ONLINE: Rusko oznámilo dobytí dalších tří vesnic. A další kolo mírových jednání příští týden?

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ukrajinský prezident ve svém večerním projevu vyzval USA, Británii, Francii a Německo, aby povolily použití zbraní dlouhého doletu k obraně země před okupanty.

Společná úsilí dobrých lidí ve svobodném světě jsou silnější než diktatura. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to dnes řekl propuštěný kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Byl si jistý, že v sibiřském vězení umře, uvedl. Kara-Murza dlouhodobě vystupoval proti prezidentu Vladimiru Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé ruské občany za porušování lidských práv. Propuštěn byl v rámci nedávné rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a západními zeměmi.

„Byl jsem si jistý, že umřu v tom sibiřském vězení,“ řekl Kara-Murza. Když začala invaze na Ukrajinu v únoru 2022, nenapadlo ho odejít a zůstal v Rusku, uvedl. Řekl, že vždy vyzýval své ruské spoluobčany k odporu proti diktatuře a necítil by se, že má právo to dělat, kdyby byl někde daleko v bezpečí. Hodně lidí se podle něj cítí podobně. „Věřím tomu, co dělám, věřím ve svojí zemi, záleží mi ní. Myslím, že moje země si zaslouží lepší budoucnost než žít pod agresivními zločinnými vrahy,“ uvedl.

Ruský bombový útok dnes v obci v ukrajinské Charkovské oblasti zabil dvě ženy a dalších deset lidí, včetně dětí, zranil, uvedl podle agentury Reuters šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

Ruské síly podle Syněhubova na obci Čerkaska Lozova na předměstí druhého největšího ukrajinského města Charkova zaútočily řízenými leteckými pumami a poškodily rezidenční budovu. „Zahynuly dvě ženy,“ uvedl Syněhubov. Dodal, že jedna z žen byla vytažena z trosek a druhá zemřela v sanitce.

V centru Moskvy vypukl požár. Třípatrová administrativní budova hoří už několik hodin. Podle předběžných údajů nejsou žádné oběti.

Putin daroval severokorejskému diktátorovi Kim Čong-unovi 24 koní, píše deník The Times. Zpráva uvádí, že to „je známkou rostoucí blízkosti mezi severokorejským vůdcem a ruským prezidentem.“

Švýcarská bezpečnostní komise vyzývá k přezkoumání neutrality, kterou země zachovává od roku 1515. Zpráva uvádí, že Švýcarsko se již stalo cílem hybridní války – dezinformace, špionáže a kybernetické útoky. Odborníci doporučují připravit na případný konflikt celou společnost, nejen armádu. Na pozadí rostoucí hrozby ze strany Ruska se také navrhuje posílení vazeb s EU a NATO, zvýšení vojenských výdajů a rozšíření spolupráce se Západem.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 24 z 52 ruských dronů, dalších 25 se jich zřítilo samo, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské letectvo. Agentura TASS zase s odvoláním na ruskou armádu informovala o zničení 48 ukrajinských bezpilotních letounů a několika raket.

Česko nedává žádné omezení Ukrajině pro využití dodaného vojenského materiálu. Zároveň ale z ČR neproudí ty nejsofistikovanější zbraňové systémy, které třeba mají velký dosah nebo staví dodavatele do strategických dilemat. Novinářům to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na bezpečnostní konferenci Globsec.

Spojenci by neměli omezovat využití zbraní dodaných Ukrajině. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová. Vše podle ní musí být v souladu s mezinárodním právem. Platí to podle ní i pro letouny F-16, které Dánsko Ruskem napadené zemi poskytlo.

Ruské imperiální ambice nemají žádná omezení, dokud je nestanovíme. V projevu při zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec v Praze to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Vítězství Ruska nad Ukrajinou by vedlo k nestabilitě Evropy, uvedl šéf diplomacie.

„Ukrajina odvážně odolává ruské agresi už dva a půl roku. Bojuje i za nás. Musíme politicky i vojensky podporovat její boj za svobodu a nezávislost. Muniční iniciativa, kterou jsme předložili, a reakce na ni z dalších zemí mi dokazuje, že to zůstává naším sdíleným cílem,“ poznamenal ministr.

Ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti je legitimní a spadá pod právo Kyjeva na sebeobranu, je přesvědčen šéf NATO Jens Stoltenberg. Podle agentury Reuters to řekl německému týdeníku Welt am Sonntag ve svém prvním vyjádření k ukrajinskému postupu na ruském území.

„Ukrajina má právo se bránit. A podle mezinárodního práva toto právo nekončí na hranicích,“ uvedl Stoltenberg, podle něhož NATO nebylo o plánech Ukrajiny předem informováno a nehrálo v nich žádnou roli.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Nejméně pět mrtvých a 37 zraněných si včera vyžádal ukrajinský útok na ruskou Belgorodskou oblast. Oznámil to dnes podle agentury AFP gubernátor příhraničního regionu Vjačeslav Gladkov. Ten zároveň Kyjev obvinil z použití kazetové munice, která je v mnoha zemích zakázaná, ale Rusko a Ukrajina příslušnou úmluvu nepodepsaly.

Sedm mrtvých včetně dítěte a nejméně 77 zraněných si vyžádal ruský úder na rezidenční čtvrť ukrajinského Charkova, kde řízená bomba zasáhla obytnou budovu a hřiště. 

Vojenské zpravodajství (VZ) se od počátku ruské agrese podílí na pomoci Ukrajině. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel tajné služby Petr Bartovský. VZ na počátku války použilo část peněz ze svého rozpočtu na pořízení materiální pomoci napadené straně. Společně s Agenturou pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která spadá pod ministerstvo obrany, také plní jednu z významných rolí při získávání a posílání pomoci ukrajinským ozbrojeným silám a ozbrojeným složkám.

„Vojenské zpravodajství není ten, kdo říká, co a kde a za kolik se koupí. Vojenské zpravodajství dohlíží na to, aby byla pomoc realizována včasně, bez prodlení a tam, kde je to potřeba,“ řekl Bartovský.

Rusko se muselo podle ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) Petra Bartovského v posledních letech vrátit ke klasickým metodám práce svých tajných služeb, ke změnám bylo donuceno také v souvislosti s vyhoštěním řady svých zpravodajců s diplomatickým krytím. S ohledem na to, o jaké informace mají ruské rozvědky zájem, změnily také své cíle. Soustředí se například na lidi ze středního managementu, experty, kteří mají přístup k systémům ve státní správě, nebo novináře a obchodníky, řekl Bartovský v rozhovoru s ČTK.

Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Počet ruských diplomatů v ČR se dál snížil i po ruské invazi na Ukrajinu před dvěma lety. Na ruském velvyslanectví v Praze loni působilo šest diplomatů. Bezpečnostní informační služba (BIS) dlouhodobě upozorňovala na to, že na ruské ambasádě působili lidé napojení na ruské zpravodajské služby, kteří využívali své pozice k zakrytí špionážní činnosti.