ONLINE: Už 21 mrtvých po tragickém útoku na Kyjev. A Němci chtějí zvýšit tlak na Putina

Americký prezident Joe Biden podepsal zákon zakazující dovoz obohaceného uranu z Ruska, které bylo dosud významným dodavatelem paliva pro americké jaderné elektrárny. Jde o nejnovější krok Washingtonu ve snaze odstřihnout se od ruského hospodářství na pozadí ruské agrese na Ukrajině. Podle Bílého domu je to také pozitivní impulz pro jadernou energetiku v USA.

Rusko je nejvýznamnějším světovým výrobcem obohaceného uranu a dodávky z této země dosud tvořily asi 24 procent jaderného paliva používaného v amerických elektrárnách, napsala agentura Reuters. I proto zřejmě zákaz dovozu přišel mnohem později než stejný postup vůči ropě a plynu z Ruska, který Kongres schválil krátce po ruské invazi z února 2022.

„Ten pocit, když vám manželský pár z Bratislavy pošle na munici třináctý důchod, který dostal od Fica...“ sdílí iniciativa Dárek pro Putina výpis ze svého účtu. Nová vláda Roberta Fica přestala posílat Ukrajině peníze na obranu před Ruskem, četní občané se to snaží nahradit ve sbírkách jako tato.

Pokračování rošády na předních postech ruské bezpečnostní sféry: Nikolaj Patrušev byl podle internetových stránek Kremlu jmenován asistentem ruského prezidenta. Na jeho pozici tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace se přesouvá odvolaný ministr obrany Sergej Šojgu.

Patrušev se s Vladimirem Putinem zná od 70. let, kdy spolu pracovali v tajné službě KGB v Leningradě. Její nástupkyni FSB pak řídil po Putinovi, v letech 1999-2008.

Rusko tvrdí, že ovládlo západní a severní část města Vovčansk v Charkovské oblasti. Podle Kyjeva je však situace ve městě pod kontrolou.

Za poslední den ztratil protivník 1400 lidí, 11 tanků, 43 obrněných vozidel, 49 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Jako všichni státníci, i americký ministr zahraničí Antony Blinken přijel na Ukrajinu vlakem Ukrajinských drah. Salonní vůz využil jako pracovnu, ukazují fotky. Na hlavním nádraží Kyjiv-Pasažyrskyj jej vítala americká velvyslankyně Bridget Brinková.

"Dronů není nikdy dost. Díky všem, kdo přispěli a přispívají třeba na projekt Drony Nemesis,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální). "Vybralo se již na 17 tisíc dronů," dodává.

Ukrajina v noci na dnešek zničila všech 18 dronů, kterými na ni útočilo Rusko, uvedlo ukrajinské letectvo. Rusko zase informovalo o 25 raketách, které její protivzdušná obrana zničila nad Belgorodskou oblastí. Píše o tom agentura Reuters.

Drony se podle ukrajinského letectva podařilo zničit nad několika regiony, včetně Kyjeva a frontových oblastí. Rusko podle Ukrajiny zaútočilo také balistickou raketou. Jestli zasáhla svůj cíl, není z vyjádření ukrajinského letectva zřejmé.

Útoky na příhraniční Belgorodskou oblast si podle ruských úřadů vyžádaly jednu zraněnou ženu, kterou zasáhl šrapnel do páteře. Poškozeno bylo přes 20 domů a na několika místech je porušeno elektrické vedení.

V jihoruské Volgogradské oblasti dnes vykolejil nákladní vlak, podle ruských železnic je na vině „zásah nepovolaných osob“. Informovala o tom agentura RIA Novosti, podle níž se událost obešla bez zranění. Vlaková doprava v místě byla zastavena.

Vlak vezoucí nespecifikované produkty vyjel z kolejí u stanice Kotluban severně od Volgogradu, několik set kilometrů východně od ukrajinské hranice. Rusko z tohoto regionu pravidelně hlásí útoky ukrajinských dronů, potýká se zejména s útoky na svoji průmyslovou a logistickou infrastrukturu. Vykolejení vlaku je však výjimečné.

Ruské agentury neuvádějí, zda mají úřady podezření na konkrétní pachatele.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes dorazil na neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se sejde mimo jiné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve snaze ujistit představitele země o pokračující americké podpoře země čelící ruské ofenzivě. Informovaly o tom tiskové agentury.

Blinken přijel do Kyjeva den poté, co Bílý dům informoval, že Ukrajina dostala první část americké vojenské pomoci z balíku 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), který Kongres po měsících dohadů schválil koncem dubna.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ruský plynárenský gigant Gazprom by se dlouho mohl potýkat se špatnými hospodářskými výsledky. Kdysi nejziskovější ruská společnost vlastněná Kremlem se potýká se ztrátou evropského trhu, kterou se snaží vykompenzovat domácím trhem a vývozem do Číny. Firma nedávno oznámila roční čistou ztrátu sedm miliard dolarů (161 miliard Kč). Červená čísla vykázala poprvé od roku 1999. Problémy Gazpromu odrážejí výrazný dopad evropských sankcí na ruský plynárenský průmysl a také omezení vyplývající ze sílícího partnerství Moskvy s Čínou, píše agentura Reuters.

Dopad mezinárodních sankcí na vývoz ropy Moskva vstřebala snáze, protože Rusko bylo schopno přesměrovat vývoz ropy po moři na jiné odběratele. Gazprom spoléhal na Evropu jako na svůj největší odbytový trh až do roku 2022, kdy konflikt Ruska s Ukrajinou přiměl Evropskou unii k omezení dovozu plynu od této ruské společnosti.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Americká vojenská pomoc, kterou Kongres schválil koncem dubna, již dorazila na Ukrajinu, řekl Bidenův bezpečnostní poradce Sullivan.

Srbsko poprvé od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu před dvěma lety vyšle na Ukrajinu svého velvyslance, ohlásil prezident Vučić po setkání s Kulebou podle ruské redakce BBC.

Putinova lehkomyslnost nás přivedla blíže k nebezpečné jaderné eskalaci, uvedl britský premiér Rishi Sunak.

V Kurské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, si útok dronů vyžádal jednu oběť a tři raněné, ohlásily odpoledne místní úřady. „(Drony) svrhly výbušná zařízení na osobní automobily obyvatel vsi Popovo-Ležači. Jedna žena zahynula na místě, další tři lidé utrpěli zranění,“ uvedly úřady podle ruské redakce BBC. Útoky dronů hlásí ruské úřady v pohraničních oblastech pravidelně, ale ukrajinské úřady se k těmto tvrzením nevyjadřují.

Srbský premiér Miloš Vučević po dnešním jednání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou vyjádřil podporu Ukrajině, která se brání už více než dva roky rozsáhlé ruské vojenské agresi. Nezavázal se ovšem připojit k mezinárodním sankcím proti Moskvě kvůli její invazi do sousední země. Napsaly to dnes agentury Reuters a AP. Kuleba je v Srbsku společně s první dámou Olenou Zelenskou.

Členské státy EU dnes definitivně schválily prodloužení volného obchodu s Ukrajinou a Moldavskem, ovšem s kroky k vyšší ochraně zemědělců v Evropské unii. Informovalo o tom dnes belgické předsednictví v Radě EU.

Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit omezení. Právě ta mají podpořit unijní farmáře, kteří v uplynulých měsících protestovali v mnoha zemích sedmadvacítky. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.

Švédský premiér Ulf Kristersson je otevřený rozmístění jaderných zbraní na švédském území v případě války. Předseda vlády Švédska, které se nedávno stalo členem Severoatlantické aliance, to řekl švédskému veřejnoprávnímu rozhlasu. Kristersson dnes ve Stockholmu jedná s lídry severských zemí a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Tématem schůzky je mimo jiné bezpečnostní situace v Evropě, podpora Ukrajiny či hrozba hybridních útoků.

Švédský parlament bude v červnu hlasovat o obranné dohodě, kterou uzavřelo Švédsko se Spojenými státy. Dohoda by měla Spojeným státům umožnit přístup na všechny vojenské základny v této skandinávské zemi a skladování vojenského vybavení a zbraní na švédském území.

Několik nevládních organizací vyzvalo švédskou vládu, aby do smlouvy zahrnula zákaz rozmisťování jaderných zbraní na švédském území. Švédská vláda opakovaně uvedla, že to není potřeba, protože „ohledně jaderných zbraní panuje ve Švédsku široká shoda“.

Vedení pražského magistrátu nechá bronzovou plastiku s nápisem Moskva-Praha ve vestibulu stanice metra B Anděl doplnit vysvětlující tabulku. Bude na ní uvedeno, že tehdejší Československo bylo okupováno Sovětským svazem a přátelství mezi oběma zeměmi bylo pouze propagandistickým tvrzením. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Město zároveň spolu s dopravním podnikem (DPP) a Galerií hlavního města Prahy (GHMP) vypíše výtvarnou soutěž na úpravu reliéfu.

Stanice na lince B byla pod názvem Moskevská otevřena 2. listopadu 1985, na její podobě se významnou měrou podíleli sovětští inženýři.

„Československo však bylo v té době okupováno Sovětským svazem a tím připraveno o svou suverenitu. Legenda o československo-sovětském přátelství byla proto vnuceným narativem sovětské okupační moci,“ píše se v dokumentu.

„Když se ekonomika země přesouvá na vojenské koleje, kdy se obranný průmysl stává hlavním faktorem..., může být volba Andreje Belousova za nového ministra obrany logickým krokem. To nám říká, že válka bude trvat dlouho,“ míní BBC.

Agentura Reuters označuje návrh civilního ekonoma na post ministra obrany za snahu připravit Rusko na ekonomickou válku lepším využitím obranného rozpočtu a s pomocí inovací dosáhnout vítězství v tažení na Ukrajině. Tato změna bude pravděpodobně vnímána jako Putinův pokus podrobit výdaje na obranu větší kontrole a zajistit efektivní vynakládání peněz poté, co úřady obvinily Šojguova spojence a náměstka Timura Ivanova z přijímání úplatků, píše Reuters.

„Ruské bomby FAB-500 opět spadly v Bělgorodské oblasti,“ hlásí kanál Nexta TV. „Oficiálně úřady o pádu munice neinformovaly, ale místní obyvatelé hromadně hlásí, že střela spadla z prolétajícího letadla.“

„Ruská bomba, která spadla v noci v obci Razumnoje, pravděpodobně nevybuchla, byla pohřbena pod asfaltem na parkovišti mezi domy. Druhá vybuchla několik desítek metrů od první, ale o 8 hodin později,“ dodává Nexta.

„Oficiálním důvodem pro změnu v čele ministerstva obrany je, že se zvyšují výdaje (na válku) a rozpočet ministerstva obrany je na úrovni 6–7 % rozpočtu,“ komentoval odvolání Sergeje Šojgua politický geograf Michael Romancov. „Proto je třeba, aby v čele stanul ekonom (Bělousov).“ O jiných než oficiálních důvodech se vedou různé debaty. 

„Já bych se ani nedivil, že by to byla pravda. Rozkradli a rozkrádají všechno. S těmi penězi, co do toho vkládají, už měli být dávno v Kyjevě,“ reagoval Karel Svoboda z katedry ruských a východoevropských studií IMS FSV UK.

Ukrajinská armáda vyměnila velitele sil v Charkovské oblasti, kde ruská armáda v pátek zahájila novou ofenzivu. Informuje o tom RBK Ukrajina. Ruské jednotky tam dokázaly obsadit několik obcí a těžké boje v pohraničním regionu pokračují.

Dosavadního velitele Jurije Haluškina na tomto postu vystřídal brigádní generál Mychajlo Drapatyj. Ten se zároveň také stal zástupcem náčelníka generálního štábu ukrajinské armády.

Ukrajinský generální štáb v dnešní ranní zprávě k vývoji na severu Charkovské oblasti uvedl, že Rusové mají taktické úspěchy v bojích o příhraniční město Vovčansk, situace je složitá a dynamicky se mění.

Drony ukrajinské tajné služby SBU zaútočily na sklad pohonných hmot u města Staryj Oskol na severovýchodě Belgorodské oblasti, informuje RBK Ukrajina s odvoláním na nejmenované zdroje. Zasažená elektrická stanice v Lipecké oblasti zásobuje ropnou přečerpávací stanici Stanovaja, která je součástí ropovodu Družba, dodává elektrickou energii pro železnici a zajišťuje přenos energie mezi Lipeckou, Orlovskou a Brjanskou oblastí.