ONLINE: Nejhorší útok Rusů na Charkov od roku 2022. Město počítá mrtvé

Ruští vojáci dobyli dvě vesnice v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, uvedlo dnes podle agentury AFP ruské ministerstvo obrany. V tomto úseku fronty čelí Ukrajinci náporu početní převahy ruské armády, zejména ve směru na město Pokrovsk, které je důležitým logistickým bodem.

Kontrolu nyní mají podle ruských úřadů ruští vojáci nad vesnicí Stelmachivka, která leží nedaleko hranic Luhanské a Charkovské oblasti, na úseku fronty podél linie Kupjansk-Svatove-Kreminna. Ukrajina se k tomu tvrzení nijak nevyjádřila.

Druhou obsazenou obcí je Mykolajivka v Doněcké oblasti. Ruské ministerstvo obrany neupřesnilo, kde přesně se obec nachází, podotýká AFP. Vesnic se stejným jménem je v této oblasti na východě Ukrajiny víc.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinský generální štáb dnes potvrdil dřívější zprávy médií a ruských úřadů, podle kterých ukrajinské síly ve středu zaútočily na dělostřelecký sklad a dvě ropná skladiště v Rusku. Jednalo se o zařízení v Rostovské a Voroněžské oblasti, které přímo sousedí s Ukrajinou, ale také o skladiště v Kirovské oblasti, která leží východně od Moskvy a od ukrajinských hranic ji vzdušnou čarou dělí přes 1100 kilometrů.

Jeden z útoků mířil na ropné skladiště Atlas v Rostovské oblasti, kde podle ruských úřadů i ukrajinské armády způsobil požár, plameny zachvátily několik nadrží.

„Úkol provedly jednotky Sil speciálních operací ukrajinské armády a vojenské rozvědky HUR ministerstva obrany ve spolupráci s dalšími útvary obranných sil,“ uvedl generální štáb.

„Nezasloužím si být tady“ je prohlášení, které se dá od člověka ve vězení čekat. Ale Tetjana Potapenková neoblomně trvá na tom, že není tím, za koho ji má ukrajinský stát. Odpykává si první z pěti let za mřížemi a je jednou ze 62 odsouzených za kolaboraci ve vězení nedaleko Dnipra, píše na svých internetových stránkách britská BBC.

Tetjana pochází z 300 kilometrů vzdáleného Lymanu, který v roce 2022 po šest měsíců okupovala ruská armáda. Vysvětluje, že ve svém bydlišti 15 let působila jako dobrovolnice a úzce spolupracovala s místními úřady. Za to, že v tom pokračovala i po příchodu Rusů, nyní platí vysokou cenu.

Podle ukrajinské prokuratury se protiprávně ujala oficiální funkce u okupantů. Rozdávala například humanitární pomoc. „Zima skončila, lidé neměli jídlo, někdo se za ně musel postavit,“ říká. „Nemohla jsem přeci tyto staré lidi opustit, vyrostla jsem mezi nimi,“ vysvětluje.

Země EU musí odstranit omezení pro používání zbraní poskytnutých Ukrajině, prohlásil dnes v Bruselu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Borrell s novináři mluvil před začátkem neformálního setkání unijních ministrů zahraničí, jehož hlavním tématem bude právě situace na Ukrajině. Schůzky se účastní i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Česko zastupuje Jan Lipavský.

„Musíme zrušit omezení týkající se zbraní a umožnit, aby Ukrajinci mohli mířit na cíle, odkud je Rusové bombardují,“ řekl Borrell při společném prohlášení s Kulebou. Jen v pondělí podle něj Rusko vyslalo na ukrajinská města více než 300 raket a dronů. „Je jasné, že chtějí zničit elektrickou infrastrukturu země před nadcházející zimou,“ dodal šéf unijní diplomacie.

Rusko v noci na dnešek podniklo další vzdušný úder na Ukrajinu. Vyslalo na ni podle stanice BBC několik desítek bezpilotních letounů a dvě střely. V řadě ukrajinských regionů úřady vyhlásily letecký poplach. Z Kyjeva jsou hlášeny dopady trosek sestřelených dronů, napsal server Ukrajinska pravda. Ruské úřady informovaly o útoku ukrajinských dronů na anektovaný poloostrov Krym nebo Brjanskou oblast.

„Po desítkách bezpilotních letounů ruská armáda opět vypálila na Ukrajinu střely. Zatím ale nejde o masivní raketový úder, podle ukrajinské armády jsou dvě,“ napsala BBC na svém ruskojazyčném webu. Střely podle ní mířily přes Černihivskou na Kyjevskou oblast a přes Sumskou oblast zřejmě směrem k vojenskému letišti v Myrhorodu v Poltavské oblasti.

Polské děti se příští týden na začátku školního roku setkají s novými spolužáky: s desítkami tisíc ukrajinských dětí, které žijí v Polsku, ale ještě nezažily polský vzdělávací systém. V Polsku vstupuje v platnost nový zákon, podle kterého je pro děti uprchlíků školní docházka povinná. Ale nikdo není schopen říci, kolik se zapíše nových žáků. Odhady se pohybují od 20 000 do 80 000, napsala agentura AFP.

Unijní ministři zahraničí se dnes po prázdninové přestávce poprvé setkají na jednání v Bruselu. Neformální zasedání šéfů diplomacií zemí EU, takzvaný Gymnich, se mělo původně konat v Budapešti a mělo ho pořádat maďarské předsednictví, šéf unijní diplomacie Josep Borrell ale v červenci oznámil, že se schůzka uskuteční v Bruselu. Reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině a chování premiéra Viktora Orbána, který na začátku července navštívil Rusko i Čínu a jednal s tamními vůdci. Borrell rovněž označil za absolutně nepřijatelná maďarská prohlášení, že EU prosazuje válku.

Francouzská justice začala stíhat zakladatele Telegramu Pavla Durova. Propustila ho z vazby, ale bude pod policejním dohledem, uvedla prokuratura.

„Dodání F-16, přistoupení Ukrajiny k NATO, rizika při ofenzivě u Kursku - prezident Pavel jedná o zásadních otázkách v rozhovoru pro francouzskou televizi LCI,“ upozorňuje na Twitteru francouzská ambasáda v Česku.

Použití stíhaček F-16 v ruském vzdušném prostoru je „zcela legitimní. Je to legitimní sebeobrana", říká Pavel v ukázce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v prohlášení na Telegramu vyzval partnery Ukrajiny k „mnohem větší aktivitě v boji proti ruskému teroru“. „Rozhodnost nyní - okamžité zrušení omezení pro Ukrajinu ve věci dálkových úderů - nám pomůže ukončit válku co nejdříve, spravedlivě pro Ukrajinu i celý svět,“ uvedl prezident.

Rusko zakázalo vstup na své území 92 občanům USA, včetně novinářů několika významných významných médií. Podle ruského ministerstva zahraničí jde o odvetu za šíření „nepravdivých informací“ o bojích ruské armády na Ukrajině.

„V reakci na rusofobní kurz administrativy Bidena s deklarovaným cílem 'uštědřit Moskvě strategickou porážku', (...) se trvale uzavírá vstup do Ruské federace 92 občanům USA,“ uvedla na Telegramu ruská diplomacie.

Připojený soupis jmen doplňuje sankční seznam, na který Rusko již dříve zařadilo stovky dalších občanů USA či jiných západních zemí.

Mezinárodní věřitelé schválili plán Ukrajiny na restrukturalizaci dluhu v hodnotě přes 20 miliard dolarů. Oznámila to ukrajinská vláda. 

Plán počítá se snížením nominální hodnoty dluhopisů o více než třetinu. To pomůže zredukovat zadlužení Ukrajiny na úroveň, kterou její západní partneři a Mezinárodní měnový fond (MMF) považují za dostatečně udržitelnou k tomu, aby pokračovali v poskytování podpory.

Šéf Telegramu Pavel Durov byl propuštěn z policejní vazby. Zatčen byl v sobotu kvůli nedostatečné spolupráci platformy s úřady při vyšetřování nelegálního obsahu.

Po téměř čtyřech dnech strávených v policejní vazbě byl dnes konečně předán soudu, uvedla agentura AFP.  Podle televize BFMTV vyšetřující soudce ukončil policejní vazbu Pavla Durova s ohledem na jeho první výslech a případné obvinění.

Slovensko koupí šest izraelských systémů protivzdušné obrany za více než půl miliardy eur (12,5 miliardy korun). Podpis mezivládní dohody s izraelskou stranou se očekává do konce října. Informovala o tom agentura TASR s odvoláním na příslušný dokument, který dnes schválila vláda premiéra Roberta Fica.

Za předchozí vlády darovalo Slovensko svůj stárnoucí systém protivzdušné obrany S-300 Ukrajině, což současná vláda kritizuje.

Vlašimskému výrobci munice Sellier & Bellot loni vzrostly tržby z prodeje výrobků a služeb na 6,7 miliardy korun z předloňských 6,1 miliardy. Čistý zisk stoupl na 1,2 miliardy Kč, předloni přesáhl miliardu. Společnost se 1630 zaměstnanci, která je od května součástí skupiny Colt CZ Group, počítá s dalším růstem, řekl dnes novinářům generální ředitel Sellier & Bellot Radek Musil.

Připomněl, že firma v minulých 20 letech vyráběla na plnou strojní kapacitu. Loni v lednu otevřela novou halu, kterou zaplňuje výrobní technologií. „Z roku 2022 na rok 2023 byl náš nárůst v munici zhruba o 500 milionů korun. Vzhledem k tomu, že si veškeré stroje vyrábíme sami, veškerou technologii - což je naše výhoda a umožňuje nám to mimo jiné vstup na Ukrajinu - tak se chystáme dál pokračovat v růstu,“ dodal Musil.

Zástupci českých a ukrajinských zbrojovek podepsali minulý měsíc po jednání vlád smlouvy o přesunu výroby na Ukrajinu, jde o malorážkovou munici Sellier & Bellot nebo pušky Bren 2 České zbrojovky, která je také součástí Colt CZ.

Kreml dnes kritizoval slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o plánu na ukončení války. O tom ukrajinská hlava státu hovořila v úterý na tiskové konferenci s tím, že ho chce v září předložit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi a jeho dvěma potenciálním nástupcům ve Spojených státech. Moskva ale podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova hodlá pokračovat v bojích, napsala agentura TASS.

„Hlavním cílem tohoto plánu je donutit Rusko, aby válku ukončilo,“ řekl Zelenskyj v úterý k plánu, který má zahrnovat i zmínky o útocích na energetiku a ukrajinském vpádu do západoruské Kurské oblasti. Bližší detaily nepředstavil. Podle Peskova se jedná o „plán na vítězství nad Ruskou federací“.

„Není to poprvé, co jsme od představitelů kyjevského režimu slyšeli podobná prohlášení. (...) Budeme v naší speciální vojenské operaci pokračovat a dosáhneme všech našich cílů,“ uvedl mluvčí s odkazem na termín, který Moskva oficiálně používá pro svou invazi a válku na Ukrajině. Peskov dnes rovněž uvedl, že Moskva sice podporuje potřebu mírového urovnání konfliktu, jak o něm hovoří například Indie, v současnosti ale neexistuje žádný základ pro mírová jednání.

„Devět lidí zranila ruská raketa, která dnes zasáhla Kryvyj Rih,“ uvedl Oleksandr Vilkul, předseda rady obrany města, které drží smutek za oběti předchozího útoku na místní hotel; počet obětí tohoto útoku mezitím stoupl ze tří na čtyři. Podle informací tamní vojenské zprávy bylo poškozeno více než 230 aut, čerpací stanice, administrativní budovy a odborná škola. 

Podle ruského ministerstva obrany se také úspěšně daří odrážet ukrajinské útoky a zamezit tak dalšímu postupu v Kurské oblasti. „Ukrajinské útoky byly odraženy ve směru na osady Borki, Koreněvo, Kremyanoje a Malaja Lokňa,“ píše RIA Novosti. Podle nich Ukrajinci v Kurské oblasti přišli o 380 vojáků za posledních 24 hodin.

Ruské bezpečnostní složky podle svého vyjádření útočí na pozice Ukrajinců v Kurské oblasti. „Námořní pěchota zničila tři vozidla a zneškodnila asi 20 vojáků v Žuravljachu v Kurské oblasti, čímž narušila rotaci,“ napsala agentura TASS. 

Explozi a požár hlásí také elektrárna v ruské Rjazani. Očití svědkové slyšeli výbuch, poté místo zahalil dým. „Nyní je tepelná elektrárna pohlcena kouřem. Zatím není známo, co požár způsobilo,“ informovaly krátce místní úřady. 

Podle Chersonské vojenské správy došlo včera v centru města k útoku ruského bezpilotního letounu na sanitku. „Tři zdravotníci byli zraněni: 64letý lékař, 59letý záchranář a 49letý řidič. Utrpěli pohmožděniny a zranění způsobená výbuchem,“ uvedla. 

Zaměstnanci rafinerie v ruské Jaroslavli jsou právě nyní evakuováni ze závodu kvůli hrozbě útoku bezpilotního letounu. S informací přišel pro-kremelský kanál SHOT.  „Orgány činné v trestním řízení obdržely informaci o možném útoku bezpilotního letounu a zaměstnanci rafinerie Slavněfť-JANOS byli evakuováni na bezpečné místo,“ uvedl. 

Rusko dnes uvedlo, že jeho vojáci zhruba pět kilometrů od Kurské jaderné elektrárny zneškodnili nevybuchlou munici, kterou Ukrajině dodaly Spojené státy. Tvrzení ruská národní garda doplnila videem ze zásahu. Kyjev se k tomu bezprostředně nevyjádřil. Agentura Reuters uvedla, že lokaci záběrů nelze nezávisle ověřit.

Podle Krymských pro-ukrajinských zdrojů Rusové přesouvají protiletadlový raketový systém S-300 a S-400 pryč ze Sevastopolu. „Konvoj 5 odpalovacích zařízení, 2 velitelských stanovišť 5N63S s osvětlovacími a naváděcími radary 30N6 a vozidel technické podpory projížděl po dálnici Tavrida z oblasti Sevastopolu na východ Krymu,“ uvedl telegramový kanál Krymský vítr. 

„V současné době není známo, zda byly systémy převezeny k posílení protivzdušné obrany Kerčského poloostrova, nebo odjely na ruské území,“ řekl také.