ONLINE: Kyjev a Oděsa pod palbou, Rusové vyslali 315 dronů. A výměna těl padlých vázne

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že „zneškodnila“ sabotéra ukrajinské vojenské rozvědky, jenž přijel přes Litvu do Ruska páchat „teroristické útoky“ na vojenská a energetická zařízení v Moskevské a Leningradské oblasti. Napsala to dnes agentura TASS. Podle agentury Reuters FSB uvedla, že muže zabila. Kyjev se k případu dosud nevyjádřil.

Občan Ruské federace narozený v roce 1976 na příkaz ukrajinské vojenské rozvědky HUR plánoval sérii teroristických útoků na ruském území, tvrdí tiskové oddělení FSB. Ruští agenti ho prý objevili ve skrýši v Leningradské oblasti. „Při zatýkání kladl ozbrojený odpor pomocí střelných zbraní a byl zneškodněn,“ dodala ruská tajná služba.

FSB dále tvrdí, že muž prošel diverzním výcvikem v Litvě. Údajný sabotér podle ruské tajné služby přijel letos v březnu z Litvy, kde prý před tím studoval používání výbušných a ručních zbraní, napsal nezávislý server Meduza.

„Pokud se válka (na Ukrajině) protáhne do roku 2025, pak úroveň výdajů na armádu z let 2023 až 2024 nebude dostatečná a bude třeba ji zvýšit,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Loni Maďarsko vydalo na obranu přes 2,4 procenta, tedy více než dvě procenta stanovená dohodou států NATO. Orbán dodal, že vláda pak bude mít méně prostředků na jiné účely.

„Budeme dávat tři miliardy liber každý rok tak dlouho, jak dlouho to bude nutné,“ uvedl šéf britské diplomacie v Kyjevě a dodal, že některé poskytnuté vojenské vybavení mířilo na Ukrajinu v době, kdy tam byl na své návštěvě.

Cameron též prohlásil, že Ukrajina má právo používat zbraně poskytnuté Londýnem i k úderům na cíle v Rusku. Je na rozhodnutí Kyjeva, jestli tak učiní. „Ukrajina má toto právo. Stejně jako Rusko útočí uvnitř Ukrajiny. Lze docela dobře pochopit, proč má Ukrajina potřebu zajistit, že se brání,“ uvedl britský ministr, jenž se během návštěvy Kyjeva setkal se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou a prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jednalo se o druhou cestu bývalého premiéra na Ukrajinu od chvíle, kdy se loni v listopadu ujal vedení ministerstva zahraničí.

Britský expremiér a nynější ministr zahraničí David Cameron ve čtvrtek navštívil Kyjev. Jeho protějšek Dmytro Kuleba ho vzal mj. ke chrámu svatého Michaela, kde je na zdi památník padlých vojáků. Vedle na náměstí si tam pak Cameron prohlédl ukázky zničených ruských vojenských vozidel.

Tento víkend pravoslavní křesťané slaví Velikonoce. V Kyjevě budou posílena bezpečnostní opatření, píše The Kyiv Independent. Místní úřady vyzývají obyvatele, aby kvůli obavám o bezpečnost sledovali bohoslužbu raději online než v kostele, uvádí se v prohlášení městské vojenské správy.

Serhij Popko, náčelník Kyjevské městské vojenské správy (KMVA), zdůraznil možnost zvýšeného počtu raketových provokací ze strany ruské armády při takových příležitostech. „Nezapomínejte, že země je ve válce,“ uvedl prostřednictvím Telegramu. „Dokonce i v takové světlé dny oslav můžeme od agresora očekávat zlé skutky - hrozba raketových útoků nebyla zrušena.“

Dobré ráno, vážení čtenáři,

Oleh, šéf technického oddělení ukrajinské elektrárny, která se opakovaně stala terčem ruského útoku, má jasnou odpověď na otázku, co těžce zkoušený ukrajinský energetický sektor nejvíce potřebuje: „Patrioty.“ Ukrajinští energetici se snaží opravovat škody způsobené zesilujícími ruskými vzdušnými útoky, jejichž účelem je zdemolovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu, podkopat ekonomiku a podlomit morálku společnosti. Obávají se, že nezvládnou zemi připravit na zimu, pokud spojenci Kyjevu nedodají systémy protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty, které by pomohly překazit snahy Rusů napáchat další škody na beztak poničených elektrárnách, napsala agentura AP.

Spojené státy nějaké systémy Patriot Ukrajině dodaly a před několika dny po naléhavých prosbách ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského oznámily, že pošlou další.

„Rakety udeří rychle. Opravy trvají dlouho,“ poznamenal Oleh. V elektrárně, která patří společnosti DTEK, největšímu soukromému dodavateli elektrické energie na Ukrajině, po nedávném raketovém útoku v jedné části zůstal nepořádek tvořený rozbitým sklem, roztlučenými cihlami a zkroucenými kusy kovu. Tato uhelná elektrárna je jedním ze čtyř podniků patřících DTEK, které byly při útoku zasaženy. Místo, kde se elektrárna nachází, technické podrobnosti škod a plná jména zaměstnanců nelze z bezpečnostních důvodů zveřejnit. Během návštěvy elektrárny pracovníci státní služby pro mimořádné události v helmách a s jistícími úvazky šplhali po zkroucené střeše obří budovy, hodnotili rozsah škod a občas odhazovali kusy trosek.

Vážení čtenáři, těšíme se na shledanou zase zítra, pro tuto noc se online zpravodajství k dění na Ukrajině odmlčí.

„Předvolební výroky Andreje Babiše podněcující protiukrajinské nálady považuji za nevhodné, nefér a nebezpečné,“ tweetuje prezident Petr Pavel. „Ale kampaň jeho oponentů, která z něj a hnutí ANO dělá zastánce ruských zájmů, je stejně nefér a stejně nebezpečná. Jedno ani druhé politickou kulturu v naší zemi nezlepší a důvěru občanů v politiky nezvýší,“ komentoval falešné webové stránky, jimiž koalice SPOLU paroduje slogan ANO a překrucuje ho na „Rusko, pro tebe všecko“.

„Vyzýváme naše partnery ze zemí světové většiny, aby projevili ostražitost a nenechali se zatáhnout do další protiruské provokace Kyjeva a Západu, které nejsou zaměřeny na mír, ale na pokračování konfrontace s Ruskem,“ zdůraznila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Rusko se podle ní nehodlá zúčastnit nejen summitu o Ukrajině ve Švýcarsku, ale ani dalších akcí, na kterých by se probíral mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, a to „ani v případě, že nás pozvou“.

Státní agentura CzechTrade spustila novou službu s názvem Podpora ekonomické migraci, která má pomoci firmám se získáváním kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Služba cílí na zaměstnance ze zemí zahrnutých v Programu kvalifikovaný zaměstnanec od ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) – tedy Filipíny, Srbsko, Černou Horu, Indii, Kazachstán, Gruzii, Arménii a Ukrajinu. Službu mohou firmy využívat od středy.

„Firmy mají často problém s tím, že potřebují zahraniční zaměstnance a neví, na koho se v dané třetí zemi obrátit, což je náplní naší nové služby. Zástupci zahraničních kanceláří CzechTrade disponují odbornými znalostmi daného trhu a kontakty na prověřené agentury nebo konzultační firmy,“ uvedl generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.

„Čas a práci, kterou by tedy firmy strávily nad hledáním vhodných personálních agentur v teritoriu, vykryjí naši zástupci za ně, a firmy tak mohou mít jistotu, že jim bude doporučena prověřená personální agentura,“ doplnil.

Rusko posílá rafinovanou ropu Severní Koreji v množství, které zřejmě přesahuje limit stanovený Radou bezpečnosti OSN. Dnes to řekl mluvčí Bílého domu pro otázky národní bezpečnosti John Kirby.

Agentura Reuters píše, že Kirby s tímto oznámením přišel den poté, co byla v důsledku ruského veta rozpuštěna expertní komise OSN, která monitorovala dodržování sankcí zavedených proti KLDR.

„Moskva vetovala pokračování mandátu komise a zároveň z přístavu Vostočnyj dodává rafinovanou ropu Severní Koreji,“ řekl Kirby.

Severoatlantickou alianci znepokojuje nedávná škodlivá činnost na území členských států bloku, která je součástí ruských hybridních aktivit. Prohlášení zmiňuje Česko, Estonsko, Německo, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Británii.  

„Spojenci v NATO vyjadřují hluboké znepokojení ohledně ruských hybridních aktivit, které tvoří hrozbu pro bezpečnost aliance,“ stojí v prohlášení. Ruské škodlivé aktivity podle NATO spočívají v sabotážích, dezinformačních kampaních, násilných činech či kybernetických útocích. Prohlášení poukazuje na nedávné události, které vedly k zahájení vyšetřování či zadržení osob v členských státech NATO.

„Odsuzujeme počínání Ruska a vyzýváme ho, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, tak jak to činí spojenci (v NATO),“ stojí dále v prohlášení. Dokument uvádí, že NATO chce nadále posilovat odolnost proti takovým hrozbám a že „ruské aktivity neodradí spojence od další pomoci Ukrajině“.

Brněnská organizace Nesehnutí vyzvala tuzemské politiky k bojkotu letních olympijských her v Paříži. Nesouhlasí s tím, že Mezinárodní olympijský výbor (MOV) umožnil navzdory pokračující ruské invazi na Ukrajině start některým ruským sportovcům a sportovkyním. Bojkot vnímá jako výraz solidarity, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí Nesehnutí Marek Hadrbolec. Ruští a běloruští sportovci mohou závodit v Paříži jako jednotlivci, nesmějí používat národní symboly včetně vlajky a hymny a nemohou se účastnit týmových soutěží.

„Považujeme za velmi nešťastné, že na jedné z nejsledovanějších sportovních událostí, jejíž hodnoty jsou výjimečnost, respekt a přátelství, bude mít zastoupení válečný agresor, který tyto ideály soustavně porušuje,“ řekl Hadrbolec. Organizace vyzývá české političky a politiky, aby veřejně deklarovali, že se na protest her nezúčastní. „Dají tím najevo, že Rusko je válečný agresor a na olympiádu nepatří. A to bez ohledu na to, pod jakou vlajkou nebo označením jeho výprava startuje,“ dodal.

MOV loni v březnu ustoupil od dřívějšího doporučení plošně vyloučit sportovce z Ruska a Běloruska z mezinárodních soutěží a v prosinci povolil účast neutrálních sportovců z těchto zemí na OH. V reakci na to přerušil spolupráci s Českým olympijským výborem (ČOV) jeden z partnerů, CPI Property Group.

Ruský plynárenský gigant Gazprom se v loňském roce propadl do čisté ztráty 629 miliard rublů (161 miliard Kč). V roce 2022 ještě hospodařil s čistým ziskem 1,2 bilionu rublů. Na výsledku se negativně projevilo mimo jiné i snížení prodeje plynu do Evropy o více než polovinu. Pro podnik je to první ztráta za více než 20 let.

Vývoz plynu z Ruska do Evropy, která bývala jeho hlavním exportním trhem, prudce poklesl kvůli politickým důsledkům konfliktu na Ukrajině. Gazprom má monopol na dodávky ruského plynu do zahraničí a stal se nejcitelnější obětí západních sankcí. 

Gazprom uvedl, že v roce 2023 utrpěl čistou ztrátu z prodeje 364 miliard rublů. V roce 2022 dosáhl zisku 1,9 bilionu rublů. Celkové tržby společnosti loni klesly na 8,5 bilionu rublů z 11,7 bilionu rublů v roce 2022.

„Specializované firmy každý den pořizují satelitní snímky ukrajinského území. Nepřítel může tyto snímky využít,“ řekla náměstkyně ukrajinského ministerstva obrany Kateryna Černohorenková. Dodala, že v době války je potřeba toto riziko minimalizovat.

Resort obrany uvedl, že podepsal memorandum o porozumění s nejmenovanými firmami zabývajícími se pořizováním satelitních snímků, které se týká omezení šíření snímků ve snaze zajistit, aby k nim nemělo přístup Rusko. Úřad se také dohodl s jednou ze společností, jejíž název nebyl z bezpečnostních důvodů zveřejněn, že bude každodenně pořizovat snímky s rozlišením od tří do pěti metrů. Své družicové obrázky takto zveřejňovaly například americké firmy Maxar Technologies a Planet Labs; už zřejmě přestaly.

Agentura Bloomberg nedávno informovala, že Evropská unie uvažuje o zařazení několika firem sídlících v Číně a Hongkongu na sankční seznam – údajně dodávaly Rusku satelitní snímky.

Při ruském raketovém útoku v ukrajinské Charkovské oblasti dnes utrpělo zranění sedm lidí, z toho šest dětí. Informoval o tom šéf regionu Oleh Syněhubov na svém telegramovém kanálu. Rusové podle něho řízenými leteckými bombami KAB útočili na civilní infrastrukturu ve městě Derhači ležící na severozápad od Charkova.

Rusko v dubnu použilo proti Ukrajině přes 3200 naváděných leteckých bomb, více než 300 střel různého typu a téměř 300 útočných bezpilotních letounů Šáhed, napsal dnes na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Před měsícem v podobné bilanci uvedl, že Rusové v březnu vyslali na Ukrajinu přes 3000 naváděných leteckých pum, více než 400 střel různých typů a přes 600 dronů Šáhed.

„Naše města a hromady od Sumské po Oděskou oblast, Dněpropetrovská, Charkovská, Doněcká oblast, Mykolajiv, Cherson, trpí každý den i noc tímto úmyslným a podlým terorem,“ napsal dnes Zelenskyj. Termín hromada je ukrajinské označení pro správní jednotky zahrnující například město a přilehlé vesnice. Kolik střel nebo dronů se ukrajinské protivzdušné obraně podařilo zlikvidovat, než udeřily, není z vyjádření hlavy státu zřejmé.

Takhle nyní vypadá Časiv Jar. Město je úplně zničené, nepoškozenou budovu těžko hledat.

Ruský vojenský soud odsoudil k 25 letům vězení ukrajinského občana Serhije Karmazina (podle ruských zdrojů Sergeje Karmazina) jako agenta ukrajinské tajné služby SBU, který se dopustil špionáže, diverze a přípravy teroristického útoku v okolí Moskvy. Oznámila to dnes ruská státní tisková agentura TASS. Karmazin podle serveru The New Voice of Ukraine zapálil železniční zařízení v okolí Moskvy, ale SBU spolupráci s ním popřela a upozornila, že tento muž byl na seznamu válečných zajatců. Sama SBU dnes podle listu Ukrajinska pravda ohlásila dopadení kolaboranta s ruskými okupanty, kterému nyní hrozí deset let vězení a zabavení majetku.

Ruské útoky na Ukrajině poškodily 50 procent energetického systému země, řekl to ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru pro Foreign Policy.

Ukrajinské speciální operační síly zničily odpalovací a nabíjecí instalaci ruského raketového systému „Buk“ na Sumy, uvedla tisková služba.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí vsi Berdyči, která leží několik kilometrů severozápadně od Avdijivky, jíž se invazní síly zmocnily letos v únoru a od té doby ovládly také některé okolní vesnice. Syrskyj před několika dny uvedl, že se ukrajinští vojáci stáhli na západ od Berdyči, a připustil, že tam nepřítel dosáhl „určitých taktických úspěchů“. Ukrajinská vojska se podle něj ústupem snaží udržet svou bojeschopnost.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí představilo svou mluvčí vytvořenou umělou inteligencí (AI), která bude jménem ministerstva oznamovat konzulární novinky. Informoval o tom zpravodajský server Kyiv Post.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s týdeníkem The Economist opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu. Stát by se tak podle něj mohlo v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev o pomoc požádal. O rozhovoru informuje agentura AFP.

„Pokud by Rusové prolomili frontovou linii, pokud by existovala ukrajinská žádost - což dnes není ten případ - měli bychom si legitimně tuto otázku (o pomoci) položit,“ nechal se slyšet Macron, který se podobně vyjádřil už několikrát.