ONLINE: Rusové udeřili na nemocnici v Záporoží. 7 mrtvých, po dalších obětech pátrají v troskách

Ruská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek nad čečenskou metropolí Grozným ukrajinský dron, oznámil podle serveru Meduza čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Trosky podle něj poškodily kasárna speciálního policejního pluku, kde začalo hořet a čtyři strážní utrpěli lehká zranění. Ruské ministerstvo obrany hlásí sestřelení 16 ukrajinských bezpilotních letounů.

„Bezpilotní stroj explodoval ve vzduchu, poškodil střechu a vybil okna. Padající trosky způsobily malý požár, který byl rychle uhašen. Stavba neutrpěla žádné vážnější škody,“ uvedl Kadyrov podle ruské státní agentury TASS a prohlásil, že za čtyři zraněné se čečenští bojovníci na Ukrajině pomstí a „zabijí 400 ukrajinských“ vojáků.

Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním zničení 16 ukrajinských dronů nad třemi ruskými regiony: jednoho nad Čečenskem, třech nad sousední Severní Osetií, čtyřech nad Kurskou oblastí a také osmi strojích nad poloostrovem Krym, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. O škodách se nezmínilo.

„Pokud někdo čeká, že Rusko udělá nějaké ústupky, zřejmě toho o něm moc neví, nebo má krátkou paměť," cituje Dana Drábová mluvčí ruského ministra zahraničí Mariju Zacharovovou. „Rusko se nezastaví, Rusko je třeba zastavit," píše šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).

Počet cizinců legálně pobývajících v Česku se ke konci loňského roku mírně snížil, meziročně jich ubylo o 50.414 na 1,066 milionu. Tvořili tak 9,8 procenta populace v zemi, o rok dříve to bylo 10,3 procenta, což byla dosavadní nejvyšší registrovaná hodnota. Vyplývá to ze zveřejněných informací Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„Pořadí nejvíce zastoupených státních občanství se ve statistikách cizinců s povoleným pobytem v poslední době výrazněji neměnilo,“ konstatovali statistici. Podle nich 71,4 procenta všech cizinců s povoleným pobytem v ČR tvořili občané ze tří nejhojnějších skupin, tedy z Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Proti roku 2022 se jejich počty ale změnily. Zatímco Slováků přibylo o 1917 na 119.182 a Vietnamců o 1443 na 67.783, počet Ukrajinců se snížil o 61.835 na 574.447.

„Ruská měsíční inflace v listopadu 'pěkných' 1,43 procenta, za prvních devět dní prosince pak 0,62. To nezní jako zpomalení,“ komentuje ruské hospodářství Karel Svoboda z katedry ruských a východoevropských studií IMS FSV UK. 

„Bylo to frustrující, protože prostě jen opakoval všechny ty své fráze,“ komentoval svůj listopadový telefonát s Vladimirem Putinem německý kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil ale, že je nadále přesvědčen o správnosti svého rozhodnutí. Ruský prezident podle něj musel slyšet, že nemůže počítat s tím, že německá pomoc Ukrajině poleví.

Německý kancléř podle svých slov v telefonátu Putina také vyzval, aby stáhl své jednotky z Ukrajiny, a mohlo se tak začít jednat o míru. „A to musí být a to udělám znovu. Ale člověk si přitom nesmí dělat žádné iluze,“ dodal.

Scholz s Putinem telefonoval v polovině listopadu, přímý rozhovor s ním do té doby kancléř nevedl od prosince 2022. Putin podle komuniké Kremlu trval na územních nárocích a dalších požadavcích vůči Ukrajině, která odmítá kapitulovat. Scholzův telefonát vyvolal kritiku doma i v zahraničí, především v zemích na východním křídle NATO.

Rakouský energetický koncern OMV vypověděl smlouvu s Gazpromem o dodávkách zemního plynu. Ruské státní společnosti vyčítá opakované „závažné porušování“ kontraktu, který měl původně platit až do roku 2040.

Gazprom přestal dodávat plyn společnosti OMV v polovině listopadu. Stalo se tak poté, co rakouská firma pozastavila platby Gazpromu, aby získala částku, která jí byla přiznána v arbitráži. Soud OMV přiznal odškodné více než 230 milionů eur (5,8 miliardy Kč).

Smlouvu uzavřenou mezi OMV a Gazpromem v roce 2006 zpočátku politici na obou stranách chválili, zároveň však čelila kritice pro svůj dlouhodobý charakter i podmínky. Smlouva například stanovovala, že odběratel musí za plyn zaplatit i v případě, že ho neodebere. To bylo v rozporu se snahou Evropské unie rychle se zbavit závislosti na ruském ruského plynu.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

zástupci členských států EU se shodli na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku. Informovalo o tom na sociální síti X maďarské předsednictví. Balíček obsahuje další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Opatření by měla cílit proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

Součástí balíčku je ale rovněž i prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Česko bude chránit slovenský vzdušný prostor i příští rok. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její slovenský protějšek Robert Kaliňák dnes podepsali dvoustrannou deklaraci o společném závazku. Ministerstvo obrany to uvedlo v tiskové zprávě. ČR se na ochraně slovenského nebe podílí od roku 2022, kdy Bratislava po ruském napadení Ukrajiny vyřadila z výzbroje své stíhací letouny MiG-29 ruského původu. Vedle českých gripenů hlídají slovenský vzdušný prostor také letouny Polska, Maďarska a Německa.

Na předchozí ukrajinské útoky raketami ATACMS a střelami Storm Shadow na cíle na ruském území odpovědělo Rusko odpálením rakety středního doletu Orešnik na ukrajinské město Dnipro. „Rusko naznačilo záměr znovu odpálit raketu Orešnik na Ukrajinu, pravděpodobně v příštích dnech,“ varoval nejmenovaný americký představitel podle agentury AFP.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes vyzval německé podniky, aby investovaly na Ukrajině. Po válce podle něj totiž nabídne šance růstu jako kdysi střední Evropa. Prohlásil to na německo-ukrajinském hospodářském fóru, které se konalo v Berlíně. Cesta do Evropské unie, na kterou se Ukrajina vydala, je podle něj nezvratná. Pro posílení hospodářské spolupráce mezi Ukrajinou a Německem se vyslovil také ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Ukrajina se už téměř tři roky brání ruské vojenské agresi, což má dalekosáhlé důsledky i pro její ekonomiku.

„Uvidíme na Ukrajině po válce růst a šanci na rozvoj podobně, jako jsme ji viděli ve středoevropských a východoevropských zemích, které do EU vstoupily v posledních dvou desetiletích,“ uvedl na fóru Scholz. Podle něj má Německo na úspěchu těchto zemí velký podíl a samo z něj profitovalo. „Něco podobného bych si přál i s ohledem na Ukrajinu,“ dodal.

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí dvou obcí v ruské Kurské oblasti, do které v srpnu podnikli překvapivý vpád Ukrajinci a obsadili tam stovky kilometrů čtverečních území. Rusové ale část svého území získali zpět a nyní ohlásili dobytí obcí Darjino a Pljochovo, které leží nedaleko hranic s Ukrajinou.

Agentura Reuters s odvoláním na jednoho z mluvčích ukrajinské armády Nazara Vološyna napsala, že invazní jednotky zničily nebo dobyly tři ukrajinské pozice poblíž města Pokrovsk na východě Ukrajiny. Podle projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě, jsou Rusové asi tři kilometry od jižního okraje města. Strategický logistický uzel Pokrovsk je jedním z cílů ruské ofenzívy v Donbasu.

Počet obětí ruského útoku na Záporoží se zvýšil na devět, uvedl mezitím šéf správy ukrajinské Záporožské oblasti Ivan Fedorov na telegramu. „Navzdory úsilí lékařů zemřel v nemocnici další zraněný, čtyřiasedmdesátiletý muž,“ uvedl činitel. Před tím informoval o sedmi zabitých civilistech. 

Ruský prezident Vladimir Putin telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým hovořil o Ukrajině. „Dnes ráno jsem měl hodinový telefonický rozhovor s prezidentem Putinem. Toto jsou ty nejnebezpečnější týdny rusko-ukrajinské války. Podnikáme všechny možné diplomatické kroky, abychom argumentovali ve prospěch příměří a mírových rozhovorů,“ uvedl bez dalších podrobností na sociální síti předseda maďarské vlády.

„Všichni doufáme, že Viktor Orbán alespoň nezavolá (svrženému syrskému vůdci Bašáru) Asadovi do Moskvy, aby si vyslechl jeho hodinovou přednášku,“ ironicky poznamenal Zelenskyj na sociální síti a na Orbánovu adresu dodal, že by bylo dobré „nebudovat si vlastní image na úkor jednoty“ Evropy a Západu. Zdůraznil, že nelze jednat o válce Ruska proti Ukrajině bez Ukrajiny.

Zástupci členských států EU se shodli na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku. Informovalo o tom na sociální síti X maďarské předsednictví. Balíček obsahuje další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Opatření by měla cílit proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíčku je ale rovněž i prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala.

Pokud někdo čeká, že Rusko udělá ústupky, nemá zřejmě dost znalostí, nebo má krátkou paměť, prohlásila dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Podle agentury Reuters se tak vyjádřila v kontextu nedávné výzvy zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa k okamžitému příměří a jednání mezi Moskvou a Kyjevem o ukončení bojů. Mluvčí ruské diplomacie také vyzvala ruské občany, aby necestovali do Spojených států, Kanady a některých evropských zemí.

Zacharovová na tiskové konferenci podle ruské agentury Interfax uvedla, že Moskva je připravena jednat s novou americkou administrativou, ale zatím nedostala od týmu příštího amerického prezidenta žádné seriózní a proveditelné návrhy. Nová administrativa se vlády ujme 20. ledna, kdy bude Trump inaugurován. Trump o víkendu jednal v Paříži s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho francouzským protějškem Emmanuelem Macronem.

Sněmovna nedokončila ani na třetí pokus závěrečné schvalování novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro Ukrajince, kteří do Česka uprchli před ruskou vojenskou agresí. Zhruba polovinu času určeného pro dnešek k projednání novely takzvaného lex Ukrajina vyplnilo vystoupení Radka Kotena (SPD), jenž rozebíral pozměňovací návrh bezpečnostního výboru o zpřísnění podmínek nabývání dvojího občanství pro občany Ruské federace. Dolní komora by se mohla k předloze vrátit za týden. Předpokládá také zavedení zvláštního dlouhodobého pobytu pro ty z Ukrajinců, kteří by se rozhodli v Česku zůstat.

Opozice zpochybňuje zejména dvojici koaličních poslaneckých úprav v novele. První z nich se týká uzákonění nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, druhá pak jiného způsobu posuzování zdravotního postižení ukrajinských běženců, než nyní platí pro české občany. K hlasování o novele lex Ukrajina se poslanci nedostali ve druhé polovině listopadu ani minulý týden.

Ruský prezident Vladimir Putin telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým hovořil o Ukrajině. Informoval o tom podle ruské státní tiskové agentury TASS Kreml, který zároveň postoj Kyjeva označil za destruktivní. Podle Kremlu politika Kyjeva vylučuje možnost mírového urovnání konfliktu. 

„Odehrála se důkladná výměna názorů na ukrajinskou problematiku. Viktor Orbán vyjádřil zájem podpořit společné hledání způsobů politického a diplomatického řešení krize, včetně zohlednění svých kontaktů s řadou západních představitelů,“ uvádí se v prohlášení Kremlu.

„Putin nastínil své hodnocení současného vývoje situace kolem Ukrajiny a destruktivní linie kyjevského režimu, která nadále vylučuje možnost mírového řešení konfliktu,“ dodal Kreml. 

Česko nebude od roku 2026 čerpat prostředky z Regionálního plánu reakce na ukrajinskou uprchlickou krizi od agentur OSN. V září o tom rozhodlo vládní grémium pro adaptaci a integraci ukrajinských uprchlíků, sdělila dnes ČTK mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Podle Deníku N získala ČR loni z programu 33 milionů dolarů (zhruba 790 milionů korun), letos přes 20 milionů dolarů. Organizace pro pomoc uprchlíkům rozhodnutí kritizuje, uvedl v úterý Deník N.

„Důvodem pro neúčast ČR na uvedeném plánu pro rok 2026 – a potažmo utlumení financování poskytovaného ČR prostřednictvím agentur OSN – není nedostatek kontroly nad financemi, nýbrž širší mezinárodní implikace této podpory,“ uvedla Malá. Česko podle ní nyní soutěží o peníze se zeměmi, které čelí nesrovnatelně větším humanitárním výzvám. „A to paradoxně včetně samotné Ukrajiny,“ dodala mluvčí.

Podle Organizace pro pomoc uprchlíkům ale rozhodnutí připraví tisíce uprchlíků v Česku o potřebnou pomoc. „Podpora českého státu pro tyto uprchlíky se neustále snižuje a jejich životní a finanční situace se v Česku velmi zhoršují. Vidíme například velký nárůst psychických problémů mezi ukrajinskými ženami. A český stát za tři roky nebyl schopen přijít s jediným projektem v této oblasti,“ řekl Deníku N ředitel organizace Martin Rozumek.

Ukrajinský vzdušný úder v noci na dnešek zřejmě zasáhl ropné zařízení v ruské Brjanské oblasti. Vyplývá to z vyjádření ukrajinské armády a také telegramového portálu Astra, podle něhož vzplála přečerpávací stanice ropovodu Družba v obci Sven. Tu zmiňuje také ukrajinský generální štáb. Útok podle zdroje z ukrajinského energetického odvětví neovlivnil tranzit ropy dál do zemí Evropské unie přes Ukrajinu, napsala agentura Reuters.

„Útok se netýká tranzitu ropy, protože jde o zařízení, které pracuje na zajištění dodávek motorové nafty a ropných produktů. Co se týká tranzitu, vše pokračuje podle plánu,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný ukrajinský zdroj. Družba prochází Brjanskou oblastí, podobně jako ropovod BPS, jenž míří k Baltskému moři. Reuters nebyl schopen ověřit, zda byla nějaká ropná infrastruktura zasažena.

Ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS oznámilo, že nad Brjanskou oblastí v Rusku bylo sestřeleno 14 dronů, o škodách se nezmiňuje. Tamní gubernátor Alexandr Bogomaz podle serveru Meduza uvedl, že vzplál výrobní podnik. Telegramový portál Astra napsal, že po útoku začalo hořet v ropné rafinerii a že oheň je uhašen. Později portál napsal, že vzplála přečerpávací stanice ropovodu Družba v obci Sven u Brjansku.

Gubernátor ruské Rostovské oblasti Jurij Sljusar mezitím na telegramu napsal, že terčem ukrajinských raket se stalo město Taganrog na jihu Ruska, kde byl podle něj poškozen průmyslový podnik a hořelo 14 aut na místním parkovišti. „Podle předběžných údajů nebyl nikdo zraněn,“ uvedl gubernátor Rostovské oblasti. Podle místních obyvatel mohlo být cílem útoku vojenské letiště, píše server Meduza.

Počet obětí ruského útoku na Záporoží se zvýšil na sedm, uvedli ukrajinští činitelé. „Už 19 hodin trvá záchranná operace po nepřátelském útoku na centrum Záporoží,“ napsal dnes ráno na telegramu šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov.

„Vyžádal si životy sedmi lidí, dalších 22 bylo zraněno. Pod troskami jsou stále lidé,“ dodal regionální činitel, podle něhož ruský úder poškodil mimo jiné dvě desítky bytových domů. Rusko v úterním útoku na Záporoží zničilo soukromou kliniku a poškodilo nedaleké budovy, uvedl server Ukrajinska pravda. Úterní informace hovořily o čtyřech obětech.

Administrativa Joea Bidena zvažuje, že uvalí nové a přísnější sankce na ruský obchod s ropou, aby omezila schopnost Moskvy financovat válku na Ukrajině. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Biden příští měsíc končí ve funkci.

Bidenova administrativa s blížícím se návratem Donalda Trumpa do Bílého domu stupňuje kroky na podporu Ukrajiny. Terčem nových sankcí by podle zdrojů mohla být část ruského exportu ropy, na podobě sankcí se však ještě pracuje.

Bidenova administrativa se přísnějším sankcím na vývoz ruské ropy dosud vyhýbala kvůli obavám, že by mohly vést k výraznému nárůstu cen suroviny, píše Bloomberg. Zdroje nicméně uvedly, že nyní je tato administrativa připravena k razantnějším krokům, protože ceny ropy na světových trzích jsou pod tlakem kvůli slabým vyhlídkám u poptávky. Zároveň se zvyšují obavy, že Trump bude nutit Ukrajinu k rychlé dohodě o ukončení války s Ruskem.

Dvaačtyřicetiletý Ukrajinec Serhij Petčenko přišel loni v létě o obě ruce. Přežil bitvu o Bachmut, o ruce přišel při nehodě na železnici daleko za frontou. Cítil se bezmocný a zoufalý. Po amputacích musela o něj jeho žena Anna pečoval po 24 hodin denně celých šest měsíců. „To, co nám pomohlo přežít, je naše láska,“ říká Serhij, který v Superhumans Center dostal dvě protetické ruce. Podle BBC je těžké uvěřit, čím prošel, když se teď usmívá na prahu zbrusu nové kavárny, kterou otvírá ve Lvově.

Přinejmenším 50 000 vojáků i civilistů podle ukrajinského ministerstva zdravotnictví přišlo během tří let války o končetiny. Některým lékaři amputovali jednu, dvě, ale i tři nebo čtyři končetiny. Všichni potřebují protézy, někteří vozík, řekla serveru BBC News Olha Rudnevová, spoluzakladatelka rehabilitačního střediska, které již pomohlo s protézami a terapií více než tisícovce raněných. S více než milionem lidí na frontové linii se Ukrajina podle Rudnevové stane zemí invalidů.

„Chceme normalizovat zdravotní postižení. Že je v pořádku, že takto bude země vypadat,“ popsala uvažování, které vedlo ke vzniku střediska Superhumans Center u Lvova na západě Ukrajiny. „Skutečně věříme, že vás trauma může posílit. Může vás zničit, anebo vybudovat vaše superschopnosti,“ tvrdí. Několikrát denně navštěvuje rehabilitační místnosti, kde se „nadlidé“, jak pacientům říká, znovu učí chodit.

Rudnevová zakládala centrum uprostřed útoků ruských raket. Někteří ji pokládali za „bláznivou“, píše BBC News, ale vytrvala. Její partneři získávají peníze po celém světě, aby pacientům obstarali kvalitní protetiku a rekonstrukční chirurgii. „Ukrajinští vojáci se více bojí zranění než smrti, protože těžké zranění znamená postižení do konce života. Na to není připravena infrastruktura, ani společnost, ani zdravotnictví,“ vzkazuje.