ONLINE: Ruské noční údery na Charkov a Černihivskou oblast. Zemřelo pět lidí včetně dítěte (†1)

Ruský prezident Vladimir Putin chce vrazit klín mezi Evropu a USA, řekl dnes na pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Postoj Spojených států vůči Rusku by měl být tvrdší, myslí si Zelenskyj, který rovněž uvedl, že se v blízké době do Washingtonu nechystá. Spojené státy podle něj také neustále mění podmínky dohody o nerostných surovinách.

Ukrajina ani Rusko od úterý nepodnikly žádný útok na energetickou infrastrukturu ve znepřátelené zemi, řekl dnes mluvčí ukrajinské diplomacie. Spojené státy v úterý oznámily, že s Ukrajinou a Ruskem uzavřely dvě samostatné dohody, ve kterých obě znepřátelené země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu.

Finská pravicová vláda dnes požádala parlament, aby do konce roku 2026 prodloužil platnost zákona, který umožňuje odmítat žádosti o azyl od migrantů přicházejících z Ruska a posílat je zpět. Finsko svou hranici s Ruskem uzavřelo na konci roku 2023, připomíná agentura Reuters.

Finsko společnou hranici oficiálně uzavřelo, když na jeho území směřovalo stále více migrantů z třetích zemí. Migrace zesílila poté, co Finsko vstoupilo do NATO v reakci na ruské válečné tažení na Ukrajině.

Ruský soud dnes prodloužil o další rok a deset měsíců trest vězení novinářce Mariji Ponomarenkové, která si už od roku 2023 odpykává šestiletý trest za šíření falešných zpráv o válce na Ukrajině. Toho se dopustila tím, že ruské vzdušné síly obvinila z bombardování mariupolského divadla, v němž se skrývaly ženy a děti. Soud dnes sibiřské novinářce trest prodloužil kvůli údajnému napadení vězeňského personálu, uvedl podle agentury Reuters nezávislý internetový deník RusNews, pro něhož Ponomarenková pracovala.

Některé země se chtějí podílet na možném vyslání vojáků na Ukrajinu, které iniciují Francie a Británie, řekl Macron. Rusko o tom nerozhoduje, uvedl.

Ukrajina je připravena na příměří, Rusko chce využít situaci a dobývat. Kdo volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese, řekl Fiala.

Účastníci summitu v Paříži se shodli na potřebě silné ukrajinské armády nyní i v budoucnu kvůli odstrašení Ruska. Počítají proto s dalšími dodávkami vojenského materiálu, ale i podporou ukrajinského obranného průmyslu či výměnou zpravodajských informací, řekl novinářům po jednání třicítky států český premiér Petr Fiala. Poslední vývoj podle něj ukazuje, že Ukrajina je připravená na příměří, ale Rusko chce jen využívat situaci a dobývat další území. Kdo podle Fialy nyní volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese.

Debata o vyslání vojáků na Ukrajinu je stále předčasná, řekl Fiala. „Téma je ve vzduchu, ale není na stole,“ uvedl. Všechny státy podle něj nejprve potřebují znát podrobnosti příměří, ale třeba i status jednotek, které by na Ukrajinu vysílaly. „To jsou všechno otevřené otázky, na které nemáme odpovědi,“ podotkl.

Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po dnešním pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev to prohlásili britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož by bylo chybou ustupovat Rusku. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.

Rusko požaduje zrušení části západních sankcí výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři.

Rusko předalo Ukrajině prostřednictvím Kataru dalších pět dětí, informovala dnes agentura TASS. Podle ní k dohodě kromě Kataru přispěl i Mezinárodní červený kříž. Předání se uskutečnilo na katarském velvyslanectví v Moskvě.

Lídři tří desítek zemí Evropské unie, Británie, Kanady či Turecka se dnes na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona sešli v Paříži k jednání o další podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi. Mezi klíčovými tématy summitu, jehož se účastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, je možnost uzavření mírové dohody a její případné zajištění takzvanou koalicí ochotných zemí. O začátku jednání informovala agentura AFP.

Ukrajinské tajné služby se snaží získat informace o počtu a složení ruských jednotek od Rusů tím, že se jejich operativci vydávají za zaměstnance amerického think-tanku RAND Corporation. Tvrdí to ruská tajná služba FSB podle ruské tiskové agentury RIA Novosti.

„FSB získala informace, že zástupci ukrajinských speciálních složek využívají jako krytí vlivné americké sdružení RAND Corporation pro aktivity na území Ruska a k získávání informací o ruské speciální vojenské operaci na Ukrajině,“ uvedla FSB. Jako speciální vojenskou operaci označuje Moskva svou invazi na Ukrajinu, která trvá už více než tři roky.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruský prezident Vladimir Putin vzhledem ke svému věku „brzy zemře“ a „pak bude po všem“. Zelenskyj to prohlásil ve středu v rozhovoru s několika novináři při návštěvě Francie. Ukrajinský prezident v témže rozhovoru vyzval Spojené státy a Evropu ke společnému tlaku na Putina, který se podle něj obává americko-evropské koalice.

„Další věc, které se (Putin) bojí, je ztráta moci. Záleží to také na stabilitě společnosti, ale i na jeho věku - brzy zemře, to je fakt, a pak bude po všem,“ řekl Zelenskyj novinářům z France Télévisions, BBC, ARD a estonské veřejnoprávní ERR. Přitom nevysvětlil, proč se domnívá, že dvaasedmdesátiletý Putin „brzy zemře“, a novináři s ním tento výrok dále nerozebírali.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek 42 z 86 útočných dronů, které na zemi vyslalo Rusko. To zaútočilo z Voroněžské oblasti také jednou balistickou raketou Iskander-M, kterou se sestřelit nepodařilo, informovalo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Mezi bezpilotními stroji bylo 26 dronů bez nálože, které nedoletěly k cíli a nezpůsobily žádné škody.

Ukrajina každé ráno sčítá škody po ruských vzdušných útocích. Ty poslední zasáhly Charkovskou, Sumskou, Černihivskou a Dnipropetrovskou oblast, včetně velkoměst Charkov a Dnipro. Jenom v Charkovské oblasti bylo zraněno více než 20 lidí, napsal na telegramu šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

A tady jsou další fotografie ze summitu o Ukrajině v Paříži. Na místo již dorazil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podívejte se na nové snímky.

V Paříži začíná summit o Ukrajině. Podívejte se na aktuální snímky.

Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde dnes zaútočili Rusové.

Severní Korea vyslala dalších 3000 vojáků do Ruska jako posily jednotek vyslaných na podporu ruské invaze na Ukrajinu. Uvedlo to dnes podle tiskových agentur velení jihokorejských ozbrojených sil. Pchjongjang podle něj také pokračuje v dodávkách raket, děl a munice pro ruskou armádu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s ruským útokem na Charkov znovu apeloval na sankce a jejich dodržování. K příspěvku přidal video, jak děti během náletu utíkají z hřiště. 

Ordinary Ukrainian cities: Kharkiv, Sumy, Dnipro. Ordinary life, and Russian strikes that should never have happened. Every day in Ukraine is marked by large-scale attacks with strike drones, mostly “Shaheds”—it was Iran that taught Russia how to produce such drones.

Today,… pic.twitter.com/l1NjHPY6l1

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 26, 2025

Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni zvýšil o 18 procent, a to navzdory plánu regionu dodávky fosilních paliv z Ruska do roku 2027 postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česká republika a Francie, uvádí ve své analýze institut Ember. Ceny plynu v EU pak byly podle zprávy loni o 59 procent vyšší než v době před ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu.

Nejlepší bezpečnostní zárukou do budoucna je silná ukrajinská armáda. Před odletem na dnešní jednání o Ukrajině v Paříži to řekl premiér Petr Fiala (ODS), podle kterého se na tom shoduje celá takzvaná koalice ochotných. Od setkání v Paříži si Fiala slibuje mimo jiné aktuální informace z jednání o příměří, která se vedou v Saúdské Arábii. Schůzku věnovanou možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron.

Český premiér očekává, že na schůzce se bude jednat o okamžité pomoci Ukrajině čelící ruské agresi, i o dlouhodobé pomoci napadené zemi. Hodlá také informovat o průběhu české muniční iniciativy, díky které by se podle dřívějšího Fialova vyjádření mělo letos na Ukrajinu dostat podobné množství nábojů ráže 155 milimetrů jako loni, kdy jich bylo 520.000.

Odlétám na setkání v Paříži, které pořádá prezident Macron. Budeme jednat o pomoci Ukrajině a o bezpečnosti Evropy.

Tématy budou příměří, okamžitá pomoc Ukrajině a hlavně dlouhodobé záruky míru. Shodujeme se, že silná ukrajinská armáda je nejlepší bezpečnostní zárukou proti… pic.twitter.com/sdbKwbMgD8

— Petr Fiala (@P_Fiala) March 27, 2025

V Paříži se dnes uskuteční schůzka věnovaná možnostem zajištění míru a bezpečnosti na Ukrajině, kterou svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle Elysejského paláce se jednání zúčastní zástupci 31 zemí, včetně řady členských států Evropské unie a dále Kanady, Británie a Norska. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala. Dorazí také generální tajemník NATO Mark Rutte, zatímco EU bude zastupovat šéf Evropské rady António Costa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj do Paříže přiletěl již ve středu večer, kdy jednal s Macronem.

Téměř dvě desítky zraněných si ve středu večer vyžádal nálet ruských dronů na Charkov a obec Zoločiv, ležící severně od druhého největšího ukrajinského města. "Zatím se ví o devíti raněných v Charkově a osmi v Zoločivu," napsal list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady.

"Mezi raněnými v Charkově je dvanáctiletá dívka," napsal na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov o následních náletu ruských dronů. Mezi raněnými po útoku na Zoločiv je i čtyřletá holčička, uvedla ukrajinská prokuratura.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ruský vojenský soud v Rostově na Donu odsoudil bývalého pracovníka okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihovýchodě Ukrajiny k 18 letům vězení za přípravu teroristického útoku. O rozsudku dnes informovala média s odvoláním na ruskou prokuraturu. Odsouzený Serhij Potynh plně přiznal vinu, tvrdí ruské úřady, zatímco podle ukrajinských představitelů jej vyšetřovatelé pravidelně mučili. Rozsudek označili za další důkaz pronásledování ukrajinského civilního obyvatelstva na okupovaném území.

Summit o Ukrajině v Paříži se bude věnovat rovněž bezpečnostním zárukám, které by Evropané mohli Ukrajině poskytnout. Součástí je i možnost vyslání evropských vojáků na Ukrajinu, kteří by na případnou mírovou dohodu dohlíželi. Macron řekl, že pokud by evropští vojáci na Ukrajině opravdu byli a Rusko svého souseda znovu napadlo, mohly by evropské síly na takový úder odpovědět.