Nejsilnější útok Rusů na Charkov od začátku války: Nejméně 40 explozí a mrtví!
Při nejsilnějších ruských útocích na Charkov od začátku ruské války na Ukrajině zemřeli tři lidé. Dalších 21 lidí je zraněných, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Další dva lidé podle ukrajinských úřadů zemřeli v důsledku ruských útoků v Chersonské oblasti. Ruské úřady hlásí 36 sestřelených ukrajinských dronů a dva zraněné.
Město utrpělo „nejsilnější útok od začátku války“ v únoru 2022, oznámil dnes starosta Charkova. Upřesnil, že v krátkém časovém úseku došlo k „nejméně 40 explozím“.
„Nepřítel útočí současně raketami, bezpilotními letouny Šáhed a řízenými leteckými bombami,“ uvedl Terechov. Dodal, že Rusové nasadili nejméně 48 šáhedů, dvě rakety a čtyři řízené bomby. Poškozeno bylo 18 bytových a 13 rodinných domů.
Mezi 21 zraněnými je podle Terechova půldruhého měsíce staré nemluvně a 14letá dívka. Poškozeno bylo 18 bytových a 13 rodinných domů. Zranění utrpěl také jeden člověk v Kupjansku v Charkovské oblasti, uvedl šéf oblasti Oleh Syněhubov.
Charkov je převážně ruskojazyčné město, před válkou v něm žilo více než 1,4 milionu lidí. Nachází se necelých 50 kilometrů od ruských hranic na severovýchodě Ukrajiny a stejně jako většina ostatních měst v zemi je pravidelně terčem nočních úderů.
V důsledku ruského ostřelování a dronových či leteckých útoků na řadě míst Chersonské oblasti zemřeli dva lidé a dalších deset bylo zraněno, uvedl oblastní šéf Oleksandr Prokudin. Poničeny byly dvě vícepatrové budovy, 12 rodinných domů a hospodářské prostory.
V Rusku v noci na dnešek opět útočily ukrajinské bezpilotní letouny. Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruská protivzdušná obrana zničila 36 těchto dronů. Dva lidi zranily padající trosky v zahrádkářské kolonii v Istře západně od ruské metropole, napsal gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Podle leteckých úřadů muselo být dočasně uzavřeno hlavní moskevské letiště Šeremeťjevo.
Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a součástí bojů jsou také útoky obou stran na různé cíle na území nepřítele. Obě strany dlouhodobě popírají, že by útočily na civilisty. Ukrajina pravidelně informuje o škodách na civilní infrastruktuře a civilních obětech. Také z Ruska přicházejí zprávy o civilních obětech. Civilistů zemřely už tisíce, naprostá většina obětí jsou Ukrajinci, napsal dříve Reuters.
V ukrajinském hlavním městě se dnes koná pochod za práva LGBT+ osob. Kyjevem současně s tím prochází i skupina odpůrců této komunity. Společně s pochodem uctívají lidé zesnulé vojáky a civilisty, kteří k LGBT+ komunitě patřili.
Ukrajinský koordinační štáb pro otázky válečných zajatců dnes k Medinského tvrzení uvedl, že „neodpovídají skutečnosti ani předchozím dohodám“.
„Ukrajina předložila seznamy pro výměnu, vytvořené podle jasně definovaných kategorií dohodnutých během rozhovorů v Istanbulu,“ uvedl štáb v prohlášení, které zveřejnil na telegramu. „Ruská strana předložila jiné seznamy, které neodpovídaly dohodnutému přístupu. Ukrajina vznesla příslušné připomínky a nyní se očekává další krok ze strany Ruska,“ dodal.
Pokud jde o repatriaci těl, podle štábu bylo dohody skutečně dosaženo, nikoliv však na konkrétním datu. „Ruská strana se uchýlila k jednostranným krokům, které nebyly v rámci společného procesu dohodnuty,“ uvádí prohlášení, které ruský postup označuje za „manipulace“, „špinavou hru“ a „zneužívání citlivých humanitárních otázek“ k propagandistickým účelům.
Štáb rovněž uvedl, že Ukrajina má zájem výměnu vězňů a těl padlých uskutečnit v dohodnutém rámci. Vyzval proto Rusko, aby svou část splnilo v „nejbližších dnech“.
Je třeba dělat vše nejen pro skončení války na Ukrajině, ale i pro to, aby žádná nepřišla do Česka, řekl dnes prezident Petr Pavel, který si u pomníků na Šumavě připomněl americké vojáky padlé ve II. světové válce. Jejich památku uctil ve dvou zaniklých šumavských obcích Zhůří a Gruberg.
„Musíme si připomínat oběti všech, kteří přispěli k tomu, že můžeme žít ve svobodě a v míru. A přestože událost, ke které tady došlo, nazýváme tragédií, tak bohužel v kontextu celé druhé světové války byla jenom malou epizodou. Ale v kontextu lidí, kteří si jí prošli, a jejich příbuzných to byla tragédie o to větší, že k ní vlastně došlo až na konci války,“ řekl Pavel ve Zhůří.
