ONLINE: Rusové zasypali Ukrajinu desítkami střel a raket. A tvrdě útočí u Avdijivky

Ukrajinský prezident Zelenskyj se vydal do Argentiny na inauguraci nového prezidenta Javiera Mileie. Mezizastávku si udělal na Kapverdách, kde se sešel s tamním ministrem obrany.

Američtí analytici z ISW poukazují na to, že Rusové se snaží získat iniciativu navzdory nepříznivým povětrnostním podmínkám, čímž se potvrzují předpoklady, že špatné počasí, tedy bláto, silný vítr, sníh a mráz, boje na frontě možná zpomalí, ale nezastaví.

Skutečnost, že ruská armáda zvolila tento postup už od začátku nebo od poloviny listopadu, kdy jsou klimatické podmínky za celý rok nejnáročnější, může ukazovat, že je pod tlakem, aby převzala a udržela iniciativu v období před volbami. Podle ISW není ovšem jasné, zda současné ruské ofenzivní operace vytvoří podmínky k tomu, aby si Rusové připsali nějaké významné zisky.

„Náročné počasí patrně zpomalilo tempo postupu Ruska na celé frontové linii, zvýšilo Rusku ztráty a ještě více narušilo morálku ruských vojáků,“ píše ISW.

Ruská armáda se v době nejnáročnějšího počasí snaží podnikat ofenzivní operace v několika oblastech fronty na Ukrajině s cílem převzít a udržet iniciativu před prezidentskými volbami, které jsou plánovány na březen příštího roku. V posledním hodnocení stavu ruské invaze na Ukrajinu to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

Podle ISW se ruské síly v současnosti pokoušejí provádět ofenzivní operace na většině fronty na Ukrajině, zejména podél hranice mezi Charkovskou a Luhanskou oblastí, u Bachmutu a v okolí Avdijivky.

Ukrajinské velení připouští, že nepříteli se v těchto místech podařilo převzít bojovou iniciativu. Rusové také podnikají pozemní útoky na západě Záporožské oblasti. Ukrajinské jednotky udržují iniciativu v klíčových oblastech na jihu Ukrajinu, což dokládají jejich protiútoky na západě Záporožské oblasti, ale i to, že jsou přítomny na východním břehu Dněpru v Chersonské oblasti.

Maďarští autodopravci budou v pondělí demonstrovat na hranici s Ukrajinou proti konkurenci ze sousední země. V sobotu to oznámil jejich svaz MKFE. Už více než měsíc jsou zablokované klíčové přechody mezi Polskem a Ukrajinou.

Členové MKFE budou v pondělí protestovat na hraničním přechodu Záhony-Čop proti tomu, že Evropská unie pro ukrajinské autodopravce po začátku ruské invaze na Ukrajinu zrušila systém povolení, který platil dříve. Chtěla tak usnadnit dodávky pomoci do napadené země.

„Kvůli ukrajinským řidičům kamionů je několik stovek maďarských podnikatelů na pokraji bankrotu,“ řekl agentuře MTI zástupce MKFE Tivadar Árvay. Dodal, že evropské předpisy se na řidiče ze zemí mimo EU nevztahují, přičemž tito řidiči pracují za mnohem méně peněz, a ničí tak představitele logistického sektoru z členských zemí sedmadvacítky. Navrhl proto, aby Evropská komise (EK) systém povolování pro ukrajinské autodopravce obnovila, protože se podle něj ukazuje, že do Evropské unie jezdí z jiných důvodů, než jaký byl původní účel.

Úřady v Chersonské a Charkovské oblasti hlásily v sobotu po ruském ostřelování tři mrtvé. „V důsledku ruských teroristických útoků zemřeli a byli zraněni civilisté. Zničeny a poškozeny byly obytné domy a další občanská infrastruktura,“ cituje web ukrajinského listu armádní sdělení. Letecké údery podle něj mířily na místa v Charkovské, Luhanské a Doněcké oblasti.

Při ostřelování Chersonu byla zraněna jedna žena, uvedl šéf vojenské správy města Roman Mročko. Je nyní v nemocnici ve středně těžkém stavu. Ostřelování města hlásí i další ukrajinské zdroje, píše BBC.

Dvě ženy ve věku 67 a 71 let zahynuly při ostřelování Kupjansku v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, uvedl tamní gubernátor Oleh Syněhubov. Zraněný byl také 33letý muž a ruské dělostřelectvo poškodilo v této obci, která leží takřka na frontové linii, soukromý dům, garáž a plot. Ruská armáda se v oblasti, kterou loni osvobodila ukrajinská armáda, patrně snaží postoupit, píše BBC.

Z Kyjeva dnes zmizel další sovětský pomník. Pracovníci městských služeb odstranili pomník Mykoly Schorse, sovětského polního velitele.

Ukrajinský plavec Mychajlo Romančuk odsoudil rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) povolit neutrálním ruským a běloruským sportovcům účast na olympijských hrách 2024 v Paříži. Novinářům na mistrovství Evropy v krátkém bazénu řekl, že je to „velká, velká škoda pro sportovní svět". Bojkot olympijských her ale navzdory tomu nezvažuje.

„Rusové útočí na ukrajinská města, ukrajinské civilisty, ukrajinské sportovce a ukrajinská sportoviště a teď jim dovolíme účastnit se soutěží. To není normální," uvedl Romančuk, který na OH v Tokiu získal stříbro na patnáctistovce a bronz na osmistovce. Připomněl oběti ruské agrese, která trvá od února 2022. „Více než 400 sportovců v této válce zahynulo. A teď je bereme na olympiádu? Když nedodržujete pravidla, když nedodržujete světový mír, tak jak můžete být připuštěn do závodů?" láteřil.

Ukrajina dnes tvrdě odsoudila ruské plány na uspořádání prezidentských voleb na okupovaných ukrajinských územích a jakékoliv budoucí hlasování označila za neplatné, informovala agentura Reuters. Ruská horní komora parlamentu tento týden odhlasovala, že se volby v Rusku včetně zabraných ukrajinských území uskuteční v březnu příštího roku, přičemž se očekává, že se prezidentem potřetí v řadě stane současná hlava státu Vladimir Putin.

„Vyzýváme mezinárodní společenství, aby důrazně odsoudilo ruský záměr pořádat prezidentské volby na okupovaných ukrajinských územích a zavedlo sankce vůči zapojeným organizacím," uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí. Varovalo také země, aby k těmto „pseudovolbám" nevysílaly své pozorovatele. Ti by podle ukrajinské diplomacie následně čelili trestní zodpovědnosti.

Ostřelování hlásí podle ruskojazyčného serveru BBC ukrajinské úřady z Chersonské oblasti a na jihu Ukrajiny a tamní oblastní metropole. Jeden člověk zahynul při explozi výbušniny shozené z dronu v Beryslavi, městě na břehu Dněpru nedaleko obcí Kachovka a Nová Kachovka, uvedl na telegramu šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Prokudin. Další člověk byl podle něj při stejném incidentu zraněn.

Při ostřelování Chersonu byla dnes zraněna jedna žena, uvedl šéf vojenské správy města Roman Mročko. Je nyní v nemocnici ve středně těžkém stavu. Ostřelování města hlásí i další ukrajinské zdroje, píše BBC.

Téma ruské agrese se objevilo i na pohřbu bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. V přímluvách, které přečetli starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek zazněly prosby o dobrý vývoj společnosti. Mysleme na obyvatele Ukrajiny, připomněla Radoměřská, Schwarzenbergova vzdálenější příbuzná, úděl Ruskem napadené země, jejíž obyvatelé budou ve špatných podmínkách čelit zimě.

Spolkový kancléř Olaf Scholz dnes navzdory rozpočtové krizi přislíbil další pomoc Ukrajině v její obraně před ruskou ozbrojenou agresí. Německo bude Ukrajině nadále pomáhat finančně i zbraněmi, prohlásil Scholz ve vystoupení na sjezdu své německé sociální demokracie (SPD). Informovala o tom agentura DPA.

„Neměl by a nesmí očekávat, že polevíme," řekl spolustraníkům Scholz na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina. Německý kancléř dále zdůraznil, že Německo musí být schopno v pomoci pokračovat a případně ji také zvýšit. Budou přijata rozhodnutí, „která nám umožní v tom pokračovat", řekl kancléř.

Ruské jednotky jsou na frontě nejaktivnější v oblasti východoukrajinských měst Avdijivka a Marjinka, uvedl ráno podle listu Ukrajinska pravda generální štáb ukrajinské armády. Rusové za posledních 24 hodin podle něj na ukrajinské území v celkem 28 případech zaútočili raketami, skoro v 60 případech použili raketomety a provedli 27 leteckých úderů. Podobné informace nelze bezprostředně ověřit z dalších zdrojů.

Ruský postup v blízkosti Avdijivky, o kterou se tvrdě bojuje už delší dobu, potvrzuje také americký Institut pro studium války (ISW). Ten s odkazem na ruské proválečné internetové blogery uvádí, že okupační síly se dokázaly posunout kupředu v oblasti vsi Krasnohorivka na severozápad od Avdijivky a také byla zaznamenána jejich přítomnost v okolí obce Novokalynove, tedy severovýchodně od města.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera pozdě večer podepsal tři protikorupční zákony, jen krátce poté, co je schválil ukrajinský parlament. Jde o právní normy, které mají naplnit doporučení Evropské unie, uvedl server Ukrajinska pravda.

Schválené zákony se týkají Národního protikorupčního úřadu, Národní agentury pro prevenci korupce a Speciální protikorupční prokuratury.

Ukrajina přechází do defenzivy. Její ozbrojené síly se možná budou delší dobu pouze snažit zastavit ruský postup. Západní diplomaté a vojenští stratégové tvrdí, že vyčerpaná země potřebuje čas na obnovu a možná nebude schopna podniknout další významnou protiofenzivu do roku 2025. Na svém webu to dnes napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ).

Deník připomíná, že nákladná několikaměsíční ukrajinská protiofenziva, jejímž cílem bylo vytlačit ruské invazní jednotky, vyvrcholila malým posunem na frontové linii. U další ekonomické a vojenské podpory ze strany Spojených států i Evropy se objevily otazníky, na Ukrajině se prohlubují vnitropolitické spory a morálka národa klesá, píše list.

Prezident Zelenskyj podle něj minulý týden nařídil vybudování rozsáhlé sítě bojových opevnění, která mají vojákům pomoci udržet linie. Ve středu - na Den ozbrojených sil - potvrdil obtíže v boji a vyzval k vytrvalosti. „Existuje skutečně nějaká alternativa? Ne,“ řekl. To je výrazný posun v náladě oproti dřívějšku, kdy se Kyjev - povzbuzen předchozími úspěchy při odvracení ruských postupů a přílivem západních zbraní - rozhodl vypudit invazní jednotky z téměř 20 procent ukrajinského území, které okupují, píše WSJ.

Ukrajinská vojenská operace ztroskotala na ruských obranných opevněních, politická jednota USA ohledně Ukrajiny se rozpadá uprostřed stranických sporů a pozornost světa si přitáhla válka mezi Izraelem a Hamásem. Putin mezitím přeorientovává ekonomiku země na válečnou, konstatuje list, podle něhož Rusko nejeví známky toho, že by se vzdalo svého původního cíle sousední zemi ovládnout.

K vězněnému ruskému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému správa věznice už třetí den v řadě nepouští advokáty. Podle serveru Meduza na to upozornila Navalného mluvčí Kira Jarmyšová. Navalnému se podle ní minulý týden udělalo v cele špatně - točila se mu hlava, což ho donutilo lehnout si na zem. V jakém je nyní opoziční představitel stavu, jeho okolí neví.

Jarmyšová nicméně popsala, jak pracovníci věznice reagovali na Navalného zdravotní indispozici minulý týden. „Zaměstnanci věznice hned přiběhli, odklopili pryčnu od stěny, položili na ni Alexeje a dali mu kapačku,“ popsala. Pryčna na samotce, kam Navalného zavírají, musí být během dne podle pravidel věznice přiklopená ke stěně.

„Co to bylo, nevíme, ale vzhledem k tomu, že mu odpírají jídlo, drží ho v trestné cele bez ventilace a omezili mu dobu vycházek na minimum, tak to vypadá na mdloby způsobené hladem,“ popsala Jarmyšová.

Navalného mluvčí doplnila, že když opozičníka později navštívili advokáti, tak byl v pořádku. „Ale teď je to už třetí den, kdy nevíme, kde je,“ dodala. Navalnyj podle ní rovněž týden neposlal žádný dopis a zvenčí mu také nebyly doručeny jeho dopisy.

Ruské tajné služby mohly mít po léta k dispozici záznamy z videokamer z Ukrajiny, které byly vybaveny ruským software, uvedla dnes stanice Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL). Podobné videokamery si na Ukrajině v minulých letech pořizovaly jak státní firmy a instituce, tak také soukromé podniky.

Zařízení byla instalována také v objektech kritické infrastruktury, například v odstavené Černobylské jaderné elektrárně, a oblíbená byla také mezi běžnými občany, kteří je používali k zabezpečení svých domovů.

Experiment RFE/RL ukázal, že než se záznam z těchto videokamer nahraje do telefonu či počítače, ukládá se na servery, které jsou v Moskvě a patří společnostem s vazbami na ruskou tajnou službu FSB. Pokus stanice provedla spolu s odborníky z ukrajinské Laboratoře počítačové kriminalistiky a Laboratoře digitální bezpečnosti. Experiment ukázal, že kamera posílá požadavky na subdoménu webu výrobce kamer. S pomocí této domény lze zjistit několik IP adres, které prozrazují polohu serverů v Moskvě.

Servery přitom podle zjištění stanice patří dvěma společnostem s vazbami na FSB. Jedná se o telekomunikační společnost Didžital Nětvork a společnost VK, která vlastní sociální sítě v Kontaktě nebo Odnoklassniki.

Ruské útoky na Ukrajinu pokračují - zasažen byl Charkov i Pavlohrad.

Bulharský parlament přehlasoval prezidentské veto ohledně vojenské pomoci Ukrajině, která zahrnuje obrněné transportéry a další vybavení. Informovala o tom agentura BTA. Pro překonání veta podle ní hlasovalo 162 zákonodárců, proti jich bylo 55. List Ukrajinska pravda dříve poznamenal, že by šlo o první přímou dodávku zbraní Ukrajině z Bulharska, které tak až dosud činilo za pomoci prostředníků.

Z informací médií vyplývá, že Ukrajina by měla dostat asi 100 obrněných transportérů společně s výzbrojí a náhradními díly. Podle ukrajinského portálu Defence Express jde s největší pravděpodobností o obrněnce BTR-60 sovětské výroby. Zástupci bulharské armády a ministerstva vnitra podle ruskojazyčného servisu stanice BBC uvedli, že jejich země tato zastaralá vozidla nepotřebuje a parlament pomoc v listopadu schválil.

Prezident Rumen Radev však prohlásil, že poslanci pořádně nezvážili alternativní využití vybavení a Bulharsko by mohlo techniku potřebovat, zejména pro pohraniční stráž a hasiče. Před několika dny ratifikaci dohody o bezplatné dodávce obrněné techniky, kterou uzavřely Sofia a Kyjev, vetoval.

Protestní blokáda polských řidičů kamionů na polsko-ukrajinské hranici brání dodávkám armádního vybavení na ukrajinskou frontu, tvrdí americký list The New York Times. Odvolává se přitom na vyjádření předsedkyně dopravního výboru ukrajinského parlamentu Julije Klymenkové a svědectví ukrajinských vojáků. Ti vnímají protest polských řidičů úkorně.

Jeden z ukrajinských vojáků, Oleksandr, který bojuje na východní Ukrajině, popsal, že jeho jednotka zatím marně čeká na doručení dvou přístrojů nočního vidění. Ty jsou pro vojáky nesmírně důležité ve chvíli, kdy se chtějí bezpečně dostat na bojové pozice. Přístroje jsou ale podle Oleksandra zablokovány na hranici.

„Pokud blokují hranice státu během plnohodnotné invaze, tak jsou zcela odtržení od reality. Máčí si ruce v krvi lidí, kteří čekají na potřebnou pomoc,“ uvedl Oleksandr.

Finsko nevydá do Kyjeva ruského nacionalistu Jana Petrovského, který čelí podezření z páchání teroristických činů na východě Ukrajiny v letech 2014 až 2015. Podle agentury Reuters a zpravodajského serveru The Moscow Times o tom dnes rozhodl finský nejvyšší soud s argumentem, že by muži mohlo hrozit v ukrajinském vězení špatné zacházení. Ukrajinská strana zatím nereagovala. Petrovskij vinu popírá.

Petrovskij je považován za jednoho ze zakladatelů ruské neonacistické skupiny Rusič, která se podle finských a ruských médií v letech 2014 a 2015 zapojila do bojů na východoukrajinském Donbase na straně Moskvou podporovaných proruských separatistů. Propojila se také s ruskou žoldnéřskou Wagnerovou skupinou.

Šestatřicetiletý Petrovskij nyní vystupuje pod jménem Voislav Torden. Finské bezpečnostní složky ho zadržely letos v létě, když se snažil odletět do Francie.

Zástupci agrárních komor zemí Visegrádské skupiny (Česka, Slovenska, Maďarska a Polska) vyzvali své vlády k řešení dovozu ukrajinské zemědělské produkce do Evropské unie. V tiskové zprávě to dnes uvedla Agrární komora ČR.

Upozornila na to, že Česko jako jediná ze zemí V4 nezavedla bariéry na dovoz zemědělských komodit z Ukrajiny, přestože to má dopad na tuzemský trh. Zemědělské organizace vlády vyzvaly, aby navrhly jednostranný zákaz dovozu některých druhů produkce a sjednotily ho.

„Kvůli propadu živočišné výroby od devadesátých let zhruba na třetinu jsme nuceni vyvážet miliony tun obilovin na západní trhy, které jsou nyní obsazené ukrajinskou produkcí. Ta přitom nemusí splňovat přísné standardy kvality, stejně jako se ukrajinské zemědělské podniky nemusejí řídit nařízeními a regulacemi vyplývajícími ze společné zemědělské politiky Evropské unie,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Odborníci na životní prostředí do velkých částí Ukrajiny nemají přístup - ať už proto, že je Rusové okupují, nebo proto, že jsou blízko frontové linie, poznamenala AFP. Vědci proto škody odhadují například pomocí satelitních snímků nebo záběrů ze sociálních sítí.

Ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec uvedl, že konflikt zasáhl téměř 30 procent ukrajinských lesů a přibližně 20 procent národních parků. Bojištěm se stalo také Černé moře, kde Ukrajina zaznamenala úmrtí tisíce delfínů. Mnoho zvířat bylo nalezeno na plážích, kde skončili dezorientovaní kvůli zvukům provázejícím vojenské aktivity. Odborníci mluví o desítkách tisíc uhynulých zvířat, doplnil Strilec.

Náměstkyně ukrajinského ministra životního prostředí Viktorija Kirejevová na klimatické konferenci uvedla, že boje mají na svědomí přibližně 150 milionů tun emisí, což je více, než vyprodukuje Belgie za rok.

Česká republika i všechny členské země EU podporují snahu Ukrajiny, aby mezinárodní společenství definovalo tzv. ekocidu, tedy škody, které způsobil válečný konflikt na životním prostředí a které by měl hradit agresor. Na tiskové konferenci před odletem na klimatický summit OSN COP28 v Dubaji to dnes řekl novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ministr poukázal na to, že kvůli ruské agresi je obrovské území na Ukrajině zaminované a velké škody na životním prostředí způsobilo i zničení Kachovské přehrady. Voda z protržené přehrady letos v červnu zaplavila podle ukrajinských úřadů 8 600 kilometrů čtverečních, což je více než rozloha Plzeňského kraje.

Odstranit škody způsobené válkou na Ukrajině může podle Hladíka trvat desítky let. Nečeká ale, i kvůli účasti Ruska na summitu, že by se státy na definici ekocidy nyní dohodly. Nicméně mezinárodní společenství by podle ministra mělo definici podpořit, protože nejde jen o Ukrajinu, ale podobné škody mohou vznikat i v jiných zemích.

Ochránit občany Evropské unie, posílit ekonomiku a připravit EU na budoucnost. Do těchto tří hesel by se daly podle belgického premiéra Alexandera De Crooa shrnout priority nadcházejícího belgického předsednictví v Radě EU, které začne v lednu 2024.

Jak belgický premiér uvedl, podpora Ukrajiny, která se brání ruské agresi, musí zůstat „neochvějná“. V této souvislosti dodal, že nesouhlasí s názorem, že podpora Kyjeva v posledních týdnech v evropském bloku upadá.

Rovněž i belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová zmínila mezi prioritami pro nadcházející předsednictví „chránit naši bezpečnost, ekonomiku i hodnoty“. Kromě Ukrajiny je třeba zabývat se i dalšími geopolitickými výzvami, zejména situací na Blízkém východě.

Kdyby země polevily v podpoře Ukrajiny, byl by to signál, že Západ je slabý, uvedla po jednání CEDC česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS). „Uděláme všechno možné pro to, abychom Ukrajinu padnout nenechali, byť na agendu můžeme mít jako různé země, zejména ve V4, odlišné názory,“ řekla Černochová. Země se podle ní shodují v tom podstatném.

Společná deklarace obsahuje například potvrzení významu obranné spolupráce V4, spolupráci při ochraně vzdušného prostoru Slovenska nebo nezbytnost posílení domácího obranného průmyslu. „Zejména vyzýváme Evropskou unii, aby uznala obranný průmysl jako společensky prospěšný a podpořila jeho přístup k financování z veřejných a soukromých zdrojů,“ uvedla Černochová.

Ministři V4 se shodli také na podpoře Izraele a jeho práva na sebeobranu. „Podporujeme Izrael v zajištění všech opatření, aby zajistil, že jakákoli reakce bude v souladu s mezinárodními humanitárními principy,“ dodala ministryně.