ONLINE: Rusové ve věznicích brutálně týrali zajatce, odhalují pitvy ukrajinské soudní lékařky

Spojené státy vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja, vytvořené rozhlasovými stanicemi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Hlas Ameriky. Uvedl to dnes podle agentury AFP ředitel RFE/RL Stephen Capus. Kromě Ruska vysílá televize také na Ukrajinu, do zemí Střední Asie a východní Evropy.

Rusko dnes slíbilo další vojenskou pomoc Mali, Nigeru a Burkině Faso, kde vládnou vojenské junty. Píše to agentura AFP po jednání šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova s ministry zahraničí těchto západoafrických zemí. Trojice afrických zemí posiluje vztahy s Moskvou už několik let a odklonila se od Západu a především Francie, která v oblasti měla velký vliv.

Výsledek války na Ukrajině bude signálem o odhodlanosti a pevnosti západního spojenectví, řekl dnes v Bruselu českým novinářům ministr zahraničí Jan Lipavský. Bedlivě to podle něj sleduje Čína. Právě Ukrajina byla jedním z témat prvního dne jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance v bruselské centrále NATO. Ministři podle Lipavského diskutovali také o dalších rizicích, kterým Evropa čelí, či o zvyšování výdajů na obranu.

Ukrajina přijala americký návrh na příměří bez jakýchkoli podmínek, uvedl v sídle NATO v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Návrh je stále na stole, ale ruský prezident Vladimir Putin hovoří o ruských požadavcích a ústupcích. Podle Sybihy je tedy načase zvýšit tlak na Moskvu.

„Rusko zůstává i nadále existenční hrozbou. Na Ukrajinu míří stovky šáhedů každou noc. To není možné ignorovat, očekáváme důraznou odpověď,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie během společného prohlášení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. „Zastavíme Rusko na Ukrajině? Naše odpověď zní ano, ale jen když se tlak na Rusko zvýší a Ukrajina bude posílena,“ dodal. Poděkoval rovněž všem spojencům za dosavadní pomoc zemi, která se již více než tři roky brání ruské agresi.

Polská vláda chce v příštím roce vydávat na obranu pět procent svého hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to dnes uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz po jednání ministrů obrany Evropské unie ve Varšavě.

Polsko k vyšším výdajům povzbudila invaze Ruska do sousední Ukrajiny před více než třemi lety. Polsko tak nyní dává na obranu vyšší podíl HDP než jakákoli jiná členská země Severoatlantické aliance včetně Spojených států. Letos plánuje Varšava na obranu přidělit 4,7 procenta HDP.

Ruský soud zamítl odvolání kritika války na Ukrajině Alexeje Gorinova proti tříletému trestu, který dostal za schvalování terorismu. Toho se Gorinov podle soudu dopustil v rozhovorech ve věznici, kde si odpykává sedmiletý trest za kritiku ruské agrese proti Ukrajině, píše dnes agentura Reuters. Podle advokátů se Gorinov, který vinu odmítá, stal obětí provokace.

Soud v ruském Volgogradu poslal na 14 let do vězení muže, kterého shledal vinným ze sabotáže na železnici. Čin podle soudu muž probíral s ukrajinskou tajnou službou SBU, píše dnes agentura AFP. 

Soud ve Volgogradu uvedl, že třiadvacetiletý obžalovaný nesouhlasil s válkou na Ukrajině a nabídl své služby SBU. S jedním z příslušníků SBU podle soudu komunikoval a za útok žádal odměnu. Podle obžaloby podpálil železniční zařízení. Soud také rozhodl, že muž si trest odpyká ve zpřísněných podmínkách.

„Věřím, že když ukážeme rozhodnost a odpovědnost, transatlantické spojenectví přetrvá a všichni z této krize vyjdeme silnější. Za Českou republiku mohu prokázat, že děláme, co je třeba - zvyšujeme výdaje na obranu, uzavřeli jsme smlouvu o spolupráci se Spojenými státy o obraně, aktivně přispíváme k obraně východního křídla NATO,“ uvedl předseda vlády a ODS Petr Fiala na debatě o bezpečnosti. Rusko si podle něj uvědomuje společnou sílu Evropské unie, ale stejně tak dobře zná její slabé stránky. „Snaží se, abychom pochybovali, rozděluje nás tam, kde jsme zranitelní. I proto jsme dlouho prohrávali psychologicky, i když jsme téměř ve všem silnější,“ pronesl na akci, kde se sešly desítky bývalých i současných občanských demokratů a příznivců strany.

Evropa musí dávat víc peněz na svou obranu, pokud chce uchovat transatlantickou vazbu a žít v příštích desetiletích v bezpečí. Na dnešní konferenci Bezpečná budoucnost pořádané premiérem Petrem Fialou (ODS) to uvedl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Růst výdajů na obranu podle něj skýtá příležitost zvýšit českou konkurenceschopnost, vybídl k rozvoji širší spolupráce mezi armádou, byznysem, průmyslem a vysokými školami.

Aktuální doba je podle Pojara přelomová a až v budoucnu se ukáže, jestli hlavním zlomem byl ruský útok na Ukrajinu před třemi lety, nebo znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. „Nástupem Trumpa skutečně dochází k rekalibraci transatlantického prostoru, byť je to proces, který byl možná započat zvolením Baracka Obamy,“ uvedl. Už za Obamy se podle Pojara těžiště americké politiky začalo od Evropy přesouvat jinam.

Ruská generální prokuratura prohlásila za nežádoucí Nadaci Eltona Johna pro boj s AIDS (EJAF), kterou obvinila mimo jiné z toho, že podporuje takzvaně netradiční sexuálních vztahy a západní rodinné modely.  Označení organizace za nežádoucí de facto znamená její zákaz činnosti v Rusku a lidem, kteří s ní spolupracují, hrozí trestní stíhání.

Podle Reuters prokuratura uvedla, že zákaz činnosti se vztahuje na dvě nevládní organizace, které mají název Elton John AIDS Foundation, přičemž jedna je registrovaná ve Spojených státech a druhá v Británii. Nadace EJAF financuje programy léčby HIV v mnoha zemích. Kromě toho se zasazuje za práva sexuálních a genderových menšin (LGBT+).

HIV/AIDS představuje v Rusku velkou zdravotní krizí, více než milion lidí žije s tímto virem, poznamenal server The Moscow Times. Přístup k léčbě je podle něj omezený, zejména ve venkovských oblastech, přičemž úřady udělaly jen málo pro boj se stigmatem obklopujícím nemoc.

Pro českou muniční iniciativu se podařilo získat další finanční zdroje od Kanady, Norska, Dánska a Nizozemska. Dodávky dělostřelecké munice tak mohou běžet až do září, řekl dnes český ministr zahraničí Jan Lipavský v bruselské centrále NATO, kde dnes začíná dvoudenní jednání šéfů diplomacií zemí aliance.

Česko patří k nejsilnějším podporovatelům Ukrajiny. Za loňský rok ČR pro Ukrajinu mimo jiné zprostředkovala dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Do české muniční iniciativy se zapojila řada spojeneckých zemí.

Návrh vládní koalice na úpravu azylových a migračních pravidel, který ve středu podpořila vláda, má opoziční hnutí ANO za neopodstatněný, nepřiměřený a škodlivý. Ve Sněmovně bude hlasovat pro zamítnutí, pokud přesto projde, bude požadovat projednání návrhu novely v obvyklém legislativním procesu včetně všech posouzení a projednání ve výborech. Novinářům to řekl bezpečnostní expert strany, poslanec Robert Králíček.

ANO podle něj odmítá účastnit se „předvolebního divadélka“ vládní koalice okolo bezpečnosti. Nebude se účastnit schůzek, protože nechce dělat stafáž, uvedl. Jako nedostatečný kritizoval i návrh ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) na navýšení odměn policistů.

Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 23 ukrajinských dronů - šesti nad Brjanskou, po pěti nad Orelskou a Kurskou oblastí, o čtyřech nad Kalužskou, dvou nad Belgorodskou a jednom nad Smolenskou oblastí. Další podrobnosti neposkytlo. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Evropské země dosud zajistily 50 procent financí potřebných pro zajištění dvou milionů dělostřeleckých nábojů pro Ukrajinu. Uvedla to šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová před dnešním setkáním ministrů obrany zemí EU ve Varšavě.  „Tyto věci se vyvíjejí velmi dobře. Potřebujeme dostat pomoc na Ukrajinu co nejrychleji. Prezident Zelenskyj řekl, že potřebují pět miliard (eur), aby pořídili přinejmenším dva miliony nábojů,“ řekla Kallasová. „Jsem ráda, že už máme různé návrhy nebo že jednotlivé země přicházejí se svými příspěvky, takže už máme více než 50 procent toho, co je potřeba,“ dodala.

Šéfka unijní diplomacie očekává, že dnes zástupci členských států bloku oznámí, co více mohou jejich země v krátké době udělat, aby Ukrajině pomohly. „Protože čím silnější bude Ukrajina na bitevním poli, tím silnější bude u jednacího stolu,“ dodala šéfka unijní diplomacie.

Zaměříme se na to, jak udržet Ukrajinu bojeschopnou, řekl na úvod dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu generální tajemník Mark Rutte.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) věří, že šéf americké diplomacie Marco Rubio na jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance (NATO) potvrdí americký zájem na silné a akceschopné alianci. Lipavský to řekl novinářům dnes v Praze před odletem na dvoudenní schůzku v Bruselu, kde očekává mimo jiné debatu o spravedlivém sdílení zodpovědnosti mezi spojenci či o válce na Ukrajině.

V Bruselu půjde o první zasedání NATO, kterého se účastní nový americký ministr zahraničí Rubio. Očekává se, že se tématem diskuse stanou i nedávné útoky amerických představitelů na dva spojence z NATO, Kanadu a Dánsko. O Kanadě americký prezident Donald Trump říká, že chce, aby se stala 51. státem USA. Na Dánsko zase útočí kvůli Grónsku, u kterého vyjádřil přesvědčení, že ho Spojené státy anektují. Obě země navíc označil za „špatné spojence“.

Případné ukončení války na Ukrajině by mohlo způsobit úbytek pracovních sil ve stavebnictví. „Následná obnova území by mohla způsobit významný odliv lidských kapacit z České republiky. Přitom již nyní je české stavebnictví na pracovnících ze zahraničí závislé,“ uvedl jednatel společnosti TBG Metrostav Jakub Šimáček.

Ruský vojenský soud odsoudil ke 20 a 18 letům vězení plukovníka Jevgenije Malyše a poddůstojníka Romana Timonina za mučení, vraždy a znesvěcení těl sedmi podřízených. O rozsudcích, vynesených už v únoru a na konci března, nyní informoval server Mediazona s odvoláním na tiskovou službu soudu. Soud oba muže zbavil vojenských hodností a vyznamenání.

Soud se zdržel podrobností o případu, ale podle dřívějších zpráv médií vše začalo na jaře 2023, kdy vojáci sloužící v 6. motostřelecké divizi, která se podílela na bojích na Ukrajině natočili video se stížnostmi na to, jak v špatných podmínkách žijí, a že z nich dělají "kanónenfutr".

Vysoce postavený ruský vyjednávač, zmocněnec ruského prezidenta Vladimira Putina pro investice Kirill Dmitriev se ve Washingtonu setkal s americkými představiteli, zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nadále naléhá na Rusko a Ukrajinu, aby souhlasily s příměřím. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké představitele.

Bývalý investiční bankéř Dmitrijev má úzké vztahy s některými klíčovými členy Trumpova týmu. Je nejvyšším ruským představitelem, který přicestoval do USA kvůli státním záležitostem od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ministři zahraničí Severoatlantické aliance budou na svém dvoudenním jednání, které dnes začíná v Bruselu, řešit další podporu Ukrajiny, posílení kolektivní obrany NATO, ale i navýšení výdajů na obranu či pokračující útoky, kterým spojenci čelí. Schůzka, které se za Česko zúčastní ministr Jan Lipavský, je zároveň další přípravou na červnový summit NATO v Haagu. Spojené státy bude zastupovat šéf diplomacie Marco Rubio a podle agentury AP se očekává, že bude rovněž vysvětlovat nedávné verbální útoky Washingtonu na některé ze spojenců.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ve Lvově vzniklo komplexní zázemí pro české firmy, které se specializují na zdravotní technologie a chtějí své produkty a služby nabídnout na Ukrajině. Centrum nazvané Czech Medical Hub se dnes otevřelo za účasti ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, který je na několikadenní návštěvě Ukrajiny. ČTK to za iniciátory sdělila Hana Hikelová.

Nejméně čtyři mrtvé a 14 raněných si dnes vyžádal ruský raketový útok na město Kryvyj Rih, uvedla ukrajinská média s odvoláním na místní úřady. Původní informace zmiňovaly tři oběti. Mezi raněnými jsou dvě děti, osmiletý chlapec a šestiletá dívka. Chlapec je ve velmi vážném stavu, napsala na sociální síti Telegram kancelář generálního prokurátora, která také potvrdila čtyři oběti. O celkem 14 raněných informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak.

Ruský strategický bombardér Tu-22M3 se zřítil v neobydlené oblasti na Sibiři. Čtyřčlenná posádka se katapultovala, jeden z jejích členů ale podle velitele posádky zahynul, oznámily dnes agentury s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Příčinou havárie se podle předběžných informací stala technická závada, dodalo ministerstvo.

Tu-22M3 je nadzvukový bombardér s měnitelnou geometrií křídel, který je součástí vzdušné složky ruské jaderné triády, tedy nosičů jaderných zbraní ve vzduchu, na zemi a na moři. Rusko jej používá k útokům na Ukrajinu za pomoci leteckých raket vybavených konvenčními hlavicemi či leteckých bomb.

Rusko zaútočilo na město Kryvyj Rih. Podívejte se na nové snímky.