ONLINE: Rusové odmítli bezpodmínečné příměří. Od Ukrajiny dostali seznam unesených dětí

Server Meduza varoval, že ukrajinským silám v Kurské oblasti by v důsledku nové ruské ofenzívy na několika úsecích fronty mohlo hrozit obklíčení. Neoficiální zpravodajský kanál ruského uskupení Sever na Telegramu tvrdí, že se ruským jednotkám podařilo „prorazit ukrajinskou obranu, obsadit pět obcí a obklíčit přinejmenším dva prapory nepřítele, kterým odřízly zásobovací a ústupové cesty“. Kanál nicméně připustil, že Ukrajinci přesouvají na ohrožený úsek posily a boje pokračují. Jiný kanál blízký ruskému ministerstvu obrany, Rybar, tvrdil, že ruská vojska ve čtvrtek večer přešla do útoku na několika úsecích v Koreněvském a Sudžském okrese Kurské oblasti a předsunuté jednotky dosáhly přinejmenším částečného průlomu ukrajinské obrany.

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po jednání s papežem Františkem uvedl, že počítá s pomocí Vatikánu při rozhovorech o výměně zajatců s Ruskem, píše agentura Reuters. Podle Vatikánu papež a Zelenskyj mluvili o válce, o tom, jak dosáhnout spravedlivého míru, či o náboženských záležitostech na Ukrajině.

„Počítáme s pomocí Svatého stolce při návratu Ukrajinců držených v Rusku v zajetí,“ prohlásil podle agentury Reuters Zelenskyj. Vatikánská tisková služba uvedla, že ukrajinský prezident diskutoval s papežem a dalšími představiteli o válce, humanitární situaci na Ukrajině a způsobech, jež by mohly vést „k trvalému a stabilnímu míru v zemi“.

Válka na Ukrajině byla podle vyjádření ministrů zahraničí Slovenska a Německa na tiskové konferenci hlavním tématem jednání Blanára s Baerbockovou. Slovenský ministr zdůraznil, že Bratislava „podporuje všechna mírová řešení“ konfliktu, zdůraznil také, že podporuje zachování Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích. Dodal, že na příštím mírovém summitu už by mělo být i Rusko. O to usiluje také německý kancléř Olaf Scholz.

„Brutální Putinova útočná válka se bezprostředně týká nás všech,“ uvedla Baerbocková a ujistila, že také Německo pracuje na tom, aby na Ukrajině zavládl mír. Kyjev je podle ní k němu připraven, je to ale Moskva, která jednání odmítá a vede „hybridní válku“ i proti zbytku Evropy. Ministryně zdůraznila, že „německá bezpečnost je bezpečností východní Evropy“, proto Německo kromě Ukrajiny podporuje i své spojence na východním křídle NATO."

Ruská vojska v Kurské oblasti na západě země, kam v srpnu vpadli Ukrajinci, dobyla dvě obce, uvedla Moskva. Podle serveru Meduza má jít o novou ruskou protiofenzivu.

„Slovensko chce rozšířit provozovnu na opravu ukrajinské vojenské techniky u Košic,“ řekl tamní ministr zahraničních věcí Juraj Blanár (Smer) po setkání s německou ministryní Annalenou Baerbockovou. Německo se na provozu opravny podílí.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes v hlavním městě středoasijského Turkmenistánu jednal se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem. Šlo o jejich první osobní setkání od zvolení íránského prezidenta, uvedla ruská agentura RIA Novosti.

Putin čeká, že se s íránským prezidentem znovu setká na summitu skupiny rozvíjejících se států BRICS, který se uskuteční tento měsíc v ruské Kazani. „Pezeškján uvedl, že doufá, že se v Kazani podaří uzavřít dohodu o strategickém partnerství s Ruskem,“ napsala agentura TASS. Na pořadu dnešní schůzky byla podle Putinova mluvčího bilaterální spolupráce a situace na Blízkém východě.

Italská premiérka Giorgia Meloniová oznámila, že ve dnech 10.-11. července 2025 se v Římě uskuteční konference o obnově Ukrajiny. Informoval o tom server Ukrajinska pravda. „Výhled do budoucnosti míru a prosperity znamená také výhled na obnovu a jsem ráda, že mohu oznámit, že se v Římě uskuteční konference o obnově Ukrajiny, na které nám velmi záleží,“ řekla předsedkyně italské vlády. 

Polský prezident Andrzej Duda dnes uvítal na hradu Wawel v Krakově své protějšky z deseti zemí Evropské unie na neformálním summitu skupiny Arraiolos. Schůzky se kromě polského hostitele účastní prezidenti Bulharska, Estonska, Chorvatska, Itálie, Lotyšska, Maďarska, Německa, Řecka, Slovenska a Slovinska, uvedla agentura PAP. Prezidenti se mají také zabývat možným vstupem Ukrajiny, Moldavska, Gruzie a zemí západního Balkánu do EU, dodal PAP.

Papež František přijal ve Vatikánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle agentury Reuters trvala audience 35 minut. Hlava katolické církve pak darovala ukrajinskému prezidentovi umělecké dílo, jehož součástí je nápis „Mír je křehká květina“.

Letošním držitelem Nobelovy ceny za mír je japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní. Oznámil to dnes norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje.

„Jaderné zbraně by již nikdy neměly být znovu použity,“ řekl k rozhodnutí výboru jeho předseda Jörgen Watne Frydnes. Oceněná organizace k tomuto cíli podle něho přispívá zásadní měrou. Po novinářském dotazu, zda byl pro výběr laureáta důležitý kontext ruské agrese na Ukrajině, kdy Moskva zesiluje hrozby využití jaderných zbraní, Frydnes označil vývoj za „alarmující nebezpečí pro lidstvo“.

Šéf Kremlu Vladimir Putin dorazil do Turkmenistánu na jednání se svým protějškem Serdarem Berdimuhamedowem, který je považován za jednoho z nejtvrdších diktátorů světa. Poté bude „diskutovat o situaci na Blízkém východě“ s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem. 

Ukrajinská obrana nad devíti oblastmi sestřelila 29 z 66 útočných dronů, které Rusko v noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině. Dalších 31 dronů se zřítilo v důsledku použití prostředků radioelektronického boje a dva odletěly zpět do Ruska. Uvedlo to ukrajinské letectvo. „Rusové proti Ukrajině také odpálili raketu Iskander-M a řízenou leteckou raketu Ch-31P,“ dodaly vzdušné síly bez podrobností.

Ukrajinský prezident dorazí po čtvrteční návštěvě Londýna, Paříže, Říma a dnešní audienci u papeže ve Vatikánu i do Berlína. Kromě kancléře Olafa Scholze se setká také s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Původně se měla v sobotu na americké letecké základně na západě Německa konat schůzka takzvané kontaktní skupiny na obranu Ukrajiny. Poté, co účast na ní kvůli hurikánu Milton zrušil americký prezident Joe Biden, byla zrušena celá schůzka. Zelenskyj původně měl v Ramsteinu spojencům představit svůj takzvaný plán vítězství ve válce proti Rusku.

Ruská protivzdušná obrana během noci zničila nad pohraničními regiony deset ukrajinských dronů; čtyř nad Rostovskou, tři nad Belgorodskou, dva nad Brjanskou a jeden dron nad Kurskou oblastí, ohlásilo ruské ministerstvo obrany. Dříve o sestřelených dronech informovaly úřady v Rostovské a Brjanské oblasti. „Vše se podle nich obešlo bez obětí, raněných a škod na zemi,“ napsala agentura Interfax.

Šéf oděské oblastní správy Oleh Kiper informoval, že počet obětí středečního útoku na oděský přístav, který zasáhly ruské rakety, stoupl na devět poté, co dnes ráno v nemocnici zemřel osmačtyřicetiletý muž. „Ruští teroristé během dvou dní zabili v Oděské oblasti 13 civilistů, převážně mladých lidí,“ napsal na telegramu.

Další útok dnes ráno totiž usmrtil čtyři osoby a dalších 10 zranil.

Většina Němců si přeje, aby kancléř Olaf Scholz zatelefonoval ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění institutu YouGov, který zadala a dnes zveřejnila agentura DPA. Německá média v posledních týdnech spekulovala, že se Scholz chystá do Moskvy zavolat. Průzkum byl zveřejněn v den, kdy do Berlína dorazí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Scholz a Putin si naposledy telefonovali 2. prosince 2022, tedy v závěru roku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, a rozpoutalo tak největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Aby německý kancléř ruskému prezidentovi opět zavolal, by si podle průzkumu YouGov přálo 59 procent dotázaných Němců. Proti se jich vyslovilo 26 procent, 15 procent se nevyjádřilo. Obzvlášť si nový kontakt Scholze s Putinem přejí lidé na východě Německa (68 procent).

„Vlastenectví a zisky podněcují na Ukrajině zájem o válečné dluhopisy,“ uvedla agentura Reuters. Potřeba nákupu domácích dluhopisů je v konfliktu, který trvá už více než dva a půl roku, stále naléhavější. Rostoucí náklady na financování odporu proti ruské invazi zanechaly v ukrajinských financích obrovskou díru. Do konce roku bude vláda potřebovat dalších 12 miliard USD (zhruba 278 miliard Kč) na financování svého obranného sektoru. 

„Zájem občanů o domácí státní dluhopisy prudce vzrostl,“ sdělilo ukrajinské ministerstvo financí agentuře.  Investice od fyzických osob do začátku října vzrostly podle ministerstva na 71,2 miliardy hřiven (40 miliard Kč) z 25,5 miliardy hřiven (14,3 miliardy Kč) v únoru 2022. Celkově se individuální investoři podílejí na portfoliu domácích státních dluhopisů více než čtyřmi procenty.

Vojenská správa Kyjevské oblasti mezitím informovala, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci ze čtvrtka na dnešek sestřelila všechny drony, které ruská armáda z různých směrů vypustila na Kyjev. Nálet na ukrajinské hlavní město údajně trval více než tři hodiny. Materiální škody nebo oběti zatím nebyly hlášeny.

Při ruském raketovém útoku na jihoukrajinské přístavní město Oděsa byli dnes zabiti čtyři lidé a dalších deset zraněno. Oznámil to na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Kiper. Balistická střela podle něj zasáhla dvoupodlažní budovu, v níž žili a pracovali civilisté.

Kiper dodal, že lidé zůstali uvězněni pod troskami domu. Mezi mrtvými jsou 43letá žena, 22letý muž a 16letá dívka. Další žena zemřela na následky zranění v nemocnici. Čtyři další osoby se podařilo vyprostit živé.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předtavil italské premiérce plán vítězství. Poděkoval jí také za podporu. "Jsem vděčný za přípravy na konferenci o obnově Ukrajiny, která se bude konat v Itálii. Pro nás je důležité, že italské podniky jsou významně zastoupeny v projektech rekonstrukcí na Ukrajině," napsal po tiskové konferenci na sociální sítě. 

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské invaze na Ukrajinu, budeme sledovat zase od pátečního rána.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je tento týden na krátké a intenzivní cestě po Evropě. V Londýně dnes jednal s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a také s britským premiérem Kierem Starmerem. Dnes večer Zelenskyj pokračoval do Říma na jednání s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Pátek má vyhrazen na setkání s papežem Františkem a německým kancléřem Olafem Scholzem.

Práce na vojenských dodávkách pro bránící se Ukrajinu pokračují, uvedl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Paříži. Macron slíbil další vojenskou i diplomatickou podporu Kyjeva, píše agentura Reuters.

„Ještě před začátkem zimy potřebujeme vaši podporu," zdůraznil v Elysejském paláci Zelenskyj. Dodal také, že jednání o příměří Ukrajiny s Ruskem není tématem, které by probíral na schůzkách s evropskými lídry, píše agentura AFP. „Nemluvili jsme o příměří," řekl důrazně Zelenskyj.

 Vlivný ukrajinský zpravodajský web Ukrajinska pravda dnes uvedl, že poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Dmytro Lytvyn tajně brání státním úředníkům, aby mluvili s jeho novináři. Podle agentury AFP Ukrajinska pravda obvinila prezidentskou kancelář z vyvíjení systematického nátlaku s cílem ovlivnit redakční politiku webu. Od roku 2021 ho vlastní český podnikatel Tomáš Fiala.

„Lytvyn je tím, kdo zavádí omezení v mocenském aparátu a zakazuje úředníkům a bezpečnostním činitelům jednat s Ukrajinskou pravdou a poskytovat jí informace," uvádí server. Jeho novináři prý také nedostávají možnost účastnit se setkání zástupců médií s prezidentem Zelenským.

 V ruském zajetí zemřela ukrajinská novinářka Viktorija Roščynová. Informace o jejím úmrtí podle ukrajinských médií potvrdil Petro Jacenko, mluvčí koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci.

Roščynová od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu informovala o dění na východě země, kde se do současnosti odehrávají nejtěžší boje. V březnu 2022 novinářku zadržela ruská FSB, když se snažila dostat z obsazeného Mariupolu, a deset dnů ji zadržovala v okupovaném Berďansku. V červenci toho roku se vydala do Polska, aby přes Rusko dojela na okupované části Ukrajiny. V srpnu 2023 na Rusy obsazeném území, odkud připravovala reportáž, zmizela. Až letos v květnu Moskva oficiálně přiznala, že Roščynovou zadržuje. Ruské ministerstvo obrany to potvrdilo v dopise jejímu otci.