ONLINE: Bombový útok na Záporoží zabil dívenku (†9). A evakuace civilistů v Sumské oblasti

Charkovská oblastní správa nepotvrdila předchozí informaci lokálních médií o mrtvých u Kupjanska! 

„Zpod trosek byla vyproštěna žena ve vážném stavu,“ uvedla v prohlášení pro televizi Kanal 24. Tisková mluvčí regionální administrativy sdělila i aktuálně potvrzený počet zraněných osob: 4. 

Tři lidé zřejmě nepřežili dnes ráno úder okupačních sil nedaleko ukrajinského města Kupjansk v Charkovské oblasti. Dva další pak měli utrpět vážná zranění. Informovala o tom místní média. „Kolem 10:00 Rusové udeřili v blízkosti obchodu a místního tržiště,“ napsal server Nakipilo.Charkov 

Ruští poslanci dnes schválili dohodu o strategickém partnerství s KLDR. Informovaly o tom tiskové agentury. Děje se tak na pozadí zpráv o vyslání severokorejských vojáků do Ruska a jejich přípravě na nasazení do války proti Ukrajině.

Diktátoři obou zemí Vladimir Putin a Kim Čong-un podepsali vzájemný obranný pakt během Putinovy červnové návštěvy Pchjongjangu. Rusko a Severní Korea prohloubily spolupráci po rozpoutání války proti Ukrajině. Jižní Korea a Ukrajina tvrdí, že severokorejští vojáci se připravují k nasazení ve válce, aby podpořili Rusko, připomněla agentura Reuters.

"Dohoda v plné míře přihlíží ke vzniklé geopolitické situaci a povyšuje vztahy mezi Ruskem a Severní Koreou na novou, spojeneckou úroveň," prohlásil šéf zahraničního výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Leonid Sluckij. 

Polsko a Jižní Korea se v reakci na severokorejské vojenské angažmá na straně Ruska dohodly na užší vojenské spolupráci. Na setkání prezidentů Juna Sok-jola a Andrzeje Dudy v Soulu došlo také k dohodě, že je potřeba odsoudit jaderný a raketový program KLDR. „Zejména jsme se shodli na tom, že vyslání severokorejských vojsk do Ruska, které je přímým porušením Charty OSN a rezolucí Rady bezpečnosti OSN, je provokací, která ohrožuje globální bezpečnost nejen na Korejském poloostrově a v Evropě,“ řekl po jednání Jun. 

Jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjun označil severokorejské vojáky bojující na straně Ruska proti Ukrajině za žoldáky a potravu pro děla. Řekl to na zasedání vojenského výboru tamního parlamentu, na kterém tajná služba odhalila, že 3000 vojáků KLDR má bojovat v ruských uniformách na straně agresora. Informovala o tom jihokorejská tisková agentura Yonhap. „Když jsou vojáci vysláni do zahraničí, obvykle zachovávají strukturu velení své země a hrdě vykonávají činnost se svou vojenskou uniformou, insigniemi a vlajkou. Severní Korea se maskuje ruskou uniformou a jedná pod ruským vojenským velením bez jakýchkoli operačních pravomocí,“ řekl Kim. „Jsou tam považováni za pouhý žoldnéřský kanónenfutr,“ dodal. 

Rusko podle ukrajinského letectva v noci zaútočilo na Ukrajinu dvěma řízenými střelami X-22 z letounů Tu-22M3 letícími nad Černým mořem, dvěma řízenými střelami X-59 ze vzdušného prostoru ruské Brjanské oblasti a 50 údernými drony Shahed íránské výroby a dalšími drony, jejichž původ se nepodařilo určit, ze směrů Orel, Kursk a Krym.

„Letecký útok byl odražen letectvem, protiletadlovými raketovými jednotkami, jednotkami elektronického boje a mobilními palebnými skupinami,“ uvedly na Telegramu vzdušné síly. „K 8:30 hod. (7:30 v Česku - pozn.red.) bylo potvrzeno 40 sestřelených nepřátelských bezpilotních letounů. Kromě toho bylo zlikvidováno 7 ruských bezpilotních letounů, z toho 1 ve vzdušném prostoru Ukrajiny, a další 2 byly obráceny zpět směrem do Ruska a Běloruska,“ doplnilo ukrajinské letectvo. 

Za nesmysl označil běloruský autoritářský vůdce a spojenec Moskvy Alexandr Lukašenko tvrzení, že Severní Korea vysílá vojáky na podporu ruského vojenského tažení na Ukrajině. Pokud by se tyto informace potvrdily, byl by to podle něj krok směrem k eskalaci konfliktu. Vyjádřil se tak v rozhovoru s britskou stanicí BBC na okraj summitu rozvíjejících se ekonomik uskupení BRICS v ruské Kazani, jehož členem by se Bělorusko pod Lukašenkovým vedením rádo stalo.

Šéf jihokorejských zpravodajců řekl, že ruští instruktoři mají vysoké mínění o morálce a fyzické síle severokorejských vojáků, ale zároveň si myslí, že nakonec utrpí těžké ztráty na životech kvůli nezkušenostem s moderní válkou. Rusko mimo jiné rekrutuje velké množství tlumočníků.

Jiný představitel americké administrativy dnes podle Reuters uvedl, že by Moskva mohla Severokorejce vyslat na východ Ukrajiny nebo do ruské Kurské oblasti, kde od srpna pokračuje ukrajinská přeshraniční vojenská operace. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov už v úterý řekl, že by vojáci KLDR měli zamířit do Kurské oblasti, aby tam pomohli ruským jednotkám.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Vladimir Putin a další světoví vůdci na summitu BRICKS. Podívejte se na aktuální snímky.

Prezident Biden oznámil, že USA poskytnou Ukrajině půjčky za 20 miliard dolarů, které budou spláceny výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. „Ukrajina nyní může dostat pomoc, kterou potřebuje, aniž by to zatížilo daňové poplatníky. Tyto půjčky podpoří ukrajinský národ při obraně a obnově jejich země,“ uvedl Biden v prohlášení. „A naše úsilí to říká jasně: tyrani se budou zodpovídat za škody, které způsobí,“ dodal.

Skupina zemí G7 významně pokročila se zajišťováním půjčky Ukrajině v celkové výši 50 miliard dolarů (1,17 bilionu korun), která bude kryta výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Spojené státy plánují v rámci tohoto balíku poskytnout 20 miliard dolarů (469 miliard Kč), potvrdil dnes mluvčí Bílého domu. Informovala o tom agentura AP.

Plzeňská společnost ŠMT (dříve Škoda Machine Tool) dodá ve druhé polovině příštího roku na Ukrajinu tři obráběcí stroje. Dva speciální soustruhy a jednu horizontální vyvrtávačku si objednal strojírenský výrobce v Užhorodské oblasti v západní části země. Kontrakt se pohybuje řádově ve vyšších jednotkách milionů eur (v přepočtu až ve stovkách milionů korun). ČTK to dnes řekla Šárka Chytrá z marketingu firmy. ŠMT je podle svého webu jedním z nejvýznamnějších světových výrobců strojů na obrábění kovových, nekovových a kompozitních materiálů.

Tři mobilní pracoviště ochrany knižní kultury Archa pomohou k záchraně kulturního dědictví Ukrajiny. Memorandum o vzájemné spolupráci a darovací smlouvu k mobilnímu pracovišti ochrany knižní kultury dnes podepsali zástupci Národní knihovny České republiky, Národní knihovny Jaroslava Mudrého v Kyjevě a Ukrajinské knihovnické asociace. Archa I. zaměřená na záchranu písemného dědictví Ukrajiny by měla dorazit na Ukrajinu letos v prosinci.

Rusko čelí kvůli sankcím nedostatku letadel, což mu znemožňuje zajistit v plném rozsahu služby na domácím trhu. Moskva se proto obrací na letecké společnosti ze zemí ve Střední Asii, aby v Rusku pomohly zajistit v Rusku vnitrostátní lety, a uspokojit tak rostoucí poptávku po cestování letadlem. Uvedla to dnes agentura Reuters. Moskva se v této souvislosti obrátila na vlády několika zemí, včetně Kazachstánu.

Na podporu zdravotnických projektů na Ukrajině vláda uvolnila 20 milionů korun v rámci programu Medevac. Pomohou s vybavením nemocnic pečujících o raněné z konfliktu s Ruskem či rehabilitacemi onkologických pacientů. O souhlasu kabinetu informovalo ministerstvo vnitra, které program spravuje.

„Ukrajinské zdravotnictví je extrémně zatížené následky ruské válečné agrese. Proto podpoříme aktivity na vybavení zatížených nemocnic, které léči raněné, obnovu zdravotnického systému, ale třeba i na rehabilitaci onkologických pacientů,“ uvedl v tiskové zprávě ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Členské státy EU dnes formálně schválily poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši až 35 miliard eur ( (884 miliard korun). Splátky mají být hrazeny z výnosů ze zmrazeného ruského majetku. O ukončení takzvané písemné procedury informovalo na sociální síti X maďarské předsednictví v Radě EU.

„Po úspěšném uzavření písemné procedury dnes Rada EU přijala balíček finanční pomoci Ukrajině, včetně mimořádného úvěru na makrofinanční pomoc (MFA) ve výši až 35 miliard eur a mechanismu úvěrové spolupráce, který podpoří Ukrajinu při splácení půjček až 45 miliard eur poskytnutých EU a partnery z G7,“ uvedlo maďarské předsednictví.

Ruské ministerstvo zahraničí a summit zemí BRICS, který se koná v ruské Kazani, se staly terčem masivních kybernetických útoků. Podle ruské státní agentury TASS to dnes oznámili vysoce postavení ruští činitelé, podle nichž jsou útoky prováděny ze zahraničí.

„Dnes ráno začal masivní kybernetický útok ze zahraničí na infrastrukturu oficiálních webových stránek, portálu ruského ministerstva zahraničí,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová s tím, že útok nejspíše souvisí se summitem BRICS, který Rusko nyní pořádá.

Jihokorejci protestují proti rozhodnutí své vlády dodat Ukrajině smrtící zbraně. Podívejte se na nové snímky.

Státy NATO mají „důkazy o rozmístění severokorejských jednotek v Rusku. Pokud by tyto jednotky byly určeny k bojům na Ukrajině, znamenalo by to významnou eskalaci severokorejské podpory nezákonné války vedené Ruskem,“ uvedla mluvčí NATO Farah Dakhlallahová.

Severní Korea vyslala do Ruska dalších 1500 svých vojáků, uvedl dnes šéf jihokorejské zpravodajské služby Čo Te-Jong. O stejném počtu mužů, kteří z KLDR dorazili do Moskvy, hovořila jihokorejská rozvědka už minulý týden. Podobně se dnes vyjádřil i americký ministr obrany Lloyd Austin. 

Šéf Pentagonu, který dnes jedná v Římě, uvedl, že existují důkazy o tom, že severokorejské jednotky byly v Rusku. „Co tam přesně dělají? To ještě uvidíme,“ řekl podle listu The Washington Post.

Rusko a Írán brzy podepíší dohodu o strategickém partnerství, řekl ruský prezident Vladimir Putin k dnešní schůzce se svým íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem na summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS v Kazani.

Írán vystupuje jako spojenec Moskvy v ruské agresi proti Ukrajině. Ruským vojskům mimo jiné dodal drony Šáhed, používané k útokům na Ukrajinu. Rusko na oplátku začalo podle médií Íránu poskytovat moderní systémy protivzdušné obrany a připustilo, že s Teheránem spolupracuje i „v těch nejcitlivějších oblastech“.

„Brzy budeme moci dosažené výsledky upevnit novou velkou mezinárodní smlouvou o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem,“ řekl Putin s tím, že s Pezeškjánem chce dnes jednat také o situaci na Blízkém východě, v Sýrii a v Zakavkazsku.

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes na summitu BRICS v ruské Kazani vyzval k deeskalaci bojů na Ukrajině. Indický premiér Nárendra Módí se vyslovil pro diplomatické řešení konfliktu. Obě země přitom ale dosud odmítají odsoudit Rusko za invazi na Ukrajinu, píší agentury.

„Ukrajinská krize se vleče. Musíme dodržovat tyto tři zásady: žádné rozšiřování bojišť, žádná eskalace bojů a žádné provokace z obou stran, aby se situace co nejrychleji uklidnila,“ řekl podle agentury AFP čínský prezident.

„Podporujeme dialog a diplomacii, ne válku,“ uvedl podle agentury AP Módí s tím, že je Indie ochotna sehrát jakoukoliv roli na podporu míru a stability.

Německé státní zastupitelství obžalovalo Rusa z vraždy dvou ukrajinských vojáků, kteří se v bavorském Murnau am Staffelsee zotavovali z válečných zranění. Podle prokuratury byl důvodem letošních vražd nožem vypjatý ruský nacionalismus obžalovaného a spory o válku na Ukrajině.

Sedmapadesátiletý obžalovaný, který v Německu žije od začátku 90. let, podle obžaloby ukrajinské vojáky ve věku 23 a 36 let zabil v dubnu poblíž nákupního centra ve 12tisícovém Murnau. Jeho činu předcházel spor o situaci na Ukrajině, po němž se podle prokuratury Rus cítil „raněn ve své národní hrdosti“.

„Jako stoupenec přehnaného ruského nacionalismu bezvýhradně podporuje ruskou agresivní válku proti Ukrajině,“ uvedlo státní zastupitelství, podle něhož se trojice zběžně znala a před vraždou spolu pila alkohol. Soud v Mnichově, kde je Rus ve vazbě, teď musí rozhodnout, jestli zahájí proces.

Prioritou navržené šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové bude posílení bezpečnosti a obrany Evropské unie. Chce se ale rovněž zabývat naléhavými globálními problémy, jako je ruská válka proti Ukrajině. Bývalá estonská premiérka to napsala v odpovědích na dotazy europoslanců. Všechny navržené členy Evropské komise, kromě její šéfky Ursuly von der Leyenové, nyní čekají veřejná slyšení před jednotlivými výbory EP, která budou probíhat od 4. listopadu. Kallasová, která má být zároveň výkonnou místopředsedkyní EK, před europoslance předstoupí až poslední den, v úterý 12. listopadu.

„V násilném, nestabilním a nebezpečném světě, kde jsou demokracie, právní stát a lidská práva neustále ohroženy, musí hrát Evropská unie mimořádně důležitou roli bojovníka za tyto hodnoty a ochránce mezinárodního řádu,“ napsala Kallasová v odpovědích, které mají celkem 21 stránek.