ONLINE: Ukrajinci po tlaku Trumpa přestali útočit na rafinerie. Pauza potrvá do voleb do Kongresu
Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka nařídil obnovit vyšetřování darování vojenské techniky Ukrajině. Žilinka na Facebooku uvedl, že dřívější rozhodnutí o zastavení trestního stíhání bylo předčasné, a nařídil krajské prokuratuře v Trenčíně zajistit pokračování řízení. Ještě letos v září přitom generální prokuratura potvrdila závěry policie, že předchozí vlády při předání techniky nepochybily.
Vyšetřování se v minulosti týkalo zejména darování stíhaček MiG-29, protiletadlového systému S-300 či vypovězení smlouvy na servis letounů s ruskou firmou. Krok generálního prokurátora uvítala současná vláda Roberta Fica, která vojenskou pomoc Kyjevu dlouhodobě kritizuje. Bývalý ministr obrany Jaroslav Naď v reakci zopakoval, že jednal v souladu se slovenským i mezinárodním právem a nečeká, že by obnovené řízení prokázalo jakýkoli trestný čin.
Kreml připustil, že v určité fázi jednání o míru s Ukrajinou bude nutná i účast evropských představitelů, napsala dnes agentura Interfax. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale zároveň uvedl, že v současné době se o evropské účasti na rozhovorech nejedná.
„Jednání (v Abú Zabí) se uskuteční v třístranném formátu. V určitém okamžiku bude zapojení Evropy skutečně nutné,“ řekl Peskov. „Zatím jsme o tom ale podrobně nehovořili,“ dodal.
Trilaterální jednání zástupců Ruska, Spojených států a Ukrajiny by se měla konat příští měsíc v metropoli Spojených arabských emirátů (SAE) Abú Zabí, oznámily před týdnem Moskva a Kyjev. Peskov už tehdy připustil, že by se Evropa mohla budoucích jednání účastnit. Tato úvodní jednání se však podle něj uskuteční bez evropských zástupců. Datum rozhovorů ještě není známo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že na mírových jednáních by se měla podílet i Evropa.
Dohody týkající se humanitární operace ve městě Olešky představují ojedinělý případ a je obtížné je vztáhnout na celkový proces urovnání konfliktu s Ukrajinou, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle ruských agentur. Do ukrajinských Olešek dnes dorazil konvoj včetně ombudsmanů obou válčících zemí s cílem poskytnout lidem v Ruskem okupovaném frontovém městě humanitární pomoc a umožnit jim evakuaci.
Peskov podle agentur TASS a Interfax reagoval na dotaz stanice Vesti, zda by pozitivní zkušenost ohledně Olešek mohla naznačovat, že by Rusko a Ukrajina mohly dospět k dohodám i v dalších otázkách. „Je to ojedinělá situace, kterou je zatím složité promítnout do celého procesu urovnání,“ odpověděl mluvčí Kremlu.
Agentura Reuters společnou rusko-ukrajinskou humanitární operaci v Oleškách označila za první takový počin za dobu trvání války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. Jde podle ní o dosud nejvýraznější příklad spolupráce mezi stranami tohoto konfliktu.
„Naši nejdražší.“ V okupovaných Oleškách lidé s dojetím a nadšením vítají ukrajinskou delegaci a netrpělivě čekají na přistavené evakuační autobusy, které je mají odvézt zpět na území kontrolované Kyjevem.
Čeští politici ostře odsoudili verdikt Sportovního arbitrážního soudu (CAS), podle kterého se ruské reprezentace mohou s okamžitou platností vrátit na mezinárodní hokejové turnaje. Ruský národní tým by se tak po zrušení zákazu Mezinárodní hokejové federace (IIHF) mohl představit už na květnovém mistrovství světa v Německu. IIHF uvedla, že s verdiktem nesouhlasí, bude jej však respektovat.
Podle šéfa opoziční ODS Martina Kupky jde o „plivnutí do obličeje všem sportovcům, kteří kvůli ruské agresi přišli o kariéru, domov nebo život“, a poslanec Jakub Janda označil arbitráž za instituci legitimizující vraždění na Ukrajině. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) i další zákonodárci upozornili, že Moskva sport zneužívá k válečné propagandě a ruští sportovci se na vrcholové úrovni neobejdou bez podpory Putinova režimu.
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) pošle Sportovnímu arbitrážnímu soudu (CAS) oficiální protest. Dlouhodobě nesouhlasí s tím, aby ruští sportovci po dobu ruské agrese na Ukrajině startovali na mezinárodních soutěžích pod ruskou vlajkou, symboly a s ruskou státní hymnou.
Pentagon vyzval několik zemí NATO, aby zmírnily svou rétoriku týkající se nebezpečí ze strany Ruska. Výroky prý podkopávaly evropskou bezpečnost.
V ukrajinském městě Olešky, které je obsazené ruskou armádou, začala evakuace obyvatel. Napsaly to dnes dopoledne agentury AFP a Reuters s odvoláním na ukrajinské a ruské činitele. Do frontového města se vypravili ombudsmani Ukrajiny a Ruska - Dmytro Lubinec a Jana Lantratovová. Umožnilo to dočasné lokální příměří zprostředkované americkou první dámou Melanií Trumpovou. Cílem je dopravit do odříznutého města humanitární pomoc a umožnit evakuaci civilistů.
Vzájemné vzdušné údery si v noci a ráno vyžádaly další mrtvé a zraněné civilisty. Ruský nálet naváděnými pumami na město Izjum v Charkovské oblasti zabil čtyři lidi a dalších 14 zranil, v samotném Charkově pak dron zasáhl nákupní centrum a zranil dva lidi. Ukrajinské letectvo v ranní svodce uvedlo, že zneškodnilo 99 ze 117 nepřátelských cílů (tři střely a 96 dronů), zásahy však hlásí ze 17 míst.
Zároveň na 15 stoupl počet obětí čtvrtečního ruského úderu na nádraží v Dnipru, kde v nemocnici podlehl zraněním čtyřicetiletý muž, šest dalších lidí včetně jedenáctiletého chlapce zůstává v kritickém stavu. Oběť po nočním útoku ukrajinského bezpilotního letounu hlásí také ruská Brjanská oblast, kde v obci Navlja zahynul 19letý mladík.
Polská policie ve Svídnici na jihu země zadržela 55letého ruského občana podezřelého ze špionáže. Muž fotografoval projíždějící vlaky, viadukty a další železniční objekty patřící ke kritické infrastruktuře; kriminalisté u něj objevili profesionální techniku s tisíci pořízenými snímky. Soud ho poslal na tři měsíce do vazby, za činnost ve prospěch cizí zpravodajské služby mu hrozí až pět let vězení.
Polsko slouží jako klíčový logistický uzel pro dodávky západní vojenské i humanitární pomoci na Ukrajinu. Mluvčí polského ministra pro koordinaci tajných služeb Jacek Dobrzyński na síti X uvedl, že od ledna 2024 bylo v Polsku ze špionáže či sabotáže obviněno již 90 lidí.
Ruský noční útok zabil v Kyjevě člověka, oznámila správa města. Ukrajinský úder připravil o život muže v ruské Brjanské oblasti, uvedl gubernátor.
Ruský nezávislý list Novaja gazeta po více než 30 letech končí. Důvodem je rostoucí tlak úřadů a bezpečnostních složek. Krok přichází krátce po nedávném zadržení šéfredaktora Sergeje Sokolova, kterého ruský režim vinil z diskreditace armády.
Ukrajinský bezpilotní letoun v noci zasáhl ropnou rafinerii Novokujbyševsk v Samarské oblasti na jihozápadě Ruska. Závod patřící ruskému ropnému gigantu Rosněfť disponuje roční kapacitou zpracování 8,8 milionu tun ropy. Jde o další útok na klíčovou ruskou energetickou infrastrukturu hluboko ve vnitrozemí.
Do okupovaných Olešek dorazilo 25 evakuačních autobusů s kapacitou nejméně 750 míst, potvrdila ruská ombudsmanka Jana Lantratovová podle agentury TASS. Obyvatelé mají možnost odříznuté město opustit do 12:00 SEČ. Do lokality míří také humanitární konvoj s potravinami, hygienickými potřebami a palivem, který doprovázejí mezinárodní novináři.
Ruská armáda mezitím v noci pokračovala v útocích na jiných místech Ukrajiny. Podle ruského ministerstva obrany zasáhla v Kyjevě a okolí sklad dronů, montážní závod a elektrickou rozvodnu, ukrajinské úřady v metropoli potvrdily jednoho mrtvého civilistu. Moskva zároveň tvrdí, že nad ruským územím v noci sestřelila dalších 1043 ukrajinských dronů.
Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo včera večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) včera mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.
„Město čelí útoku balistickými raketami. Zůstaňte v krytech,“ napsal Kličko krátce před 22:00 SEČ. Později dodal, že v Dniprovském obvodě metropole hoří trosky rakety na dvoře obytného domu, další obytné budově poničil výbuch okna a auta zaparkovaná na dvoře. V Darnyckém obvodě zase úder zasáhl několik skladů a vypukly požáry.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno.
Rusko válku s Evropou nechce, je na ni ale připraveno, řekl dnes šéf Kremlu Vladimir Putin podle státní tiskové agentury RIA Novosti. Podle agentury komentoval svůj úterní telefonát s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. Uvedl, že mu lídři obou severských zemí hned v úvodu rozhovoru sdělili, že nejednají za celou Evropskou unii.
„Hodně lidí (v Evropě) mluví jen o tom, že je potřeba se do roku 2030 nachystat na válku (s Ruskem). Je to správné? Ne. Zaprvé, my jsme připravení, ale žádnou válku s Evropou nechceme. A jestli někdo z nich chce, tak ať se chystá,“ cituje Putina server Meduza. „Jestli to zajde příliš daleko, tak nebudou vůbec žádní vítězové,“ dodal podle RIA Novosti.
Rusko připravuje nové útoky balistickými raketami proti Ukrajině. S odvoláním na informace od zpravodajských služeb to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V pravidelném večerním projevu na sociálních sítích apeloval na spojence, aby kvůli ochraně lidských životů poskytli střely pro ukrajinskou protiraketovou obranu, především střely pro systémy Patriot. „Potřebujeme prostředky, abychom toto ruské zlo mohli sestřelovat,“ prohlásil.
Do ukrajinského města Olešky, které okupuje Rusko, míří ombudsmani obou zemí - ruská zmocněnkyně pro lidská práva Jana Lantratovová a její ukrajinský protějšek Dmytro Lubinec. Obě strany zároveň potvrdily dodržování dočasného lokálního příměří, které pomohla domluvit americká první dáma Melania Trumpová, a jehož cílem je dopravit do odříznutého frontového města humanitární pomoc a umožnit evakuaci civilistů.
„Operace začala dnes. Víme, že z Moskvy odletělo letadlo,“ řekl podle ruské služby stanice BBC mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Plán, jak se tam dostanou, je poměrně složitý. V současné době tam odminovávají (přístupové cesty do města),“ dodal mluvčí ruského prezidenta. Kreml podle BBC očekává doručení humanitární pomoci v pátek. Mluvčí ujistil, že z města budou moci odejít všichni, kdo si to budou přát.
Evropa musí mít při mírových jednáních o Ukrajině svého zástupce s jasným mandátem, shodli se dnes prezident Petr Pavel a maďarský premiér Péter Magyar při setkání na Pražském hradě. Informovala o tom na síti X Kancelář prezidenta republiky. Oba politici se zabývali také postojem Maďarska k rozšiřování Evropské unie a dalšími stanovisky nové maďarské vlády.
Dočasné příměří v Chersonské oblasti přineslo úlevu také obyvatelům Chersonu, který Rusko dlouhodobě ostřeluje. Lidé se po přechodném uklidnění situace opatrně vracejí do ulic a komunální pracovníci mohou odstraňovat následky útoků i v částech města, kam se kvůli nebezpečí dlouho nemohli dostat. Čistí silnice, zabezpečují poškozená okna a upravují veřejná prostranství, informovala ukrajinská stanice Suspilne.
„Cherson, který byl neustále pod palbou, doslova ožil,“ uvedl ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Příměří bylo dojednáno kvůli dopravě humanitární pomoci do Ruskem okupovaných Olešek a umožnění evakuace tamních civilistů. Podle agentury Reuters se obyvatelé Chersonu obávají, že klid může kdykoli skončit.
Možné obnovení mírových jednání o Ukrajině může ovlivnit případný rozsáhlý ukrajinský útok na Rusko během tamního státního svátku 4. listopadu. Podle poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Jurije Ušakova chce Moskva sledovat, jak se Ukrajina v následujících dnech zachová. Další kolo rozhovorů za účasti Ukrajiny, Ruska a Spojených států se před tímto datem neuskuteční, uvedl Ušakov podle ruské agentury TASS.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předtím vyjádřil naději, že by se schůzka mohla konat v Abú Zabí mezi 6. a 10. listopadem. Ruský náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov však uvedl, že hovořit o konkrétním termínu je zatím předčasné.
Ukrajinský expert na elektronický boj Serhij „Flash“ Beskrestnov varoval, že Rusko vyvíjí drony s umělou inteligencí, které by mohly samostatně vyhledávat a napadat vlaky, vozidla či sklady bez lidského operátora. Podle něj už Moskva zavádí prvky AI do dronů Molnija, Geran a Lancet. Drony se mohou orientovat podle obrazů terénu a létat jen 20 až 40 metrů nad zemí, což ztěžuje jejich odhalení radarem. Tradiční prostředky elektronického boje proti nim navíc nemusí být účinné.
Prezident Petr Pavel označil ruský útok na civilisty v ukrajinském Dnipru za neomluvitelný. Vyzval Rusko, aby ochotu jednat o míru prokázalo činy. Za základ mírových jednání označil ochranu civilistů a návrat unesených ukrajinských dětí k rodinám.
Počet obětí ruského útoku na Dnipro vzrostl na 14 mrtvých a 14 zraněných. Šest zraněných je ve vážném stavu.
