ONLINE: Nejhorší útok Rusů na Charkov od roku 2022. Město počítá mrtvé

Kyjevská vojenská správa uvedla, že při ruském útoku na město 8. července zahynulo 33 lidí. Opravila tak své dřívější prohlášení, podle kterého bylo obětí 34.

Rusko plánuje dezinformační kampaně s cílem zasít rozkol v americké společnosti a podkopat podporu Ukrajiny v rozhodujících státech během nadcházejících prezidentských voleb, sdělili novinářům představitelé amerických zpravodajských služeb.

Nový premiér Spojeného království signalizuje, že Ukrajina bude moci použít rakety Storm Shadow k zasažení cílů v Rusku. „Střely mají být samozřejmě použity v souladu s mezinárodním humanitárním právem a pro obranné účely, ale je na Ukrajině, aby se rozhodla, jak je (pro tyto obranné účely) nasadí,“ uvedl premiér Keir Starmer během summitu NATO ve Washingtonu.

Počet obyvatel Ukrajiny by do roku 2052 mohl v nejhorším případě klesnout až o 31 procent oproti stavu před začátkem války s Ruskem, odhadují v nové prognóze rakouští demografové. O jejich práci informuje agentura APA.

Ruské napadení sousední země v únoru 2022 vyvolalo v Evropě největší migrační vlnu od vysidlování Němců ze středoevropských zemí po skončení druhé světové války. Jen do poloviny loňského roku uprchlo z Ukrajiny na 5,9 milionu obyvatel a dalších 5,1 milionu opustilo své domovy a přesunulo se do jiných oblastí této východoevropské země, která měla před válkou kolem 43,3 milionu obyvatel.

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila útoku na ruskou letadlovou loď Admirál Kuzněcov, která prochází generální opravou v přístavu Murmansk, a také atentátu na tři vysoce postavené pracovníky ministerstva obrany v Moskvě. Ze zodpovědnosti viní ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR, která podle FSB verbovala pro útoky dva ruské občany. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury a server Kommersant. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů, Kyjev se k obviněním Moskvy nevyjádřil.

Pro útok na letadlový křižník Admirál Kuzněcov se podle FSB snažila HUR zverbovat muže narozeného v roce 2000, jenž na letadlové lodi sloužil. Na pokyn HUR měl údajně Admirála Kuzněcova zapálit. Voják se ale podle ní obrátil na ruské bezpečnostní orgány.

Polsko přestalo na kontrolním stanovišti Kozloviči na běloruských hranicích pouštět nákladní automobily. Informoval o tom běloruský celní výbor. Agentura uvádí, že od dnešní třetí hodiny ranní polská strana již nepřijímá nákladní automobily přijíždějící z Běloruska.

Stovky Ukrajinců žijících v Polsku projevily zájem o vstup do nové legie ukrajinské armády, která bude vycvičena v Polsku, uvedla polská zpravodajská stanice RMF. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil plán na její vytvoření před několika dny.

Počet obětí ruského raketového útoku na Kyjev z 8. července vzrostl na 34, uvedl šéf vojenské správy města Serhij Popko.

Při ruském vzdušném útoku na přístavní infrastrukturu v ukrajinské Oděské oblasti zahynuli dva lidé, oznámil dnes na Telegramu šéf regionální správy Oleh Kiper. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk ráno na stejné platformě informoval o sestřelení 14 ruských útočných dronů z celkově 20 bezpilotních letadel a pěti raket, které podle něj Rusko na zemi vyslalo.

„Nepřítel v noci na dnešek zaútočil jednou balistickou střelou Iskander-M a čtyřmi řízenými střelami X-59/Ch-69 z okupovaného Krymu a také 20 útočnými bezpilotními letouny Šáhed-131/136 z Kurské oblasti Ruské federace,“ uvedl velitel ukrajinských vzdušných sil. Většinu dronů podle něj ukrajinská obrana zničila nad osmi ukrajinskými oblastmi.

Útoky ukrajinských bezpilotních letounů na ruské ropné rafinerie způsobily pokles objemu zpracování ropy v Rusku přibližně o 17 %, řekl údajně novinářům ve Washingtonu představitel NATO.

Při ruských útocích na Ukrajinu během uplynulého dne zahynulo šest lidí a 16 jich bylo zraněno, uvedly regionální úřady.

Obyvatelé Rostova na Donu dnes v noci upozornili na možný útok bezpilotního letounu. Podle ruského ministerstva obrany sestřelily síly protivzdušné obrany v noci dva bezpilotní letouny nad Bělgorodskou a Voroněžskou oblastí.

K dnešnímu dni přišla ruská armáda od začátku invaze na Ukrajinu již o více než 554 000 vojáků, uvádějí odhady ukrajinského ministerstva obrany.

Američtí politici ani další spojenci Ukrajiny by s podporou Kyjeva neměli čekat na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA, řekl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodlá při třídenním summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu bojovat za prosazení silných rozhodnutí ohledně posílení ukrajinské vzdušné obrany a dodávek dalších stíhacích letounů F-16 Ukrajině, která nadále čelí ruské agresi. Podle agentury Reuters to Zelenskyj prohlásil po příletu do Washingtonu. S americkým prezidentem Joem Bidenem se Zelenskyj setká ve čtvrtek, uvedla mluvčí Bílého domu.

Ukrajině, která se brání ruské agresi, Spojené státy a spojenci ze Severoatlantické aliance poskytnou další systémy protivzdušné obrany a mají v úmyslu jich v následujících měsících dodat desítky. Prohlásil to v noci na dnešek SELČ na úvod summitu NATO americký prezident Joe Biden. Aliance podle něj nemůže dopustit, aby Rusko na Ukrajině zvítězilo, to se nesmí stát.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance to v noci na dnešek SELČ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ukrajina podle něj prokázala odvahu a spojenci ji bezprecedentně podpořili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později vyzval americké politiky i další spojence, aby s pokračováním podpory nečekali na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA.

Stoltenberg na úvod summitu vyzval k další pomoci napadené zemi a k udržení alianční jednoty. Podpora Ukrajině od NATO má podle Stoltenberga své náklady a svá rizika. „Skutečností je, že s agresivním Ruskem jako sousedem nejsou žádné možnosti bez nákladů. A nejsou žádné možnosti bez válečného rizika,“ řekl šéf NATO.

Výsledek války na Ukrajině ovlivní podle Stoltenberga globální bezpečnost na desetiletí. „Největší cenou a největším rizikem by bylo, pokud by Rusko na Ukrajině zvítězilo,“ podotkl Stoltenberg. Ruské vítězství by podle něj nepovzbudilo pouze prezidenta Vladimira Putina, ale i další autoritářské lídry v Íránu, Severní Koreji a Číně. Ti všichni podle něj podporují ruskou válku a chtějí, aby NATO neuspělo.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Severoatlantická aliance dnes pro několik členských států podepsala smlouvu na nákup protiletadlových střel Stinger v hodnotě 700 milionů dolarů (16,3 miliardy korun). V projevu k představitelům zbrojovek to na okraj summitu NATO řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Vojenské výdaje aliančních států podle něho stále rostou a nejméně 23 zemí letos na armádu vyčlení dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) či více.

„Obranné výdaje budou stoupat, země budou více investovat do věcí, které dodáváte,“ ujišťoval Stoltenberg představitele zbrojních firem. Aliance se od předloňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu snaží navyšovat zbrojní výrobu, aby mohla dále podporovat bránící se ukrajinské vojsko i doplňovat vlastní zásoby. K tomu však potřebuje navýšení výrobních kapacit zbrojovek.

Představitelé OSN a západních států dnes podle agentury AFP na zasedání Rady bezpečnosti OSN ostře kritizovaly Rusko za pondělní rozsáhlé údery proti Ukrajině, které si vyžádaly nejméně 40 lidských životů. Jedna z raket, podle ukrajinských představitelů střela s plochou dráhou letu Ch-101, zasáhla dětskou nemocnici v Kyjevě. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja dnes opakoval stanovisko Kremlu, podle něhož nemocnici zasáhla raketa ukrajinské protivzdušné obrany, která selhala, konkrétně systém NASAMS norsko-americké výroby.

„Rusko úmyslně cílí na rezidenční čtvrti a zdravotnická zařízení. Francie tato do očí bijící porušení mezinárodního práva odsuzuje. Jde o další položku na seznamu válečných zločinů, za které Rusko ponese odpovědnost,“ pronesl dnes francouzský představitel při OSN Nicolas de Rivière.

Poradce Bílého domu pro národní bezpečnostní otázky Jake Sullivan dnes nastínil sérii opatření, jejichž cílem je posílit podporu Ukrajiny ze strany Spojených států a dalších členských zemí Severoatlantické aliance. Informuje o tom agentura Reuters. Ve Washingtonu dnes začíná summit NATO, který potrvá do čtvrtka.

NATO v nadcházejících dnech podle Sullivana oznámí zřízení nového vojenského velení pro výcvik a vybavení ukrajinských jednotek v Německu a zároveň jmenuje vysokého představitele v Kyjevě, jehož úkolem bude prohloubit vztahy s aliancí.

Obrazem: Odklízení trosek u kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodlá při třídenním summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu bojovat za prosazení silných rozhodnutí ohledně posílení ukrajinské vzdušné obrany a dodávek dalších stíhacích letounů F-16 Ukrajině, která nadále čelí ruské agresi. Podle agentury Reuters to Zelenskyj prohlásil po dnešním příletu do Washingtonu. „Dnes začíná summit NATO... Bojujeme za další bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a těmi jsou zbraně, finance a politická podpora,“ uvedl Zelenskyj ve videu na platformě Telegram.

Český prezident Petr Pavel vnímá nedávné cesty maďarského premiéra Viktora Orbána na Ukrajinu, do Ruska a do Číny za jeho osobní iniciativu. Evropská unie mu k tomu nedala žádný mandát, řekl dnes Pavel novinářům při návštěvě Washingtonu.

Orbán v pondělí přicestoval do Číny na předem neohlášenou návštěvu. Do Pekingu zavítal po předchozích cestách do Kyjeva a do Moskvy, kde podle svých slov usiloval o nalezení řešení, které by umožnilo ukončit válku na Ukrajině. Svou cestu na sociální síti X označil Orbán za „mírovou misi 3.0“.

Představitelé OSN, USA nebo Francie ostře kritizovali Rusko na zasedání RB OSN za pondělní údery na ukrajinská města, při nichž zahynulo přes 40 lidí.