ONLINE: Oděsa a Charkov pod palbou, Rusové poslali rakety a drony na obytnou zónu

Ruský prezident Vladimir Putin se bude muset velmi brzy vyjádřit, zda to myslí s mírem na Ukrajině opravdu vážně. Dnes to v Bruselu po jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance prohlásil šéf americké diplomacie Marco Rubio. Poznamenal, že americký prezident Donald Trump nepřistoupí na nekonečná jednání. Rubio zároveň upozornil na to, že Ukrajina už dříve souhlasila s návrhem na plošné příměří, a to bez jakýchkoli podmínek.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump zatím neplánují další telefonát. Dnes to podle serveru Kommersant řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Stalo se to krátce po návštěvě Putinova zmocněnce Kirilla Dmitrijeva ve Washingtonu.

„V harmonogramu nic takového zatím není,“ řekl k možnému dalšímu telefonátu obou prezidentů mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Naposledy spolu mluvili 18. března. Server Politico napsal, že znovu by se šéf Kremlu se šéfem Bílého domu mohli telefonicky spojit už dnes.

Česko bude podle Lipavského usilovat o to, aby se Ukrajině dostalo ujištění, že je na cestě do Severoatlantické aliance. „Protože ta dlouhodobá perspektiva je správná,“ řekl. Nemělo by se podle něj dosáhnout takového mírového ujednání, které omezí ukrajinskou suverenitu rozhodnout se, jestli země chce, nebo nechce být v nějaké mezinárodní organizaci, třeba v NATO.

Americký prezident Donald Trump podle českého prezidenta Petra Pavla zatím vyvinul při jednáních o příměří na Ukrajině větší tlak vůči Ukrajině než vůči Rusku. Rusko se drží své zdržovací taktiky a klade si stále větší počet různých podmínek, z velké části nesplnitelných, řekl Pavel serveru Novinky.cz. Pro Rusko je podle něj ukončení více než tříletého konfliktu druhotnou věcí, usiluje hlavně o svou rehabilitaci na mezinárodní scéně či zrušení sankcí.

Mírové dohody na Ukrajině by podle Pavla bylo možné dosáhnout letos, pokud bude Rusko pod dostatečným tlakem. „A pokud mu stanovíme termín,“ uvedl. Mělo by jít především o tlak Spojených států, míní. „Pokud Donald Trump myslí vážně, že chce co nejrychleji ukončit krvavý konflikt, nemůže přistoupit na zdržovací taktiku,“ řekl Pavel. Trump by měl dát jasně najevo, dokdy čeká reakce třeba na návrh klidu zbraní. „Dokud běží intenzivní vojenská činnost, těžko se jedná o míru,“ uvedl.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský je maximálně skeptický ohledně ruského přístupu k jednání o příměří. Rusko nebylo schopno dodržet ani ty nejzákladnější a nejjednodušší věci, třeba z hlediska zastavení palby na energetické cíle, řekl dnes na závěr dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu českým novinářům.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes ráno v Bruselu prohlásil, že Rusko dluží Spojeným státům rychlou odpověď na jejich návrh na příměří na Ukrajině. Podle britského ministra zahraničí Davida Lammyho by ruský prezident Vladimir Putin mohl přistoupit na klid zbraní hned teď, ale neustále bombarduje Ukrajinu.

Česko nemůže paušálně odmítat žádosti Ukrajinců, kteří usilují o pobytové oprávnění, ale už mají dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie. Možnost přemístění do jiného členského státu není vyloučená, pokud se cizinec vzdá pobytového oprávnění v první hostitelské zemi, plyne z nových rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS). Dosud ministerstvo vnitra podobné žádosti považovalo za nepřijatelné. Česká úprava však podle NSS odporuje unijnímu právu, a nelze ji proto aplikovat. ČTK to zjistila z rozhodnutí v databázi soudu.

Podle kanadské ministryně zahraničí Mélanie Jolyové by měla být stanovena lhůta, do které musí Rusko souhlasit s příměřím na Ukrajině. Jestliže Rusko na návrh příměří nepřistoupí, musí to mít důsledky, uvedla Jolyová po svém příjezdu na jednání do Bruselu.

Rusko dluží Spojeným státům rychlou odpověď na jejich návrh na příměří na Ukrajině, uvedl v Bruselu francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Šéf francouzské diplomacie v sídle NATO hovořil po boku britského ministra zahraničí Davida Lammyho. Podle Lammyho by ruský prezident Vladimir Putin mohl přistoupit na příměří hned teď, ale neustále bombarduje Ukrajinu. Právě Británie a Francie tvoří základ takzvané koalice ochotných, tedy zemí, které společně diskutují o další podpoře Ukrajiny.

„Naši partneři z koalice ochotných pracují na tom, aby dosažený mír na Ukrajině byl trvalý. To znamená, aby existovala silná ukrajinská armáda,“ řekl novinářům Barrot. Velitelé francouzské a britské armády budou podle Barrota dnes jednat v Kyjevě.

Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde přes noc útočili Rusové.

V bojích na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění asi 900.000 ruských vojáků, řekl ve čtvrtek novinářům nejmenovaný vysoce postavený činitel NATO na okraj schůzky ministrů zahraničí aliance v Bruselu. Mrtvých je čtvrt milionu.

Agentura DPA připomíná, že koncem loňského října NATO uvádělo, že ruské ztráty činí více než 600.000 vojáků. Jako ztráty jsou označovaní mrtví a ranění vojáci.

Soud v Petrohradu, druhém největším ruském městě, potrestal pokutou 30.000 rublů (asi 8200 Kč) duchovního apoštolské pravoslavné církve Grigorije Michnova-Vajtenka za „diskreditaci armády“. Stalo se tak kvůli tři roky starému videu, ve kterém duchovní hovořil o evangelickém podobenství o utopení stáda prasat posedlých démony a také o tom, že člověk nemá právo zabíjet druhé lidi „na geografickém základě“, jak nyní činí ruská armáda na Ukrajině, uvedl server BBC News.

Ruský dronový útok na Charkov zabil v noci na dnešek nejméně dva lidi a 32 jich zranil. Informovala o tom oblastní samospráva druhého největšího ukrajinského města, podle níž útok zasáhl několik vícepatrových obytných domů. Ataky bezpilotních letounů hlásí i další místa na Ukrajině. Moskevská samospráva zase informovala o útoku ukrajinského dronu, kvůli kterému ruská metropole dočasně zavřela letiště.

Ve vztazích Spojených států a Ruska je po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa pozitivní dynamika a obě země pracují na obnovování kontaktů. Po jednáních s americkými představiteli ve Washingtonu to médiím řekl zmocněnec ruského vůdce Vladimira Putina Kirill Dmitrijev. Jednání zprostředkovaná Trumpem přinesla podle něho vyhlídku na mír s Ukrajinou, Moskva ale považuje za důležité zohlednění svých bezpečnostních požadavků. Trump by si podle svých slov v nejbližších dnech mohl volat s Putinem, lidé z jeho okolí mu však podle televize NBC News doporučují, aby tak učinil až poté, co Rusko zcela přistoupí na dohodnuté příměří.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Ruská generální prokuratura prohlásila za nežádoucí Nadaci Eltona Johna pro boj s AIDS (EJAF), kterou obvinila mimo jiné z toho, že podporuje takzvaně netradiční sexuální vztahy a západní rodinné modely.

Nadace v reakci na rozhodnutí ruských úřadů uvedla, že to povede ke zhoršení péče o lidi nakažené virem HIV a ohrozí to jejich životy. „Více než dvě dekády jsme pracovali s federálními i nevládními partnery v Rusku,“ uvedla nadace. Podle ní je naléhavě potřeba poskytovat služby nakaženým lidem a starat se o prevenci. „V roce 2024 žilo v Rusko 1,2 milionu lidí s HIV, z nichž 430 000 nedostávalo péči,“ uvedla podle agentury Reuters nadace.

Spojené státy vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja, vytvořené rozhlasovými stanicemi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Hlas Ameriky. Uvedl to dnes podle agentury AFP ředitel RFE/RL Stephen Capus. Kromě Ruska vysílá televize také na Ukrajinu, do zemí Střední Asie a východní Evropy.

Rusko dnes slíbilo další vojenskou pomoc Mali, Nigeru a Burkině Faso, kde vládnou vojenské junty. Píše to agentura AFP po jednání šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova s ministry zahraničí těchto západoafrických zemí. Trojice afrických zemí posiluje vztahy s Moskvou už několik let a odklonila se od Západu a především Francie, která v oblasti měla velký vliv.

Výsledek války na Ukrajině bude signálem o odhodlanosti a pevnosti západního spojenectví, řekl dnes v Bruselu českým novinářům ministr zahraničí Jan Lipavský. Bedlivě to podle něj sleduje Čína. Právě Ukrajina byla jedním z témat prvního dne jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance v bruselské centrále NATO. Ministři podle Lipavského diskutovali také o dalších rizicích, kterým Evropa čelí, či o zvyšování výdajů na obranu.

Ukrajina přijala americký návrh na příměří bez jakýchkoli podmínek, uvedl v sídle NATO v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Návrh je stále na stole, ale ruský prezident Vladimir Putin hovoří o ruských požadavcích a ústupcích. Podle Sybihy je tedy načase zvýšit tlak na Moskvu.

„Rusko zůstává i nadále existenční hrozbou. Na Ukrajinu míří stovky šáhedů každou noc. To není možné ignorovat, očekáváme důraznou odpověď,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie během společného prohlášení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. „Zastavíme Rusko na Ukrajině? Naše odpověď zní ano, ale jen když se tlak na Rusko zvýší a Ukrajina bude posílena,“ dodal. Poděkoval rovněž všem spojencům za dosavadní pomoc zemi, která se již více než tři roky brání ruské agresi.

Polská vláda chce v příštím roce vydávat na obranu pět procent svého hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to dnes uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz po jednání ministrů obrany Evropské unie ve Varšavě.

Polsko k vyšším výdajům povzbudila invaze Ruska do sousední Ukrajiny před více než třemi lety. Polsko tak nyní dává na obranu vyšší podíl HDP než jakákoli jiná členská země Severoatlantické aliance včetně Spojených států. Letos plánuje Varšava na obranu přidělit 4,7 procenta HDP.

Ruský soud zamítl odvolání kritika války na Ukrajině Alexeje Gorinova proti tříletému trestu, který dostal za schvalování terorismu. Toho se Gorinov podle soudu dopustil v rozhovorech ve věznici, kde si odpykává sedmiletý trest za kritiku ruské agrese proti Ukrajině, píše dnes agentura Reuters. Podle advokátů se Gorinov, který vinu odmítá, stal obětí provokace.

Soud v ruském Volgogradu poslal na 14 let do vězení muže, kterého shledal vinným ze sabotáže na železnici. Čin podle soudu muž probíral s ukrajinskou tajnou službou SBU, píše dnes agentura AFP. 

Soud ve Volgogradu uvedl, že třiadvacetiletý obžalovaný nesouhlasil s válkou na Ukrajině a nabídl své služby SBU. S jedním z příslušníků SBU podle soudu komunikoval a za útok žádal odměnu. Podle obžaloby podpálil železniční zařízení. Soud také rozhodl, že muž si trest odpyká ve zpřísněných podmínkách.

„Věřím, že když ukážeme rozhodnost a odpovědnost, transatlantické spojenectví přetrvá a všichni z této krize vyjdeme silnější. Za Českou republiku mohu prokázat, že děláme, co je třeba - zvyšujeme výdaje na obranu, uzavřeli jsme smlouvu o spolupráci se Spojenými státy o obraně, aktivně přispíváme k obraně východního křídla NATO,“ uvedl předseda vlády a ODS Petr Fiala na debatě o bezpečnosti. Rusko si podle něj uvědomuje společnou sílu Evropské unie, ale stejně tak dobře zná její slabé stránky. „Snaží se, abychom pochybovali, rozděluje nás tam, kde jsme zranitelní. I proto jsme dlouho prohrávali psychologicky, i když jsme téměř ve všem silnější,“ pronesl na akci, kde se sešly desítky bývalých i současných občanských demokratů a příznivců strany.

Evropa musí dávat víc peněz na svou obranu, pokud chce uchovat transatlantickou vazbu a žít v příštích desetiletích v bezpečí. Na dnešní konferenci Bezpečná budoucnost pořádané premiérem Petrem Fialou (ODS) to uvedl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Růst výdajů na obranu podle něj skýtá příležitost zvýšit českou konkurenceschopnost, vybídl k rozvoji širší spolupráce mezi armádou, byznysem, průmyslem a vysokými školami.

Aktuální doba je podle Pojara přelomová a až v budoucnu se ukáže, jestli hlavním zlomem byl ruský útok na Ukrajinu před třemi lety, nebo znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. „Nástupem Trumpa skutečně dochází k rekalibraci transatlantického prostoru, byť je to proces, který byl možná započat zvolením Baracka Obamy,“ uvedl. Už za Obamy se podle Pojara těžiště americké politiky začalo od Evropy přesouvat jinam.