ONLINE: Nejhorší útok Rusů na Charkov od roku 2022. Město počítá mrtvé

„Lídři se dohodli, že posun k míru bude zahájen příměřím v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i technickými jednáními o zavedení námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru,“ uvádí se podle stanice Sky News v prohlášení k telefonátu, které obdržela od Bílého domu.

Donald Trump podpořil myšlenku Vladimira Putina pořádat v USA a Rusku hokejové zápasy mezi ruskými a americkými hráči hrajícími NHL a KHL.

Na ruské sociální síti sdílel ruský reportér další kusé informace. Putin měl prohlásit, že je připraven spolupracovat se svými americkými partnery na dosažení komplexního a udržitelného urovnání. 

Podle informací Kremlu je klíčovou podmínkou zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Prezidenti měli souhlasit, že zůstanou v kontaktu o všech vznešených otázkách, a vyslovili vzájemný zájem o normalizaci bilaterálních vztahů. 

Ruský prezident Vladimir Putin během dnešního telefonátu o válce na Ukrajině se svým americkým prezidentem Donaldem Trumpem souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na 30 dnů. Podle agentury Reuters o tom informoval Kreml. Putin dal příslušný rozkaz ruské armádě.

Ruská média zatím uvolnila několik informací z jednání. Podle listu Kommersant padla během telefonátu dohoda, že Rusko si s Ukrajinou vymění zítra (ve středu) zajatce, každá strana propustí 175 osob. Podle agentury RIA Putin pozitivně reagoval na myšlenku, aby se po dobu 30 dní ustaly útoky na energetickou infrastrukturu. A řešily se prý také vzájemné vztahy. 

Putin v rozhovoru s Trumpem o Ukrajině souhlasil s tím, že na 30 dnů budou přerušeny útoky na energetickou infrastrukturu, píše Reuters. Hovořili o Ukrajině, Putin informoval o blížící se výměně zajatců, prezidenti se vyslovili pro normalizaci vztahů, oznámil Kreml.

Putinův zvláštní vyslanec Kirill Dmitriev v příspěvku na X řekl, že „svět se dnes stal mnohem bezpečnějším místem“ díky Putinovu a Trumpovu vedení. Kreml se zatím oficiálně nevyjádřil.

Hovor mezi Putinem a Trumpem proběhl „velmi dobře“, uvedla CNN s odkazem na nejmenovaný ruský zdroj, který o hovoru věděl. Zástupce náčelníka štábu Bílého domu Dan Scavino také dříve řekl, že hovor „proběhl dobře“, jak píší další světová média včetně The Kyiv Independent. 

Jeden z představitelů Bílého domu řekl televizi NBC News, že rozhovor mezi Trumpem a Putinem skončil. Hovor trval více než hodinu a půl, nejspíše přes dvě hodiny. 

Telefonický rozhovor prezidentů Ruska a USA Vladimira Putina a Donalda Trumpa skončil, oznámil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentur.

„Společně s první dámou jsem na oficiální návštěvě u našich přátel a principiálních spojenců – Finska,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Klíčovými tématy jsou podpora obrany, investice do ukrajinské zbrojní výroby a evropská integrace Ukrajiny, finské zkušenosti s vývojem systému civilní obrany a výstavbou krytů, posílení sankcí proti Rusku a koordinace úsilí o spravedlivé ukončení války. Evropa musí být u jednacího stolu a o všem, co se týká evropské bezpečnosti, by se mělo rozhodovat společně s Evropou,“ dodal prezident. 

Program první dámy Oleny Zelenské se zaměřuje na spolupráci v oblasti vzdělávání.

„Update: Hovor stále probíhá,“ informoval na Twitteru Dan Scavino z Bílého domu o telefonátu Trump-Putin hodinu a půl po jeho začátku.

„Kreml nechal během hovoru s Trumpem stát před svou kanceláří Putinova osobního interního reportéra Pavla Zarubina,“ tweetuje Max Seddon, šéf ruské kanceláře Financial Times, a repostuje Rusovo video. „Celý svět čeká na výsledky!“ říká Zarubin.

Ukrajina nehodlá jednat o neutralitě ani o snížení počtu svých vojáků a nikdy neuzná dočasně okupované území za ruské, uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Uvedené body označil za „červené linie“, tedy nepřekročitelné meze, a za požadavky, na které Ukrajina nikdy nepřistoupí.

Jermak svůj příspěvek na Telegramu zveřejnil před ohlášeným telefonátem amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ten dal opakovaně najevo, jako podmínky pro ukončení války, že Rusko nepřipustí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci, požaduje „demilitarizaci“ sousední země a také stažení ukrajinských vojáků ze čtyř ukrajinských oblastí, které ruská vojska po vpádu do sousední země v únoru 2022 částečně okupovala a Moskva je na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku. 

Pro západní firmy, které vzdorovitě opustily Rusko, zřejmě nebude návrat jednoduchý. Prezident Vladimir Putin řekl, že jim neumožní, aby své podniky zanechané v Rusku levně odkoupily zpět nebo aby snadno zaplnily mezery na trhu, které už mezitím zaplnili ruští podnikatelé. Putin to dnes prohlásil na setkání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů. Stovky západních firem Rusko opustily po jeho invazi na Ukrajinu z února 2022.

Firmy k odchodu z ruského trhu zvolily různé přístupy. Některé své ruské podniky odprodaly, jiné předaly klíče stávajícím manažerům a další se svých podniků v Rusku i veškerého majetku zcela vzdaly. Některé, například francouzská automobilka Renault, americký řetězec restaurací rychlého občerstvení McDonald's nebo německý výrobce chemických přípravků Henkel, mají sjednány opce umožňující koupit prodávaný majetek zpět. Podrobnosti ale většinou tají.

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes na mimořádné schůzi schválili obsáhlý finanční balík, který má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Podpořily ho strany pravděpodobné příští vlády, konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), a také strana Zelených. Sněm hlasoval ve starém složení vzešlém z voleb v roce 2021, nově zvolení zákonodárci se sejdou až příští týden. Opatření musí ještě v pátek schválit druhá komora parlamentu.

CDU/CSU pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze po vyhraných únorových volbách jedná s SPD o vytvoření koaliční vlády. V úvodních rozhovorech se strany dohodly mimo jiné na reformě takzvané dluhové brzdy, tedy ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země, a to s cílem umožnit půjčky na obranné výdaje. Podle Merze musí Německo tváří v tvář ruské agresi na východě a slábnoucímu spojenectví s USA na západě výrazně zvýšit svou obranyschopnost. Konzervativci a sociální demokraté se shodli také na vytvoření zvláštního investičního fondu o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu Kč).

Opatření dnes poslanci schválili potřebnou dvoutřetinovou většinou. Pro jich hlasovalo 513, proti jich bylo 207. Ke schválení bylo třeba 489 hlasů.

Telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem začal zhruba před hodinou, ve tři hodiny středočeského času, uvedl Dan Scavino, asistent Trumpovy šéfky kanceláře.

„Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio jsou v Bílém domě, kde se očekává telefonát mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem,“ hlásí CNN.

„Načasování vystoupení Vladimira Putina na zasedání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v Moskvě bylo zajímavé,“ hlásí BBC. „Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova tam dorazil asi půl hodiny před časovým úsekem, během něhož se měl uskutečnit jeho telefonický rozhovor s Trumpem - 13:00-15:00 greenwichského času.„ Ve 13:52 ruská státní tisková agentura Tass uvedla, že prezident Putin místo opustil, tedy 52 minut po očekávaném začátku telefonátu. „Toto načasování lze snadno chápat jako vzkaz: 'Mám na práci důležitější věci, počkejte'," konstatuje BBC.

V minulosti se Putin častokrát opozdil na klíčové schůzky se státníky i třeba na vlastní tiskové konference. Minulý čtvrtek americký vyslanec Steve Witkoff údajně dorazil do Moskvy krátce po poledni místního času, ale s Putinem se mohl setkat až pozdě večer, dodává BBC.

„Hovoříme o začínající zásadní proměně bezpečnostního světového řádu, která bude bezpochyby redefinovat geopolitické vztahy a strategické priority a která zpochybňuje řadu našich dosavadních jistot,“ uvedl na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě prezident Petr Pavel. Preferencí ČR a Evropy podle něj bude vždy pracovat společně se Spojenými státy, je ale potřeba být připraven adekvátně reagovat, pokud se USA rozhodnou jít jinou cestou.  

Co se týče zajištění bezpečnosti v Evropě, za zásadní Pavel považuje pokračovat v podpoře Ukrajiny k tomu, aby bylo dosaženo co nejspravedlivějšího míru. „Aby ruská agrese nevyústila k naplnění všech cílů agresora a v podstatě kapitulaci oběti,“ dodal.

Na konferenci svazu průmyslu dostal Vladimir Putin dotaz na jeho nadcházející telefonát s Donaldem Trumpem - jeho mluvčí Dmitrij Peskov zmínil načasování cca mezi 16. a 18. hodinou moskevského času (14-16 středoevropského. „Neposlouchejte ho,“ pronesl Putin asi žertem, když se ho moderátor ptal, zda se kvůli jeho dlouhé účasti na konferenci telefonát nezpozdí.

Ministerstva obrany Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska doporučila, aby tyto země odstoupily od takzvané Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny. 

„Vojenské hrozby vůči zemím sousedícím s Ruskem a Běloruskem se výrazně zvýšily, proto je důležité posílit odstrašující a obranné schopnosti,“ uvedlo litevské ministerstvo obrany na svém webu.

Podobné prohlášení dnes vydal také resort obrany Lotyšska, podle kterého se na návrhu odstoupit od Ottawské úmluvy dohodli ministři čtveřice zemí s cílem posílit obranu hranic.

„Prezident Pavel velmi brzy navštíví Kyjev a setká se s naším prezidentem,“ uvedl dnes poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Kamyšin. Hlavy státu podle něj proberou, jak posílit Evropu s ohledem na společné budování svobodného světa.

Kamyšin na celodenní konferenci na Hradě poděkoval za podporu při více než tři roky trvající ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Zmínil, že Ukrajina za tu dobu dokázala prakticky „od nuly a za rachotu zbraní“ vybudovat svůj obranný průmysl. „Náklady války jsou tisíce zabitých a zraněných, miliony dočasně přesídlených. Můžete se jim vyhnout, pokud máte dostatečně silné vedení. A já vím, že ho máte,“ uvedl.

Vladimir Putin promluvil na zasedání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů v Moskvě.

Opět označil sankce uvalené na Rusko v důsledku jeho invaze na Ukrajinu za „nelegitimní“. Podle ruského prezidenta bude hrozba sankcí nad Ruskem vždy viset, protože „naši konkurenti budou vždy chtít naši zemi zadržovat a oslabovat její ekonomické a technologické možnosti,“ cituje ho BBC.

Ukrajinský ministr strategického průmyslu Smetanin dnes v Praze předal poradci pro národní bezpečnost Pojarovi Řád knížete Jaroslava Moudrého.