russian assets. That's £752m under the G7 #ERA initiative. The funds will go towards strengthening Ukraine's defence capabilities. I am grateful to @Keir_Starmer, the UK Government and our G7…

— Denys Shmyhal (@Denys_Shmyhal) March 7, 2025

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes znovu navrhnul příměří ve vzduchu a na moři. Napsaly to agentury Reuters a AFP s odvoláním na jeho vyjádření k rozsáhlým nočním vzdušným útokům, které Rusko zaměřilo na ukrajinskou energetickou a plynárenskou infrastrukturu.

„Prvním krokem k nastolení skutečného míru musí být donucení Ruska, která je jediným zdrojem této války, aby zastavilo právě tyto útoky proti životu. To je reálně kontrolovatelné. Ticho na obloze - zákaz používání střel, dronů s dlouhým doletem a leteckých pum. A také ticho na moři - skutečná záruka běžné lodní dopravy,“ napsal na platformě Telegram Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina je připravena „jít mírovou cestou“. „Je to Ukrajina, kdo chce mír od první vteřiny této války. Úkolem je donutit Rusko zastavit válku,“ dodal.

EU má podle listu Izvestija ambiciózní zbrojní plán, který ale přinese vyšší daně a postaví unijní lídry do složité pozice před vlastními obyvateli.

Rusko bude možná muset odpovědět na zbrojní plány Evropské unie. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle kterého výsledek čtvrtečního mimořádného summitu EU znamená militarizaci evropského bloku. Evropská unie se staví do role protivníka Ruska, takže diskuse o její militarizaci mohou v Moskvě vyvolat znepokojení, citovala Peskova agentura TASS.

Uvažovat o zapojení vojáků do situace na Ukrajině je předčasné. Největší garancí je posílení ukrajinské armády. Jen to může zajistit mír, míní premiér Petr Fiala (ODS).

Slovenský premiér Robert Fico označil zmínku o tranzitu zemního plynu v závěrech čtvrtečního summitu Evropské unie za úspěch. Podle něj slovenská ministryně hospodářství v Bruselu už dnes jedná v Bruselu o možné přepravě ázerbájdžánského plynu přes Ukrajinu na Slovensko. Podle vůdce slovenské opozice Michala Šimečky ministerský předseda ničeho nedosáhl a popřel své dřívější výroky.

Rusko podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na ukrajinskou energetickou a plynárenskou infrastrukturu, uvedl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko.

Evropská unie se kvůli nejisté obranné podpoře od Spojených států rozhodla pro velké zbrojení, musí ale zároveň najít rovnováhu mezi vlastní bezpečností a podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské invazi. V komentářích ke čtvrtečnímu mimořádnému summitu EU se na tom shoduje řada evropských médií.

Evropa na zahraničně politický odklon Spojených států a na nevypočitatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa reaguje masivním zbrojením, uvedla německá veřejnoprávní televize ARD. Podle ní stále není jasné, zda jsou USA pro Evropu nadále partnerem, proto chce EU využít stávající čas, aby se připravila na nejhorší. Aby ale EU mohla podpořit Ukrajinu, musí být sama silná.

„Abychom byli přesní, 26 z 27 států si to přeje, Maďarsko, jako bylo často i dříve, má jiný názor. A ostatní šéfové států a vlád u summitového stolu očividně neměli zájem dlouze s Viktorem Orbánem vyjednávat o kompromisním a slabším textu,“ uvedla ARD k tomu, že EU jednomyslnou shodu ohledně podpory Ukrajiny nenašla. Unijní lídři proto v této věci přijali nezávazné prohlášení, které ale s výjimkou Maďarska podpořily všechny členské státy.

Také televize France 24 spojuje plánované masivní zbrojení Evropské unie s obavami z toho, že USA ustupují od svých závazků být ručitelem bezpečnosti Evropy. „Unijní vůdci, otřesení vyhlídkou na stažení Spojených států, se na čtvrtečním krizovém summitu dohodli na posílení bezpečnosti bloku,“ uvedla televize.

EU si bez podpory USA nemůže dovolit financovat vojenské úsilí Ukrajiny. Dnes to podle agentury Reuters maďarskému státnímu rozhlasu řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Zároveň vyzval k podpoře mírové iniciativy nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Reuters poznamenal, že Orbán je Trumpovým stoupencem, odmítá zbrojně podporovat Ukrajinu a zároveň rozvíjí vztahy s Moskvou.

„Pokud nyní USA končí (s pomocí Ukrajině)... proč by dalších 26 členských zemí mělo šanci zastavit tuto válku?“ položil si Orbán otázku. Maďarský premiér jako jediný představitel unijního státu na čtvrtečním mimořádném summitu EU odmítl schválit Ukrajině další podporu na obranu před Ruskem. Všech zbývajících 26 unijních států proto přijalo jen nezávazné prohlášení o pomoci Ukrajině.

Ruské síly vyslaly proti Ukrajině rovněž bezpilotní letouny. Ještě ve čtvrtek pozdě večer se terčem ruských dronů opět stala Oděsa na jihu Ukrajiny. Na předměstí přístavního města vzplály rodinné domy, drony také poškodily energetickou infrastrukturu, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper. Později varoval před blížícími se ruskými střelami s plochou dráhou letu.

Rusko během noci na dnešek vypustilo proti Ukrajině z plavidel v Černém moři střely s plochou dráhou letu, varovalo na sociální síti Telegram ukrajinské letectvo a vybídlo obyvatele ohrožených regionů k rychlému vyhledání úkrytů.

Rusko také zaútočilo na východ země balistickými raketami a vzlétly ruské strategické bombardéry, které proti ukrajinským městům vypouštějí řízené střely. Letecký poplach vyhlásily úřady v Kyjevě a dalších regionech, uvedla ukrajinská média.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Volodymyr Zelenskyj dnes večer uvedl, že v pondělí bude v Saúdské Arábii jednat s korunním princem Muhammadem bin Salmánem. „Poté můj tým zůstane v Saúdské Arábii, aby pracoval s našimi americkými partnery,“ uvedl Zelenskyj, aniž uvedl konkrétní den jednání. Dodal, že Ukrajina je „připravená pracovat 24 hodin denně a sedm dní v týdnu (...) pro mír“.

Už dva roky je prezident Petr Pavel u moci. O tom, jak je hodnotí, promluvil v bilančním rozhovoru na České televizi s moderátorem Michalem Kubalem. Hovořil zejména o současné bezpečnostní situaci, jež silně ovlivňuje výkon jeho prezidentské funkce. Podle něj Evropa v současnosti nemá jinou možnost, než se probrat a postavit na vlastní nohy.

Celý článek si můžete přečíst zde

Norsko více než zdvojnásobí svou letošní pomoc Ukrajině, jež tak dosáhne 85 miliard norských korun (181 miliard Kč), shodli se lídři vlády a opozice.

Ukrajina by měla podle Pavla dostat co nejsilnější bezpečnostní záruky. Je třeba pokračovat v její integraci do EU a výhledově i do NATO, řekl v ČT. Domnívat se, že by se Rusko spokojilo s částí Ukrajiny a ponechalo vývoj v Evropě na EU, případně na NATO, je naivita, uvedl prezident.

Dohodnutý mír musí být podle Pavla co nejspravedlivější pro Ukrajinu, je však podle něj nutné si přiznat realitu na bojišti a dosáhnout nějaký kompromis. Ve vztahu k agresorovi by jím mělo být i přijetí faktu, že v tuto chvíli prostě není možné osvobodit všechna okupovaná území bez dalších obrovských ztrát na životech především Ukrajinců, dodal.

Vláda Nového Zélandu zbavila funkce svého diplomata v Británii poté, co Philip Goff zpochybnil historické znalosti amerického prezidenta Donalda Trumpa, píše stanice BBC a server The Guardian. Trump si totiž v Oválné pracovně v Bílém domě znovu vystavil bustu britského válečného premiéra Winstona Churchilla a Goff, který připodobnil Trumpovy snahy o rychlé ukončení ruské agrese na Ukrajině k mnichovské dohodě z roku 1938, na to reagoval otázkou, zda Trump historii vůbec rozumí. Krok novozélandské vlády se setkal s kritikou, mimo jiné ze strany bývalé premiérky země Helen Clarkové.

Evropská unie by měla rychle najít finance na posílení obrany a bezpečnosti svých členských zemí a umožnit jim, aby mohly do svých armád investovat bez obav z porušování unijních dluhových a rozpočtových pravidel. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři 27 zemí EU na mimořádném summitu věnovaném evropské obraně a podpoře Ukrajiny.

Lídři 26 zemí EU se shodli na textu slibujícím další podporu Ukrajině napadené Ruskem. Nesouhlasil maďarský premiér Orbán, sdělil unijní činitel.