ONLINE: Ruské noční údery na Charkov a Černihivskou oblast. Zemřelo pět lidí včetně dítěte (†1)

Podívejte se na ztráty, které k dnešnímu dni dle Kyjeva utrpěla ruská armáda. 

Čínský prezident Si Ťin-pching na summitu regionálního uskupení v Astaně, kterého se účastní také vůdcové Ruska a Běloruska, prohlásil, že státy spolu musí spolupracovat a pevně se vzájemně podporovat, aby odolaly „vnějšímu vměšování“. Uvedla to agentura Reuters. V hlavním městě Kazachstánu dnes končí dvoudenní summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO).

„Tváří v tvář skutečným rizikům malých dvorků s vysokými ploty musíme chránit své právo na rozvoj,“ řekl Si Ťin-pching podle čínské státní televize v Astaně. Desetičlenné uskupení se podle čínského prezidenta musí s „vnitřními rozdíly“ vypořádat pokojně, hledat společnou řeč a řešit problémy spoluprací.

Při náletech ruských dronů a dělostřeleckém ostřelování Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny utrpěla zranění osmašedesátiletá žena, ohlásil šéf oblastní správy Serhij Lysak. Škody utrpěla rovněž infrastruktura, včetně rozvodu plynu a elektrického vedení, a obytné domy a osobní auta.

Ruské jednotky pokračovaly v postupu v Doněcké oblasti na východě země, kde okupovaly obce Sokil a Voschod, napsal na sociální síti zpravodajský kanál DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Ukrajinský generální štáb odhadl, že Rusko přišlo během uplynulého dne o dalších 1200 vojáků a o více než 547 tisíc od začátku války.

Ruské ministerstvo ohlásilo zničení ukrajinské stíhačky MiG-29 při útoku na letiště v Dněpropetrovské oblasti. Ruské jednotky podle ukrajinských analytiků dobyly další dvě osady na východě země.

„Ve vsi Novostrojevka-Vtoraja v důsledku shozu munice z bezpilotního letounu na soukromé hospodářství byl zraněn manželský pár a jejich šestnáctiletý syn,“ uvedl Vjačeslav Gladkov, gubernátor Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Moskva tvrdí, že právě nad touto oblastí ruská obrana zničila jeden dron, dva pak nad Brjanskou oblastí a další nad Tambovskou oblastí.

Nejméně dva mrtvé a jednoho raněného po ruském ostřelování pohraničních okresů hlásí šéf Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny Ivan Fedorov. Ten se dopočítal celkem 391 ruských útoků na deset obcí v oblasti na jihovýchodě Ukrajiny během uplynulých 24 hodin.

Ukrajinská obrana během noci sestřelila nad šesti oblastmi země 21 z 22 ruských útočných dronů, napsal na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Rusko podle ministerstva obrany během noci sestřelilo čtyři ukrajinské drony nad třemi regiony.

Pokud americký exprezident Donald Trump ví, jak rychle ukončit ruskou válku proti Ukrajině, měl by to nyní říct. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to ve středu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval na nedávný výrok Trumpa, který se chce na podzim znovu ucházet o Bílý dům, že by válku ukončil ještě před tím, než by se znovu chopil moci v USA. Jakým způsobem by to učinil, v debatě se současným americkým prezidentem Joem Bidenem nesdělil.

„Pokud Trump ví, jak ukončit tuto válku, měl by nám to dnes říct,“ řekl Bloombergu Zelenskyj. „Protože pokud existuje riziko pro ukrajinskou nezávislost, pokud přijdeme o státnost - chceme na to být připraveni, chceme to vědět,“ prohlásila hlava ukrajinského státu. Zelenskyj v rozhovoru připomněl, že to nebyla jeho země, kdo válku 24. února 2022 začal. „Začal ji (ruský prezident Vladimir) Putin,“ řekl Zelenskyj.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Prezident Petr Pavel dnes odpoledne na Pražském hradě přijme ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN). Hovořit budou o aktuálních evropských tématech, rozšiřování Evropské unie, pomoci Ukrajině napadené Ruskem i o situaci kolem přijetí eura. Dvořák následně výsledky jednání okomentuje pro média.

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc. 

Osm pracovníků Záporožské jaderné elektrárny utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na rozvodnu, uvedla dnes na telegramu ruská okupační správa ukrajinské atomové elektrárny. Útok podle ruských úřadů rovněž připravil o dodávky elektřiny a vody většinu města Enerhodar, kde se jaderná elektrárna nachází. Kyjev se nevyjádřil.

Rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se kvůli humanitárním dávkám pro ukrajinské uprchlíky zvýší. O přidání 3,5 miliardy korun dnes rozhodla vláda, uvedla Česká televize (ČT). Humanitární dávka se skládá z příspěvků na živobytí a příspěvku na bydlení.

Kabinet chce humanitární dávky zvýšit, což vyjde na 1,6 miliardy korun ročně, uvedla ČT. Stát ale zároveň plánuje snížit o 1,9 miliardy korun dávky tím, že si všichni běženci, kteří jsou v Česku přes 90 dní, budou muset od září hradit nouzové ubytování sami.

Podle guvernéra Poltavské oblasti Filipa Pronina poškodily raketové úlomky školu a školku v okrese Poltava. Jeden ze zraněných je ve vážném stavu a jeden člověk byl zabit, jak uvádí The Kyiv Independent na sociální síti X. 

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes uvedl, že jednal se svým izraelským protějškem Jisraelem Kacem o spolupráci a hrozbách, které podle něj představují Rusko, Írán a Severní Korea. Média nedávno informovala o možné dodávce systémů protivzdušné obrany Izraele na Ukrajinu.

„Hovořil jsem s Jisraelem Kacem o spolupráci mezi Ukrajinou a Izraelem. Vyměnili jsme si také názory na řadu regionálních a globálních hrozeb, které představují Rusko, Írán a Severní Korea,“ napsal Kuleba na X.

Odpoledne si útok na Charkov ruskými klouzavými pumami vyžádal jednoho mrtvého a nejméně osm zraněných včetně osmiletého chlapce. Poškozeny byly obytné budovy, pošta a autoservis, uvedla podle agentury Reuters místní prokuratura.

Jednoho mrtvého a tři zraněné po ruském útoku v Poltavské oblasti dnes oznámil také oblastní šéf Filip Pronin. Poškozena byla škola a mateřská školka, dodal. Rusové podle něj útočí na oblast třetím dnem v řadě.

Nejméně pět mrtvých a desítky zraněných včetně jednoho dítěte si dnes vyžádal útok na Dnipro, který podnikly ruské síly raketami a drony, uvedl na sociální síti ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Další mrtvé hlásí činitelé v Charkovské a Poltavské oblasti, stejně jako úřady v ruské Belgorodské oblasti a v okupované části Chersonské oblasti. Kyjev a Moskva se z útoků vzájemně obviňují, jejich tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Původně úřady hlásily v Dnipru pět mrtvých a 34 zraněných včetně čtrnáctileté dívky, a také četné požáry ve městě, které leží asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva. Šéf oblastní správy Serhij Lysak večer bilanci zraněných zvýšil na 53, z nichž čtyři jsou podle něj ve vážném stavu.

Rusko je připraveno pokračovat v dodávkách zemního plynu přes Ukrajinu do Evropské unie i po konci letošního roku, kdy vyprší současná tranzitní smlouva. Podle ruských tiskových agentur to dnes řekl vicepremiér Alexandr Novak.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně v rozhovoru s agenturou Bloomberg potvrdil, že Kyjev dohodu o tranzitu ruského plynu prodlužovat nehodlá. Dodal, že Ukrajina teď jedná o alternativních možnostech, včetně tranzitu ázerbájdžánského plynu do Evropy.

Dodávky plynu do Evropy byly pro Moskvu v minulosti jedním z klíčových zdrojů příjmů, po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu však prudce klesly. Některé evropské země ale stále dovážejí ruský plyn potrubím vedoucím přes Ukrajinu.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se na dnešním setkání v hlavním městě Kazachstánu Astaně shodli, že jakékoliv jednání o míru na Ukrajině nemá bez účasti Ruska smysl. K výsledkům setkání na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) to podle agentury Reuters uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„V kontextu Ukrajiny byla zdůrazněna neperspektivnost jakýchkoliv formátů bez ruské účasti,“ citovala Peskova ruská média. Podle mluvčího Kremlu zároveň není možné říct, že by Ukrajina byla hlavním tématem rozhovoru obou prezidentů.

Ukrajina minulý měsíc uspořádala ve Švýcarsku mírový summit, kterého se zúčastnilo přes 90 zemí. Rusko, které svého souseda vojensky napadlo, pozváno nebylo. Čína, která patří k nejbližším spojencům Moskvy, účast odmítla.

Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšily zhruba o 41 procent na 5,698 bilionu rublů (asi 1,5 bilionu Kč). A to navzdory západním sankcím. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ruské ministerstvo financí. Za růstem příjmů stojí vyšší ceny ropy a slabší kurz ruského rublu, uvedla dnes agentura Reuters.

Příjmy z ropy a plynu jsou pro ruskou vládu klíčovým zdrojem finančních prostředků, v uplynulém desetiletí se na celkových příjmech rozpočtu podílely zhruba třetinou. Západní země v důsledku ruské vojenské invaze na Ukrajinu zavedly řadu sankcí, jejichž cílem je tyto příjmy omezit.

Rusko-čínské vztahy procházejí nejlepším obdobím ve svých dějinách, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin na začátku jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Kazachstánu. Čínský vůdce chce přátelství mezi oběma zeměmi upevnit pro další generace. Informovala o tom agentura AFP.

„Jsou založeny na principech rovnosti, vzájemné výhodnosti a respektu k suverenitě toho druhého,“ uvedl Putin ke vztahům mezi Moskvou a Pekingem. Podle něj od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 dále posílily. Uvedl také, že obě země jednají ve vlastním zájmu a že jejich spolupráce není zaměřena proti žádné jiné zemi.

Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací. ČTK to dnes sdělil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v České republice dochází k informačním operacím, které mají demoralizovat veřejnou debatu tak, aby v ní bylo možné šířit ruské narativy.

Čínské a ruské firmy vyvíjejí útočný dron podobný íránským šáhedům, které již Rusko používá ve své válce proti Ukrajině. S odvoláním na nejmenované evropské a americké zdroje o tom píše agentura Bloomberg. Peking je tak podle nich blíže k poskytnutí smrtící vojenské pomoci Rusku, před čímž ho především Washington varoval.

Nizozemsko bude i nadále vojensky, finančně i politicky podporovat Ukrajinu. Dnes to podle agentury AFP v parlamentu prohlásil nový nizozemský premiér Dick Schoof. Jeho koaliční kabinet tvoří čtyři strany včetně krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která v minulosti kritizovala rozsah nizozemské pomoci Ukrajině. Největší bezpečnostní riziko pro Nizozemsko podle nového premiéra přichází z východu.

„Ukrajina může počítat s finanční, vojenskou a politickou podporou ze strany Nizozemska,“ řekl nový premiér. Poslance vyzval, aby nebyli naivní. „Jen pár hodin letadlem odtud zuří strašná válka, ve které lidský život nemá pro Rusko žádný význam,“ uvedl Schoof.

Rusko zatím nedospělo k závěru, že by nemohlo svých cílů na Ukrajině dosáhnout vojenskou silou. Nemá tak motivaci usednout k jednacímu stolu. Prezident Petr Pavel to dnes řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu.

Dosavadní ruské návrhy na ukončení války byly podle Pavla ultimativní a znamenající bezpodmínečnou kapitulaci Ukrajiny, nikoli solidní podklady pro mírové jednání. Rusko se bude nadále snažit dosáhnout teritoriálních úspěchů, míní. Podle prezidenta je důležitá podpora Ukrajiny do té míry, že Rusko pochopí, že jedinou cestou k ukončení konfliktu je jednání, nikoli další pokračování bojů.

Ruské jednotky dobyly jednu čtvrť ve městě Časiv Jar v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Dobytí tamního sídliště podle agentury Unian připustili také ukrajinští analytici z projektu DeepState, který je považován za blízký ukrajinské armádě.

Prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching se dnes v hlavním městě Kazachstánu účastní dvoudenního summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), což je regionální organizace zahrnující devět členských států, z nichž mnohé mají napjaté vztahy se Západem. Očekává se, že ve čtvrtek bude oznámeno rozšíření organizace o Bělorusko, což je hlavní spojenec Ruska v jeho válce proti Ukrajině. Uvedla to agentura AFP.

Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance se dnes dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (přes bilion korun). Nenašli ale shodu na plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jak navrhl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovaly agentury DPA a Reuters.

Podle jednoho z diplomatů počítá dohoda s tím, že budou státy moci přehodnocovat výši pomoci na další roky na následujících summitech NATO.