ONLINE: Ruské noční údery na Charkov a Černihivskou oblast. Zemřelo pět lidí včetně dítěte (†1)

Velká část Evropanů vidí Spojené státy pod novým prezidentem Donaldem Trumpem spíše jako "partnera z nutnosti" pro Evropskou unii než spojence, který sdílí stejné hodnoty a zájmy. Vyplynulo to z listopadového průzkumu Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR) v 11 zemích EU, Británii, Švýcarsku a na Ukrajině. Ani v jednom ze států přitom za spojence USA neoznačila více než polovina dotázaných, a to ani v zemích Washingtonu tradičně blízkých, jako je Británie nebo Dánsko.

Místopředseda Evropské komise (EK) Maroš Šefčovič dnes představil europoslancům pracovní plán EK na rok 2025. Prioritou bude zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie za pomoci odbourávání byrokracie i pokračující podpora Ukrajiny, kterou před téměř třemi lety vojensky napadlo Rusko.

„Naší prvořadou prioritou zde nadále zůstává stát s Ukrajinou tak dlouho, jak to bude nutné,“ řekl Šefčovič.

Spojené státy výměnou za Američana Marka Fogela propustily ruského občana. Podle tiskových agentur to dnes oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jméno propuštěného odmítl sdělit, dokud nebude tento člověk na území Ruska. To bude pode mluvčího „v následujících dnech“. Bílý dům výměnu vězňů popsal jako diplomatické tání, které by mohlo posunout jednání o ukončení války na Ukrajině.

„Oceňujeme, co Putin udělal,“ řekl Trump po Fogelově úterním příletu do vlasti. „Právě teď se cítím jako nejšťastnější muž na Zemi,“ uvedl Fogel.

Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za území, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky. Uvedl to dnes podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě výměnu obsazených území.

„To není možné,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov v reakci na Zelenského vyjádření. „Rusko nikdy nejednalo a nebude jednat o výměně svého území,“ zdůraznil podle agentury Interfax. „Ukrajinské jednotky budou vyhnány z tohoto (ruského) území. Všechny, které nebudou zničeny, budou vyhnány,“ dodal Peskov.

„Vyměníme jedno území za druhé,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru s listem The Guardian. Kyjev by se podle něj vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda, ale dodal, že zatím neví, o kterou část Ruskem okupovaného ukrajinského území by na oplátku požádal Kyjev.

V Severní Koreji se léčily stovky ruských vojáků zraněných na Ukrajině. Státním sdělovacím prostředkům to řekl ruský velvyslanec v Pchjongjangu Alexander Macegora, který tak zpřístupnil nové podrobnosti o podpoře, již KLDR poskytuje ruskému válečnému úsilí, napsal zpravodajský server CNN.

„Jasným příkladem takového bratrského vztahu (mezi Ruskem a Severní Koreou) je (léčba a) rehabilitace stovek zraněných vojáků ... v korejských sanatoriích a nemocnicích,“ řekl Macegora ruskému státnímu listu Rossijskaja gazeta.

Dodal, že KLDR zajistila ruským vojákům bezplatnou péči. „Když jsme našim (severokorejským) přátelům nabídli, že jim alespoň část nákladů nahradíme, upřímně se urazili a požádali nás, abychom to už nikdy nedělali,“ řekl Macegora. Uvedl také, že loni v létě byly v KLDR na prázdninách děti ruských vojáků, kteří padli v bojích na Ukrajině.

Ruský raketový útok na Kyjev si dnes brzy ráno vyžádal jednu oběť na životě a nejméně čtyři zraněné, včetně dítěte. Dříve se hovořilo o třech zraněných. 

„Rusko uskutečnilo raketový úder na Kyjev a Kyjevskou oblast,“ napsal na platformě Telegram šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Takto chce válku ukončit,“ doplnil v narážce na ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož země na Ukrajinu útočí už tři roky.

Rovněž v Černihivské oblasti na severu země utrpěli zranění dva lidé při náletu ruského dronu na objekt kritické infrastruktury, vzniklý požár se k ránu podařilo uhasit, uvedly tamní úřady.

Podívejte se na nové snímky z Kyjeva, kde dnes útočili Rusové.

Proti celé Ukrajině podle tamní armády v noci na dnešek směřovalo 123 dronů a sedm balistických raket. Starosta Kličko uvedl, že mezi zraněnými je i devítileté dítě. Požáry podle úřadů zasáhly několik obytných a administrativních budov. Jaké škody způsobily, DPA neuvedla.

Ruský raketový útok na Kyjev si brzy ráno vyžádal jednu oběť na životě a nejméně tři zraněné. Na několika místech způsobil požáry, uvedl starosta Vitalij Kličko.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.

Mluvčí ruské diplomacie podle BBC odmítla slova ukrajinského prezidenta, který řekl, že by v případných jednáních nabídl Moskvě výměnu území.

Pokud americký prezident Donald Trump dostane Ukrajinu a Rusko k jednacímu stolu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje nabídnout Moskvě výměnu obsazených území. Kyjev by se vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda. V rozhovoru s listem The Guardian to řekl Zelenskyj, který zároveň poznamenal, že zatím neví, o kterou část Ruskem okupovaného ukrajinského území by na oplátku požádal Kyjev. „Vyměníme jedno území za druhé," řekl Zelenskyj. Které Rusy okupované území by žádala zpět Ukrajina, nespecifikoval. „Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, neexistuje žádná priorita," dodal Zelenskyj bez dalších podrobností.

Zelenskyj dále v rozhovoru řekl, že pokud Trump zastaví americkou vojenskou podporu Ukrajině, Evropa samotná nebude schopna zaplnit vzniklou mezeru. „Ozývají se hlasy, které říkají, že Evropa by mohla nabídnout bezpečnostní záruky bez Američanů, a já vždycky říkám ne," řekl ukrajinský prezident během rozhovoru v Kyjevě. „Bezpečnostní záruky bez Ameriky nejsou skutečnými bezpečnostními zárukami," dodal.

Ukrajinské drony během noci na dnešek znovu napadly rafinérii v ruském Saratovu. Podle zdrojů agentury Reuters rafinérie patřící firmě Rosněfť pozastavila z bezpečnostních důvodů výrobu, přičemž obnovení produkce se očekává během jednoho či dvou dní.

„Zásah ropné rafinérie okupantů v Saratovské oblasti Ruské federace,“ uvedl na facebooku ukrajinský generální štáb, podle kterého v objektu vypukl požár. „Podnik se podílí na zásobování ruské okupační armády,“ dodalo velení ukrajinských ozbrojených sil.

Společnost Rosněfť na žádost agentury Reuters o komentář neodpověděla. Dva zdroje z průmyslového odvětví nicméně agentuře sdělily, že zpracování ropy bylo v podniku pozastaveno, ale klíčová zařízení nebyla poškozena. „Není to nic vážného,“ uvedl jeden z nich. Saratov leží asi 850 kilometrů na jihovýchod od Moskvy.

Rusko propustilo z vězení Američana Marka Fogela, kterého ruský soud dříve uznal vinným z pašování drog a poslal ho do vězení na 14 let.  Dohodu o propuštění podle Bílého domu vyjednal mimo jiné zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff, který dnes navštívil Moskvu. Moskva zatím tuto informaci nepotvrdila, ruská státní agentura TASS cituje v této souvislosti Bílý dům.

„Prezident Trump, Steve Witkoff a prezidentovi poradci vyjednali výměnu, která představuje projev dobré víry ze strany Rusů a znamení, že jdeme správným směrem k ukončení brutální a hrozné války na Ukrajině,“ řekl podle agentury Reuters poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. Podle agentury AP už nesdělil, co výměnou poskytli Rusům Američané. Předchozí výměny vězňů obvykle zahrnovaly propuštění Rusů vězněných na Západě.

V Černihivské oblasti dva falešní policisté unesli dva brance z vojenského autobusu. „Dne 9. února kolem 2:00 přijala policie hlášení od armády, že v okrese Černihiv řidič osobního auta Audi odřízl autobus s vojenským personálem na silnici. Z auta vystoupili dva mladíci v civilu, představili se jako policisté a ukázali své ‚identifikace‘. Muži požadovali, aby jim starší člen skupiny vojáků předal dva brance. V případě odmítnutí a pokusu o odpor vyhrožovali oběti střelbou, přičemž jeden z nich se držel za ruku na pouzdru se zbraní,“ informuje ukrajinská policie. „Po vyvedení obou mužů z autobusu je útočníci posadili do auta a odjeli neznámým směrem.“

Za „osvobození“ dvou mobilizovaných dostali falešní policisté dvakrát pět tisíc dolarů (celkem ke čtvrt milionu Kč). Oba útočníky a jednoho uprchlého brance už policie zadržela. „Nejzávažnější sankce článků stanoví trest odnětí svobody až na osm let,“ konstatuje na webu.

Ruský vojenský letoun Su-24MR narušil nad teritoriálními vodami polský vzdušný prostor, v němž setrval 72 sekund. Oznámila to polská armáda na síti X.

Členské země Severoatlantické aliance loni překonaly svůj cíl a poskytly Ukrajině bezpečnostní pomoc ve výši přesahující 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun). Podle mluvčí NATO Evropa a Kanada přispěly více než polovinou z této sumy, zbytek poskytly Spojené státy. 

Lídři 32 zemí NATO loni přislíbili pokračovat v podpoře Kyjeva a poskytnout Ukrajině bezpečností pomoc ve výši minimálně 40 miliard eur (asi bilion Kč) prostřednictvím „poměrných příspěvků“.

Mluvčí aliance Allison Hartová nyní uvedla, že spojenci závazek překročili a v roce 2024 poskytli Ukrajině bezpečnostní pomoc ve výši více než 50 miliard eur. „Více než polovina této částky pochází od evropských spojenců a Kanady,“ dodala. Zbývající pomoc přišla od USA. NATO neposkytlo podrobnosti o metodice použité pro výpočet příspěvků, podotkla agentura Reuters.

„Vyměníme jedno území za druhé,“ řekl prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj – tedy vrátí Rusku část Kurské oblasti, kterou drží ukrajinská armáda. Ale dodal, že neví, kterou část Ruskem okupovaného území bude Ukrajina požadovat na oplátku. „Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, neexistuje žádná priorita,“ řekl v rozhovoru pro britský The Guardian.

Uprchlíci z Ukrajiny, kteří by se chtěli v Česku usadit, by si mohli letos změnit dočasnou ochranu na zvláštní dlouhodobý pobyt. Mohli by ho získat, pokud v ČR žijí aspoň dva roky, od loňského července nepobírali humanitární dávku a mají roční příjem aspoň 440.000 korun hrubého (36 666 Kč měsíčně). Za každou další společně registrovanou osobu by se částka zvedla o 110.000 korun. Vyplývá to z připravovaného vládního nařízení o podrobnostech registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. S ním by si uprchlíci pak po pěti letech mohli stejně jako ostatní cizinci požádat o povolení k trvalému pobytu. Připomínky mohou resorty i další instituce posílat do 18. února. Pak návrh projedná vláda.

„Zvláštní dlouhodobý pobyt je koncipován jako nabídka dlouhodobého usazení v České republice a motivace k další integraci pro ty držitele dočasné ochrany, kteří jsou již natolik soběstační a dostatečně adaptováni, že nepotřebují ochranný status,“ uvedli autoři návrhu.

Na Ukrajině v lednu zahynulo kvůli válce s Ruskem nejméně 139 civilistů, dalších 738 jich utrpělo zranění. To je o 39 procent více než v prosinci, uvedla dnes ve své nejnovější zprávě Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Nejvíce lidí podle ní zabily a zranily v prvním měsíci roku drony krátkého doletu, které na lidi shazovaly výbušniny. Celkem kvůli ruské vojenské agresi proti Ukrajině zahynulo přinejmenším 12.605 civilistů, dalších nejméně 29.178 lidí utrpělo zranění.

„Drony krátkého doletu nyní představují jednu z nejsmrtelnějších hrozeb pro civilisty ve frontových oblastech,“ uvedla šéfka mise Denielle Bellová. V lednu podle ní tyto zbraně zabily a zranily více civilistů než kterákoliv jiná zbraň. Mise OSN zjistila, že kvůli útokům bezpilotních letounů krátkého doletu shazujících výbušniny zahynulo v prvním měsíci roku 38 civilistů, dalších 223 lidí utrpělo zranění. „(Drony) zasahovaly lidi v jejich autech, autobusech a na ulici,“ uvedla Bellová.

Rusko se snaží zničit naši zemi, ale snaží se o to marně, uvedl během svého prohlášení v Evropském parlamentu předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk. Ukrajinský politik vystoupil na plenárním zasedání ve Štrasburku u příležitosti blížícího se třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února 2022, a poděkoval europoslancům i celé EU za podporu, kterou zemi poskytuje.

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) se dnes zastal lidí a médií potrestaných v Rusku za kritiku války na Ukrajině. Ruské úřady porušily uloženými tresty jejich právo na svobodný projev. Moskvě soud nařídil stěžovatele odškodnit, stojí v rozhodnutí. Mezi stěžovateli byly i nezávislý ruský list Novaja Gazeta či stanice Dožď. Obě média musela v Rusku kvůli zásahům úřadů zastavit činnost.

Prezident Petr Pavel se v pátek a v sobotu zúčastní Mnichovské bezpečnostní konference, oznámil dnes na webu odbor komunikace prezidentské kanceláře. Na akci dorazí i například americký viceprezident J.D. Vance nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podle šéfa konference Christopha Heusgena bude bezpečnostní konference v Mnichově dobrou příležitostí pro zástupce Ukrajiny a Spojených států jednat o způsobu, jak dosáhnout míru na Ukrajině. Zástupci ruského režimu prezidenta Vladimira Putina na třídenní akci ani letos nebudou. Do Mnichova naopak vyrazí americký zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg.

Ukrajina napadená Ruskem se podle většiny Čechů bude muset vzdát části svého území, aby dosáhla míru. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Česká republika by měla podle lidí usilovat o rychlý konec války i za cenu územních ztrát Ukrajiny. Podle téměř poloviny dotázaných také poskytuje Česko Ukrajině příliš velkou vojenskou pomoc. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva letos v lednu uvedl, že v tomto konfliktu bylo na celé Ukrajině zabito už více než 12.300 civilistů včetně 650 dětí. Miliony lidí z Ukrajiny musely před válkou utéct, část z nich žije i v Česku.