ONLINE: Oděsa a Charkov pod palbou, Rusové poslali rakety a drony na obytnou zónu

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství týkající se války na Ukrajině. Další informace zde naleznete zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

Obrazem: Příslušníci ukrajinského dělostřelectva v Doněcké oblasti

„Česká republika by se měla zcela zbavit závislosti na dodávkách ruské ropy od července 2025. To by mělo začít fungovat prodloužení ropovodu TAL, který vede z italského Terstu přes Rakousko do Bavorska. Nejpravděpodobnějším mixem, který by měl takzvaně těžkou sirnou ruskou ropu nahradit, bude směs rop z Iráku a z jihoamerické Guyany,“ řekl dnes v Plzni na diskusi o Rusku z cyklu ministerstva zahraničí zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

„Stále platí, že rozšíření ropovodu TAL-PLUS bude hotové na konci roku 2024 a během první poloviny příštího roku bychom měli projít kolaudací tohoto ropovodu. Smlouvy, které má současný vlastník rafinérií u nás, polský PKN Orlen, na dodávky ruské ropy končí v červnu příštího roku, čili od července 2025 bychom neměli brát žádnou ruskou ropu,“ řekl.

V několika ruských městech dnes lidé dali najevo svůj nesouhlas s invazí na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo před 1000 dny. Protestní akci nazvanou 1000 dnů války svolalo hnutí Zelená stužka.

V Jekatěrinburgu, Uljanovsku, Permu, Južno-Sachalinsku i jinde lidé na protest proti válce na Ukrajině nosili po dvou karafiátech převázaných zelenou stužkou.

Na Ukrajině si připomínají začátek války – od vniknutí ruských vojsk uběhlo 1000 dní. V Kyjevě se mimo jiné lidé schází u pietních míst a zapalují svíčky za zesnulé a raněné. 

Příští rok rozhodne, zda válku rozpoutanou Kremlem vyhraje Rusko, nebo Ukrajina, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v ukrajinském parlamentu. Země se brání ruské agresi již 1000 dnů a na ukrajinské odolnosti podle prezidenta závisí osud celého národa, protože Rusko chce Ukrajinu zničit bez ohledu na ztráty. Zelenskyj vybídl Ukrajince, aby nečekali zázrak od nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale aby každý den ze všech sil usilovali o vítězství.

„Rusko chce zničit náš stát, naše lidi. Zničit naši odolnost. Ukrajinská odolnost v této válce, od Kupjanska přes Pokrovsk až po Záporoží, může zajistit základní předpoklady pro spravedlivé ukončení této války,“ zdůraznil Zelenskyj podle agentury Unian. Na ukrajinské odolnosti závisí i osud Evropy, aby všichni lidé mohli žít svobodně, a ne v područí diktátora. „Je to bitva nejen o Pokrovsk, Kupjansk či jakékoliv jiné ukrajinské město, městečko nebo ves. Je to bitva o celou Ukrajinu, o celou Evropu, je to bitva o pořádek, anebo chaos v celém světě,“ řekl.

Když bude Rusko na Ukrajině úspěšné, zaplatí za to EU mnohem více, než kolik nyní dává na vojenskou pomoc. Po skončení dnešního jednání unijních ministrů obrany v Bruselu to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie podle něj musí vyslat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jasný signál, že není rozdělená a že bude Ukrajinu i nadále podporovat. Česko na jednání, kterého se zúčastnil i nový generální tajemník NATO Mark Rutte, zastupovala ministryně obrany Jana Černochová.

Dnes oznámená změna ruské jaderné doktríny není pro Spojené státy překvapením a Washington se nechystá v reakci na ni měnit svou jadernou politiku, uvedl dnes Bílý dům. Hrozba použitím jaderných zbraní ze strany Moskvy je podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella naprosto nezodpovědná, citovala jej agentura AFP.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování, rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Už v září přitom Kreml varoval, že podle nové doktríny by Moskva mohla použít jaderné zbraně v případě „rozsáhlého napadení“ konvenčními zbraněmi ze strany nejaderné země podporované jadernou mocností, což by Rusko považovalo za společný útok. Doktrína umožňuje jadernou odvetu v případě použití západních konvenčních raket Ukrajinou proti Rusku, potvrdil dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Bezpečnostní situace v ČR se podle čtyř pětin Čechů kvůli válce na Ukrajině zhoršila, dvě třetiny lidí mají obavy z rozšíření konfliktu za ukrajinské hranice. Více než polovina občanů ale není ochotna Česko v případě napadení bránit. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury NMS Market Research pro Paměť národa. ČTK jeho výsledky poskytla Alžběta Chrobáková, mluvčí organizace Post Bellum, která projekt Paměť národa spravuje.

Podle průzkumu 67 procent dotázaných věří, že bezpečnost ČR zvyšuje členství v NATO, a dvě třetiny Čechů se domnívají, že aliance v případě napadení Česka zasáhne na jeho obranu.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová navštívila dětskou nemocnici v Kyjevě.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel potvrdil, že ukrajinská armáda Brjanskou oblast na západě Ruska zasáhla americkými raketami dlouhého doletu ATACMS, píše agentura AFP. Už dříve během dneška o nasazení amerických raket k útoku na cíle v Rusku informovala některá ukrajinská média a ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajinci k útoku v Brjanské oblasti použili americké rakety.

„Útok v Brjanské oblasti byl proveden s využitím raket ATACMS,“ cituje agentura AFP nejmenovaného ukrajinského činitele. Stejně se vyjádřil také nejmenovaný americký činitel pro agenturu Reuters.

Pokud Ukrajina k útokům na ruské území používá zbraně dlouhého doletu, znamená to podle šéfa ruské diplomacie, že je obsluhuje americký vojenský personál. „Bez Američanů není možné tyto vysoce pokročilé rakety používat, jak opakovaně řekl (ruský prezident Vladimir) Putin. Budeme to považovat za novou fázi války Západu proti Rusku a budeme podle toho reagovat,“ uvedl Lavrov.

Hospodářské otázky, ale také pokračující ruská válka proti Ukrajině, byly tématy rozhovorů čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, uvedly agentury. Státníci se setkali na okraj summitu skupiny zemí G20 v brazilském Riu de Janeiro.

Podle Scholze je nutné, aby Německo a Čína jednaly i o obtížných tématech, například o válce na Ukrajině či jiných nebezpečných situacích ve světě, napsala agentura Reuters. „Nikdo by se neměl obávat svého souseda. To je hodně důležitá zásada pro mír ve světě,“ zdůraznil německý kancléř. Výrok lze podle agentury interpretovat jako narážku na Ukrajinu či na Tchaj-wan, který opakovaně čelí čínským výhrůžkám. Čínský prezident uvedl, že doufá v dlouhodobý rozvoj strategických vztahů s Německem.

Podívejte se na nové snímky z Moskvy, kde se armáda snaží prostřednictvím billboardů naverbovat nové rekruty.

Německá ministryně zahraničí po dnešní schůzce se svými protějšky z Polska, Francie a Itálie ve Varšavě slíbila, že se její země nenechá zastrašit novou ruskou jadernou doktrínou. Berlín tuto chybu v minulosti udělal, ale nebude ji opakovat, řekla Annalena Baerbocková na tiskové konferenci podle agentury AP.

„(Ruský prezident Vladimir) Putin si zahrává s naším strachem,“ řekla Baerbocková. „Nezačal to dělat jen před 1000 dny. Začal s tím už v roce 2014. A zvláště Německo tehdy udělalo chybu, zejména politicky, že se nechalo zastrašit,“ dodala v narážce na skutečnost, že právě před 1000 dny ruská vojska na Putinův rozkaz vpadla do sousední země. Šéfka německé diplomacie podle AP rovněž připustila, že Berlín tehdy udělal chybu, že nenaslouchal partnerům ve východní Evropě, kteří již tehdy dali jasně najevo, že nelze spoléhat na sliby z Kremlu. „Musíme investovat do vlastní bezpečnosti a ochrany,“ prohlásila.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě. V pozadí je dron, na jehož konstrukci se Dánsko finančně podílelo.

Útoky, které ukrajinská armáda podnikla v ruské Brjanské oblasti s nasazením raket dodaných Spojenými státy, jasně dokládají, že Západ chce válku na Ukrajině eskalovat. Dnes to podle agentury Reuters řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Ukrajinská média dnes informovala o tom, že Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že šlo o útok americkými raketami v Brjanské oblasti sousedící s Ukrajinou.

Ruské úřady zadržely dvojici podezřelých z účasti na vraždě důstojníka ruského námořnictva v Sevastopolu na okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. O zatčení dnes podle agentury Reuters informovali vyšetřovatelé. Atentát na ruského důstojníka podle zdrojů agentury zosnovala ukrajinská tajná služba. Ukrajina se již 1000 dnů brání ruské agresi.

V krymském přístavu minulý týden vybuchl automobil, který řídil námořní kapitán Valerij Trankovskij. Náčelník štábu 41. brigády ruské Černomořské flotily se podle zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU stal jedním z nejvýše postavených ruských vojáků, které tajná služba zlikvidovala.

„Trankovskij je válečný zločinec, který vydal rozkaz k odpálení řízených střel z vod Černého moře proti civilním objektům na Ukrajině,“ napsal minulý týden list Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroj, podle kterého Trankovskij vydal rozkaz k útoku námořními střelami na město Vinnycja, kde v červenci 2022 zahynulo 29 civilistů. „Opakovaně ostřeloval Oděsu a další mírumilovná města, kvůli čemuž zahynulo mnoho civilistů. Z hlediska zákonů a zvyklostí vedení války byl naprosto legitimním cílem,“ uvedl nejmenovaný ukrajinský zdroj.

Francouzský prezident Emmanuel Macron si na summitu skupiny největších ekonomik světa G20 potřásl rukou s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. 

USA povolily Ukrajině používat americké rakety při útocích do nitra Putinova Ruska, k prvním ukrajinským útokům došlo podle ukrajinských médií dnes. V pořadu Hráči to okomentoval i český prezident Petr Pavel. „To povolení mělo přijít hned s dodávkou těch zbraní, protože Rusko na Ukrajinu, do hloubi ukrajinského území, útočí od samého počátku,“ řekl Blesku Pavel. Jak vidí ruské hrozby o eskalaci situace, které mohou vést až ke třetí světové? 

Celý článek si můžete přečíst na tomto odkaze

Městský soud v Brně se dnes začal zabývat případem tří mužů, které žalobkyně viní mimo jiné z podvodů, úvěrového podvodu či padělání. Jeden z nich například podvodně nabízel zbraně z Ukrajiny, tvrdil, že by dovedl sehnat i tank. Muži se také podle obžaloby pokusili podvodně prodat byt v Brně za šest milionů korun či uzavřít smlouvy na úvěr zhruba za sedm milionů korun. Všichni prohlásili vinu, hrozí jim několikaleté vězení. Soud pokračuje výslechem obžalovaných.

Příští rok 2025 rozhodne, zda válku rozpoutanou Kremlem vyhraje Rusko, nebo Ukrajina, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v ukrajinském parlamentu. Země se brání ruské agresi již 1000 dnů a na ukrajinské odolnosti podle prezidenta závisí osud celého národa, protože Rusko chce Ukrajinu zničit bez ohledu na ztráty. Zelenskyj vybídl Ukrajince, aby nečekali zázrak od nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale aby každý den ze všech sil usilovali o vítězství.

„Rusko chce zničit náš stát, naše lidi. Zničit naši odolnost. Ukrajinská odolnost v této válce, od Kupjanska přes Pokrovsk až po Záporoží, může zajistit základní předpoklady pro spravedlivé ukončení této války,“ zdůraznil Zelenskyj podle agentury Unian. Na ukrajinské odolnosti závisí i osud Evropy, aby všichni lidé mohli žít svobodně, a ne v područí diktátora. „Je to bitva nejen o Pokrovsk, Kupjansk či jakékoliv jiné ukrajinské město, městečko nebo ves. Je to bitva o celou Ukrajinu, o celou Evropu, je to bitva o pořádek, anebo chaos v celém světě,“ řekl.

Rozhodující chvíle pro průběh celé války podle Zelenského přijdou v příštím roce. „Abychom právo na nezávislost uhájili, musíme zůstat silní. Nesmíme se teď zhroutit, zhroutit se musí okupant, a ne my,“ prohlásil podle agentury AFP. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina nesmí zradit své mrtvé na bojišti, a za potlesku poslanců prohlásil, že Ukrajina může porazit Rusko, jakkoli je to těžké. Potvrdil rovněž ambice země stát se členem Severoatlantické aliance.

Ukrajinci si podle prezidenta Volodymyra Zelenského nejvíce ze všeho přejí mír. Ukrajinský vůdce to dnes řekl europoslancům během mimořádného zasedání Evropského parlamentu v Bruselu. Zároveň členům EP poděkoval za dlouhotrvající podporu a zdůraznil, že jednotná Evropa může přimět Rusko ke spravedlivému míru. Mimořádné zasedání europarlamentu se sešlo při příležitosti 1000 dnů, které uplynuly od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

„Společně s Evropou a našimi partnery v Americe a na celém světě se nám podařilo zabránit Putinovi, aby zabral Ukrajinu. Bráníme ale rovněž i svobodu všech evropských národů,“ řekl Zelenskyj, který k europoslancům promluvil z Kyjeva prostřednictvím videokonference. Přestože se na stranu ruské hlavy státu postavil i severokorejský vůdce Kim Čong-un, je Vladimir Putin podle ukrajinského prezidenta „pořád slabší než jednotná Evropa“.

„Chci na vás apelovat, abyste na to nezapomínali. Abyste nezapomínali na to, co všechno může Evropa dokázat. Pokud budeme jednotní, můžeme přimět Rusko ke spravedlivému míru, což je něco, co chceme nejvíc,“ prohlásil ukrajinský vůdce a vysloužil si potlesk. Zelenskyj ve svém projevu rovněž zmínil, že počet vojáků KDLR, kteří by se mohli zapojit do bojů na Ukrajině po boku Rusů, může vzrůst až na 100.000.

Prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil v Parlamentu Ukrajiny v Kyjevě. Podívejte se na nové snímky.