ONLINE: U Kyjeva zemřelo sedm lidí. A Rusové začali vytahovat ze skladů velmi staré tanky

„Česko má dynamický obranný průmysl,“ konstatuje Thierry Breton odpovědný za vnitřní trh, ale též technologie a bezpečnost. Právě je v Česku v rámci evropského turné po zbrojovkách. „Výzvou - pro celou evropskou obranněprůmyslovou základnu - je pomoci zrychlit navyšování produkce munice. Vyrábět víc munice a rychleji. Pro bezpečnost Ukrajiny, pro bezpečnost Česka, pro bezpečnost Evropy,“ říká na videu na twitteru. 

Evropská unie chce Ukrajině dodat milion dělostřeleckých granátů, jak se v pondělí shodli ministři na Radě EU.

Ržyščiv nedaleko Kyjeva: Dronový útok Rusů těžce poničil obytný dům, informuje Andrij Nebytov, šéf policie v Kyjevské oblasti.

„Přes dvacet íránských vražedných dronů, plus rakety, četné případy bombardování – a to je jen jedna poslední noc ruského teroru proti Ukrajině. Pokaždé, když chce v Moskvě někdo slyšet slovo ‚mír‘, padne další rozkaz pro takové zločinné útoky,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

„Mír ve skutečnosti přibližuje úspěch ukrajinských sil na zemi, na nebi i na moři. Plné respektování sankčního režimu skutečně obnovuje sílu Charty OSN. Globální jednota může obnovit globální stabilitu,“ dodal prezident.

Japonský premiér Fumio Kišida se dnes ve Varšavě setkal se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Do Polska přicestoval z Ukrajiny, které v úterý přislíbil nový balíček japonské pomoci v hodnotě půl miliardy dolarů (11,1 miliardy korun).

Velká část této pomoci Ukrajině má směřovat zejména do obnovy energetické infrastruktury, 30 milionů dolarů je pak vyčleněno na vojenské vybavení.

S polským premiérem podle agentury AP hodlá Kišida jednat o bezpečnosti v regionu. Na programu má také ještě setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

V ruském Jekatěrinburgu vzplála tamní pobočka lidskoprávní organizace Memorial. „Napřed začalo hořet poblíž zaparkované auto, pak se požár rozšířil na fasádu a střechu, ale dovnitř nepronikl,“ uvádí kanál Nexta TV. Předloni organizace dostala zákaz činnosti v Rusku, loni (s dalšími) Nobelovu cenu míru.

Slovensko získá od Spojených států s výraznou slevou 12 nových bitevních vrtulníků AH-1Z Viper za to, že předá Ukrajině nevyužívané stíhačky MiG-29. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď listu Denník N řekl, že při dodávce vrtulníků a příslušenství v hodnotě zhruba jedné miliardy dolarů (22,1 miliardy korun) od USA počítá slovenská vláda s doplatkem přibližně 340 milionů dolarů (7,5 miliardy korun).

Kabinet premiéra Eduarda Hegera minulý týden rozhodl, že země odevzdá válkou zasažené Ukrajině 13 migů, z toho tři stroje bez motorů, dále náhradní díly, 200 protiletadlových raket, jakož i části raketového systému Kub. Představitelé vlády současně ohlásili, že Bratislava za to dostane kompenzaci z unijního fondu zvaného Evropský mírový nástroj (EPF) a také techniku od Spojených států, kterou tehdy neupřesnili.

Naď řekl, že bitevní vrtulníky budou přínosem k bojeschopnosti slovenské armády, která měla v minulosti ve výzbroji ruské stroje Mi-24. Dříve Slovensko koupilo od Spojených států víceúčelové vrtulníky Black Hawk a objednalo také stíhačky F-16.

Tři lidé zemřeli při nočním útoku ruských bezpilotních letounů, uvedli ráno podle Reuters představitelé Kyjevské oblasti.

Ukrajinská armáda sestřelila 16 z 21 bezpilotních letounů typu Šáhid při ruském útoku proti Ukrajině v noci na 22. března, informoval generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Serhii Popko, který vede vojenskou správu Kyjevské oblasti, uvedl, že všechny bezpilotní letouny Šáhid mířící na hlavní město byly sestřeleny.

„Černomořská flotila odrazila útok bezpilotního letounu na Sevastopol,“ uvedl na telegramu Ruskem dosazený gubernátor krymské metropole Michail Razvožajev. Dodal, že celkem byly na místě zničeny tři objekty a výbuchy rozbily okna v okolních budovách. Podle gubernátora Razvožajeva nebyl nikdo zraněn. Podle médií byla v souvislosti s útokem v Sevastopolu přerušena civilní doprava v přístavu.

Město je domovskou základnou ruské černomořské flotily. Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Krym v sobotu v souvislosti s výročím anexe v roce 2014.

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes ráno odletěl z Moskvy. S odvoláním na čínskou státní televizi CCTV o tom informuje agentura Reuters. Si tak ukončil třídenní státní návštěvu země, která už déle než rok vede ozbrojenou agresi vůči sousední Ukrajině a čelí kvůli tomu sankcím ze strany západních zemí. Peking uvádí, že je ohledně konfliktu nestranný a zasazuje se o „mír a dialog“.

Pro čínského prezidenta šlo o první zahraniční cestu od znovuzvolení prezidentem na bezprecedentní třetí funkční období. V Moskvě byl zároveň jako první cizí hlava státu od doby, kdy minulý týden Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.

V Sevastopolu byly dnes ráno slyšet výbuchy.

Ruské síly zaútočily na 7 obcí v Sumské oblasti. Rusko použilo k zacílení regionu minomety, dělostřelectvo a výbušniny.

Mezinárodní měnový fond (MMF) by měl v příštích týdnech schválit úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 15,6 miliardy dolarů (345 miliard Kč). Podle zpravodajského serveru BBC News se tak Ukrajina stane první zemí ve válce, která úvěr od MMF dostane. Zároveň půjde o jeden z největších finančních balíků, který východoevropská země obdrží od začátku ruské invaze před více než rokem.

MMF nedávno změnil pravidla, což mu nyní umožňuje půjčovat i zemím, které čelí „mimořádně vysoké nejistotě“. A to je právě případ Ukrajiny.

„Ruská invaze na Ukrajinu má i nadále ničivý dopad na ekonomiku,“ uvedl v prohlášení Gavin Gray z MMF. 

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se pravděpodobně nepodařilo dojednat neomezené dvoustranné partnerství s Čínou, ve které doufal, uvedl v noci na dnešek ve své pravidelné zprávě k válce na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Závazky, které obě země přijaly při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě, jsou podle něj nevyvážené.

Dvojice politiků spolu v úterý v Kremlu jednala čtyři a půl hodiny a vydala také společné prohlášení, v němž se mimo jiné staví proti „všem jednostranným sankcím“ vyhlášeným s opomenutím Rady bezpečnosti OSN. Varovala i před zhoršováním krize na Ukrajině a jejím přechodem do „nekontrolovatelné fáze“.

ISW ale poznamenává, že Si nevyjádřil žádný záměr podpořit ruskou válku kromě „vágních diplomatických ujištění“, což je podle amerických analytiků pravděpodobně méně, než v co Putin doufal.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Vláda na dnešním zasedání chystá prodloužit vyplácení solidárního příspěvku pro lidi, kteří zdarma či za úhradu energií ubytovávají uprchlíky, ale také platnost pravidel pro nouzové ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Na programu je i novela vládního nařízení, které loni stanovilo stropy pro ceny elektřiny a plynu.

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství k pokračující ruské invazi na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc. 

Trosky divadla u Mariupolu. 

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj po setkání s japonským premiérem uvedl, že se prostřednictvím videospojení na Kišidovo pozvání zúčastní summitu skupiny G7, který se v květnu uskuteční v Hirošimě. Japonsko aktuálně tomuto uskupení velkých světových ekonomik předsedá. Šéfa japonské vlády Zelenskyj označil za „dlouhodobého přítele Ukrajiny“ a „mocného obhájce mezinárodního řádu“.

Přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny se dnes večer stalo terčem ruského vzdušného útoku, který po sobě zanechal zraněné a poškozené objekty. Oběti na životech ale podle předběžných údajů hlášeny nejsou, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Protivzdušné obraně se podařilo zlikvidovat dvě ruské střely Ch-59, které ruské letouny vypustily nad Černým mořem, tvrdí velitelství ukrajinského letectva.

Letecký poplach, vyhlášený o půl osmé, trval asi tři čtvrtě hodiny. V jedné z městských čtvrtí propukl požár, který se hasičům podařilo uhasit.

Japonský premiér Kishida slíbil, že jeho země vyčlení 30 milionů dolarů na nákup „nesmrtících“ zbraní pro Ukrajinu, uvádí s odkazem na další zdroje The Kyiv Independent. 470 milionů pak půjde na obnovu energetiky. 

Japonský premiér Fumio Kishida na Ukrajině uctil památku padlých vojáků a obětí masakru v Buči. A setkal se s prezidentem Volodomyrem Zelenskym. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že navrhl Číně, aby se připojila k ukrajinskému návrhu na ukončení války na Ukrajině. Odpověď ale dosud nedostal, informovala agentura Interfax-Ukrajina. „Veřejně i diplomatickou cestou jsme Číně sdělili náš mírový návrh a vyzvali ji, aby se připojila. Čekáme na odpověď,“ řekl Zelenskyj.

Zelenskyj dříve uvedl, že by Kyjev měl s Pekingem na mírovém plánu spolupracovat, a zároveň upozornil, že s některými body nesouhlasí. Základní podmínkou Ukrajiny pro mírová jednání je stažení ruských vojsk z ukrajinského území.

Podle TV Nexta plánuje USA urychlit dodávky tanků na Ukrajinu. Pošlou ale starší modely, jak dodává server s odkazem na zdroje z Pentagonu. Do Kyjeva by tak mělo do devíti měsíců dorazit 30 tanků verze M1A1 místo M1M2 - původně se očekávalo, že vozidla do bojové zóny dorazí až za rok nebo dva. 

„Část členských států včetně ČR podpořila to, že pokud bude pozitivní jak květnová mezizpráva, tak hlavní podzimní zpráva, tak by se mělo co nejdříve rozhodnout o zahájení přístupových jednání,“ řekl po dnešní ministerské schůzce Bek.

Zvláště západoevropské země nejhlasitěji reprezentované Francií však nabádají k pozvolnějšímu tempu jednání a hovoří o tom, že celý přijímací proces bude trvat více než deset let.

Ministři o vyhlídkách ukrajinského vstupu do EU hovořili při neformálním obědě s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou. „Můžu vás ujistit, že své domácí úkoly splníme,“ řekla po jednání. Kyjev je podle ní na cestě k tomu, aby včas dokončil první sérii požadovaných reforem a aby co nejdříve oficiálně začaly rozhovory.

Země EU mají rozdílný pohled na to, zda začít ještě letos přístupová jednání s Ukrajinou, řekl český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Komplikací mohou být maďarské požadavky, dodal.