ONLINE: Oděsa a Charkov pod palbou, Rusové poslali rakety a drony na obytnou zónu

Společnost Isolit-Bravo vyvinula pásovou variantu svého elektrického vozítka Motúčko, která je určena pro odminování terénu na Ukrajině. Do země napadené Ruskem již dodala téměř dvě desítky dálkově ovládaných kolových strojů Trailblazer na stejné bázi, která jsou primárně určena pro odvoz raněných z první linie. Zájem o vozítka s pracovním názvem Deminer má i česká armáda, řekl ČTK ředitel společnosti Kvido Štěpánek.

„Může to sloužit ke všem účelům, k nimž slouží kolová Motúčka, plus to má odminovací válec, který u kolových nemáme. Teoreticky by tam mohl tak být, ale z důvodu zlepšeného pohybu v terénu pomocí pásů jsme ho implementovali na pásový model,“ uvedl Štěpánek.

Kyjev by měl vystřízlivět a uvědomit si nesmyslnost politiky, kterou prosazuje, i příčiny, které vedly k nynějšímu konfliktu. Novinářům to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na takzvaný plán vítězství, který dnes představil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Peskov zároveň prohlásil, že Zelenského projev ještě neslyšel a že je tedy příliš brzy se k němu vyjadřovat, napsala agentura TASS.

„Ale jiný plán by mohl být skutečně mírový, a to pokud by si Kyjev uvědomil marnost politiky, kterou prosazuje, pokud by pochopil, že je třeba vystřízlivět a uvědomit si také příčiny, které vedly k tomuto konfliktu,“ řekl Peskov. Zdůraznil, že možnost mírového řešení za jistých podmínek existuje. Agentura TASS ale neuvedla, zda tyto podmínky specifikoval.

Ukrajinský plán vítězství má pět bodů a tři tajné dodatky, řekl dnes v ukrajinském parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj 

Prezidenta citoval server RBK-Ukrajina. První bod je podle webu geopolitický, druhý a třetí vojenský, čtvrtý se týká ekonomiky a pátý je bezpečnostní. Prvním bodem je pozvání do NATO, uvedl Zelenskyj podle agentury Reuters a serveru Ukrajinska pravda.

Podnik pro správu ruského majetku v zahraničí podal správní žalobu na českou vládu. Napadl rozhodnutí, které jej zařadilo na národní sankční seznam. Pražský městský soud žalobu projedná ve čtvrtek, zjistila ČTK z justiční databáze. Podnik známý jako Goszagransobstvennost v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Jeho přidání na sankční seznam schválila vláda loni listopadu, a rozhodla tím o zmrazení jeho majetku.

„Městský soud v Praze nařídil veřejné slyšení ve věci žaloby Goszagransobstvennost a zápisu tohoto subjektu na národní sankční seznam. Jde o standardní postup, který listovaným subjektům právní řád umožňuje, pokud se chtějí ohradit vůči svému zařazení na národní sankční seznam,“ sdělila Mariana Wernerová z odboru komunikace českého ministerstva zahraničí. Doplnila, že do vyhlášení rozsudku nebude ministerstvo věc blíže komentovat.

Pravděpodobnost ukončení konfliktu na Ukrajině v blízké době je vysoká, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Podle něj ale nelze očekávat, že Rusko, které vojensky napadlo sousední zemi v únoru 2022, se stáhne z anektovaných či okupovaných oblastí na Ukrajině. Ministerský předseda naznačil, že Kyjev přijde o území, podobně jako Československo na základě mnichovské dohody z roku 1938 odstoupilo nacistickému Německu své pohraniční oblasti.

Fico dlouhodobě zpochybňuje postoje západních zemí vůči válce na Ukrajině a odmítá protiruské sankce. Obhajoval rovněž komerční dodávky zbraní ze Slovenska na Ukrajinu, byť bezplatnou vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob jeho vláda zastavila.

Není pochyb, že nové technologie budou mít velký dopad i na bezpečnost a obranu, lze je použít pro zlepšování života lidí a vytváření bezpečnějšího světa, řekl prezident Petr Pavel na zahájení mezinárodní výstavy a konference Future Forces Forum 2024 v Praze. Věří, že akce propaguje právě použití technologií pro konání dobra. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky se svět rychle mění a technologicky vyvíjí, což s sebou přináší nové výzvy pro armádu. Klíčem k úspěchu je přitom podle něj spolupráce na národní i mezinárodní úrovni, mimo jiné zapojení akademické sféry nebo obranného průmyslu.

Svět podle Pavla čelí výzvám jako je klimatická změna nebo migrace, ale také bezpečnostní výzvám v podobě několika konfliktů, jako je agresivní válka Ruska proti Ukrajině nebo konflikt na Blízkém východě. Pro předcházení jejich rozšíření je podle něj potřeba si uvědomit, že konfrontace v globálním měřítku už není mezi ideologickým východem a západem, ale stále více mezi zeměmi, kterým záleží na pravidlech a zeměmi, které věří, že svých politických cílů dosáhnou silou.

Někdejší americký prezident a současný republikánský kandidát na hlavu státu Donald Trump nehodlá prozradit, zda po odchodu z Bílého domu v roce 2021 hovořil s Vladimirem Putinem

Trump v rozhovoru s agenturou Bloomberg News prohlásil, že se k tomu nebude vyjadřovat, ale poznamenal, že pokud by s Putinem mluvil, byl by to chytrý krok. O tom, že Trump s Putinem po opuštění prezidentské funkce hovořil sedmkrát, píše ve své nové knize americký novinář Bob Woodward, který se v 70. letech spolupodílel na odhalení aféry Watergate.

„Nebudu se k tomu vyjadřovat, ale řeknu vám, že kdyby ano, byla by to chytrá věc,“ odpověděl Trump na otázku, zda s Putinem hovořil. „Pokud se s někým přátelím, pokud mám k lidem vztah, je to dobrá věc, ne špatná. Má 2000 jaderných zbraní a my také. Čína jich má méně, ale do pěti let nás doženou. Pokud mám vztah, nemluvím o tom,“ řekl.

Rusové začali používat levné drony včetně strojů Gerbera, které vyrábí ve třech variantách: jako průzkumný dron, útočný bezpilotní letoun nebo falešný cíl, napsala Ukrajinska pravda. Podle serveru Defense Express se jedná o stroj, který má trup z molitanu.

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že protivzdušná obrana během noci na dnešek sestřelila tři ukrajinské drony - dva nad Belgorodskou a jeden nad Voroněžskou oblastí. Moskva obvykle nehlásí, kolik celkem strojů na ruské území ukrajinská armáda vyslala. Resort obrany se také nezmínil o případných škodách.

Podle údajů ukrajinského ministerstva obrany přišla ruská armáda od začátku invaze na Ukrajinu již o více než 670 000 vojáků.

Cherson ze zatím neznámých důvodů zcela přišel o dodávky elektřiny, uvedl 16. října náčelník městské vojenské správy Roman Mrochko. „Podle předběžných informací bylo odpojeno celé město. Příčiny se zjišťují,“ uvedl Mrochko na Telegramu.

Téhož dne ráno byly výpadky proudu hlášeny i v Mykolajivské oblasti, která s Chersonskou oblastí sousedí. „Mnoho lidí nemá elektřinu. Identifikovali jsme důvod výpadku. Pokud nedojde k dalším překvapením, vše opravíme během několika hodin,“ ujistil gubernátor Vitalij Kim.

Při hromadném nočním útoku na Ukrajinu bylo sestřeleno 51 ze 136 ruských bezpilotních letounů, tvrdí letectvo. Šedesát dronů bylo ztraceno v důsledku elektronického boje, dalších 20 dronů létalo nad Ukrajinou v době zveřejnění prohlášení. Dva drony odletěly zpět směrem k Rusku.

Podle agentury Ukrinform vypukl po ruském úderu rozsáhlý požár v blíže neurčeném průmyslovém podniku v Ternopilské oblasti. Požár se podařilo uhasit a nikdo nebyl zraněn, dodala ukrajinská agentura s odvoláním na regionální vojenskou správu.

Prezident Volodymyr Zelenskyj se i nadále těší důvěře téměř šesti z deseti Ukrajinců, přičemž jeho podpora zůstává v posledních měsících stabilní, ukázal průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS).

Podle výsledků průzkumu důvěřuje prezidentovi 59 % dotázaných Ukrajinců, 37 % prezidentovi nedůvěřuje. Další 3 % respondentů si nebyla jistá. Výsledky se oproti předchozímu průzkumu KIIS zveřejněném v květnu 2024 prakticky nezměnily. Došlo pouze k poklesu z únorového maxima 2024, kdy Zelenskému důvěřovalo 64 % dotázaných.

Dobrý den, vážení čtenáři.

v Kyjevě se večer rozezněly sirény a starosta Vitalij Kličko doporučil lidem uchýlit se do krytů kvůli ruskému dronovému útoku, napsala agentura Reuters.

Moskva kromě toho v úterý  večer podle ukrajinských činitelů vyslala drony k útoku na Kyjev. „Zůstaňtě v úkrytech,“ napsal Kličko na síti Telegram. Drony podle něho mířily na předměstskou čtvrť Troješčyna. Ukrajinská protivzdušná obrana se snažila bezpilotní letouny sestřelit, není však zatím známo, s jakým úspěchem. Informace o raněných či škodách úřady dosud nezveřejnily.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnující se válce na Ukrajině. O dalších událostech týkající se ruské agrese vás budeme informovat zase zítra. Prozatím přejeme dobrou noc. 

Předseda Evropské rady Charles Michel na čtvrteční summit EU pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Michel o tom informoval na svém účtu na sociální síti X. „Pozval jsem prezidenta Zelenského na summit EU konaný 17. října, abychom probrali poslední vývoj v ruské válce proti Ukrajině a aby nám představil svůj plán vítězství,“ uvedl šéf unijních summitů.

Úřady v Charkovské oblasti dnes nařídily povinnou evakuaci všech civilistů z Kupjansku ve východní části regionu. Už dříve toto město musely opustit rodiny s dětmi.

Šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov řekl, že v okolí Kupjansku je v těchto dnech nejhorší situace v celém regionu. Úřady už nedokážou zaručit, že lidem budou zajištěny dodávky elektrického proudu, vody nebo humanitární pomoci. Kvůli neustálému ruskému ostřelování nemohou pracovat opravárenské čety. Nařízení o povinné evakuaci se týká také dalších tří obcí v okolí Kupjansku, nedaleko kterých prochází frontová linie.

Zprávy o severokorejských vojácích bojujících po boku Rusů proti ukrajinské armádě „znepokojily“ Spojené státy, řekl bezpečnostní mluvčí Bílého domu Sean Savett podle agentury Reuters. Pokud jsou tyto informace pravdivé, půjde podle něho o znamení svědčící „o nové úrovni ruského zoufalství“.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj by měl v nejbližších dnech představit Evropské unii svůj plán na vítězství. Podle dostupných informací by se tak mělo stát na summitu 17. - 18. října. Šéf diplomacie EU Josep Borrel uvedl, že díky ukrajinskému ministru zahraničí Andriji Sibigovi už něco málo ví o prvcích tohoto vítězného plánu. Borrel navíc dodává, že Ukrajinu je třeba politicky a vojensky posílit, aby donutila Putina vyjednávat, jak představuje na sociální síti X TV Nexta. 

Snímky z požáru místního obchodu v Mykolajivu po ruském ostřelování. 

Írán dnes protestoval proti novým sankcím, které se proti němu v pondělí rozhodla zavést Evropská unie. Odmítá také, že by dodával balistické rakety ruské armádě, což je hlavní důvod přijetí sankcí, píší agentury AFP a Reuters. Podle Íránu sankce porušují mezinárodní právo a nikam nepovedou.

V rámci ruských vojsk vzniká prapor tvořený vojáky ze Severní Koreje, tvrdí server RBK Ukrajina s odvoláním na zdroje z ukrajinské armády. Ukrajinska pravda píše, že podle zástupců tajných služeb 18 severokorejských vojáků zběhlo na hranici Brjanské a Kurské oblasti.

Bývalá předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ve videopříspěvku na konferenci Forum 2000 v Praze uvedla, že svět musí nadále jasně podporovat ukrajinský boj za demokracii.

Z trestanecké kolonie v Tulské oblasti na západě Ruska byl dnes propuštěn Alexej Moskaljov, který se předmětem zájmu vyšetřovatelů stal kvůli protiválečné kresbě své dcery Maši. Odpykával si trest za „diskreditaci ruské armády“. O Moskaljovově propuštění informují ruskojazyčná média.

Aktivistovi Jaroslavu Popelkovi dnes soud prodloužil trest vězení o čtyři měsíce na jeden rok. Muže původně justice potrestala podmíněným trestem za to, že vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea při loňské protivládní demonstraci. Porušil ale stanovená pravidla a soud mu tak trest změnil na nepodmíněný. Popelka je ve vězení také za další činy, třeba za porušení zákazu vstupu na území Prahy. Proti dnešnímu rozhodnutí podal stížnost. Uvedla to Česká televize (ČT).

Popelka dříve nenastoupil do vězení, policisté po něm vyhlásili pátrání. Zadrželi ho minulý měsíc a předali do výkonu trestu. 

Ruská prokuratura požaduje odškodné přes miliardu eur (více než 25 miliard Kč) od britské energetické skupiny Shell, která se po zahájení ruské invaze na Ukrajinu rozhodla z Ruska stáhnout. Informovala o tom dnes ruská tisková agentura RIA Novosti.

Prokuratura tento měsíc podala žalobu na několik divizí společnosti Shell. Soud podle agentury Intefax následně uvedl, že cílem žaloby je získat náhradu za ztráty způsobené neplněním závazků. Neupřesnil však, jakou částku žaloba po firmě požaduje.

„Vymáhá se více než miliarda eur,“ odpověděla dnes tisková služba moskevského arbitrážního soudu na dotaz agentury RIA Novosti ohledně výše požadovaného odškodného.

Společnost Shell patří mezi největší ropné podniky na světě. Firma v loňském roce vydělala 28,25 miliardy dolarů (přes 650 miliard Kč), proti předchozímu roku její zisk nicméně téměř o 30 procent klesl.