ONLINE: Nejhorší útok Rusů na Charkov od roku 2022. Město počítá mrtvé

Severské a pobaltské země se dnes zavázaly zvýšit svou vojenskou pomoc Ukrajině, která se už tři roky brání ruské invazi. Oznámení přichází v době, kdy jsou vedoucí představitelé těchto zemí spolu s dalšími evropskými lídry v Kyjevě na setkání, které zorganizoval v den třetího výročí napadení své země ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O společném prohlášení severských a pobaltských států informuje agentura AFP.

Tato skupina zemí se zavázala poskytnout Ukrajině další podporu, zejména v podobě „vybavení a výcviku pro vojenskou jednotku velikosti brigády“ a investicemi do ukrajinského obranného průmyslu. Podle norské vlády by se brigáda, kterou země pomohou vyzbrojit a vycvičit, měla skládat z 3000 až 5000 vojáků.

„Výsledek války bude mít zásadní a trvalé dopady na evropskou a transatlantickou bezpečnost,“ uvedli ve společném prohlášení prezidenti Finska, Litvy, Lotyšska a Ukrajiny a premiéři Dánska, Estonska, Islandu, Norska a Švédska.

Výdaje na obranu je třeba navýšit podle premiéra Petra Fialy (ODS) na minimálně tři procenta hrubého domácího produktu během několika dalších let. Peníze musí být utraceny rozumně a účelně, uvedl v dnešním projevu k občanům. Je podle něj také třeba, aby Evropská unie změnila fiskální pravidla, která umožní další obrovské investice do obrany a bezpečnosti. Na její posílení by mohlo jít nepoužitých 93 miliard eur (asi 2,3 bilionu korun) z Fondu obnovy, míní premiér.

K další vojenské podpoře Ukrajiny je třeba využít peníze ze zmrazeného ruského majetku z celé Evropy, uzavřel Fiala výčet možných zdrojů k financování obrany a bezpečnosti.

Více čtěte ZDE. 

„Ukrajina už tři roky s obdivuhodnou odvahou bojuje proti agresorovi – Rusku. Za suverenitu a svobodu,“ napsal francouzský prezident Emmanuel Macon na síti X. 

„Naše podpora Ukrajiny zůstane neochvějná. Jsem ve Washingtonu, abych to znovu potvrdil a postoupil vpřed s prezidentem Donaldem Trumpem a našimi spojenci,“ dodal. 

Obrazem: Protiruská demonstrace k tříletému výročí invaze na Ukrajinu v srbském Bělehradu. 

Na sankční seznam EU bude přidáno 48 jednotlivců a 35 subjektů. Všichni budou nyní v sedmadvacítce čelit zmrazení majetku a jednotlivé osoby také budou mít zákaz cestovat do zemí EU. Také jim nikdo nesmí přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky.

Vladimira Jevtušenka před více než rokem a půl, kdy jej česká vláda zařadila na sankční seznam, ministr zahraničí Jan Lipavský označil za předního ruského podnikatele, který společně se synem poskytuje značné zdroje ruské vládě. Web iRozhlas.cz a Radiožurnál v březnu 2022 uvedly, že Jevtušenkovi patří pětihvězdičkový hotel Savoy Westend v Karlových Varech. Tím, že byl dnes zařazen na sankční seznam EU, jej zároveň Česko odebralo ze svého listu.

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a stejně kvalitně jako dosud. Řekla to dnes v Kyjevě na tiskové konferenci šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle serveru BBC také uvedla, že pevné datum EU nechce sdělovat, protože by ho pak žádaly i další kandidátské země.

Působení humanitární organizace Člověk v tísni na Ukrajině se od začátku války před třemi lety výrazně rozrostlo. Z původních dvou kanceláří nyní působí v deseti a rozsah pomoci se rozšířil z východní Ukrajiny na celé území země.

Zaměřuje se především na opravy bydlení, evakuaci, přístup k vodě a energetickou soběstačnost, ale také na psychologickou podporu a finanční pomoc vysídleným lidem. V současnosti pro organizaci na Ukrajině pracuje přes 300 zaměstnanců a 150 dalších lidí na zkrácené úvazky, uvedla v rozhovoru s ČTK vedoucí programu Člověka v tísni na Ukrajině Anna Duda.

Podle Dudy se Člověk v tísni snaží přizpůsobit pomoc aktuálním potřebám obyvatel. V oblasti bydlení poskytuje jak okamžitou pomoc v místech postižených boji, kde nelze domy plně opravit, tak středně velké opravy, například zateplení proti zimě, výměnu oken a dveří. „Pomáháme také institucím, včetně škol a krytů, aby mohly nadále poskytovat své služby lidem,“ uvedla.

Nástěnná malba, kterou brněnský výtvarník Timo vytvořil na autobusovém nádraží ve Lvově na Ukrajině, už má i svůj brněnský protějšek. Jde o nápis Skutek na budově bývalého kláštera v sousedství Nadace Partnerství v Údolní ulici. Mural ve Lvově tvoří stejné slovo, jen v ukrajinštině. Symbolizuje odvahu a odolnost Ukrajinců, uvedl za Nadaci Partnerství David Kopecký. Od napadení Ukrajiny Ruskem uplynuly tři roky.

Jedna z posledních zdí bývalého boromejského kláštera v Údolní ulici, zničeného na sklonku druhé světové války, stále nese viditelné stopy po bombardování. Je tak připomínkou toho, jak dlouho trvá zacelit následky války. „Cílem projektu není pouze připomenutí těžkých událostí na Ukrajině, ale také inspirace k další vzájemné podpoře a spolupráci mezi Ukrajinou a Českem,“ řekl strategický ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.

Timo vystupuje pod pseudonymem, jeho tvář není veřejně známá. Proslul jako tvůrce poetického i angažovaného graffiti, jeho dílo se však už dostalo i do kamenných galerií a aukčních síní. „Nemám jedno konkrétní poselství, které bych chtěl tímto muralem předat. Skutek je pojem, který se nachází mezi teorií a praxí, mezi slovy a skutečnými činy. Mám to slovo rád, protože vždy předpokládá aktivitu, konkrétní akt, který mění realitu. Podle mě je skutek slovem síly,“ uvedl Timo.

„Naším zájmem je, aby Ukrajina zůstala silná,“ řekl dnes v Senátu vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš. „Silná ukrajinská armáda je primárním odstrašujícím faktorem vůči budoucí ruské agresi,“ dodal. Upozorňoval, že síla Ukrajiny i česká obranyschopnost jsou spojené záležitosti. „Pokud se vykašleme na jedno, tak nebude fungovat ani to druhé,“ podotkl. Domnívá se také, že současná dvě procenta hrubého domácího produktu určená na obranu jsou naprosto nedostatečná. Bude nutné zvýšit výdaje na tři až 3,5 procenta, ale to bude předmětem diskusí nejen v Česku, ale i v Evropě a v NATO.

Jireš prohlásil, že pokud Spojené státy ukončí zcela svoji vojenskou podporu Ukrajiny a dají na stůl návrh příměří nebo míru, který bude z pohledu Ukrajiny nepřijatelný a země ho odmítne, tak Evropa musí být připravena ji dál podporovat. Ukrajina by se tak dál mohla bránit i bez americké podpory. „Myslím si, že je to možné,“ zdůraznil. Míní, že evropské kapacity umožňují v horizontu několika měsíců podíl USA nahradit.

Pokud jde o vojenskou podporu, USA poskytly Ukrajině pomoc za zhruba 66 miliard dolarů (1,57 bilionu korun) a země EU poskytly tu samou pomoc za 52 miliard dolarů (1,24 bilionu korun), dodal Jireš. Pokud se ale sečte celková pomoc včetně finanční nebo humanitární, tak USA zatím podpořily Ukrajinu celkovou pomocí za zhruba 130 miliard dolarů (3,1 bilionu korun), ale země EU poskytly pomoc za zhruba 250 miliard dolarů (5,97 bilionu korun). Celková evropská pomoc je tak zhruba dvakrát vyšší než americká, podotkl. Připomněl, že jen za rok 2024 ČR pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Od počátku války Česko zprostředkovalo dodání 2,7 milionu kusů velkorážové munice.

Lídři evropských i dalších zemí dnes v rámci připomínky třetího výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu slíbili další podporu Ukrajincům, kteří podle nich musí být zapojeni do mírových rozhovorů. Prezident Volodymyr Zelenskyj při jednání se spojenci v Kyjevě ocenil hrdinství spoluobčanů, poděkoval za dosavadní pomoc zahraničním spojencům a nabídl Rusku výměnu všech válečných zajatců. Rusko, jehož vzdušné síly opět útočily na ukrajinské území, ocenilo přístup Spojených států a prezidenta Donalda Trumpa, který se staví kriticky k Ukrajině a inicioval mírové rozhovory pouze mezi USA a Ruskem. 

Zelenskyj se dnes v Kyjevě sešel s lídry institucí Evropské unie a řady evropských států či Kanady. Na dálku se k jednání připojili vrcholní politici Británie, Turecka, Japonska či dalších evropských zemí, Česko zastupoval prezident Petr Pavel. Nezúčastnil se však žádný zástupce USA, ale ani Slovenska či Maďarska, jejichž vlády se vyjadřují vstřícně vůči Rusku.

„Ukončení války by mělo začínat kroky obnovujícími důvěru, protože žádná důvěra k Rusku není. Zapotřebí jsou kroky vypovídající o ukončení války. Reálné kroky. Teď by se takovým krokem mohlo stát osvobození zajatců,“ nabídl Zelenskyj Moskvě. Podotkl také, že Ukrajina nedostane mír zadarmo a musí vytrvat a ukázat sílu ve chvíli, kdy se schyluje k vyjednávání.

Další političtí vůdci zdůrazňovali, že Ukrajina má nadále podporu jejich zemí, někteří mluvili o konkrétních dodávkách zbraní. Britský premiér Keir Starmer, kanadský předseda vlády Justin Trudeau, japonský premiér Šigeru Išiba, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan či řada evropských lídrů se shodla, že Ukrajina musí být zastoupena u vyjednávacího stolu a její zájmy nelze ignorovat. Někteří evropští představitelé hovořili i o tom, že musí být slyšet i hlas Evropy.

„Třetí výročí začátku totální ruské invaze. Tři roky absolutního hrdinství našich lidí,“ napsal dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V příspěvku sdílel i video, na kterém vzdává hold padlým vojákům spolu s dalšími světovými státníky, kteří do Kyjeva dorazili. 

„Věčná památka všem, kteří se postavili na obranu našeho státu a našeho lidu a položili své životy, aby Ukrajina žila. Věčná vděčnost padlým hrdinům — vděčnost Ukrajiny, vděčnost všech svobodných národů,“ dodal Zelenskyj. 

Ruská policie během tří let války proti Ukrajině uskutečnila více než 20 tisíc zatčení kvůli protiválečným postojům. Nejvíce z těchto zatčení ale bylo v prvním roce války, v dalších letech se jejich počet snížil na stovky, respektive desítky. Vyplývá to z údajů, které na výročí rozpoutání války zveřejnil specializovaný web OVD-Info.

V prvním roce války, 2022, ruská policie při veřejných protiválečných protestech uskutečnila 18 910 zatčení. V roce 2023 ochránci lidských práv zaznamenali 274 případů zadržení kvůli veřejným protiválečným akcím a loni pak 41 případů. Kromě toho policisté uskutečnili 856 zatčení kvůli protiválečným příspěvkům na sociálních sítích, protiválečné symbolice či z jiných důvodů, které se přímo či nepřímo týkaly války, citoval z údajů server BBC News.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová ocenila, že dnes ministři zahraničí EU schválili šestnáctý balíček sankcí proti Rusku, který se zaměřil mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. V současné době podle ní pokračují práce již na sedmnáctém sankčním balíčku. Ten by mohl být podle zdrojů ČTK hotový už v březnu.

„Je jasné, že prohlášení přicházející ze Spojených států nás všechny znepokojují,“ reagovala Kallasová na vývoj ve vztazích mezi USA, EU a Ukrajinou. „Měli jsme rozdílné názory již dříve, ale vždy jsme je dokázali vyřešit a očekáváme, že se nám to podaří i tentokrát,“ dodala. Právě kvůli navázání dalších kontaktů s americkou administrativou odjíždí v úterý do USA, kde se má ve středu a ve čtvrtek setkat se šéfem americké diplomacie Markem Rubiem a dalšími americkými představiteli.

Policie se v současné době setkává s celou paletou útočných operací vůči ČR. Útoky směrují proti celé společnosti, nezaměřují se na konkrétní jednotlivce, ale snaží se narušit fungování celého státu. V Senátu na konferenci Ruská agrese proti Evropě: Po třech letech ukrajinské obrany svobody to dnes řekl náměstek ředitele Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě Jiří Nový. Připomněl i žhářský útok na autobusy pražského dopravního podniku v garážích na pražském Klíčově.

„Z mého pohledu jsme ve válce,“ řekl Nový. Český stát podle něj čelí nejen kybernetickým útokům, ale i dezinformačním vlnám nebo dlouhodobému zpochybňování schopnosti státu zajistit základní hodnoty, na kterých stojí. Protivník nerozlišuje cíle a útočí na cokoli, popsal.

Žhářský útok v Praze byl jen jedním z mnoha, které se odehrály třeba v Polsku nebo v pobaltských zemích. Způsob provedení je velmi podobný a spočívá v náboru osob z ohrožených sociálních skupin a nezaměstnaných. V poslední době zpravodajské služby v západní Evropě upozorňují, že jsme na prahu nové vlny útoků. Sabotáže se uskuteční prostřednictvím živých kurýrů s výbušným zařízením, kteří se budou snažit zasáhnout společnost na živých místech, varoval.

Upozornil, že společnost je plná citlivých technologií a různých míst, která jsou z bezpečnostního hlediska problematická, jako jsou třeba benzinové čerpací stanice, plynové přečerpávací stanice nebo například produktovody. Cílem útoků je podle Nového vyvolat strach v populaci, oslabit důvěru ve fungování právního státu i ve smysluplnost pomoci Ukrajině.

Podporovatelky Ukrajiny považují za čest přijetí prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě, znamená to pro ně i vyjádření budoucí české podpory napadené zemi. Hlava státu se dnes setkala se zhruba čtyřmi desítkami podporovatelů z řad humanitárních organizací, spolků, dobrovolníků či veřejně známých osobností. Některé z dobrovolnic, které hovořily s novináři, vozí pomoc přímo na frontu.

„Jezdíme jednou za měsíc, možná i dvakrát přímo k frontové linii. Vyrábíme a dodáváme všechno podle požadavků vojáků. Půl díla děláme my tady, další část se dodělává tam,“ řekla Lesja Kopčuková ze spolku Spark, který vyrábí například batohy pro dronaře. „Montujeme občas i drony, ale jen část vyrobíme, zbytek dodělávají vždycky vojáci,“ dodala.

Na Ukrajinu její spolek dodává také například terénní vozy, Kopčuková je zároveň součástí rehabilitačního centra pro ženy, které byly v zajetí. „Ta hrůza je tak velká, silná. Těžko se potom žena dostává na nějaký aspoň trošku normální život,“ řekla. Po vyslechnutí některých příběhů nemůže i několik dní spát, neboť si představuje, kolik lidí je stále v zajetí mučeno, uvedla. „Válečné zločiny, které Rusko dělá vůči ukrajinskému lidu, pokračují dál. Ve velkém,“ řekla.

„Poskytujete opravdovou praktickou pomoc Ukrajině,“ poděkoval v Senátu České republice velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych. „Tři roky nesmírného utrpení pro ukrajinský lid. Také ukázaly odhodlání a neochvějnou vůli Ukrajiny bránit svou svobodu, nezávislost a suverenitu. Ukrajinci v těžké době ukázali svou odvahu a sílu nejen na frontě, ale i v každodenním životě. Vaše podpora nám pomáhá tuto těžkou zkoušku zvládnout,“ řekl na konferenci v Senátu Parlamentu České republiky.

A vyjádřil se i k úvahám o mírových jednáních: „Je důležité, aby to byl trvalý a spravedlivý mír. Je naší prioritou dosáhnout spravedlivého míru na základě mezinárodního práva, jehož základním principem je územní celistvost a suverenita. Nejlepší bezpečnostní zárukou bude pro Ukrajinu členství v EU a NATO – a Rusko by se do toho nemělo vměšovat. Ani EU ani NATO nejsou hrozbou pro Rusko. Naopak Rusko ohrožuje celý demokratický svět,“ řekl velvyslanec.

„Evropa má v tento okamžik méně bojeschopných brigád než Ukrajina. Je to proto, že si furt říkáme, že to je tak nějak v pohodě, tak nějak to vyřeší Amerika, tak nějak se ubrání Ukrajina,“ kritizuje Otakar Foltýn, koordinátor strategické komunikace Úřadu vlády ČR. 

Evropská rozvědka spočítala, že na zastavení Ruska stačí 0,25 procenta HDP Evropy, dodal na konferenci Ruská agrese proti Evropě.

„Evropská pomoc Ukrajině od začátku války je cca dvakrát vyšší než americká,“ sečetl Jan Jireš, vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstvo obrany. Od zemí Evropské unie šla na Ukrajinu asistence v hodnotě asi 250 miliard dolarů (6 bilionů Kč), z USA 130 miliard dolarů (3,1 bil. Kč). Větší podíl americké pomoci připadal na vojenské výdaje – 66 miliard dolarů oproti 52 ze zemí EU. Ale co se nedávných balíčků týče, i tam už převažovaly evropské peníze, uvedl na konferenci Ruská agrese proti Evropě konané v Senátu ke třetímu výročí Putinovy invaze.

Ruská justice zamítla odvolání francouzského výzkumníka Laurenta Vinatiera, kterého soud v Moskvě loni poslal na tři roky do vězení za to, že se v Rusku neregistroval jako zahraniční agent. Francouzská diplomacie rozhodnutí odvolacího soudu kritizovala, žádá neprodleně osvobodit francouzského občana, uvedla agentura AFP.

Šéf opozičního ANO a expremiér Andrej Babiš uvedl, že agresi neměli světoví lídři ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nikdy umožnit. „Pokud bude válka pokračovat, bude pokračovat i zabíjení lidí a ničení celých měst a vesnic. Věřím, že teď jsme ukončení té šílené války blízko a brzy se přestane bojovat a vraždit,“ napsal na síti X.

Tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Agrese, kterou světoví lídři neměli Putinovi nikdy umožnit a kvůli které každý den umírá obrovské množství lidí. Pokud bude válka pokračovat, bude pokračovat i zabíjení lidí a ničení celých měst a vesnic. Věřím, že teď jsme ukončení…

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) February 24, 2025

„Před 3 lety Rusko brutálně napadlo Ukrajinu. Její boj je i naším bojem – za svobodu, demokracii a právo žít v míru. Poslanecká sněmovna dnes svítí v modro-žlutých barvách jako symbol naší podpory obětí agrese,“ uvedla šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). 

Před 3 lety Rusko brutálně napadlo Ukrajinu. Její boj je i naším bojem – za svobodu, demokracii a právo žít v míru.

Poslanecká sněmovna dnes svítí v modro-žlutých barvách jako symbol naší podpory oběti agrese. pic.twitter.com/NzKCa8rsWD

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) February 24, 2025

„Ve fungování společnosti se u nás výrazně projevuje pátá kolona, ať už Ruskem podporovaná, nebo motivovaná ve vztahu k budoucí spolupráci s Ruskem, nebo skupina užitečných idiotů,“ varuje policejní plukovník Jiří Nový, náměstek ředitele NCTEKK pro kybernetickou kriminalitu. V Senátu na konferenci ke třem letům ruské invaze na Ukrajině také varoval, že demokratické společnosti jsou zranitelné vůči hybridním útokům, například na „měkké cíle“, jako je dopravní či energetická infrastruktura.

Prezident Petr Pavel dlouhodobým podporovatelům Ukrajiny poděkoval za to, že se nenechali odradit poraženeckými názory, nepochopením, či dokonce útoky. Na Pražském hradě dnes přijal zhruba čtyři desítky podporovatelů z řad humanitárních organizací, spolků, dobrovolníků či veřejně známých osobností.

„Vážím si toho, že jste se mnozí za dlouhou dobu, kterou Ukrajinu podporujete, nenechali odradit různými poraženeckými názory, případně nepochopením, někdy dokonce útoky. Velice si vážím toho, co děláte, a chtěl bych vás podpořit v tom, abyste věděli, že v tom nejste sami. Že těch hlasů negativních je výrazně méně než pozitivních, jen jsou bohužel občas více slyšet,“ řekl Pavel.

Rusko se dohodlo s Ukrajinou na evakuaci ruských civilistů původem z Kurské oblasti na západě Ruska, kteří se nyní nacházejí v sousední, ukrajinské Sumské oblasti. Oznámila to dnes ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová. Do Kurské oblasti před půl rokem vpadly ukrajinské jednotky, které stále ovládají několik stovek kilometrů čtverečních ruského území v této pohraniční oblasti.

„Je dohoda s Červeným křížem a ukrajinskou stranou, že se (Rusové) budou evakuovat (z Ukrajiny) do Ruska přes Bělorusko,“ řekla Moskalkovová podle listu Kommersant před poslanci vládní strany Jednotné Rusko. Ombudsmanka neupřesnila, kolika lidí se evakuace bude týkat, ani kdy se uskuteční, dodal list.

Náčelník generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka ocenil kuráž všech Ukrajinců vstříc ruské invazi, trvající právě tři roky: „Bez váhání čelili přesile, bránili svou zem a stali se symbolem odporu – vojáci, dobrovolníci, všichni lidé na Ukrajině. Jako voják vám mohu říct, že taková odvaha není jen o zbraních, ale o srdci, o vůli, o víře v to, za co člověk bojuje,“ pronesl náčelník v senátu na konferenci ke třetímu výročí. „Válka odhalila sílu Ozbrojených sil Ukrajiny – od posledních pěšáků v zákopech po piloty v kokpitech ukázali, že i proti obrovské mašinerii lze vzdorovat, když víte, za co bojujete,“ dodal a připomněl citát svého bývalého ukrajinského protějšku, generála Valerije Zalužného: „Bojujeme nejen za naše domovy, ale za právo být sami sebou. Každý krok zpět je krokem k porobě. Radši padneme, než se vzdáme.“