ONLINE: Jednání o míru v Istanbulu? Rusko navrhuje další kolo, Ukrajina není proti, poslala návrh na příměří

Z ruských věznic zmizeli další dva vězni – ruský opoziční politik Vladimir Kara-Murza, který si odpykává 25letý trest za údajnou vlastizradu, a bývalý americký voják Paul Whelan, odsouzený za špionáž. Jde o další z řady lidí, které soudy poslaly za mříže kvůli kritice ruské vojenské agrese na Ukrajině nebo za spolupráci s opozicí a které v posledních dnech ruské úřady bez ohlášení přesunuly. Není jasné, kde se vězni nachází, stejně jako v případě Kara-Murzy a Whelana, informovala dnes agentura Reuters.

Vězeňská správa uvedla, že 42letého Kara-Murzu, který má ruský i britský pas, přesunula z trestanecké kolonie v Omsku na jiné místo. Právní zástupce opozičníka naposledy navštívil 25. července, v úterý mu správa návštěvu zamítla s tím, že Kara-Murza podstupuje vyšetření. Stejná situace se opakovala i dnes, napsal server Meduza.

„Ruský vrtulník Mi-8 byl při startu sestřelen ukrajinským bezpilotním letounem,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko. „‚Z-kanály‘ naznačují, že posádka nemusela přežít. Zatím žádné oficiální informace.“

Soud ve Slovinsku dnes uznal vinnou ze špionáže a falšování dokumentů dvojici agentů ruské rozvědky SVR. Nařídil také jejich vyhoštění ze země, informuje s odkazem na soud v Lublani agentura AFP. 

Agenti ruské rozvědky SVR Arťom Dulcev a Anna Dulcevová žili společně se svými dětmi na severu Lublaně, vystupovali pod argentinskou identitou. Slovinská tajná služba SOVA je zadržela předloni po několika měsících sledování. Jejich děti byly svěřeny do pěstounské péče, rodiče ale mohly vídat. Soud dvojici vyměřil trest odnětí svobody na rok a půl, oznámila slovinská justice. To by více méně mělo být období, které oba agenti od zadržení strávili ve vazbě. Soud zároveň nařídil jejich vyhoštění.

Zpravodajským cílem dvojice byla podle vyšetřovatelů Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních úřadů (ACER) se sídlem ve slovinském hlavní městě. Slovinsko rovněž využívali jako základnu pro cesty do Itálie, Chorvatska a dalších evropských zemí, kde tamním ruským agentům předávali pokyny z Moskvy.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes dekretem zdvojnásobil jednorázovou částku vyplácenou při uzavření více než ročního kontraktu s ruskou armádou. Zvýšení na 400.000 rublů (téměř 109.000 Kč) podle serveru Meduza bude platit od 1. srpna do konce roku.

Minimální měsíční plat pro vojína, který se účastní bojů na Ukrajině, je stanoven na 204.000 rublů (55.400 Kč). To je podstatně vyšší částka, než jaká je průměrná mzda v zemi. Nový dekret zvýší minimální roční plat v prvním roce služby na 3,25 milionu rublů (885.000 Kč), podotýká agentura Reuters.

Od nuceného náboru záložníků v rámci kontroverzní mobilizace na podzim roku 2022 se Rusko při náboru vojáků do války, kterou rozpoutalo na Ukrajině, spoléhá především na finanční pobídky. V mnoha regionech se vyplácejí peněžní odměny za podpis smlouvy, během služby nebo po ukončení kontraktu.

Česko získá darem od Německa dalších 14 tanků Leopard 2A4 a jeden vyprošťovací tank Büffel 3 na podvozku Leopard 2A4. Ministerstvo obrany dnes podepsalo dokument o převodu. Tanky jsou druhou kompenzací za české dodávky vojenského materiálu Ukrajině. První by měl do Česka dorazit na konci letošního roku, další do začátku roku 2026.

Německo Česku v letech 2022 a 2023 za podporu Ukrajiny darovalo také 14 tanků Leopard 2A4 a jedno vyprošťovací vozidlo. Cena prvního daru byla podle dřívějších informací 3,85 miliardy korun.

„Modernizace našeho tankového vojska pokračuje. Nahrazujeme konstrukčně překonanou sovětskou techniku novými moderními stroji, které jsou schopné obstát na současném válčišti. Pro naše tankisty se jedná o důležitý skok kupředu. Rovněž chci německé straně poděkovat za to, že dokáže tímto způsobem ocenit naši pomoc Ukrajině, která čelí brutální ruské agresi,“ uvedla k daru ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Rusko zahájilo třetí etapu manévrů, která zahrnuje cvičení k použití taktických jaderných zbraní, oznámilo ruské ministerstvo obrany. První fáze manévrů, které nařídil ruský prezident Vladimir Putin, začala v květnu, druhé etapy se na začátku června zúčastnili i běloruští vojáci.

Třetí fáze se bude podle ruských úřadů soustředit na přípravu vojáků na použití taktických jaderných zbraní v boji. Bude zahrnovat práci s raketovými systémy Iskander-M a letectvo.

Cvičení se účastní jednotky Jižního a Centrálního vojenského okruhu, kam spadá několik republik na ruském Kavkaze, anektovaný ukrajinský Krymský poloostrov i čtyři oblasti na jihu a východě Ukrajiny, které si Moskva od září 2022 nárokuje jako své vlastní. V jižním okruhu leží také město Rostov na Donu, kde sídlí velitelství ruské operace na Ukrajině.

„Tohle je jeden z nejmasivnějších útoků bezpilotních letounů Šáhed-131/136. Nepřítel použil stejný počet dronů na novoroční noc na 1. ledna 2024. Stejně jako tehdy i dnes ukrajinská protivzdušná obrana odolala a odrazila masivní útok nepřátelských dronů,“ napsalo ukrajinské letectvo. Rusko na ukrajinské území vyslalo 89 bezpilotních letounů. Všechny drony, které cílily zejména na centrální oblasti Ukrajiny, včetně Kyjeva, podle letectva sestřelila protivzdušná obrana.

„Podle průzkumu agentury Ipsos téměř polovina slovenských voličů SMERu, SNS a Republiky věří, že jim média lžou a v Rusku je ve skutečnosti blahobyt,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální). 

Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračujeme ve zpravodajství z války na Ukrajině.

Rusko v noci na dnešek podniklo nejrozsáhlejší dronový útok na Kyjev za letošní rok, uvedl dnes časně ráno šéf správy Kyjevské oblasti Serhij Popko podle serveru Ukrajinska Pravda. Protivzdušná obrana zničila přes 30 bezpilotních letounů. Zatím nejsou hlášeny žádné škody, tyto informace ale ukrajinské úřady upřesňují.

„Šlo již o sedmý útok nepřátelských bezpilotních letounů na Kyjev za červenec. Pokud jde o počet dronů, byl to pro hlavní město nejrozsáhlejší útok v roce 2024,“ uvedl Popko. Protiletecký poplach v Kyjevě trval sedm hodin.

Ruská armáda v noci na dnešek s nasazením dronů útočila na mnoha místech Ukrajiny.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět ve středu ráno, dobrou noc.

Reuters píše, že ačkoliv Rusko běžně přesouvá odsouzence do jiných vězeňských zařízení, aniž by o tom informovalo jejich příbuzné a advokáty, počet přemístěných v posledních dnech a podobnost jejich profilů jsou neobvyklé. Agentura přitom upozorňuje na mínění aktivistů, že se může jednat o znamení možné blížící se výměny vězňů.

„Všichni doufáme, že jsou to dobrá znamení,“ řekl obhájce lidských práv Ivan Pavlov, který z Ruska uprchl a podle Reuters žije v Praze. „Doufáme, že je (úřady) pravděpodobně vzaly z jejich věznic, aby je shromáždily na jednom místě v rámci přípravy na výměnu,“ uvedl právník, podle něhož by vězni mohli být převezeni do moskevské věznice Lefortovo. Před samotnou výměnou by je pak musel formálně omilostnit prezident Vladimir Putin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dnes navštívil nemocnici ve městě Rovno v Rovenské oblasti, kde jsou léčeni ukrajinští vojáci. Všem lékařům a sestřičkám poděkoval za jejich práci. „Uspořádali jsme také zasedání Kongresu místních a regionálních samospráv. Jsem vděčný všem představitelům obcí a šéfům ukrajinských firem, kteří se snaží zachovat pracovní místa pro naše lidi a vytvářet nová,“ napsal Zelenskyj ke své návštěvě.

Today, I visited a hospital in the Rivne region where our soldiers receive care. I express my gratitude to every doctor, every nurse – everyone who brings our defenders back to life.

We also held a regional meeting of the Congress of Local and Regional Authorities. I am grateful… pic.twitter.com/UVbHa7zrqF

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 30, 2024

Ukrajina uzavřela dva nové kontrakty se zbrojařskými firmami ze své země. Oznámil to dnes ministr obrany Rustem Umerov. Smlouvy jsou v celkové hodnotě 121 milionů dolarů, Umerov je nazval „životně důležitými pro ozbrojené síly Ukrajiny“.

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko se rozhodl udělit milost německému občanovi Ricovi Kriegerovi, nad nímž běloruský soud nedávno vynesl trest smrti za trestné činy související s terorismem. Oznámila to dnes vpodvečer běloruská státní tisková agentura Belta, podle níž Krieger Lukašenka o milost požádal.

Třicetiletý Němec před několika dny v běloruské televizi uvedl, že lituje svých činů a doufá v milost. Krieger v televizi řekl, že se před rokem rozhodl odjet na Ukrajinu, která se brání ruské vojenské agresi, aby se stal zdravotníkem v některé cizinecké jednotce bojující na straně Kyjeva. Ukrajinská tajná služba SBU mu poté podle jeho slov řekla, aby nastražil výbušniny na vlakové trati v Bělorusku. Při explozi se nikomu nic nestalo. Později ho Bělorusové zatkli.

Středeční setkání členů ukrajinské třetí samostatné útočné brigády s krajany se mělo konat v multifunkčním prostoru Endorfin v Praze 10, server Seznam Zprávy (SZ) ale dnes odpoledne uvedl, že podnik pronájem zrušil. „V pátek 26. července jsme od třetí strany dostali informaci, že se jedná o politický vojenský sraz. Proto jsme se po obdržení této informace spojili s organizátorem a z naší strany neprodleně vypověděli pronájem sálu. Důrazně se distancujeme od plánovaného shromáždění příslušníků pluku Azov,“ uvedla pro SZ manažerka podniku Adéla Rašková.

Z ruských věznic v minulých dnech zmizelo několik vězňů, které soudy poslaly za mříže kvůli kritice ruské vojenské agrese na Ukrajině nebo za práci v organizaci zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného. Kam je vězeňská správa přemístila, není známo. Na neohlášený převoz šesti lidí upozornila agentura AP, ruská služba BBC nebo server Meduza, a to s odvoláním na blízké či právníky odsouzených. V této souvislosti se objevily spekulace o možnosti blížící se výměny vězňů se Západem.

Rusko umožní v mezinárodním obchodě platby v kryptoměnách, dnes to schválili poslanci parlamentu, informuje agentura Reuters. Země se tak snaží obejít sankce, které na ni západní státy uvalily za vojenskou invazi na Ukrajinu. Krok začátkem tohoto měsíce doporučila ruská centrální banka. V rámci Ruska jsou platby kryptoměnami jinak zakázány, a to se nezmění ani teď.

Očekává se, že zákon vstoupí v platnost v září. Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová uvedla, že první transakce s kryptoměnami se uskuteční do konce roku.

Agentura Unian zveřenila, že dnes byl zasažen další strategický objekt ruských okupantů, a to ropný sklad. Informoval o tom generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny v Telegramu.

„V noci na dnešek byl úspěšně zasažen nepřátelský ropný sklad Logistické centrum č. 43 v obci Vozy v Kurské oblasti Ruské federace. Podle údajů rozvědky došlo v důsledku útoku k požáru v objektu nepřítele,“ uvedl mluvčí.

Italská finanční správa v pondělí zabavila ruskému podnikateli nemovitosti a další majetek v hodnotě přibližně 41 milionů eur (1,04 miliardy Kč). Muž byl na Ukrajině vyšetřován kvůli korupci, podvodům a praní špinavých peněz. O zabavení zámku v Toskánsku požádala ukrajinská protikorupční prokuratura. O zátahu dnes podle agentury Reuters informovala prokuratura ve Florencii.

Prokuratura ruského podnikatele nejmenovala. Zabavený zámek Torre del Gallo ale podle italských médií patřil ruskému obchodníkovi se surovinami Alexeji Fedoryčevovi, který žije v Monaku. V minulosti vlastnil fotbalové kluby Dynamo Moskva a Rostov. Časopis Forbes ho řadil mezi stovku nejbohatších Rusů.

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí další obce na východě Ukrajiny, tentokrát v úseku fronty u hornického města Toreck. V předchozích dnech hlásila Moskva postup zejména ve směru na dopravní uzel Pokrovsk. Úspěchy v této oblasti ležící zhruba 40 kilometrů jihozápadně od Torecku dnes podle agentury Unian potvrdil projekt DeepState, který je považovaný za blízký ukrajinské armádě.

Jednotky Centrálního vojenského okruhu podle agentury Interfax získaly kontrolu nad obcí Pivdenne v Doněcké oblasti, která se nachází asi šest kilometrů od Torecku.

Ukrajina se k tvrzení ruských úřadů nevyjádřila. Ukrajinský generální štáb v posledních hlášeních o situaci na frontě uvedl, že ve směru na Toreck pokračují ruské útoky, přímo Pivdenne ale nezmínil.

Ukrajina bude pravděpodobně příští rok potřebovat dalších 12-15 miliard dolarů zahraniční finanční podpory, protože válka pravděpodobně neskončí v roce 2025, řekl dnes ministr financí Serhij Marčenko v rozhovoru pro RBC Ukraine.

Ukrajinské zpravodajské služby se podílely na smrtícím přepadení žoldnéřů ruské Wagnerovy skupiny v Mali, ke kterému se přihlásili povstalečtí Tuaregové. Uvedl to mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrij Jusov. Povstalci o víkendu uvedli, že během dvou dnů bojů u hranice s Alžírskem zabili a zranili desítky malijských vojáků i wagnerovských žoldnéřů včetně velitele Sergeje Ševčenka. Informaci pak v pondělí potvrdila Wagnerova skupina.

„Povstalci obdrželi potřebné informace a nejenom informace, které umožnily provést proti ruským válečným zločincům úspěšnou vojenskou operaci,“ uvedl podle serveru Suspilne Jusov. Další podrobnosti, například zda se do bojů v africké zemi zapojili ukrajinští vojáci, odmítl sdělit.

Server Kyiv Post v pondělí zveřejnil fotografii, na které jsou podle něj povstalci držící ukrajinskou vlajku. Pravost snímku ale nelze nezávisle ověřit.

Ve středu se v Praze uskuteční setkání členů ukrajinské třetí samostatné útočné brigády s krajany. Cílem akce má být podle organizátorů neformální diskuse o vývoji války i budoucnosti Ukrajiny. Třetí útočná brigáda se zformovala na konci roku 2022 z veteránů pluku Azov, spadá pod pozemní síly ukrajinské armády.

Setkání je součástí „tour po Evropě“ třetí útočné brigády, minulý týden její členové navštívili Polsko. Podobné akce se měly konat také v Německu, Nizozemsku a Belgii. Organizátoři je ale zrušili, rozhodnutí vysvětlili bezpečnostními důvody. V pátek 2. srpna by měli příslušníci brigády přijet do Vilniusu.

Pluk Azov se původně zformoval jako dobrovolnická jednotka v roce 2014, jeho cílem byl boj proti Ruskem podporovaným separatistům na východě Ukrajiny. Bojovníky tehdy čerpala zejména z řad krajně pravicových kruhů. Po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se brigáda snažila změnit svůj veřejný obraz tím, že se zbaví kontroverzí ohledně svého ultranacionalistického původu a bude se prezentovat jako efektivní bojová síla.

Na pražském Žižkově otevřelo první ukrajinské knihkupectví v České republice. Každý den si zde zájemci mohou koupit knihy v ukrajinském nebo běloruském jazyce. Majitelé nabízejí publikace všech žánrů. Ukrajinci žijící v České republice mají o produkci knihkupectví zájem, na jeho účtu na instagramu se za tři týdny objevilo téměř 5000 sledujících. ČTK to sdělili spolumajitelé knihkupectví Andrij Nosač a Oleksandr Salfetnikov.

Vzhledem k ruské agresi má nyní v Česku dočasnou ochranu na 350.000 uprchlíků z Ukrajiny, celkem žije na území ČR podle údajů ministerstva vnitra přibližně půl milionu Ukrajinců.

Ruské námořnictvo zahájilo plánované manévry za účasti Severní, Tichooceánské, Baltské a Kaspické flotily. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany, podle kterého se do rozsáhlého cvičení zapojilo na 20.000 lidí a 300 plavidel.

Rusko podle agentury Reuters většina vojenských odborníků považuje za třetí nejsilnější námořnictvo na světě, po námořnictvu Spojených států a Číny. Moskva také disponuje velkou flotilou jaderných ponorek.

„Jednotky a formace ruského námořnictva zahájily plánované manévry v operačních zónách Severní, Tichooceánské a Baltské flotily a také v zóně Kaspické flotily,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení. Ke cvičení se nepřipojila jediná zbývající složka námořnictva - Černomořská flotila, která je zapojena do války na Ukrajině. Rusko ji vyvolalo svou invazí v únoru 2022.