ONLINE: Rusko neusiluje o kapitulaci Ukrajiny, prohlásil Putin. A masivní nálet dronů na Oděsu, Charkov a Sumy
Rusko neusiluje o kapitulaci Ukrajiny, ale chce, aby Kyjev uznal realitu na bojišti, prohlásil podle agentur TASS a Reuters ruský prezident Putin.Při masivním náletu ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny bylo zraněno 13 lidí, včetně tří hasičů, oznámila dnes ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Dříve šéf oblastní správy Oleh Kiper informoval o dvou zraněných. Nejméně tři raněné, včetně dvou dívek ve věku 12 a 17 let, si vyžádal během noci útok ruských bezpilotních letounů na druhé největší ukrajinské město Charkov, uvedl na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Terčem ruských dronů se stalo i správní středisko další oblasti na severovýchodu země, město Sumy. Rusko a Ukrajina si vyměnily další válečné zajatce. Bez upřesnění počtu to oznámili ukrajinský prezident Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany.Dramatické dění z ruské invaze na Ukrajinu sledujeme v online reportáži.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Ruské invazní síly od začátku svých ofenzivních operací loni v říjnu obsadily odhadem 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území, napsal ve své analýze bojů americký Institut pro studium války (ISW). To je přibližně jako rozloha Prahy, která se rozkládá na zhruba 496 kilometrech čtverečních. Analytici institutu zároveň upozorňují, že ukrajinské armádě se teď sice daří bránit Rusům v dosažení významných taktických úspěchů podél frontové linie, ale pokračující zpoždění v americké vojenské pomoci pravděpodobně zvýší hrozbu ruského operačního úspěchu v budoucnu.
Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, která hlásí poškození energetické infrastruktury v různých částech země. Odstávky v dodávkách elektřiny hlásí Dněpropetrovská a Charkovská oblast, píše na svém ruskojazyčném webu stanice BBC. Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk na platformě Telegram oznámil, že ukrajinská protivzdušná obrana zničila 84 z celkových 99 střel a dronů, kterými Rusko zaútočilo. V Polsku vzlétla kvůli ruskému útoku na sousední Ukrajinu preventivně polská i spojenecká vojenská letadla.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že si telefonoval s předsedou americké Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem, a naznačil, že ho požádal o to, aby nechal hlasovat o další americké vojenské pomoci Ukrajině. Ta se už přes dva roky brání ruské invazi a v poslední době se objevují zprávy, že jí dochází munice. Důležitou vojenskou pomoc od Spojených států však blokuje republikánské vedení sněmovny.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra. Přejeme vám dobrou noc.
Hlavní velitel ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj oznámil, že telefonicky hovořil se šéfem amerického sboru náčelníků štábů Charlesem Brownem o tom, co potřebuje ukrajinská armáda pro následující měsíce. Jmenoval posílení ochrany před ruskými vzdušnými údery, generálové podle něj projednali také budování opevnění.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ukrajiny se v loňském roce zvýšil o 5,3 procenta poté, co se předloni v důsledku ruské invaze propadl téměř o třetinu. Oznámil to dnes ukrajinský statistický úřad. Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková již v lednu uvedla, že ukrajinská ekonomika loni vzrostla o pět procent.
K útoku na koncertní sál u Moskvy, který si vyžádal přes 140 mrtvých, se dnes znovu přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Píše to agentura Reuters s odkazem na prohlášení mluvčího skupiny na sociálních sítích. Ruští vyšetřovatelé dnes uvedli, že mají důkazy o finančních vazbách útočníků na Ukrajinu, která však jakýkoliv podíl na útoku odmítla.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že si telefonoval s předsedou americké Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a naznačil, že ho požádal o to, aby nechal hlasovat o další americké vojenské pomoci Ukrajině. Ta se už přes dva roky brání ruské invazi a v poslední době se objevují zprávy, že jí dochází munice. Důležitou vojenskou pomoc od Spojených států však blokuje republikánské vedení sněmovny.
„Informoval jsem předsedu Johnsona o situaci na bojišti, konkrétně o dramatickém nárůstu ruského vzdušného teroru,“ napsal na sociální síti X ukrajinský prezident. „Jen minulý týden bylo vypuštěno na ukrajinská města a komunity 190 střel, 140 dronů Šáhed a 700 řízených leteckých bomb. Největší ukrajinská vodní elektrárna je mimo provoz. V této situaci je zásadní, aby americká pomoc Ukrajině rychle prošla v Kongresu,“ doplnil.
Od Petrohradu na západě Ruska až po Magadan na Dálném východě ruská policie zatýká lidi za to, že komentovali teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Upozornil na to dnes zpravodajský server Meduza, který působí z lotyšského exilu. Za „schvalování terorismu“ jim v případě uvěznění hrozí roky za mřížemi. Mezi nejméně šesti.
Do moře u Sevastopolu na anektovaném Krymu se zřítilo ruské vojenské letadlo. Pilot se katapultoval a z moře jej vyzdvihli záchranáři, uvedla dnes ruská státní agentura RIA Novosti s odvoláním na místního gubernátora. Do moře spadla ruská stíhačka Su-35, uvedla rozhlasová stanice Radio Svoboda na svém ruskojazyčném webu a dodala, že incident natočili očití svědci. Letoun při pádu do moře hořel.
Za útok v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy je odpovědný výhradně Islámský stát, prohlásil dnes bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Dnešní tvrzení ruského vyšetřovacího výboru o odpovědnosti Ukrajiny má Washington za „nesmysl“. Spojené státy opakovaně ruské bezpečnostní služby varovaly před teroristickou hrozbou a koncerty uváděly jako možné cíle, cituje Kirbyho agentura Reuters.
Deník Corriere della Sera s odkazem na své zdroje v Praze tvrdí, že ČR podepsala smlouvy na dodávky munice Ukrajině. Začít prý mají v dubnu.
Ruský vyšetřovací výbor dnes uvedl, že získal důkazy o vazbě mezi pachateli nedávného teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy a Ukrajinou. Podle vyjádření výboru útočníkům poskytli hotovost a finance v kryptoměně ukrajinští nacionalisté, napsala ruská agentura RIA Novost.
Moskva, která vede na Ukrajině od února 2022 rozsáhlou vojenskou kampaň, už dříve naznačovala, že útočníci byli napojeni na Ukrajinu. K útoku, který si vyžádal nejméně 143 mrtvých, se nicméně opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát, Kyjev jakékoliv vazby důrazně popřel.
Rusko dnes v Radě bezpečnosti vetovalo rezoluci, jež měla na další rok prodloužit fungování panelu expertů, kteří dohlížejí na dodržování sankcí OSN proti Severní Koreji. Moskva tak prakticky znemožnila další monitorování dlouhodobých sankcí, které OSN uvalila na KLDR už v roce 2006 kvůli jejím programům jaderných zbraní a balistických střel.
Západ v čele se Spojenými státy tvrdí, že Severní Korea předává Rusku zbraně, které Moskva používá při své agresi na Ukrajině. Moskva i Pchjongjang to popírají. V loňském roce se nicméně obě země zavázaly, že prohloubí vzájemné vojenské vztahy.
Čína se hlasování zdržela, zbývajících 13 členů rady hlasovalo pro rezoluci. Ruský vyslanec v OSN Vasilij Něbenzja před hlasováním Radě bezpečnosti řekl, že západní země se snaží Severní Koreu „zardousit“ a že ve snaze omezit její jaderný program se sankce ukázaly jako „irelevantní“ a „odtržené od reality“.
„Novým šéfem ukrajinské zahraniční rozvědky jsem jmenoval generála Oleha Ivaščenka,“ hlásí prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Je to profesionál, který dokonale rozumí zpravodajské činnosti a současným cílům našeho státu. V době války existují naprosto neveřejné záležitosti, které musí služba zajistit rychle a efektivně. Ukrajina musí zvítězit všude tam, kde se Putinův systém pokouší získat výhodu,“ tweetuje.
Jeho předchůdce Oleksandra Lytvynenka přesunul do čela bezpečnostní rady Ukrajiny.
Kyjev na dnešním mimořádném zasedání Rady NATO-Ukrajina požádal o další dodávky pro protivzdušnou obranu v souvislosti s ruskými útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Moskva zintenzivnila v posledních týdnech údery na ukrajinské území.
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov spojence NATO vyzval, aby „poskytli další obrannou munici a systémy protivzdušné obrany, aby ochránili Ukrajince a ukrajinská města“, uvedla na sociální síti X ukrajinská mise při NATO. Dnešní zasedání Rady NATO-Ukrajina se podle ní konalo na žádost Kyjeva na úrovni velvyslanců.
Ukrajinské Centrum pro boj s dezinformacemi odmítlo zprávy o ruských přípravách na novou ofenzívu proti Charkovu s tím, že Moskva v současné době „nemá na takovou operaci prostředky“.
Toto prohlášení přišlo dva dny poté, co ruská nezávislá média Meduza citovala anonymní zdroje blízké Kremlu, podle nichž ruský prezident Vladimir Putin zvažuje pokus o dobytí Charkova a následné „postupné ukončení“ války. Zdroje uvedly, že nemají informace o tom, zda takové rozhodnutí již padlo.
„Všechny jejich příběhy o připravenosti obklíčit město jsou určeny domácímu i zahraničnímu publiku a jsou součástí kampaně ‚propagandy strachu‘,“ uvedl poručík Andrij Kovalenko, vedoucí centra.
Zdraví ruského ochránce lidských práv Olega Orlova, který je ve vězení za kritiku ruského vedení kvůli invazi na Ukrajinu, se zhoršuje, uvedla nevládní organizace Memorial, k jejímuž vedení 70letý aktivista patří. Ruské vězeňské orgány obvinila z nelidského zacházení.
Orlova ruský soud v únoru odsoudil ke 2,5 roku vězení za protiválečný článek, ve kterém označil režim ruského prezidenta Vladimira Putina za fašistický. Proti rozsudku se obránce lidských práv odvolal.
Orlovův zdravotní stav se zhoršuje kvůli vězeňské stravě, která se skládá ze „suchých přídělů“ zalitých horkou vodou, uvedl dnes Memorial. Na základě nařízení soudce musí Orlov také každý den cestovat mezi vazební věznicí a soudem, aby se seznámil s materiály pro odvolání. Ruské úřady mu navíc znemožňují pravidelný a diskrétní přístup k právnímu zástupci, dodala organizace.
Ruský útok na vodní elektrárnu Dněpr 22. března způsobil škodu na životním prostředí ve výši nejméně 3,5 milionu dolarů (82 milionů Kč), i když se očekává, že se tato částka zvýší, uvedl ukrajinský ministr životního prostředí a přírodních zdrojů Ruslan Strilec podle listu The Kyiv Independent.
Polská kontrarozvědka ABW vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Dnes to podle portálu Onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko při vyšetřování spolupracuje s Českem. Členové sítě podle Varšavy chtěli uspořádat v EU proruské iniciativy a mediální kampaně s cílem prosazovat oficiální ruskou zahraniční politiku.
Úřady v Kyjevě kvůli hrozbě ruských raketových útoků na civilní cíle posílí bezpečnostní opatření, oznámil šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko. Upozornil také na riziko proniknutí ruských diverzních skupin nebo agentů ruských tajných služeb do Kyjeva.
Rada na obranu Kyjeva podle Popka posoudí pořádání veřejných akcí v Kyjevě, kterých se účastní velké množství lidí, i bezpečnostní opatření ve veřejné dopravě, školních nebo zdravotnických zařízeních. Bezpečnostní složky posílí ostrahu míst, na kterých bývá hodně lidí, a civilní ochrana má za úkol zajistit, aby lidé měli neustále přístup do krytů a aby fungovaly takzvané stanice nezlomnosti. Jde o místa, která vznikla na Ukrajině po začátku ruské invaze, kam se lidé mohou přijít ohřát, připojit se k internetu nebo si nabít telefon. Ukrajinské bezpečnostní složky také zesílí monitoring sociálních sítí kvůli šíření dezinformací a provokací, které by mohly destabilizovat situaci v Kyjevě.
„Žádáme občany Kyjeva, aby zachovali klid. Nepropadejte panice,“ uvedl Popko. Vyzval obyvatele Kyjeva, aby neignorovali výstrahy upozorňující na hrozící letecký útok.
Rusko má stejné geopolitické cíle. „V žádném případě nemůže být cílem Islámského státu,“ zamotal se v televizní debatě ruský komunistický poslanec Leonid Kalašnikov a dodal, že Rusko podporuje islamisty v regionálních konfliktech. Propagandista Popov ho musel zarazit, že Islámský stát ne – ten Rusko potírá.
OBRAZEM: Jednasedmdesátiletá Inna se záchranáři odklízí trosky poté, co byl její dům v obytné čtvrti v Záporoží zničen útokem ruského dronu.
Státní zastupitelství v Hamburku vzneslo obvinění proti pěti mužům, kteří se údajně podíleli na nelegální dodávce plynových turbín Siemens na Krym. Jsou mezi nimi bývalí zaměstnanci společnosti a jeden současný, jak exkluzivně informoval WirtschaftsWoche.
Před osmi lety prý celkem čtyři Němci a jeden Švýcar prosadili prodej čtyř plynových turbín ruské státní společnosti – s vědomím, že nakonec skončí na Krymu, který byl v roce 2014 anektován Ruskem: šlo o porušení embarga. Podle státního zastupitelství byly turbíny v hodnotě 111 milionů eur (2,8 mld. Kč) vyvezeny do Petrohradu přes hamburský přístav mezi listopadem 2015 a lednem 2016. Ruský zákazník je nainstaloval do dvou nových elektráren v Sevastopolu a Simferopolu, které zajišťují dodávky energie na okupovaném Krymu, místo aby byly instalovány na jihu Ruska, jak říkala smlouva. Obvinění prý o tomto konečném určení, které bylo v rozporu se smlouvou, věděli.
