ONLINE: Velká výměna zajatců pokračuje a nejméně osm zraněných po masivním útoku Rusů na Kyjev

Steve Witkoff, zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ, navštíví tento týden Rusko. Pro agenturu Interfax to řekl poradce Putina Jurij Ušakov.

Celkově byl Witkoff v Rusku třikrát a setkal se s Putinem v rámci snah USA o vyřešení ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu.

Jeho další oficiální návštěva Ruska se uskuteční tak ještě před setkáním v Londýně 23. dubna, na kterém budou USA, Ukrajina a její evropští spojenci jednat o krocích k dosažení příměří v rusko-ukrajinské válce.

Nizozemsko stále častěji čelí hybridním útokům z Ruska, jejichž cílem je narušit a oslabit tamní společnost. Upozorňuje na to nizozemská Vojenská zpravodajská a bezpečnostní služba (MIVD) ve výroční zprávě.

„Zaznamenáváme rostoucí brutalitu Ruska,“ upozorňují holandští zpravodajci na svém webu. MIVD zjistila několik ruských akcí v Nizozemsku. Například v roce 2024 provedla ruská hackerská skupina kybernetický sabotážní útok, při kterém zasáhla tamní digitální operační systém veřejného zařízení. Pokud je známo, jednalo se o první sabotážní útok v Nizozemsku, který však neměl za následek žádné škody.

Ruské letectvo zasáhlo v úterý odpoledne areál nemocnice ve městě Cherson, píšou ukrajinská média. Podle Oleksandra Prokudina, náčelníka vojenské správy Chersonské oblasti, Rusko útočilo drony a zranilo šest lidí.

Chersonská městská vojenská správa oznámila, že zranění jsou čtyři zaměstnanci pohřební služby a dvě osoby ze zdravotnického personálu chersonské nemocnice. Všichni zranění utrpěli především zranění způsobená výbuchem a střepinami.

Ruské jednotky zaútočily 22. dubna odpoledne na město Záporoží, kde zabily jednu osobu a zranily další, včetně dětí. Poškodily taky výškovou budovu a zapálily auta, informují ukrajinská média.

„V důsledku ruského útoku na Záporožskou oblast vypukl v jedné ze čtvrtí města Záporoží požár. Těžce zraněna byla 69letá žena. Lékaři se ji snažili resuscitovat, ale život se ji nepodařilo zachránit,“ napsal na telegramu Náčelník vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Podle něj Rusko zaútočilo dvěma opticky naváděnými střelami KAB.

Později Fedorov informoval, že při ruském útoku byly zraněny dvě děti. Čtrnáctiletý chlapec je v kritickém stavu a čtyřletý chlapec je ve středně těžkém stavu. 

Odpoledne Fedorov na Telegramu počet zraněných aktualizoval. Uvedl, že počet zraněných se zvýšil na 22 a přibudlo jedno dítě. Všechny jsou podle něj hospitalizovány ve středně těžkém stavu.

Evropské mocnosti daly minulý týden Spojeným státům najevo, které aspekty případné mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem jsou pro ně nepřijatelné, uvedl dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle agentury Reuters to řekl v rozhovoru s rozhlasovou stanicí FranceInfo, aniž evropské požadavky upřesnil.

Zástupci USA, Francie, Británie, Německa a Ukrajiny spolu jednali minulý týden v Paříži, ve středu se mimo jiné za účasti amerického ministra zahraničí Marka Rubia sejdou znovu, tentokrát v Londýně.

„Jediným cílem, který nás zajímá, je obrana francouzských zájmů a evropské bezpečnosti. To je důvod proč - když se USA rozhodly postavit do role prostředníka - jim jasně dáváme najevo, jaké jsou naše nepřekročitelné linie,“ uvedl Barrot v narážce na oblasti, v nichž evropští lídři nehodlají ustupovat.

Na otázku, jestli považuje tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o možnosti oznámení mírové dohody v tomto týdnu za důvěryhodné, Barrot poznamenal, že to záleží na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. K proklamovanému ruskému velikonočnímu příměří uvedl, že to podle něj byla marketingová operace, jejímž cílem bylo zabránit tomu, aby se Trump stal netrpělivým. (ČTK)

Konkrétní jednání Ruska s Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se zatím neplánují, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, Dmitrij Peskov. Upozornil taky, že pokud by si Ukrajina přála jednat s Ruskem, musela by nejprve odstranit právní překážky, které takovým jednání brání.

Kyjev zakázal vést jednání s Ruskem za Putinova vedení už na jaře 2022, kdy po ústupu ruských vojsk od Kyjeva vyšly najevo válečné zločiny, kterých se podle ukrajinských a západních zdrojů dopustili ruští vojáci během okupace měst a obcí v okolí ukrajinské metropole. Symbolem těchto zvěrstev se stalo město Buča u Kyjeva, kde jsou ruští vojáci podezřelí ze zavraždění stovek civilistů.

„Konkrétní plány nejsou, je pouze připravenost posoudit tuto otázku, jak potvrdil prezident Putin, a to s přihlédnutím k analýze zkušeností s velikonočním příměřím. Ale nic konkrétního v tomto směru není,“ řekl Peskov podle agentury TASS.

„Pokud by si ukrajinská strana přála (vést jednání), pak určitě by musely být podniknuty kroky, aby se právně vyřešily překážky bránící kontaktům. Tedy pokud je k tomu ochota,“ upozornil mluvčí podle agentury Interfax. Ta dodala, že Putin nedávno nevyloučil možnost bilaterálních jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, ale upozornil, že tato otázka vyžaduje nejprve posouzení. (ČTK)

Rusko minulou zimu zaútočilo na 34 zařízení tamního největšího ukrajinského producenta plynu ze skupiny Naftogaz, což vedlo ke ztrátě téměř 50 % produkce plynu, informuje portál Kyiv Independent.

Nejkritičtější byla energetická situace ve městech Kryvyj Rih, Mykolajiv a Cherson. Neustálé ruské útoky a současný stav plynové sítě mohly způsobit, že více než 1 milion lidí zůstal bez tepla a elektřiny, uvádí se v prohlášení společnosti z 21. dubna.

Papež František zanechal na Ukrajině rozporuplné pocity. Tamní katolíci během vzpomínání na papeže vyjadřovali smutek nad smrtí, ale také bolest nad tím, že se římskokatolický pontifik nepostavil na stranu Ukrajiny ve válce s Ruskem, píše agentura Reuters. 

Pontifik v rozhovoru pro švýcarskou televizní stanici v roce 2024 řekl, že Ukrajina by měla mít „odvahu bílé vlajky“ a žalovat za mír, aby ukončila konflikt s Ruskem.

„Doufám, že příští papež bude moudřejší, osvícenější a lepší," uvedl pro agenturu Andrij Ben, bývalý bojovník ukrajinské armády, před kostelem ve Lvově.

Většina Ukrajinců vyznává pravoslavnou víru, ale asi 10 % obyvatel jsou katolíci, z nichž mnozí žijí na západě Ukrajiny, kde se nachází Lvov.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chystá do Vatikánu na pohřeb papeže Františka. Uvedl to ukrajinský server Evropská Pravda s odvoláním na zdroj obeznámený s prezidentovými plány. 

„Kancelář prezidenta čeká na potvrzení termínu papežova pohřbu a připravuje prezidentovu návštěvu Říma a Vatikánu, aby se pontifikovi poklonil,“ uvedl zdroj a upřesnil, že návštěva se bude týkat konkrétně pohřebního obřadu.

Vatikán mezitím oznámil, že pohřeb bude v sobotu v 10:00.

Ve vesnici Ivašky v Charkovské oblasti zabil dron muže na skútru, uvedla podle agentury Reuters oblastní prokuratura. Cílem ruského ostřelování bylo také město Kupjansk.

V důsledku ruského ostřelování a dronových útoků zemřel jeden civilista i v sousední Sumské oblasti, uvedla místní vojenská správa. O jednom zraněném při ruském ostřelování Myrnohradu v Doněcké oblasti na východě země informoval šéf oblastní správy Vadym Filaškin.

Ruská protivzdušná obrana v noci sestřelila deset ukrajinských dronů, z toho pět nad anektovaným Krymem, tři nad Belgorodskou a dva nad Orelskou oblastí, napsalo na telegramu ruské ministerstvo obrany. Další podrobnosti neuvedlo.

„Nepřítel masivně zaútočil na Oděsu pomocí útočných dronů. Byla poškozena civilní infrastruktura města, obytné budovy, vzdělávací instituce, vozidla a vypukly požáry,“ napsal šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper na telegramu. Podle předběžných informací jsou v péči lékařů tři lidé.

Starosta Hennadij Truchanov uvedl, že zásah utrpěla obytná budova v hustě zalidněné části jihoukrajinského města. „Na místě hoří (...), mnoho bytů je poškozeno,“ dodal. 

Rusko v noci na dnešek provedlo rozsáhlý dronový útok na ukrajinské přístavní město Oděsa, uvedly místní úřady. Podle nich útok zranil tři lidi a způsobil materiální škody. Celkem dva lidé zemřeli po ruských útocích na příhraničí obce v Sumské a Charkovské oblasti.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Další zprávy přineseme v úterý ráno, dobrou noc.

Velvyslankyně USA na Ukrajině Bridget Brinková, která odstupuje ze své funkce, zveřejnila 21. dubna video na rozloučenou, v němž shrnuje své tříleté působení. Brinková prohlásila, že působení ve funkci velvyslance USA na Ukrajině bylo „ctí mého života." Vzpomíná, že na Ukrajinu přijela v květnu 2022, tedy v době, kdy země bojovala o přežití.

Ačkoli nebyl uveden žádný oficiální důvod jejího odchodu, list The Financial Times s odvoláním na informované zdroje uvedl, že Brinková podala rezignaci kvůli rostoucím politickým neshodám s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.

V Kupjanském sektoru fronty zajali vojáci 15. operační brigády Národní gardy Ukrajiny (NGU) skupinu ruských pěšáků. Informoval o tom velitel NGU Oleksandr Pivnenko na Telegramu, kde také zveřejnil video z této události.

„Snažili se získat oporu, ale něco nešlo podle plánu. V Kupjanském sektoru bojovníci 2. praporu zvláštního určení 15. brigády NGU Kara-Dag zajali nepřátelskou pěší skupinu, která se pokoušela zakopat v prostoru odpovědnosti jednotky,“ uvedl Pivněnko.

Podle něj byla skupina s předstihem spatřena bezpilotními jednotkami, což pomohlo vytvořit příznivé podmínky pro akci pěchoty. „Útočníci se rozhodli nepokoušet štěstí a učinili správnou volbu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vzdát se a zůstat naživu,“ poznamenal Pivnenko.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v komentáři k prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou z tohoto týdne uvedl, že Moskva je údajně nadále otevřena nalezení mírového řešení. Řekl o tom v pondělí novinářům, informuje agentura Ukrinform s odvoláním na Reuters.

„Nechci se k tomu nyní vyjadřovat, zejména pokud jde o časový rámec. Prezident Putin a ruská strana jsou nadále otevřeni nalezení mírového řešení. Pokračujeme ve spolupráci s americkou stranou a samozřejmě doufáme, že tato práce přinese výsledky,“ řekl Peskov.

Dodal, že „práce na nalezení mírového urovnání nemůže a neměla by probíhat na veřejnosti“. Kremelský mluvčí rovněž uvedl, že postoj administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyloučení členství Ukrajiny v NATO „Moskvu uspokojuje".

Američtí, ukrajinští a evropští představitelé budou ve středu v Londýně jednat o plánech na příměří, uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O konání schůzky již dříve informovala agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje, jež si nepřály být jmenovány.

Schůzky se podle agentury za americkou stranu zúčastní ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní vyslanec Bílého domu pro Blízký východ Steve Witkoff, kteří budou jednat s ministry zahraničí a poradci pro národní bezpečnost z Francie, Německa, Británie a Ukrajiny.

Ukrajina se připravuje na jadernou hrozbu nákupem léků proti nemoci z ozáření. Israelská společnost Pluri uzavřela smlouvu s ukrajinskou krevní bankou na nákup 12 tisíc dávek přípravku PLX-R18, které by v případě potřeby mohly pomoct 6 tisícům lidí.

Lék zůstane uskladněn v krevní bance, odkud se bude v případě potřeby distribuovat.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o ratifikaci dohody o strategickém partnerství mezi Ruskem a Íránem. Ruská státní agentura TASS dnes uvedla, že dokument byl zveřejněn v úředním věstníku.

Dohodu o komplexním strategickém partnerství mezi oběma zeměmi ruský prezident Vladimir Putin a jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján podepsali letos v lednu. Smlouva pokrývá řadu oblastí spolupráce včetně obrany, boje proti terorismu, energetiky, vědy či financí.

Ruský prezident Vladimir Putin označil zesnulého papeže Františka za vynikajícího člověka, kterého si bude navždy pamatovat v tom nejlepším. Vyzdvihl také jeho snahu o dialog mezi katolickou a ruskou pravoslavnou církví. Podle ruské státní agentury TASS to vyplývá z prohlášení, které zveřejnil Kreml.

František zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let ve své vatikánské rezidenci, oznámil Vatikán. V poslední době trpěl vážnými zdravotními problémy.

„Měl jsem možnost s tímto vynikajícím mužem mnohokrát komunikovat a vždy na něj budu mít tu nejsvětlejší vzpomínku,“ uvedl Putin. „Aktivně přispíval k rozvoji dialogu mezi ruskou pravoslavnou a římskokatolickou církví, jakož i ke konstruktivní spolupráci mezi Ruskem a Svatým stolcem,“ uvádí se v prohlášení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve své kondolenci ocenil, že se papež František modlil za mír na Ukrajině a pro Ukrajince. Lidem uměl dávat naději a zmírnit jejich utrpení, dodal. František zemřel dnes ráno ve věku 88 let ve své vatikánské rezidenci, oznámil Vatikán. V poslední době trpěl vážnými zdravotními problémy.

„Jeho život byl zasvěcený bohu, lidem a církvi. Uměl dávat naději, zmírňovat utrpení modlitbou a podporovat jednotu. Modlil se za mír na Ukrajině a za Ukrajince. Truchlíme společně s katolíky a všemi křesťany, kteří u papeže Františka hledali duchovní podporu,“ napsal Zelenskyj na X.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že s koncem velikonočního příměří obnovilo boje. Obvinilo Ukrajinu, že klid zbraní porušila ve 4900 případech.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že sestřeleno bylo 42 útočných dronů na severu, východě a jihu země, jakož i v její centrální části. Na 47 dronových imitací, jejichž účelem je přetížit protivzdušnou obranu, nedosáhlo svých cílů a zmizelo z radarů.