ONLINE: Ukrajinci po tlaku Trumpa přestali útočit na rafinerie. A hned USA pomůžou s raketami
Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Neoficiální pauza v těchto útocích má trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu. V pátek najednou Pentagon konečně schválil odkládaný prodej raket do obranného systému Patriot, na který Kyjev velmi naléhal. Dění kolem Ukrajiny sledujeme ve velkém online přenosu.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Dění kolem Ukrajiny se budeme věnovat zase od rána.
Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že schválilo prodej 500 střel PAC-3 do systémů protiraketové obrany Patriot Ukrajině. Odhadovaná cena je 2,1 miliardy dolarů (45,8 miliardy Kč) a financovat nákup budou „partneři a spojenci“, uvedlo ministerstvo.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že se jeho země připojí k 90miliardové unijní půjčce pro Ukrajinu. Počáteční příspěvek Kanady bude činit 500 milionů eur (12,2 miliardy Kč). Carney to uvedl po skončení dvoudenního summitu EU-Kanada v Montrealu.
„Naše počáteční zapojení bude činit 500 milionů eur. Jde o velmi důležitý a účinný mechanismus,“ prohlásil kanadský premiér. Carney dodal, že jednání v Montrealu se týkala také dalších finančních a bezpečnostních potřeb Ukrajiny.
Příspěvek Kanady nezvýší celkový objem půjčky, který zůstává na 90 miliardách eur. Zapojení Kanady zároveň umožní ukrajinské armádě nakupovat zbraně a vojenské vybavení od kanadských výrobců z prostředků evropské půjčky.
Evakuovaní z Olešek dorazili na okupovaný Krym
Evakuovaní obyvatelé města Olešky, které se nachází na území Ukrajiny okupovaném Ruskem, vyrazili společně s ukrajinskou delegací do ruského města Anapa. Odtud se letadlem přemístí do Běloruska a následně autobusy na Ukrajinu. Informoval o tom ukrajinský poslanec a vyjednavač Davyd Arachamija. Agentura Reuters s odkazem na svědky napsala, že evakuovaná skupina se již nachází na Ruskem anektovaném Krymu, což později potvrdily i ruské úřady. Od skupiny se již oddělila část evakuovaných, kteří chtějí zůstat na ruském území.
Lidé, kteří se rozhodli pro evakuaci, dostali na výběr, zda po odjezdu z města zůstanou v Rusku, nebo zda budou pokračovat na Ukrajinu. Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj uvedl, že konečný počet lidí evakuovaných na Ukrajinu zatím není znám a může se měnit.
Rusko se chystá místo nákladné opravy poslat do šrotu vlajkovou loď své Severní flotily, jaderný křižník pojmenovaný po carovi Petru Velikém, informovala dnes ruská média. Křižník Pjotr Velikij se začal stavět v sovětské éře a původně byl pojmenován po zesnulém vůdci sovětských komunistů a někdejším veliteli sovětské tajné policie KGB Juriji Andropovovi.
Speciální komise dospěla k předběžnému závěru o neúčelnosti modernizace křižníku Pjotr Velikij vzhledem k jeho opotřebení, řekl státní agentuře TASS šéf společenského hnutí na podporu námořnictva Vladimir Malcev s tím, že zatím nejde o konečné rozhodnutí. „Z jaderných (křižníků) nám zbývá jediný, Admiral Nachimov,“ řekl Malcev, který se dnes zúčastnil konference k 330 letům ruského námořnictva.
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) zaslal Sportovnímu arbitrážnímu soudu (CAS) oficiální protest kvůli jeho rozhodnutí, že ruské týmy se mohou s okamžitou platností znovu účastnit hokejových šampionátů. ČTK dnes řekl, že dlouhodobě nesouhlasí s tím, aby ruští sportovci po dobu ruské agrese na Ukrajině startovali na mezinárodních soutěžích pod ruskou vlajkou, symboly a s ruskou státní hymnou.
Lidé evakuovaní z Olešek společně s ukrajinskou delegací vyrazili do ruské Anapy, odkud přeletí do Běloruska. Následně odjedou autobusy na Ukrajinu.
V Moskvě bylo od čtvrtečního večera zpožděno nebo zrušeno přibližně 760 letů, píše poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko s odvoláním na zprávy ruských leteckých úřadů. Důvodem kolapsu byly masivní útoky ukrajinských dronů, kvůli kterým byl omezen provoz na všech čtyřech hlavních letištích metropole: Šeremeťjevo, Vnukovo, Domodědovo i Žukovskij.
Na některých z nich trvala bezpečnostní uzávěra přes devět hodin a zhruba 100 letadel mířících do hlavního města muselo být odkloněno na záložní letiště. Už během předchozího dne bylo v Moskvě a Petrohradu zpožděno či zrušeno přes 460 spojů.
Ukrajina po odmlce obnovila útoky na ruské ropné rafinerie, prohlásil místopředseda ruské vlády Alexandr Novak podle agentury RIA Novosti. Terčem dronů se podle něj staly tři rafinerie a plynárensko-chemický komplex, přičemž jedno zařízení utrpělo menší škody. Kyjev se k věci oficiálně nevyjádřil. Záběry poškozeného podniku se objevily mimo jiné z novokujbyševské rafinerie v Samarské oblasti.
Poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov v reakci uvedl, že Ukrajina těmito údery přímo ignoruje výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tlačil na zastavení útoků před nadcházejícími volbami do Kongresu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně ujistil, že ukrajinské útoky na rafinerie neohrožují plánovaná trojstranná mírová jednání v Abú Zabí.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Ukrajina nepřišla o žádná území, protože jde o „historické území Ruska“. Šéf Kremlu tím navázal na svou dlouhodobou rétoriku, v níž tvrdí, že Rusové a Ukrajinci jsou „jeden národ“. Putinovými výroky tak Moskva de facto otevřeně deklaruje svůj nárok na kompletní ukrajinské území a odmítá suverenitu a existenci samostatného ukrajinského státu, píše na sociální síti X Visegrád 24.
Slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka nařídil obnovit vyšetřování darování vojenské techniky Ukrajině. Žilinka na Facebooku uvedl, že dřívější rozhodnutí o zastavení trestního stíhání bylo předčasné, a nařídil krajské prokuratuře v Trenčíně zajistit pokračování řízení. Ještě letos v září přitom generální prokuratura potvrdila závěry policie, že předchozí vlády při předání techniky nepochybily.
Vyšetřování se v minulosti týkalo zejména darování stíhaček MiG-29, protiletadlového systému S-300 či vypovězení smlouvy na servis letounů s ruskou firmou. Krok generálního prokurátora uvítala současná vláda Roberta Fica, která vojenskou pomoc Kyjevu dlouhodobě kritizuje. Bývalý ministr obrany Jaroslav Naď v reakci zopakoval, že jednal v souladu se slovenským i mezinárodním právem a nečeká, že by obnovené řízení prokázalo jakýkoli trestný čin.
Kreml připustil, že v určité fázi jednání o míru s Ukrajinou bude nutná i účast evropských představitelů, napsala dnes agentura Interfax. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale zároveň uvedl, že v současné době se o evropské účasti na rozhovorech nejedná.
„Jednání (v Abú Zabí) se uskuteční v třístranném formátu. V určitém okamžiku bude zapojení Evropy skutečně nutné,“ řekl Peskov. „Zatím jsme o tom ale podrobně nehovořili,“ dodal.
Trilaterální jednání zástupců Ruska, Spojených států a Ukrajiny by se měla konat příští měsíc v metropoli Spojených arabských emirátů (SAE) Abú Zabí, oznámily před týdnem Moskva a Kyjev. Peskov už tehdy připustil, že by se Evropa mohla budoucích jednání účastnit. Tato úvodní jednání se však podle něj uskuteční bez evropských zástupců. Datum rozhovorů ještě není známo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že na mírových jednáních by se měla podílet i Evropa.
Dohody týkající se humanitární operace ve městě Olešky představují ojedinělý případ a je obtížné je vztáhnout na celkový proces urovnání konfliktu s Ukrajinou, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle ruských agentur. Do ukrajinských Olešek dnes dorazil konvoj včetně ombudsmanů obou válčících zemí s cílem poskytnout lidem v Ruskem okupovaném frontovém městě humanitární pomoc a umožnit jim evakuaci.
Peskov podle agentur TASS a Interfax reagoval na dotaz stanice Vesti, zda by pozitivní zkušenost ohledně Olešek mohla naznačovat, že by Rusko a Ukrajina mohly dospět k dohodám i v dalších otázkách. „Je to ojedinělá situace, kterou je zatím složité promítnout do celého procesu urovnání,“ odpověděl mluvčí Kremlu.
Agentura Reuters společnou rusko-ukrajinskou humanitární operaci v Oleškách označila za první takový počin za dobu trvání války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. Jde podle ní o dosud nejvýraznější příklad spolupráce mezi stranami tohoto konfliktu.
„Naši nejdražší.“ V okupovaných Oleškách lidé s dojetím a nadšením vítají ukrajinskou delegaci a netrpělivě čekají na přistavené evakuační autobusy, které je mají odvézt zpět na území kontrolované Kyjevem.
Čeští politici ostře odsoudili verdikt Sportovního arbitrážního soudu (CAS), podle kterého se ruské reprezentace mohou s okamžitou platností vrátit na mezinárodní hokejové turnaje. Ruský národní tým by se tak po zrušení zákazu Mezinárodní hokejové federace (IIHF) mohl představit už na květnovém mistrovství světa v Německu. IIHF uvedla, že s verdiktem nesouhlasí, bude jej však respektovat.
Podle šéfa opoziční ODS Martina Kupky jde o „plivnutí do obličeje všem sportovcům, kteří kvůli ruské agresi přišli o kariéru, domov nebo život“, a poslanec Jakub Janda označil arbitráž za instituci legitimizující vraždění na Ukrajině. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) i další zákonodárci upozornili, že Moskva sport zneužívá k válečné propagandě a ruští sportovci se na vrcholové úrovni neobejdou bez podpory Putinova režimu.
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) pošle Sportovnímu arbitrážnímu soudu (CAS) oficiální protest. Dlouhodobě nesouhlasí s tím, aby ruští sportovci po dobu ruské agrese na Ukrajině startovali na mezinárodních soutěžích pod ruskou vlajkou, symboly a s ruskou státní hymnou.
Pentagon vyzval několik zemí NATO, aby zmírnily svou rétoriku týkající se nebezpečí ze strany Ruska. Výroky prý podkopávaly evropskou bezpečnost.
V ukrajinském městě Olešky, které je obsazené ruskou armádou, začala evakuace obyvatel. Napsaly to dnes dopoledne agentury AFP a Reuters s odvoláním na ukrajinské a ruské činitele. Do frontového města se vypravili ombudsmani Ukrajiny a Ruska - Dmytro Lubinec a Jana Lantratovová. Umožnilo to dočasné lokální příměří zprostředkované americkou první dámou Melanií Trumpovou. Cílem je dopravit do odříznutého města humanitární pomoc a umožnit evakuaci civilistů.
Vzájemné vzdušné údery si v noci a ráno vyžádaly další mrtvé a zraněné civilisty. Ruský nálet naváděnými pumami na město Izjum v Charkovské oblasti zabil čtyři lidi a dalších 14 zranil, v samotném Charkově pak dron zasáhl nákupní centrum a zranil dva lidi. Ukrajinské letectvo v ranní svodce uvedlo, že zneškodnilo 99 ze 117 nepřátelských cílů (tři střely a 96 dronů), zásahy však hlásí ze 17 míst.
Zároveň na 15 stoupl počet obětí čtvrtečního ruského úderu na nádraží v Dnipru, kde v nemocnici podlehl zraněním čtyřicetiletý muž, šest dalších lidí včetně jedenáctiletého chlapce zůstává v kritickém stavu. Oběť po nočním útoku ukrajinského bezpilotního letounu hlásí také ruská Brjanská oblast, kde v obci Navlja zahynul 19letý mladík.
Polská policie ve Svídnici na jihu země zadržela 55letého ruského občana podezřelého ze špionáže. Muž fotografoval projíždějící vlaky, viadukty a další železniční objekty patřící ke kritické infrastruktuře; kriminalisté u něj objevili profesionální techniku s tisíci pořízenými snímky. Soud ho poslal na tři měsíce do vazby, za činnost ve prospěch cizí zpravodajské služby mu hrozí až pět let vězení.
Polsko slouží jako klíčový logistický uzel pro dodávky západní vojenské i humanitární pomoci na Ukrajinu. Mluvčí polského ministra pro koordinaci tajných služeb Jacek Dobrzyński na síti X uvedl, že od ledna 2024 bylo v Polsku ze špionáže či sabotáže obviněno již 90 lidí.
Ruský noční útok zabil v Kyjevě člověka, oznámila správa města. Ukrajinský úder připravil o život muže v ruské Brjanské oblasti, uvedl gubernátor.
Ruský nezávislý list Novaja gazeta po více než 30 letech končí. Důvodem je rostoucí tlak úřadů a bezpečnostních složek. Krok přichází krátce po nedávném zadržení šéfredaktora Sergeje Sokolova, kterého ruský režim vinil z diskreditace armády.
Ukrajinský bezpilotní letoun v noci zasáhl ropnou rafinerii Novokujbyševsk v Samarské oblasti na jihozápadě Ruska. Závod patřící ruskému ropnému gigantu Rosněfť disponuje roční kapacitou zpracování 8,8 milionu tun ropy. Jde o další útok na klíčovou ruskou energetickou infrastrukturu hluboko ve vnitrozemí.
Do okupovaných Olešek dorazilo 25 evakuačních autobusů s kapacitou nejméně 750 míst, potvrdila ruská ombudsmanka Jana Lantratovová podle agentury TASS. Obyvatelé mají možnost odříznuté město opustit do 12:00 SEČ. Do lokality míří také humanitární konvoj s potravinami, hygienickými potřebami a palivem, který doprovázejí mezinárodní novináři.
Ruská armáda mezitím v noci pokračovala v útocích na jiných místech Ukrajiny. Podle ruského ministerstva obrany zasáhla v Kyjevě a okolí sklad dronů, montážní závod a elektrickou rozvodnu, ukrajinské úřady v metropoli potvrdily jednoho mrtvého civilistu. Moskva zároveň tvrdí, že nad ruským územím v noci sestřelila dalších 1043 ukrajinských dronů.
Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo včera večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) včera mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.
„Město čelí útoku balistickými raketami. Zůstaňte v krytech,“ napsal Kličko krátce před 22:00 SEČ. Později dodal, že v Dniprovském obvodě metropole hoří trosky rakety na dvoře obytného domu, další obytné budově poničil výbuch okna a auta zaparkovaná na dvoře. V Darnyckém obvodě zase úder zasáhl několik skladů a vypukly požáry.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
