ONLINE: Nejhorší útok Rusů na Charkov od roku 2022. Město počítá mrtvé

Evropská komise navrhla nová opatření, jak zlepšit bezpečnost podmořských kabelů, které se v uplynulých měsících staly terčem mnoha incidentů. Informovala o tom dnes při návštěvě Helsinek místopředsedkyně Evropské komise (EK) Henna Virkkunenová. Cílem akčního plánu je posílit dohled nad podmořskými kabely, odhalovat incidenty dříve, než se stanou, a při jejich poškození je rychleji opravit. Podle eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse by rovněž situaci v postižených oblastech měly monitorovat drony pod vodou i ve vzduchu.

K třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí 24. února, se v České republice uskuteční desítky akcí. Například se jedná o nedělní shromáždění na Staroměstském náměstí nebo pondělní hudební akci u budovy ruského velvyslanectví v Praze. Na dnešní tiskové konferenci akce představili vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, zástupci organizací a pořadatelů.

Mezi organizátory akcí patří ministerstvo zahraničí, Dárek pro Putina, festival United Islands of Prague, Evropský kongres Ukrajinců i neziskové organizace jako Paměť národa, Člověk v tísni, Milion chvilek nebo Díky, že můžem.

„Česká republika a především čeští občané navzdory veškerým okolnostem v médiích, navzdory únavě, která tady samozřejmě je, pořád vytrvávají v pro mě velmi překvapující a stále velmi silné podpoře Ukrajiny, Ukrajinců v jejich obraně proti ruské agresi,“ podotkl Kopečný.

Během nedělního shromáždění Společně za Ukrajinu na Staroměstském náměstí vystoupí také prezident Petr Pavel a ukrajinská hlava státu Volodymyr Zelenskyj. Po skončení akce bude následovat pietní průvod se svíčkami a slunečnicemi k soše Tarase Ševčenka na náměstí Kinských.

Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o válce na Ukrajině a ukrajinském prezidentovi Volodymyrovi Zelenském jsou šokující, řekl dnes předák německé opozice a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Dosavadní předseda vlády Olaf Scholz řekl, že příměří ve válce je ještě hodně daleko. Ukrajina byla tématem končící kampaně před nedělními parlamentními volbami v Německu, zdaleka ale ne tak významným jako migrace či hospodářská situace. Do popředí se dostala až v posledních několika dnech.

„V podstatě jsme svědky klasického převrácení role oběti a pachatele,“ řekl Merz rádiu rbb. „Je to ruský narativ, (ruský prezident Vladimir) Putin o tom tak mluví roky a jsem upřímně dost šokovaný, že to teď Donald Trump zjevně sám převzal,“ dodal. Americký prezident tento týden ostře kritizoval ukrajinskou hlavu státu, Zelenského označil za diktátora a dodal, že by měl rychle jednat, nebo přijde o svou zemi. Předtím řekl, že to byla Ukrajina, kdo začal válku.

Rusko má na Ukrajině bezpečnostní cíle, které je připraveno dosáhnout vyjednáním. Dnes to podle agentury Reuters sdělil Kreml, který ale zároveň uvedl, že speciální vojenská operace, jak Moskva označuje invazi na Ukrajinu, pokračuje a že vytyčených cílů Rusko dosáhne. Vyjádření Kreml učinil podle Reuters k nadcházejícímu tříletému výročí zahájení invaze, kterou ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal v Evropě největší ozbrojený konflikt od konce druhé světové války.

„Speciální vojenská operace pokračuje, cíle budou splněny,“ řekl Kreml.

Američané z přechodového týmu nynějšího prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Ta poznamenala, že jedna ze schůzek v Ženevě se časově shodovala s Mnichovskou bezpečnostní konferencí, kterou před týdnem hostila bavorská metropole.

Švédské úřady vyšetřují další možné poškození podmořského kabelu v Baltském moři, kde se za poslední dva roky Švédsko i další země potýkaly s několika takovými incidenty. Oznámila to podle agentury Reuters švédská pobřežní stráž. Podrobnosti o typu kabelu nebo o tom, kdy mohl být poškozen, nebyly ihned k dispozici.

Pobřežní stráž uvedla, že vyslala plavidlo na místo incidentu u ostrova Gotland, který leží mezi jižním pobřežím Švédska a Pobaltím. „Dostali jsme informace o podezření z narušení kabelu a prokuratura se rozhodla zahájit předběžné vyšetřování,“ cituje Reuters prohlášení mluvčího.

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 160 dronů a dvě střely Iskander. Oznámilo to ukrajinské letectvo, podle kterého údery způsobily zřejmě jen materiální škody, napsal server Ukrajinska pravda. Zranění hlášeni nejsou.

Nejméně 87 dronů obrana sestřelila nad městy Charkov, Poltava, Sumy, Černihiv, Cherson, Žytomyr nebo Kirovohrad a také nad metropolí Kyjevem. Část útoků Rusko vedlo bezpilotními stroji Šáhed, které Moskvě dodává Írán. Letectvo ale zaznamenalo i dvě balistické střely Iskander, které Rusové vypálili na Oděsu z anektovaného ukrajinského poloostrova Krym.

„Útoky nepřítele způsobily škody v Oděse, Kyjevě, Poltavě a Charkovské oblasti,“ uvedlo letectvo. To rovněž dodalo, že dalších 70 ruských dronů do cíle nedoletělo, případně zmizelo z radarů.

Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.

Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí. Bude to tedy určitá „koalice ochotných“, nikoli celá sedmadvacítka, nebude tedy potřeba žádné jednomyslné schvalování. Návrh upřesňující navýšení pomoci byl rozeslán jednotlivým států EU. Česko podle zdrojů ČTK s jeho obsahem souhlasí. První debata o tomto dokumentu by se měla odehrát v pondělí v Bruselu na jednání unijních ministrů zahraničí.

„Otevírá se okno pro mír,“ prohlásil k invazi na Ukrajinu čínský ministr zahraničí Wang I na schůzce s kolegy ve formátu G20. Na jejím okraji jednal i s ruským protějškem Sergejem Lavrovem, píše CNN. „Čína podporuje veškerá úsilí zasvěcená míru, včetně nedávného konsensu dosaženého mezi USA a Ruskem,“ dodal.

Ukrajina se kvůli pokračující válce dosud nedočkala prezidentských voleb, které měly proběhnout v roce 2024. Spekulace o možných kandidátech však sílí, zejména poté, co bývalý americký prezident Donald Trump prohlásil, že by se země měla vydat k volbám. Mezi favority případného klání patří bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který podle průzkumů vede nad současným prezidentem Volodymyrem Zelenským. Dalšími potenciálními kandidáty jsou exprezident Petro Porošenko, politička Júlia Tymošenková či starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Celý článek čtěte ZDE

Americký prezident Donald Trump a ruský vůdce Vladimir Putin se sejdou, až bude reálné dosažení pokroku v jednáních o míru na Ukrajině. Prohlásil to americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle něhož taková situace zatím nenastala a na schůzku dosud nenazrál čas.

Rusko během úterních úvodních rozhovorů o ukončení války na Ukrajině po americké delegaci požadovalo stažení jednotek Severoatlantické aliance z východního křídla NATO. Napsal to web listu Financial Times (FT), podle něhož Američané ruský požadavek odmítli. Někteří evropští činitelé ale dávají vzhledem k neodhadnutelnému vývoji situace okolo postojů amerického prezidenta Donalda Trumpa najevo obavy, doplnil deník.

Vážení čtenáři, děkujeme za vaši pozornost, pro tuto chvíli se zpravodajství k Ukrajině odmlčí a bude pokračovat zase od rána. Dobrou noc.

Investigativní dokument britského deníku Financial Times (FT) přinesl nové důkazy, že ruské zabíjení ukrajinských válečných zajatců nejsou ojedinělé excesy, ale systematická politika. Novináři také podle FT odhalili identitu ruského vojáka, který se podle videa účastnil hromadného zabíjení ukrajinských vojáků, kteří se předtím vzdali. Jednotka, která je spojována s několika válečnými zločiny, obdržela vyznamenání od hlavy ruského státu Vladimira Putina.

Investigativní tým FT zmapoval více než 30 případů zabíjení ukrajinských zajatců. Případy zachycené drony a mobilními telefony ukazují, že se odehrávají po celé frontové linii. To podle FT vyvolává otázky ohledně řetězce velení a role Kremlu v těchto válečných zločinech. Podle prokurátorů a lidskoprávních organizací jako Human Rights Watch jde o systematickou praxi, nikoliv o excesy jednotlivých vojáků.

Mezinárodní humanitární právo, a zejména třetí Ženevská úmluva, hovoří o ochraně válečných zajatců a jejich poprava je válečným zločinem. Ukrajinské úřady od začátku invaze zahájily přes 125 000 řízení týkajících se válečných zločinů. Počet případů poprav zajatců se v roce 2024 výrazně zvýšil. Ukrajinští prokurátoři zahájili vyšetřování 43 incidentů zahrnujících 133 podezřelých úmrtí.

Nejméně čtyři lidé dnes zemřeli při ostřelování Kosťantynivky v Doněcké oblasti, informoval šéf regionální vojenské správy Vadym Filaškin. Město se nachází jen několik kilometrů od frontové linie. Mrtví jsou však hlášeni také z jiných regionů Ukrajiny. V Rusy okupované části Chersonské oblasti podle tamních úřadů na různých místech zemřeli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění.

Ruská armáda podnikla na Kosťantynivku čtyři vzdušné útoky a útočila na ni s nasazením dělostřelectva. Filaškin podle serveru RBK Ukrajina uvedl, že poškozených je sedm soukromých domů a čtyři větší obytné domy, dále například plynovod a na třech místech elektrické vedení. „V poslední době jsou Rusové mimořádně aktivní v útocích na Kosťantynivku. Pobývat tam i jinde v regionu je nebezpečné,“ upozornil Filaškin a připomněl, že „evakuace zachraňuje životy“.

Ukrajina je připravena na silnou dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o investicích a bezpečnosti, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s Trumpovým vyslancem pro válku na Ukrajině Keithem Kelloggem. Na společné tiskové konferenci oba politici nevystoupili, na žádost americké strany byla zrušena. Kelloggova návštěva v Kyjevě se koná v době, kdy se stupňují Trumpovy slovní výpady proti Zelenskému.

Zelenskyj jednání s Kelloggem na svém účtu na sociální síti X označil za „dobré a podrobné“. „Projednali jsme situaci na bojišti a způsob návratu všech našich zajatců, jakož i účinné bezpečnostní záruky,“ cituje Zelenského server RBK Ukrajina. Podle ukrajinského prezidenta je Ukrajina připravena na silnou dohodu s Trumpem týkající se investic a bezpečnosti. Nabízí nejrychlejší a nejkonstruktivnější cestu k dosažení výsledku.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí navštíví Bílý dům, ve čtvrtek na návštěvu přijede britský premiér Keir Starmer.  Macron chce podle svých slov přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že jeho zájmy jsou stejné jako ty „naše“. Trumpovi hodlá prý říct, že tváří v tvář Putinovi není možné ukázat slabost. Slabost vůči Putinovi by nezajistila důvěryhodnost vůči Číně.

Názory USA a evropských spojenců se nyní rozcházejí především ve vztahu k Rusku a jeho agresi vůči Ukrajině. Jednání o míru se podle francouzského prezidenta musí vrátit do správných kolejí a Macron varoval před dohodou, která by byla kapitulací pro Ukrajinu. 

„Nepošleme vojáky na Ukrajinu zítra,“ uvedl Macron, když dnes na sociálních sítích odpovídal na otázky občanů. Podle něj ale nelze vyloučit účast francouzských vojáků po dojednání míru v rámci spojenecké mise, která by byla součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

„Dvě procenta nestačí, bude třeba více než tři procenta. Musíme se dohodnout na harmonogramu, jak to dosáhnout,“ řekl dnes v Bratislavě generální tajemník NATO Mark Rutte po jednání se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim. Stávající závazek ve výši dvou procent výkonu ekonomiky podle něj stačit nebude, nové hrozby si budou vyžadovat vyšší investice do obrany.

Polský premiér Donald Tusk vyzval k posílení bezpečnosti na hranici EU s Ruskem, placení pomoci Kyjevu ze zmrazených ruských aktiv a změně pravidel pro financování obrany.

Spojené státy u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítají označit Rusko za agresora v prohlášení skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, napsal deník Financial Times (FT) s odvoláním na pět západních představitelů. Podle agentury Reuters Spojené státy také letos nechtějí být spolupředkladatelem rezoluce OSN, která odsuzuje ruskou agresi a vyzývá k zachování ukrajinské územní celistvosti. Hlasovat se o ní má v pondělí 24. února, kdy od zahájení plné ruské invaze uplynou tři roky.

Účast ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na pondělním virtuálním summitu G7 podle FT rovněž zatím nebyla dohodnuta.

Minulý týden se Trump nechal slyšet, že bylo chybou vyloučit Rusko ze skupiny vyspělých ekonomik. Rusko bylo členem klubu vyspělých ekonomik tehdy známého jako G8, dokud nebyla Moskva vyloučena poté, co v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym.

Organizace Reportéři bez hranic (RSF) v Paříži uspořádala protest proti věznění ukrajinských novinářů v Rusku. Na náměstí Republiky v Paříži rozložili dvě desítky rakví. „Jedna ukrajinská žurnalistka zemřela v Rusku ve vězení, 19 jich tam je nadále zavřených,“ říká transparent. „Je potřeba čekat na jejich smrt, než se začne jednat?“

Americký ministr financí Scott Bessent řekl, že v rozhovorech o Ukrajině by se mohlo řešit i zmírnění sankcí proti Rusku. Washington je podle ministra připraven sankce snížit nebo zvýšit podle ochoty Ruska jednat.

Bessent také uvedl, že ho ukrajinský prezident Zelenskyj před Mnichovskou bezpečnostní konferencí ujistil, že Ukrajina podepíše dohodu o předání práv na těžbu nerostných surovin v hodnotě 500 miliard dolarů, ale zatím ji nepodepsala.

Se zmocněncem amerického prezidenta Keithem Kelloggem jednal v Kyjevě už i prezident Volodymyr Zelenskyj. Fotoreportérům zapózovali, avšak společná tisková konference po jednání byla na žádost USA zrušena, uvedla kancelář Zelenského.

Mluvčí ukrajinské hlavy státu dodal, že vyjádření, se kterým měli Zelenskyj a Kellogg předstoupit před média, bylo zrušeno po jejich jednání.

Ukrajina musí upustit od kritiky Washingtonu a přistoupit na americký návrh, který podle neoficiálních informací požaduje práva na ukrajinské vzácné nerosty. Řekl to dnes podle agentury Reuters poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. Vyjádření přišlo po kritice ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na adresu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, jehož prohlášení v posledních dnech kopírují ruskou propagandu.

„Musejí to zklidnit, pořádně se zamyslet a podepsat tu dohodu,“ uvedl Waltz v rozhovoru s televizí Fox News. Podle Reuters při tom odkazoval na debaty ohledně nerostů vzácných zemin na Ukrajině. Zároveň vyjádřil názor, že neshody mezi Spojenými státy a Kyjevem lze urovnat.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski má ještě dnes odletět do USA na konzultace se svým americkým protějškem Markem Rubiem, uvedl dnes na svém webu list Rzeczpospolita s odvoláním na neoficiální informace z kruhů blízkých polské diplomacie. Podle těchto informací jde o iniciativu americké strany. Oficiálně ale zpráva nebyla potvrzena. Polsko je jedním z nejodhodlanějších spojenců Ukrajiny.

„Chceme přesvědčit Američany, že jejich a naše zájmy mohou být nakonec shodné. Ale to je optimistická verze,“ řekly listu jeho zdroje.