ONLINE: Rusové odmítli bezpodmínečné příměří. Od Ukrajiny dostali seznam unesených dětí

Ukrajina a Rusko vedou předběžné rozhovory o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu, napsal list Financial Times (FT) s odvoláním na své nejmenované zdroje. Potenciální dohoda by podle listu znamenala nejvýznamnější deeskalaci války od začátku roku 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil rozsáhlou invazi do sousední země. Kreml dnes informace FT popřel.

Kyjev se snaží obnovit jednání zprostředkovaná Katarem, která se v srpnu přiblížila dohodě, než je zmařila ukrajinská invaze do Kurské oblasti, píše deník s odvoláním na zdroje, mezi nimiž jsou podle něj i vysoce postavení ukrajinští představitelé.

Jeden z nich přitom uvedl, že obě země v posledních týdnech snížily četnost vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu v rámci neformální dohody, ke které dospěly jejich zpravodajské služby.

Jižní Korea má v úmyslu vyslat na Ukrajinu tým, který by monitoroval a analyzoval rozmístění severokorejských jednotek Ruskem. Podle agentury Reuters to dnes uvedl nejmenovaný jihokorejský činitel. Soul odhaduje, že nejméně 11.000 vojáků KLDR se přesunulo do Ruska a přes 3000 z nich už je blízko frontových linií na Ukrajině. Konkrétní místa Reuters nezmiňuje.

Americké ministerstvo obrany v úterý uvedlo, že několik tisíc severokorejských vojáků se přesouvá do ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou a malý počet jich tam už je. Do Kurské oblasti začátkem srpna překvapivě pronikla ukrajinská armáda a ovládá tam území o rozloze několika stovek kilometrů čtverečních.

Noční údery bezpilotních letounů ohlásilo také Rusko. To uvedlo, že zničilo 23 ukrajinských dronů v několika regionech západního Ruska. Sedm dronů ruská armáda zničila nad Rostovskou oblastí, čtyři nad Kurskou oblastí, čtyři nad Smolenskou oblastí a další pak nad Brjanskou, Belgorodskou a Orjolskou oblastí.

Po nočním útoku jsou v Kyjevě škody a zranění, podle serveru Ukrajinska pravda a úřadů je způsobily trosky sestřelených dronů, hořelo mimo jiné ve vícepodlažním obytném domě. „Z budovy bylo evakuováno 18 lidí. Zraněno je devět lidí, z toho jedno dítě,“ napsal Popko. Podle Reuters je poškozená také školka.

Ukrajinské letectvo mezitím informovalo, že invazní síly zaútočily na Ukrajinu 62 drony a střelou neznámého typu, přičemž 33 bezpilotních strojů zlikvidovala protivzdušná obrana. Dalších 25 strojů podle něj zmizelo z radarů.

 Ukrajinské ozbrojené síly se chystají zmobilizovat ještě 160.000 lidí do války proti Rusku, která pokračuje třetím rokem. Uvedl to před ukrajinskými poslanci tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Lytvynenko. Agentura AFP dala zprávu o chystané mobilizaci do souvislosti s posledními úspěchy ruských vojsk na východní frontě a obavami, že by ruská vojska mohli posílit severokorejští vojáci.

„Celkem bylo do obranných sil povoláno jeden milion a 50.000 občanů. Plánuje se povolat ještě 160.000 lidí,“ řekl Lytvynenko podle listu Ukrajinska pravda, který se odvolal na přímý přenos z úterního jednání parlamentu, který vysílal na internetu poslanec Oleksij Hončarenko. Mobilizace dalších 160.000 mužů podle Lytvynenka umožní doplnit ukrajinské jednotky na 85 procent jejich tabulkového stavu, dodal deník.

Kyjevem v noci na dnešek otřásla série explozí. Starosta města Vitalij Kličko informoval o ruském dronovém útoku a následném požáru, uvedla agentura Reuters. Informace o škodách nejsou zatím dostupné.

„Pohotovostní služby byly vyslány na místo,“ sdělil Kličko na síti Telegram. Svědci podle Reuters hovořili o několika explozích, které zněly jako palba protivzdušné obrany.

Kyjev a další ukrajinská města jsou od začátku rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022 pravidelně terčem útoků ruských dronů a raket. Ukrajina pravidelně žádá své spojence o posílení protivzdušné obrany. Za prioritu to označuje i německý kancléř Olaf Scholz.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Evropská komise dnes zveřejní svou pravidelnou hodnoticí zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v Evropské unii. Jsou jimi Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo a Turecko. Původně měla Komise v plánu zprávu zveřejnit již 16. října, nakonec ale unijní exekutiva vše o 14 dnů odložila a podle informací ČTK vyčkávala ještě na výsledky moldavských a gruzínských voleb.

V loňském roce se pozornost všech, zejména Kyjeva, soustředila na to, zda Evropská komise podpoří zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. To se nakonec stalo. Zahájení přístupových rozhovorů bylo navrženo nejen s Ukrajinou, ale i s Moldavskem.

Podle expertů a analytiků OSINT Ukrajina čelí „dost ponuré“ situaci v Doněcké oblasti na východě země, protože ruské síly provádějí některé ze svých nejrychlejších postupů od léta 2022. Na sociální síti X to píše ukrajinský The Kyiv Independent. 

Děkujeme, že sleduje naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Nejnovější zprávy vám budeme přinášet i od zítřejšího rána. Zatím přejeme dobrou noc. 

Americký prezident Joe Biden řekl, že ho zprávy o vojácích z KLDR v Kurské oblasti „znepokojují“ a že Ukrajinci by měli opětovat útok, pokud Severokorejci vstoupí na ukrajinské území. Mluvčí Pentagonu ovšem řekl, že nemůže potvrdit zprávy o tom, že Severokorejci na území Ukrajiny jsou.

Situaci „podrobně sledujeme a konzultujeme ji s našimi ukrajinskými partnery a dalšími spojenci a partnery,“ dodal Ryder.

Mluvčí Pentagonu potvrdil, že malý počet severokorejských vojáků je v ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Tisíce dalších se tam přesouvají.

Demonstranti v Tbilisi omráčili propagátora kremelského „RIA Novosti“, který informoval o shromáždění proti falšování výsledků voleb. Demonstranti omráčili zaměstnance kremelského média hlasitým zvukem z reproduktoru, načež upadl na zemi a byl policií evakuován do hotelu.

Předtím, než finský prezident Alexander Stubb dorazí na tiskovou konferenci v Pekingu, hlídají policisté v rezidenci finského velvyslance a nechali pověsit billboard podporující Ukrajinu.

Dron dnes způsobil požár budovy vojenské univerzity v čečenském městě Gudermes, která nese jméno ruského prezidenta Vladimira Putina. Na sociálních sítích to napsal vládce tohoto autonomního regionu na jihu Ruska Ramzan Kadyrov. Rádio Svoboda uvedlo, že šlo o první dronový útok v Čečensku od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Incident se podle Kadyrova teď vyšetřuje a úřady se snaží identifikovat osoby, které se na útoku podílely. Fungování univerzity nemuselo být kvůli útoku přerušeno, dodal. Agentura DPA podotkla, že Kadyrov v příspěvku neuvedl nic o tom, že útok nějak souvisí s ruskou invazí na Ukrajině, kde jsou nasazeni i čečenští vojáci. Později ale prohlásil, že jde o ukrajinský útok a že za něj přijde pomsta. „Všem velitelům na frontě jsem dal rozkaz: nebrat žádné zajatce, všechny ničit a boj ještě zesílit,“ uvedl Kadyrov. DPA připomíná, že útoky na vojáky, kteří se vzdali, platí za válečné zločiny.

Ukrajinský parlament dnes schválil odchod generálního prokurátora Andrije Kostina. Ten podal demisi před týdnem kvůli rozsáhlému korupčnímu skandálu. Během vyšetřování vyšlo najevo, že si desítky prokurátorů a dalších vysokých úředníků zařídily falešná potvrzení o invaliditě zajišťující, že nebudou mobilizováni. Ukrajina se třetím rokem brání ruské agresi.

Během dne ruská armáda podle šéfa vojenské správy Oděské oblasti Oleha Kipera na tento region zaútočila dvěma řízenými leteckými střelami Ch-31P, které ovšem nezasáhly svůj cíl. V Oděském okrese úlomky jedné ze střel zasáhly 71letého muže, který byl u moře.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes z Kremlu řídil cvičení strategických jaderných sil, které označil za garanta svrchovanosti a bezpečnosti Ruska. Je důležité je mít ustavičně připravené k použití, řekl podle médií. Ruské síly nacvičovaly masový jaderný úder v reakci na jaderný útok nepřítele, hlásil šéfovi státu ministr obrany Andrej Belousov. Ruská vojska během cvičení odpálila pozemní mezikontinentální balistickou raketu Jars, z jaderné ponorky byly vypuštěny mezikontinentální rakety Siněva a Bulava a do cvičení se zapojily i strategické bombardéry, které vypustily střely s plochou dráhou letu, uvedl náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.

Soud v Rusku dnes poslal na 25 let do vězení Sergeje Denisenka, který čelil obvinění z loňské vraždy bývalého kapitána ruské ponorky Krasnodar Stanislava Ržického. Informovala o tom agentura AFP. Kyjev Ržického vinil z podílu na raketovém útoku na město Vinnycja z roku 2022, při němž zemřelo nejméně 27 lidí.

Nezávislý portál Agentstvo s odkazem na data otevřených zdrojů ukrajinského projektu DeepState napsal, že Rusové v uplynulém týdnu obsadili 196,1 kilometru čtverečních ukrajinského území, což je podle něj nejrychlejší týdenní postup invazních sil v letošním roce. Rusové postupují třemi směry najednou, píše Agentstvo. Minulý týden podle něj obsadili necelých 40 kilometrů čtverečních u Svatove, přes 63 kilometrů čtverečních ve směru na Pokrovsk a téměř 95 kilometrů čtverečních u Vuhledaru.

Skupina středoevropských zemí přátelských vůči Rusku by se s návratem Andreje Babiše do čela vlády mohla rozrůst o Česko. Uvedl to server Politico, podle nějž další expanze tohoto bloku, do nějž nyní řadí Maďarsko a Slovensko, představuje velký problém pro Evropskou unii.

Parlamentní volby se v Česku uskuteční v roce 2025. K prokremelským lídrům ve střední Evropě počítá Politico maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho slovenský protějšek Roberta Fica.

„Babiš, miliardář a politický chameleon, je sice méně ideologicky zakotvený než Orbán nebo Fico, ale svou stranu přiklonil pevně doprava a opakuje rétoriku svých kolegů v Maďarsku a na Slovensku,“ uvádí Politico s tím, že Babiš například podobně jako před ním Fico signalizuje omezení pomoci Ukrajině.

Představitelé skandinávských zemí dnes v Reykjavíku na zasedání Severské rady jednali o ochraně životního prostředí, o migraci či kriminalitě gangů. Letos poprvé se sešli nejen jako partneři, ale také jako spojenci v rámci Severoatlantické aliance, uvedl na tiskové konferenci švédský premiér Ulf Kristersson. Před premiéry vystoupil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který poděkoval za podporu v boji proti ruské invazi a hovořil o národní identitě či potřebě návratu unesených ukrajinských dětí. Odpoledne budou všichni společně jednat o tom, jak zvýšit vojenský a politický tlak na Rusko.

Zelenskyj vyzdvihl dlouhou historii Islandu a jeho parlamentu a čas, který měl tento národ na utváření vlastní identity a historie. Uvedl, že také Ukrajinci by si zasloužili čas na budování vlastních hodnot a kultury, aniž by tento proces narušovalo Rusko se svou válkou a snahou zničit Ukrajince.

„Nesmíme zapomínat na desetitisíce ukrajinských dětí unesených do Ruska,“ uvedl Zelenskyj s tím, že tyto děti přišly nejen o rok či dva svobody, ale také o cenný čas strávený s rodinou a blízkými ve vlasti, o vzpomínky i o část budoucnosti. „Mazání jejich identit Ruskem je genocidou identity,“ uvedl rovněž Zelenskyj.

Rumunsko chystá zákon umožňující sestřelovat bezpilotní prostředky, které nelegálně naruší jeho vzdušný prostor. Příslušnou právní úpravu představilo ministerstvo obrany v Bukurešti, hlasovat se o ní bude v parlamentu, informovala dnes agentura Reuters. Na Rumunsko, které má s Ukrajinou společnou hranici dlouhou 650 kilometrů, v uplynulém roce opakovaně dopadly trosky ruských dronů, které útočily na ukrajinskou přístavní infrastrukturu.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí východoukrajinského města Selydove, které se nachází několik kilometrů jihovýchodně od města Pokrovsk. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP. Moskva o něco dříve oznámila, že její armáda obsadila další tři ukrajinské vesnice. Kyjev se k Moskvou avizovaným územním ziskům nevyjádřil. Podobná prohlášení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Japonsko se rozhodlo Ukrajině poskynout půjčku ve výši 3 miliard dolarů. To je v přepočtu přes 70 miliard korun. Použité peníze půjdou Ukrajině ze zmraženého ruského majetku, co má Japonsko k dispozici. Ukrajina navíc nebude povinna půjčku splátit, protože Japonsko peníze zpět dostane z mimořádných zisků ruských státních aktiv.

Někteří vysoce postavení severokorejští vojenští důstojníci a vojáci vyslaní do Ruska kvůli ruské válce s Ukrajinou by mohli být přemístěni na frontu. Informovala o tom dnes jihokorejská agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejskou zpravodajskou službu. Ta je rovněž přesvědčena, že KLDR je díky technologické pomoci Ruska připravena na start další vojenské družice. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol dnes podle agentury AFP varoval, že vojenská spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem představuje hrozbu pro světovou bezpečnost.

„Národní zpravodajská služba (NIS) vidí možnost, že někteří vysoce postavení generálové se přemístí do oblastí frontové linie,“ uvedl podle AFP jihokorejský poslanec I Song-kwon po informativní schůzce s NIS.