ONLINE: Nejhorší útok Rusů na Charkov od roku 2022. Město počítá mrtvé

Britská rozvědka ukázala snímky zničených mostů v Kurské oblasti. Ukrajinské jednotky zničily několik mostů a pontonových přechodů přes řeku Seim v Kurské oblasti.

Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce, obě strany propustily 103 lidí. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom informovala agentura Interfax. Podle prohlášení Moskvy se domů vrátili ruští vojáci zajatí v západoruské Kurské oblasti, kam ukrajinská armáda překvapivě vpadla letos na začátku srpna. Kyjev zatím výměnu nekomentoval. Výměnu zprostředkovaly podle ministerstva obrany Spojené arabské emiráty.

„14. září se po vyjednávání z území kontrolovaného kyjevským režimem vrátilo 103 ruských vojáků zajatých v Kurské oblasti. Výměnou jsme předali 103 válečných zajatců ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany v prohlášení. Všichni ruští zajatci jsou podle Moskvy momentálně v Bělorusku. Čeká je přesun do Ruska, kde se o ně postarají lékaři.

Ukrajina a Rusko si zajatce vyměnily i v pátek, kdy se domů z obou táborů vrátilo 49 lidí včetně civilistů. Server RBK-Ukrajina k tomu podotkl, že se jednalo o 56. výměnu od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.

V noci z 13. na 14. září vletěl do Běloruska ruský letoun Šahed a běloruské letectvo povolalo stíhačky, uvádí nezávislé běloruské vojenské monitorovací médium Belaruski Hajun. Dron letěl západním směrem, pak se stočil na jihovýchod a vrátil se na území Ukrajiny. Podle zprávy Belaruski Hajun letěl do oblasti Slavutyče.

„Nyní poskytujeme vojenské vybavení do války - tehdy jsme mohli poskytnout vojenské vybavení, abychom válce zabránili,“ řekl v rozhovoru s německým týdeníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Poukázal na neochotu NATO poskytnout zbraně, o které Kyjev požádal před invazí, kvůli obavám z eskalace napětí s Ruskem.

Stoltenberg rovněž uvedl, že válku na Ukrajině se podaří ukončit jedině u jednacího stolu. „K ukončení této války bude muset v určité fázi opět nastat dialog s Ruskem. Musí však být založen na ukrajinské síle,“ řekl.

Dva lidi byli zabiti a dalších devět zraněno při pátečním ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Ruské síly v pátek ostřelovaly dohromady 84krát dělostřeleckými granáty 15 příhraničních lokalit v Sumské oblasti. Zabily dva lidí poblíž města Jampil a dalších devět zranily, oznámila na platformě Telegram oblastní správa. 

Dobré ráno. S vzrůstajícími počty výzev a požadavků je zřejmé, že v budoucnu nebude stačit vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Při zahájení zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Na armádních výdajích ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO v roce 2014. Česko je letos vydá poprvé. Končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v červenci prohlásil, že tuto hranici překoná nejméně 23 zemí. Aliance má 32 členů.

Řehka v projevu dále řekl, že spojenci musí poskytnout Ukrajině veškerou potřebnou pomoc, ať už se to týká výcviku, nebo dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu, Rusko podle něj není aktivní jen na tradičním bojišti, ale využívá také hybridní taktiku, kybernetické útoky a dezinformační kampaně ve snaze rozsévat strach a podkopat jednotu společností.

Ukrajinská vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok. Počítá s příjmy ve výši 2 bilionů hřiven (přes bilion korun) a výdaji 3,6 bilionu hřiven, oznámil dnes na platformě Telegram ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Návrh rozpočtu, který je v zemi čelící ozbrojené agresi sousedního Ruska silně zaměřen na výdaje na obranu, bude předložen ke schválení parlamentu.

Rozpočet počítá s obrannými výdaji ve výši 2,22 bilionu hřiven. Šmyhal řekl, že přípravy návrhu rozpočtu, který je třetí od začátku ruské invaze, byly dokončeny „navzdory všem výzvám a nejistotě“.

„Priorita tohoto rozpočtu je velmi jasná - obrana a bezpečnost země,“ napsal premiér. „Opět budeme veškeré domácí zdroje směřovat k těmto cílům,“ dodal Šmyhal. Podle šéfa vlády bude „více peněz na ukrajinské zbraně, výzbroj, drony“.

Více než 400 miliard hřiven má být vyčleněno na sociální zabezpečení, z něhož jsou financovány důchody a podpory a dohromady 211 miliard hřiven půjde na zdravotnictví. Místní úřady kromě toho mají dostat peníze na podporu a výhodné půjčky pro podnikatele.

Polsko se zpozdilo se slíbenou platbou pro českou muniční iniciativu pro Ukrajinu, důvodem je vyšetřování někdejšího šéfa státních hmotných rezerv Michala Kuczmierowského. Dnes to v Kyjevě na tiskové konferenci s ukrajinským ministrem zahraničí Andrihem Sybihou prohlásil jeho polský kolega Radoslaw Sikorski. Slíbil zároveň, že po vyřešení případu Varšava peníze převede. Polská média už dříve informovala o tom, že Polsko jako jediné peníze neposlalo, ačkoli se k účasti na českém plánu zavázalo.

„Platby se trochu zpozdily,“ řekl Sikorski, který problém spojil s kauzou Kuczmierowského. O někdejšího šéfa polských hmotných rezerv se vyšetřovatelé zajímají kvůli možné účasti na organizované kriminalitě.

Podle médií se podílel i na pochybném výběrovém řízení na elektrické generátory pro Ukrajinu, které se do Ruskem napadené země nikdy nedostaly. „Myslím, že případ vyřešíme a platby odejdou,“ poznamenal Sikorski.

Ruská státní televize RT je klíčovou součástí válečné mašinerie Moskvy a snahy Ruska podkopávat demokratické spojence Ukrajiny, uvedlo dnes americké ministerstvo zahraničí. Mediální společnost nařklo, že úzce spolupracuje s ruskou armádou a organizuje výběr peněz na vybavení pro ruské vojáky na Ukrajině. Washington v této souvislosti oznámil nové sankce, informují světové zpravodajské agentury.

Krok přichází poté, co Spojené státy v posledních měsících vystupňovaly postup proti působení RT, kterou považují za nástroj ruské snahy ovlivnit listopadové prezidentské volby. Americké úřady zahájily vyšetřování Američanů, kteří v minulosti spolupracovali s ruskými státními televizemi. Také minulý týden vznesly obvinění proti dvěma zaměstnancům RT s tím, že poskytli miliony dolarů na propagování proruského obsahu skrze vlivné pravicové komentátory v USA.

RT (dříve známá jako Russia Today) byla v minulosti terčem amerických sankcí za šíření propagandy Kremlu. Dnešní tvrzení americké vlády ale naznačují, že role mediální organizace dalece přesahuje vlivové operace, napsala agentura AP. Americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že televize vybírá peníze na pušky či ochranné vesty pro Rusy na Ukrajině. Také uvedl, že není jen mediální skupinou, ale má i novou kybernetickou jednotku s vazbami na ruské tajné služby.

NATO „povede přímou válku s Ruskem“, umožní-li Západ Ukrajině útočit svými dalekonosnými zbraněmi na ruské území. Podle agentury Reuters to dnes na jednání Rady bezpečnosti OSN prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja.

Podle něj by spojenci Kyjeva neměli zapomínat, že Rusko je jadernou mocností, a měli by „myslet na následky“. Varování přišlo v době, kdy Kyjev stupňuje tlak na partnery v čele se Spojenými státy, aby uvolnili omezení ohledně používání dalekonosných západních zbraní proti cílům na ruském území.

Ruská vojska dobyla vesnici Dolynivka v Doněcké oblasti, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Dolynivku uvedlo ve výčtu celkem osmi obcí dobytých ruskými jednotkami na východě Ukrajiny v tomto týdnu.

Ve výcvikovém středisku v Rumunsku tento týden čtyři ukrajinští vojenští piloti zahájili teoretickou část výcviku pro létání na západních stíhacích letounech F-16. Praktická část výcviku by měla začít ke konci roku, sdělil dnes agentuře AFP mluvčí rumunského ministerstva obrany Constantin Spinu.

Rumunsko má strategickou polohu díky své geografické blízkosti k Ukrajině a k Černému moři. Podle mluvčího má země ambici stát se středobodem mezinárodního výcviku pro letouny F-16. V listopadu 2023 otevřelo na letecké základně Fetesti, zhruba 130 kilometrů východně od Bukurešti, mezinárodní výcvikové středisko pro budoucí piloty F-16. Rumunsko má v tuto chvíli k dispozici 26 strojů F-16, devět jich dodalo Norsko a většinu Portugalsko. Od otevření střediska tam dokončilo výcvik sedm rumunských pilotů, píše AFP.

Do vlasti se vrátilo z ruského zajetí 49 Ukrajinců a Ukrajinek, vojáků i civilistů, oznámil dnes na internetu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec podle médií uvedl, že zdravotní stav osvobozených krajanů je velmi vážný, mnozí v ruském zajetí zhubli o desítky kilogramů. Ruské úřady se dosud nevyjádřily, ruská média předpokládají, že do Ruska se vrátilo z ukrajinského zajetí 49 ruských vojáků. Většinu z nich podle ukrajinských médií tvoří Rusové, povolaní k povinné službě v ruské armádě a zajatí ukrajinskými silami v Kurské oblasti.

„Doma je 49 Ukrajinců a Ukrajinek. Jde o vojáky ozbrojených sil a Národní gardy, policisty, pohraničníky i naše civilisty,“ napsal Zelenskyj. Domů se podle prezidenta podařilo dostat další část zajatých obránců oceláren Azovstal v Mariupolu, vojenského zdravotníka Viktora Ivčuka, vyznamenaného titulem Hrdina Ukrajiny, či Leniji Umerovovou, kterou Rusové podle prezidenta zajali jako rukojmí, když se přijela postarat o nemocného otce. „Musíme přivést domů všechny naše vojáky a civilisty,“ zdůraznil.

Devět evropských zemí protestuje proti plánovanému obnovení misí Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Rusku. Podle nich by obnovení dialogu se zemí, která napadla jinou zemi, poškodilo pověst fondu. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Česká republika mezi těmito devíti zeměmi nefiguruje. Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 zastavil MMF každoroční konzultace s Ruskem, které provádí se všemi svými členy. Začátkem září však ruský výkonný ředitel MMF Alexej Možin uvedl, že fond znovu zahájí konzultace s Ruskem 16. září, nejprve v on-line formátu, a že 1. října by delegace MMF měla přijet na jednání s ruskými představiteli do Moskvy.

„Rádi bychom vyjádřili silnou nespokojenost s takovými plány MMF,“ uvádí se dopise zaslaném ministry financí devíti evropských zemí šéfce MMF Kristalině Georgievové. Dopis, do něhož nahlédla agentura Reuters, podepsali zástupci Litvy, Lotyšska, Estonska, Finska, Švédska, Islandu, Dánska, Norska a Polska. Georgieová se účastní setkání ministrů financí a centrálních bankéřů EU v Budapešti. Představitelé EU uvedli, že se jí tam budou ptát na plány MMF.

„Jaká doporučení chce MMF dát Rusku na konci konzultace? Jak lépe řídit válečnou ekonomiku?“ uvedl jeden z vysokých představitelů eurozóny.

„Při úderech ruské armády na Kosťantynivku září dnes ráno zahynuli dva lidé,“ uvedla mluvčí doněcké oblastní prokuratury Anastasia Medveděvová.„Při ostřelování Bilytske byl zabit 47letý muž a další dva lidé byli zraněni. V Kosťantynivce byla v kuchyni svého bytu v důsledku ruského ostřelování zabita 43letá žena,“ napsal server Suspilne Donbas. 

Podle ruských zdrojů zasáhla Ukrajinská armáda fungující lom u okupované Volnovachy v Doněcké oblasti. Zahynout měli tři lidé, všichni původem z Ruska. „Podle očitých svědků byli smrtelně zraněni dva zaměstnanci rostovské a krasnodarské pobočky společnosti Nerda. Zemřel také jeden z manažerů firmy, která se zabývá přepravou drceného kamene. Přijel z Krasnodaru, aby se podíval, jak práce probíhají, a dostal se pod palbu,“ napsal web Rostov Novosti. 

Nové sankce EU na Írán, které dnes oznámil vysoký představitel pro bezpečnostní a zahraniční politiku Josep Borell podle něj zasáhnou „jedince i subjekty zapojené do íránských programů balistických raket a dronů“. Unie za dosavadní íránskou vojenskou podporu Ruska potrestala už mnoho činitelů nebo organizací. Na sankčním seznamu je mimo jiné íránský ministr obrany Mohammad Rezá Aštíání, velitel Islámských revolučních gard či Íránská organizace leteckého průmyslu.

Sankce spočívají ve zmrazení majetku v EU a v zákazu vstupu na území unie. Současný balíček sankcí bude namířen proti dodávkám balistických raket, které oznámily minulý týden Spojené státy. Írán je popírá. „Tento transfer je přímým ohrožením bezpečnosti v Evropě a představuje podstatnou materiální eskalaci,“ uvedl Borrell v dnešním prohlášení. Připomněl v něm, že Teherán dosud Moskvě dodával drony a munici. 

Na Běloruských hranicích došlo k další výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Informoval o tom prezident Volodymyr Zelenskyj. Na svobodu se dostalo i několik obránci mariupolského Azovstalu. „49 Ukrajinců je doma. Jsou to vojáci Ozbrojených sil Ukrajiny, Národní gardy, Národní policie, Státní pohraniční služby a také naši civilisté. Zejména Lenia Umerová, dívka, kterou Rusové vzali jako rukojmí, když se přišla postarat o svého nemocného otce,“ oznámil Zelenskyj.  

Poděkoval celému týmu, který na výměnách pracuje, stejně jako jednotkám, které zajímají ruské vojáky, které lze posléze použít při výměně. „Všichni naši vojáci, kteří zajali ruského okupanta, všechny naše služby, které neutralizují ruské diverzanty a kolaboranty, přibližují osvobození našeho lidu. Musíme přivést domů všechny naše lidi, vojáky i civilisty,“ napsal na sociální síti Telegram. 

Podle britského ministerstva zahraničí je vyhoštění části diplomatů z ambasády v Moskvě odplatou Kremlu za jeho vlastní opatření přijatá kvůli ochraně bezpečí Britů. „Ruské úřady minulý měsíc odebraly diplomatickou akreditaci šesti britským diplomatům v Rusku po opatřeních přijatých vládou Spojeného království v reakci na ruským státem řízené aktivity v Evropě a ve Spojeném království,“ uvedlo ministerstvo.

Jeho prohlášení je považováno za narážku na květnové vyhoštění ruského vojenského přidělence kvůli podezření, že je ve skutečnosti důstojníkem ruské rozvědky. „Neomlouváme se za ochranu národních zájmů,“ zdůraznila britská diplomacie podle agentury AP. 

„EU zareaguje na íránskou dodávku balistických raket Rusku novými sankcemi,“ uvedl vysoký představitel pro bezpečnostní a zahraniční politiku unie Josep Borrell. Francie si předvolala íránského chargé d´affaires. Islámská republika dodání balistický raket popírá. Rusku prý prodává pouze drony a munici. 

Od začátku plnohodnotné rusko-ukrajinské války v únoru 2022 zničili Ukrajinci již 17000 ruských obrněných vozidel. Informovalo o tom ukrajinské ministerstvo obrany. „BVP-1, jedno z nejběžnějších ruských obrněných vozidel, je dlouhé 6,7 metru. Pokud tedy seřadíme všechna zničená vozidla, je to téměř 114 km,“ napsalo na sociálních sítích. 

Dva lidé zemřeli při ruském úderu na město Jampil v Sumské oblasti Ukrajiny. „Nepřátelský útok zabil šedesátiletého muže, který projížděl vesnicí autem. Lékařskou pomoc vyhledali také tři lidé, včetně dítěte. Byly poškozeny soukromé domácnosti a lékárna,“ uvedla oblastní prokuratura. Záhy dodala, že v nemocnici zemřel 54letý muž, který byl v Jampilu zraněn. Zraněnému dítěti jsou čtyři roky.

Ukrajinské drony se podle ruských médií už třetí den po sobě objevily i za polárním kruhem, a to v Murmanské oblasti Ruska. Gubernátor Andrej Čibis uvedl, že „vzdušný prostor nad oblastí byl dočasně uzavřen.“ „Finský generální štáb včera popřel informaci, že bezpilotní letouny útočící na Murmanskou oblast byly vypuštěny z území této země,“ napsal server Rusnews.

Server The Times přinesl průběžné informace z washingtonského jednání představitelů Velké Británie a Spojených států s odvoláním na své americké zdroje. Ministr zahraničí Anthony Blinken prý tlačí na účastníky jednání aby Kyjevu povolili používat rakety dlouhého doletu k úderu hluboko do Ruska, prezident Joe Biden se však údajně zatím zdráhá. 

Ruské jednotky zaútočily dronem na vesnici Kindijka v Chersonské oblasti a zranily 55letého muže, který se nacházel na svém dvoře. Informovala o tom na Facebooku tisková služba Chersonské oblastní vojenské správy. „Kolem 10:00 byl v Kindijce zraněn místní obyvatel v důsledku útoku ruského dronu,“ uvádí se v prohlášení. „Oběť utrpěla zranění způsobené výbušninou a střepinové zranění dolní končetiny. Muž byl hospitalizován,“ informovala agentura Ukrinform.