ONLINE: Už 21 mrtvých po tragickém útoku na Kyjev. A Němci chtějí zvýšit tlak na Putina

Sněmovní bezpečnostní výbor ocenil po dnešním neveřejném jednání s ředitelem Bezpečnostní informační služby Michalem Koudelkou, jak kontrarozvědka ochraňuje národněbezpečnostní zájmy ČR. S poslanci Koudelka hovořil o operaci proti ruským vlivovým skupinám. BIS v březnu oznámila, že se jí podařilo „odhalit a zmapovat“ aktivity vlivové sítě financované z Ruska působící v zemích EU, potažmo v Evropském parlamentu. Předseda výboru Pavel Žáček (ODS) po jednání výboru ČTK řekl, že nyní na operaci navazují další země, podle otevřených zdrojů Polsko, Belgie, Francie, Nizozemsko a Německo. 

„Ruské kanály Telegramu informují o útoku dronu na chemický závod Kamjanskij v ruské Rostovské oblasti, kde se vyrábí tuhé palivo pro protiletadlové rakety. Fotografie ukazují požár v budově. Podle místních ruských úřadů jsou jedinou škodou rozbitá okna,“ tweetuje Anton Heraščenko.

„Před dnešní rozpravou v parlamentu ČR o migraci v EU je třeba jasně říci, že pravidla dohodnutá v Paktu o migraci a azylu nevyžadují povinné relokace, a to ani v případě krize. Co je požadováno, je povinná solidarita - finanční nebo operační,“ napsala eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. „Země jako Česká republika, která již projevila solidaritu tím, že hostí velké množství Ukrajinců, bude moci být osvobozena od jakýchkoli povinných solidárních příspěvků,“ dodala komisařka na X.

„Nikdo netvrdí, že pakt zastaví migrační toky. Je to základna pro to, abychom situaci v budoucnu mohli zvládat,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) před mimořádnou schůzí Sněmovny k evropské dohodě o zvládání přistěhovalectví. „Nynější stav migrace v Unii je neuspokojivý, vyžaduje racionální řešení, nikoli iracionální strašení.“

Zopakoval, že vyjednaná výjimka pro ČR se bude odvíjet od počtu Ukrajinců uprchlých před konfliktem jejich země s Ruskem. „Přeju si, aby výjimka netrvala věčně, přeju si konec války, aby se Ukrajinci mohli vrátit,“ uvedl s tím, že poté pro Česko začnou platit stejné podmínky jako pro ostatní evropské země, což považuje za zcela správné.

V Černihivu na severu Ukrajiny skončily záchranné práce po středečním ruském raketovém útoku, sdělil dnes ráno šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus. Bilance mrtvých se podle něj zvýšila na 18, zraněných je 78 lidí. Ve středu ukrajinské úřady hovořily o 17 mrtvých a nejméně 60 zraněných.

Útok, který podle Čause Rusové provedli pomocí tří balistických raket Iskander, podle dřívějších zpráv zasáhl 16 výškových obytných budov, nemocnici nebo školu. Bývalý ukrajinský poslanec Ihor Mosijčuk tvrdí, že v Černihivu byl zasažen také hotel, kde byli ubytovaní vojáci.

Záchranáři pátrali po lidech uvězněných pod troskami jedné zcela zničené budovy. Vyprostit se jim podle dnešního oznámení podařilo tři přeživší.

Policie pátrá pod čtrnáctileté ukrajinské dívce Polině Makaretsové, která v úterý odešla z bydliště ve Stříbře na Tachovsku a dosud se ji nepodařilo nalézt. Dívka je 165 cm vysoká, štíhlá, má středně dlouhé světle hnědé vlasy s ofinou a modré oči. Informace, které by pomohly s jejím vypátráním, mohou lidé volat na linku 158. Policie pátrání zařadila do režimu Dítě v ohrožení.

„Prověřili jsme řadu možných míst, kde by se mohla pohybovat či pobývat. Provedli jsme také celou řadu našich interních prověrek a realizovali i pátrací akce. Bohužel do současné doby se nám dívku nepodařilo nalézt, a proto bylo dnes rozhodnuto o pátrání po ní jako o dítěti v ohrožení,“ uvedla na webu policejní mluvčí Iva Vršecká.

Dívka z domova odešla v úterý odpoledne a dosud o sobě nedala žádnou zprávu. Na sobě měla černou zimní bundu, šedé tričko, šedé kalhoty se širokými nohavicemi a laclem, který nosí volně u kolen. Na nohou měla bíločerné tenisky. Nemá žádné zdravotní problémy, ani neužívá léky.

Německá policie zatkla dva Rusy, kteří chystali sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Jsou podezřelí i ze špionáže.

„Rozpočtová pomoc od Spojených států je důležitější než kdy jindy, protože je neoddělitelně spjata s úspěchem Ukrajiny na bojišti a se schopností vlády poskytovat svým občanům základní služby,“ uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová. Washington a jeho spojenci podle ní poskytli Ukrajině od ruské invaze v únoru 2022 významnou podporu, přičemž byly zavedeny rozsáhlé kontroly a ochranná opatření, aby se zajistilo, že se peníze dostanou ke správným lidem a budou použity vhodným způsobem.

Yellenová ocenila americký Senát za to, že schválil dodatečné financování Ukrajiny. Dodala, že nečinnost republikánů ve Sněmovně reprezentantů USA, kteří návrh odmítají předložit k hlasování, „je ale neomluvitelná a poškozuje naši národní bezpečnost“.

Yellenová se tak vyjádřila po setkání s ukrajinským premiérem Denisem Šmyhalem při konferenci o Ukrajině, která se konala na okraj zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

Tady jsou následky ruského útoku na Černihiv, při kterém včera zemřelo nejméně 17 lidí.

Summit EU se shodl, že Ukrajině je třeba urychlené poskytnout protivzdušnou obranu. Rovněž je podle představitelů unijních zemí důležité urychlit a zintenzivnit poskytování vojenské pomoci Kyjevu, včetně dodávek dělostřelecké munice a raket. Vyplývá to ze závěrů jednání, na kterých se šéfové států a vlád shodli. Česko na mimořádném dvoudenním zasedání Evropské rady, které dnes večer začalo v Bruselu, zastupuje premiér Petr Fiala.

Unijní lídři v závěrech z jednání, které se týkají Kyjeva, zopakovali „svou neochvějnou podporu Ukrajině a jejímu lidu a důrazně odsoudili pokračující letecké a raketové útoky Ruska na ukrajinské civilisty a civilní i kritickou infrastrukturu“.

V souvislosti s útoky na energetická zařízení členské státy EU uvedly, že posílí dodávky humanitární pomoci do země, která již více než dva roky čelí ruské agresi, včetně vybavení jako jsou generátory či transformátory.

Vážení čtenáři, dnešní zpravodajství z války na Ukrajině končí, znovu se přihlásíme ve čtvrtek ráno. Dobrou noc.

Ukrajinští činitelé v průběhu dopoledne postupně informovali o rostoucím počtu obětí i zraněných po ruském útoku v Černihivu. Předchozí informace hovořily o 16 zabitých a šesti desítkách zraněných. Lomako později napsal, že péči lékařů vyhledalo 78 lidí, přičemž 40 z nich muselo být hospitalizováno. Úřady zároveň uvedly, že čtvrtek bude v Černihivu dnem smutku.

Ukrajina potřebuje protivzdušnou obranu, ukrajinské nebe si zaslouží být stejně bezpečné, jako tomu bylo nedávno v Izraeli. Účastníkům summitu Evropské unie to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se s nimi spojil prostřednictvím videokonference.

„Dnešní ráno začalo na Ukrajině dalším ruským teroristickým útokem. Zasáhli město Černihiv. Řízené střely byly namířeny proti civilním budovám. Poškozeno bylo mnoho domů a nemocnice, zcela zničen byl hotel. Lidé zůstali pod troskami. Celkem bylo zraněno více než 60 lidí, včetně dětí. Bohužel 17 lidí bylo zabito... a to se děje každý den,“ zahájil svou řeč před šéfy států a vlád Zelenskyj.

„Jsem vděčný kanadské vládě a premiérovi Justinu Trudeauovi za jejich podporu. V reakci na body uvedené v ukrajinsko-kanadské dvoustranné bezpečnostní dohodě zahájila Kanada nový pětiletý program vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 1,6 miliardy kanadských dolarů,“ uvedl na twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

I am grateful to the Canadian government and Prime Minister @JustinTrudeau for their support. Following our agreements outlined in the Ukrainian-Canadian bilateral security agreement, Canada launched a new five-year military aid program for Ukraine worth 1.6 billion Canadian…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 17, 2024

Odklízení škod po ruském útoku v Černihivu.

Za ochranu ukrajinského vzdušného prostoru dnes před ambasádami Spojených států, Německa a Francie v Praze protestovalo asi 50 lidí. Akci svolaly iniciativy Občanský rozcestník, Kaputin! a Hlas Ukrajiny v návaznosti na izraelskou obranu proti dronům, při které židovskému státu pomáhaly právě USA a Francie. Protestující uctili i oběti dnešního útoku na severoukrajinské město Černihiv, při kterém Rusko zabilo nejméně 16 lidí. Protestní akce skončila po 19:00 u francouzského velvyslanectví.

Na internetu se v posledních 45 dnech zvýšila aktivita účtů spojených s Ruskem, které se před nadcházejícími prezidentskými volbami ve Spojených státech snaží mezi americkým publikem šířit štvavý obsah. Oznámila to dnes americká technologická společnost Microsoft. Tématem on-line kampaní je podle ní zejména americká pomoc Ukrajině, která se s podporou spojenců od února 2022 brání ruské invazi.

Premiéři Česka (Petr Fiala) a Belgie (Alexander De Croo) zaslali předsedkyni EP i hlavám států EU dopis s výsledky vyšetřování ruského vměšování do voleb, řekla novinářům šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.

Jedním z témat dnešního summitu Evropské unie v Bruselu budou ruské pokusy ovlivnit evropské volby prostřednictvím dezinformací. Novinářům to před začátkem jednání potvrdil belgický premiér Alexander De Croo. K zahájení vyšetřování proruských špionážních sítí v evropských zemích podle dřívějšího prohlášení premiéra Petra Fialy přispělo nedávné odhalení české Bezpečností informační služby ohledně zpravodajské platformy Voice of Europe.

Česko je připraveno být zprostředkovatelskou zemí v německé iniciativě na posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Po dnešním jednání s nizozemskou ministryní obrany Kajsou Ollongrenovou to na tiskové konferenci řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). ČR bude podle ní očekávat, jaká forma spolupráce se od ní bude čekat.

Maximální hodnota zakázky českých firem na Ukrajinu, kterou pojistí státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), se na jednoho ukrajinského zákazníka zvýší ze současných tří milionů eur (asi 75,8 milionu Kč) na pět milionů eur (zhruba 126,3 milionu korun). Návrh ministerstev průmyslu a obchodu (MPO) a financí dnes schválila vláda. EGAP také nově nebude požadovat doložení předchozího obchodního vztahu mezi exportérem a ukrajinským zákazníkem. ČTK o tom dnes MPO informovalo v tiskové zprávě.

České ministerstvo zahraničí daruje nepotřebná auta Národní gardě a Státní službě Ukrajiny, schválila dnes vláda. Dar je reakcí na žádost obou složek o materiální pomoc ve formě osobních vozidel. Celkem jde o pět vozidel, řekl novinářům po jednání vlády ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jedno vozidlo s balistickou ochranou BMW 760, které sloužilo české ambasádě v Kyjevě, by mělo české ministerstvo darovat Službě státní ochrany Ukrajiny.

Ruská redakce BBC s nezávislým webem Mediazona a spolupracujícími dobrovolníky napočítali už 50 tisíc mrtvých ruských vojáků, převážně zabitých v bojích na Ukrajině. Ztráty jsou zajisté daleko větší, zde jde o ověření každého jednoho jména - například od rodin, z médií, oficiálních zdrojů či na hřbitovech. V druhém roce ruské invaze to bylo přinejmenším 27 300 mrtvých, víc než v prvním.

„Termín 'mlýnek na maso' se používá k popisu způsobu, jakým Moskva nepolevuje a posílá kupředu vlny vojáků, aby se pokusila vyčerpat ukrajinské síly a odhalit jejich pozice ruskému dělostřelectvu,“ komentuje BBC ruskou taktiku vedoucí k velkým ztrátám.

Německo vyzvalo Evropskou unii a členské státy Severoatlantické aliance, aby co nejrychleji posílily ukrajinskou protivzdušnou obranu. Ministr obrany Boris Pistorius a jeho vládní kolegyně z resortu zahraničí Annalena Baerbocková oslovili s požadavkem vedle EU a NATO také třetí země a chtějí, aby se o iniciativě jednalo tento týden i při schůzce ministrů zahraničí skupiny zemí G7.

Cílem německé iniciativy je podle mluvčího ministerstva obrany „aktivizovat a motivovat velký počet zemí, aby v krátké době něco dodaly“. Důvodem je zvýšené ohrožení Ukrajiny, která už více než dva roky čelí ruské agresi a v poslední době také nedostatku munice a dalších zbraní.

„Rusko stále častěji používá průmyslově vyráběné klouzavé pumy, které lze odpalovat z velké vzdálenosti od ukrajinských hranic,“ poznamenal dále mluvčí, podle něhož už „poměrně velký počet“ zemí dal najevo, že má zájem se k iniciativě připojit.

První munici pořízenou v rámci české iniciativy by mohla Ukrajina získat již v červnu, uvedl po jednání v sídle NATO český premiér Petr Fiala. Šéf NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silnější protivzdušnou obranu.

O větší a efektivnější pomoci Ukrajině hovořili i další účastníci schůzky, nizozemský premiér Mark Rutte a předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová. Právě Dánsko a Nizozemsko jsou země, se kterými ČR nejvíce spolupracuje a jedná, pokud jde o českou iniciativu zaměřenou na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU.