ONLINE: Rusové odmítli bezpodmínečné příměří. Od Ukrajiny dostali seznam unesených dětí

Evropský parlament dnes schválil usnesení, ve kterém vítá plán Evropské komise na přezbrojení ReArm Europe. Podle europoslanců Rusko dnes představuje pro EU největší hrozbu. Evropský parlament také chce, aby rozhodování v záležitostech obrany bylo méně složité, například opuštěním principu jednomyslnosti.

Evropský parlament žádá zvýšení výdajů na obranu kvůli rostoucí globální nestabilitě, válce na Ukrajině i změně postoje americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Rusko europoslanci označují za „nejvýznamnější přímou a nepřímou hrozbu pro EU a její bezpečnost“. Unie podle usnesení čelí největší hrozbě pro svou celistvost od konce studené války.

Šéf americké CIA John Ratcliffe telefonoval s šéfem ruské civilní rozvědky SVR Sergejem Naryškinem poprvé od Trumpova nástupu do úřadu, píše Axios. Účelem rozhovoru bylo podle jeho zdroje navázat komunikaci mezi Ratcliffem a Naryškinem. Hovořili o spolupráci mezi rozvědkami „v oblastech společných zájmů a řešení krizových situací“, píše Axios s odvoláním na prohlášení SVR. Šéfové rozvědek se podle SVR dohodli na udržování pravidelných kontaktů s cílem zajistit mezinárodní stabilitu a bezpečnost a snížit míru konfrontací mezi Moskvou a Washingtonem.

Telefonát byl jedním z několika rozhovorů mezi americkými a ruskými představiteli, které se mají v těchto dnech uskutečnit. Americký ministr zahraničí Marco Rubio sdělil novinářům, že USA bude Rusko informovat o rozhovorech s Ukrajinci a o návrhu na příměří. „Pokud řeknou ne, bude to hodně vypovídat,“ prohlásil Rubio o Moskvě.

Ukrajinci mohou nově podávat žádosti o odškodnění související se zmizením nejbližších rodinných příslušníků v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. V tiskovém prohlášení to oznámil registr škod (Register of Damage for Ukraine, RD4U), který sídlí v nizozemském Haagu. Registr se v první fázi týkal pouze poškození či zničení domů či bytů, nyní se postupně rozšiřuje i na další škody.

Boje na okrajích města Sudža v Kurské oblasti podle DeepState pokračují, napsala později agentura Reuters a dodala, že mapa nepředstavuje oficiální dokument. 

Evropská komise (EK) zahájila další kolo společných nákupů plynu. Kupující vyzvala, aby dali vědět, že mají zájem o účast ve výběrovém řízení. Poptávku po plynu bude možné tento měsíc podat na více šestiměsíčních období od července 2025 do října 2030, uvedla dnes komise. Cílem společných nákupů je usnadnit v Evropě přechod od ruského plynu na plyn od jiných dodavatelů.

Ukrajina předpokládá, že Spojené státy zesílí sankce proti Rusku, pokud Moskva nepřijme americký návrh na 30denní příměří, řekl dnes novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev už s návrhem na příměří souhlasil a USA následně obnovily dodávky vojenské pomoci i sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou.

„Chápu to tak, že můžeme počítat s tím, že USA podniknou silné kroky proti ruské straně. Podrobnosti dosud neznám, ale hovoříme o odpovídajících sankčních krocích a o posílení Ukrajiny,“ odpověděl prezident podle agentury Interfax-Ukrajina na otázku, co USA udělají v případě, že Rusko americký návrh na příměří odmítne.

Ukrajinské síly se podle aktualizované mapy bojiště od projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě, stáhly z ruského města Sudža. Uvedly to dnes agentury Reuters a Unian. Informace o stažení z města Sudža, které Ukrajinci dobyli loni v srpnu při výpadu do západoruské Kurské oblasti, nebyla dosud oficiálně potvrzena, dodal Unian. Ruská vojska zesílila útoky a Kyjev se snaží šetřit životy vojáků, řekl podle Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podívejte se na aktuální snímky z brífinku Volodymyra Zelenského v Kyjevě.

Europarlament v dnešním usnesení uvítal americký návrh na příměří na Ukrajině i obnovení vojenské a zpravodajské podpory Ukrajinců ze strany Spojených států. V textu však poslanci zároveň kritizují kroky administrativy prezidenta Donalda Trumpa před úterním americko-ukrajinským jednáním v Saúdské Arábii. Evropský parlament současně vyzval členské země a EU, aby výrazně zvýšily svou podporu Ukrajiny.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio zatím nezná ruskou reakci na americko-ukrajinský návrh 30denního příměří ve válce na Ukrajině, doufá ale, že Moskva odpoví pozitivně. Řekl to dnes podle agentury Reuters novinářům s tím, že konflikt nemá vojenské řešení a Ukrajina potřebuje dostatečné odstrašení před možným budoucím útokem Ruska.

Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák vyzval Rusko, aby přijalo návrh na příměří ve válce na Ukrajině, který vzešel z úterního americko-ukrajinského jednání. Samotný návrh ministr uvítal. Kaliňák to dnes řekl novinářům. Nynější slovenská vláda dlouhodobě prosazuje mírové řešení konfliktu na Ukrajině, která se přes tři roky brání ruské vojenské invazi.

„Celý čas tvrdíme, že chceme, aby okamžitě došlo k ukončení zabíjení lidi. I toto je cesta k tomu. I touto cestou vyzývám všechny zodpovědné, včetně Ruské federace, k tomu, aby co nejrychleji prostudovala tento návrh a připojila se k němu,“ uvedl Kaliňák. Dodal, že souhlasí s názorem Spojených států, že nyní je na tahu Rusko.

Spojené státy obnovily dodávky zbraně Ukrajině přes Polsko, oznámil dnes šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski. USA po úterních jednáních s ukrajinskou delegací v saúdskoarabské Džiddě souhlasily obnovit vojenskou pomoc a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou, přerušené na pokyn prezidenta Donalda Trumpa. Ukrajinci naopak podpořili americký návrh přímeří, k němuž se ovšem zatím nevyjádřila Moskva.

„Dodávky výzbroje (přes letiště Jasionka na východě Polska) se vrátily na předchozí úroveň,“ řekl Sikorski podle polských médií poté, co se ve Varšavě setkal se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou.

Podívejte se na nové snímky z města Kryvyj Rih, kde dnes zaútočili Rusové.

Čtyři civilisté byli zabiti a další dva byli zraněni při ukrajinském útoku na mlýn v západoruské Kurské oblasti. Uvedl to dnes na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexandr Chinštejn.

Zabiti byli podle gubernátora tři muži a jedna žena, zaměstnanci velkomlýna v obci Kozyrevka. Jeden zraněný byl hospitalizován.

Česká armáda bude v následujících letech potřebovat posílit asi o 7500 vojáků. Souvisí to se změnami v bezpečnostní situaci ve světě. Podle náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky je tak třeba přemýšlet i o budoucím zaměření armády, která byla dosud stavěna hlavně jako expediční. Řekl to dnes při návštěvě premiéra Petra Fialy (ODS) u 4. brigády rychlého nasazení v Žatci při příležitosti 26 let od vstupu Česka do NATO.

Armádě přitom už dnes chybí lidé. „Děláme vše, co můžeme v rámci stávajícího systému, a snažíme se odstranit problémy na naší straně. Pravda ale je, že na nové cíle budeme potřebovat asi o 7500 lidí více na to, co bude potřeba. To znamená, že při současné naplněnosti se musí armáda posílit asi o 14.000 lidí, což je téměř 60 procent současných hodnot,“ uvedl Řehka. „A je otázka, jestli při současném modelu armády, která byla budovaná na expediční operace a ne na přímý konflikt vysoké intenzity a kolektivní obranu, je to možné a jestli nebude třeba systém nějak měnit. Ale na to musí být společenský a politický konsensus,“ dodal Řehka s tím, že jde o rozhodnutí na delší dobu.

Vláda je schopna efektivně využít i obranné výdaje ve výši tří procent hrubého domácího produktu (HDP), má konkrétní projekty. Armáda potřebuje modernizaci, řekl dnes v Žatci na Lounsku premiér Petr Fiala (ODS) při návštěvě cvičiště 4. brigády rychlého nasazení. Věří, že peníze výrazně přispějí ke zvýšení obranyschopnosti země.

Mezinárodní společenství musí vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo válečné aktivity a zapojilo se do mírových jednání. Na dotaz ČTK to dnes uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Ukrajina podle ní prokázala snahu o mírové řešení konfliktu přijetím amerického návrhu třicetidenního příměří. Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) jde o první krok z mnoha nutných na cestě k realistickému míru. Vyjednávání je křehké a vyžaduje i trpělivost, sdělil ČTK.

„Ukrajina prokázala upřímnou snahu o mírové řešení konfliktu přijetím amerického návrhu třicetidenního příměří. Tento krok ukazuje její připravenost k diplomatickému řešení,“ uvedla Pekarová Adamová. Ruská reakce je podle ní ale zcela opačná. „Jejich rakety včera (v úterý) usmrtily tři děti a následně ruská armáda masivně zaútočila na Kyjev, což v této chvíli ukazuje, že o mír jim nejde,“ míní předsedkyně TOP 09. Mezinárodní společenství tak podle ní musí v první řadě vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo válečné aktivity a zapojilo se do mírových jednání.

Ruský postoj poté, co Ukrajina v úterý oznámila připravenost přijmout americký návrh na 30denní příměří, je těžké předvídat, zejména když se mu na bojišti daří postupovat. Symbolicky by ale odmítnutí příměří znamenalo, že najednou to bude Rusko, které bude v USA vnímáno jako země odmítající cestu k mírovým jednáním. ČTK to dnes řekl politolog Kryštof Kozák z Univerzity Karlovy. Podle Jana Beneše z Ostravské univerzity byla pro americkou administrativu vždy ta jednodušší část přimět Ukrajinu přistoupit na příměří a další požadavky, k Rusku je však zatím naivní.

„Je vidět, že se situace dynamicky vyvíjí. Přijetím amerického návrhu se Ukrajina snaží ukázat, že nechce být viděna jako brzda mírového procesu. Za tento vstřícný postoj byla obnovena americká podpora,“ uvedl Kozák. Ruský postoj je ale podle něj těžké předvídat, zejména, když se mu daří postupovat. „Symbolicky by odmítnutí příměří znamenalo, že najednou to bude Rusko, které bude v USA vnímáno jako země, která odmítá cestu k mírovým jednáním,“ doplnil.

Kreml dnes uvedl, že potřebuje od Spojených států další informace o výsledku americko-ukrajinských jednání v Džiddě, než se vyjádří, zda třicetidenní příměří je pro Rusko přijatelné. Mluvčí Dmitrij Peskov podle tiskových agentur nevyloučil v této souvislosti případný další telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem. Moskva se podle anonymních zdrojů agentury Reuters staví k příměří zdrženlivě.

Čerpání ropy v ropovodu Družba směrem na Slovensko bylo obnoveno, příjem suroviny se v zemi očekává dnes večer, napsal ČTK slovenský přepravce ropy Transpetrol. Přerušení dodávek ropy hlásilo Slovensko stejně jako Maďarsko v úterý.

Úterní americko-ukrajinská shoda na příměří ve válce na Ukrajině je úspěchem pro Spojené státy i Ukrajinu, o průlomu však hovořit nelze. Ten nastane až ve chvíli, kdy se americkému prezidentu Donaldu Trumpovi, dosud velmi vstřícnému k postojům vůdce agresorské země Vladimira Putina, podaří vyvinout na šéfa Kremlu tlak a přimět ho k ústupkům, shodují se v dnešních komentářích západní média.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes přivítal návrh na 30denní příměří ve válce na Ukrajině, který vzešel z úterního americko-ukrajinského jednání v saúdskoarabské Džiddě. Na síti X Scholz napsal, že teď záleží na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi, jak se k návrhu postaví.

„Nápad na 30denní příměří je důležitým a správným krokem směrem ke spravedlivému míru pro Ukrajinu,“ napsal kancléř na síti X. Zároveň znovu ubezpečil, že Německo stojí na straně Ukrajiny a USA, a výslovně přivítal „návrhy z Džiddy“. „Teď záleží na Putinovi,“ dodal.

Nejméně čtyři mrtvé - občany Sýrie, kteří byli členy posádky lodi zasažené v přístavu - si vyžádal ruský útok na Oděsu. Ruská raketa zabila ženu ve městě Kryvyj Rih, uvedly ukrajinské úřady. Rusko během noci vypálilo na Oděsu a Kryvyj Rih tři rakety Iskander-M a proti Ukrajině vyslalo také 133 dronů, z nichž se 98 podařilo sestřelit, další dvě desítky dronů nedoletěly do cíle, zřejmě kvůli rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností připustilo, že ruské útoky způsobily škody v Oděské, Charkovské, Sumské a Kyjevské oblasti.

„Rusko včera večer (v úterý) zaútočilo na přístav v Oděse. Balistická raketa poškodila loď Pinar, plavící se pod vlajkou Barbadosu. Bohužel, zahynuli čtyři lidé - občané Sýrie. Nejmladšímu bylo 17 let, nejstaršímu 24 let,“ napsal šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper na sociální síti Telegram. Další dva lidé - Ukrajinec a Syřan - byli zraněni. Loď podle Kipera právě nakládala pšenici, určenou pro Alžírsko. „Byla to naprosto civilní loď,“ zdůraznil. Při útoku bylo poškozeno ještě jedna plavidlo, mola a sklady s obilím.

„Před chvílí jsem komunikoval s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou. Ukrajina je připravena dohodu přijmout. Míč je na straně Ruska,“ napsal na sociální síti X šéf české diplomacie Jan Lipavský. Ve svém dřívějším příspěvku jednání mezi Ukrajinci a Američany okomentoval slovy, že na diplomacii záleží. „V Džiddě byl učiněn důležitý krok jak ke spravedlivému míru, tak k tomu, aby vydržel a neumožnil další agresi. Stejně důležité je, aby byli Ukrajinci vyslyšeni,“ napsal.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v noci na středu oznámil, že informoval některé šéfy diplomacií evropských zemí, včetně šéfa českého resortu zahraničí Jana Lipavského, o výsledcích úterních jednání americké a ukrajinské delegace v saúdské Džiddě. Kyjev přitom souhlasil s americkým návrhem na 30 dní trvající příměří v bojích s Ruskem a Washington obnovil svou vojenskou pomoc Ukrajině.

„Pokračujeme ve spolupráci s našimi evropskými partnery, abychom společně se Spojenými státy dosáhli dlouhodobého míru a bezpečnosti pro Ukrajinu a celou Evropu,“ napsal na síti X Sybiha, který se rokování v Saúdské Arábii zúčastnil. Podle svého vyjádření byl poté v kontaktu mimo jiné se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou, francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem, jeho britským protějškem Davidem Lammym a dalšími šéfy diplomacií evropských zemí včetně toho českého.