ONLINE: Putin si po třech letech volal s Macronem a Luhanská oblast padla

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Podle britského deníku The Mirror začali severokorejští vojáci vyhazovat seniory z jejich domovů, údajně proto, aby se skryli před ukrajinskými smrtícími drony. Důchodci tak byli vyhnáni do mrazu.

Severokorejští vojáci, kteří pomáhají Rusku bojovat v jeho válce proti Ukrajině, údajně vyhazují seniory z jejich obydlí.

Podle nových zpráv bojovníci vyhazují starší osoby, aby se mohli „skrýt před útoky ukrajinských dronů“. Krutý krok údajně způsobil, že nejzranitelnější byli vyhnáni do mrazů.

Záběry z dronu mají ukazovat, jak Severokorejci vyvádějí starší lidi z jejich domovů. K incidentům údajně došlo blízko frontové linie ve vesnici Machnovka v Kurské oblasti.
Telegramový kanál InformNapalm uvedl: „Severokorejští vojáci vyhnali místní obyvatele (Rusy) z jejich domů, aby se tam ukryli. Místní starší lidé zůstali v mrazu a jejich domovy se staly úkryty pro severokorejské vojáky." 

Dnes zveřejněná zpráva HRW kritizuje „zesílené represe“ v Rusku, Indii, Číně, Venezuele či Salvadoru a upozorňuje na dopady konfliktů v Pásmu Gazy, na Ukrajině nebo v Súdánu. Vedle praktik autoritářských režimů cílí i na „liberální demokracie“, které podle ní nejsou vždy spolehlivými obhájci lidských práv doma nebo ve světě. Mimo jiné uvádí, že čím dál víc evropských vlád používá ekonomické a bezpečnostní argumenty jako záminku k selektivnímu odepírání práv, například migrantům.

„Události minulého roku podtrhly důležitost obrany mezinárodních lidskoprávních norem a demokratických institucí tváří v tvář zbabělé neochotě mnohých vlád zakročit proti utrpení a utlačování,“ uvádí v předmluvě ke zprávě ředitelka HRW Tirana Hassanová. Dokument popisuje stav lidských práv v asi stovce zemí světa, Česko ani Slovensko mezi nimi nejsou.

Plánované ruské vojenské reformy, které by zvýšily počet ruských vojáků o 30 procent, představují hrozbu pro Severoatlantickou alianci a je třeba na ně reagovat ostražitě, uvedl dnes podle agentury Reuters šéf finské vojenské zpravodajské služby Pekka Turunen.

Finsko, které sdílí s Ruskem nejdelší hranici Evropské unie, vstoupilo do NATO v roce 2023; jeho severský soused Švédsko následoval Finy v březnu 2024. Obě země tak učinily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Finská vojenská zpravodajská služba ve výročním přehledu, který byl dnes zveřejněn, upozornila, že Moskva oznámila plány na reformu své armády do konce roku 2026.

„Ano, jedná se o hrozbu pro NATO, zejména pokud bude plán realizován,“ řekl Turunen agentuře Reuters. Dodal, že si myslí, že Rusko může svých cílů reálně dosáhnout do roku 2030. Turunen uvedl, že ruské zvýšení počtu vojáků o 30 procent by znamenalo, že celková síla ruské armády by dosáhla 1,5 milionu vojáků. „Musíme být ostražití,“ dodal.

Poradci zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa připravují rozsáhlou strategii sankcí, která má pomoci vyřešit válku na Ukrajině, píše server Bloomberg. Podle zdrojů agentury Trumpův tým zvažuje dvě základní strategie uvalení sankcí. Debaty se účastní některé osobnosti z budoucí administrativy, bývalí úředníci z Trumpova působení a konzervativní think-tanky.

První přístup počítá se scénářem, kdy je řešení války na Ukrajině „na dohled“, a předpokládá určitá opatření ve prospěch sankcionovaných ropových „baronů“ v Rusku, což by mohlo pomoci uzavřít mírovou dohodu, uvádí se v článku.

Druhá varianta je založena na ještě větším tlaku sankcí a větším vlivu na Moskvu. Podle zdrojů Bloombergu jsou plány Trumpova týmu zatím v počáteční fázi a nakonec budou záviset na rozhodnutí samotného zvoleného prezidenta USA.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj slíbil, že Ukrajina Rusku vratí útok ruského dronu, k němuž došlo během jeho jednání s britským premiérem Keirem Starmerem v Kyjevě. „My jim také pošleme pozdravy,“ odpověděl Zelenskyj na dotaz novináře. Starmer na oplátku poznamenal, že útok je připomínkou toho, čemu Ukrajina čelí každý den, a zdůraznil potřebu Ukrajinu podpořit.

Ruské a s Kremlem spřízněné noviny Kommersant informovaly, že Moskva a Podněstří, Ruskem podporovaný separatistický region Moldavska, jednají o možnosti nákupu plynu pro tento region v Evropě prostřednictvím zprostředkovatelské společnosti.

Tím by se obešel plynovod TurkStream, který byl považován za hlavní možnost poté, co Ukrajina zastavila tranzit ruského plynu. Místo toho se diskutuje o možnosti nákupu plynu na evropském spotovém trhu prostřednictvím zprostředkovatelské společnosti, přičemž náklady by hradila ruská státní pokladna.

Proslýchá se, že probíhají jednání o nákupu plynu v rámci tohoto systému od ledna do dubna v denním objemu 3 milionů metrů krychlových, což by mohlo stát přibližně 164 milionů dolarů (cca přes 4 miliardy korun).

Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali v Kyjevě smlouvu o partnerství na sto let. „Dnešek je skutečně historickým dnem, naše vztahy jsou bližší než kdykoli předtím,“ citovala Zelenského po podpisu smlouvy agentura Reuters.

Dohoda podle agentury AP zavazuje obě strany k obranné spolupráci - zejména v oblasti námořní bezpečnosti proti ruským aktivitám v Baltickém, Černém a Azovském moři - a v oblasti technologických projektů včetně bezpilotních letounů, které se staly životně důležitou zbraní. Smlouva rovněž zahrnuje systém, který má pomoci sledovat ukradené ukrajinské obilí vyvážené Ruskem z okupovaných částí země.

Starmer na společné tiskové konferenci také uvedl, že britská vláda dodá Ukrajině nový mobilní systém protivzdušné obrany, který bude „vyvinut podle potřeb Ukrajiny".

Včerejší masivní útok na Ukrajinu byl podle Moskvy odvetou za ukrajinské údery s využitím západních raket na ruském území a za pokus o útok na plynovod. Konkrétně Moskva zmínila nasazení amerických střel ATACMS a britských Storm Shadow a to, že se Ukrajinci začátkem týdne pokusili zaútočit na kompresorovou stanici na plynovodu TurkStream v Krasnodarském kraji. Ukrajinu včera útok donutil k preventivnímu přerušení dodávek elektřiny v několika oblastech.

Do Kyjeva dnes přicestoval kromě britského premiéra Keira Starmera také italský ministr obrany Guido Crosetto. Stalo se tak dva dny po návštěvě německého ministra obrany Borise Pistoriuse a tři dny poté, co Zelenskyj telefonicky hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Tento příval aktivit spojila jen jedna záležitost – blížící se inaugurace staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa 20. ledna, po které se očekává opuštění závazku stávající americké vlády podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak jen to bude potřeba k zajištění porážky Ruska. Trump již naznačil, že chce, aby Evropa převzala větší díl pomoci Ukrajině.

Polsko sníží dovoz ruského zkapalněného ropného plynu (LPG) o 80 procent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Polskou organizaci pro zkapalněný plyn. Varšava byla dosud největším dovozcem ruského LPG. Organizace očekává, že po zavedení evropských sankcí na ruský LPG 20. prosince klesne dovoz z Ruska v letošním roce na přibližně 20 000 tun měsíčně z průměrných 100 000 tun měsíčně v loňském roce. Sdružení naopak očekává zvýšení dovozu LPG přes své přístavy a také v kamionech ze zemí, jako jsou Německo či Nizozemsko.

Britský premiér Keir Starmer, který dnes přicestoval na Ukrajinu, novinářům po návštěvě kyjevské nemocnice specializované na léčbu popálenin řekl, že je velmi důležité zajistit, že Ukrajina bude v nejsilnější možné pozici až nastanou případná vyjednávání o příměří. „To je důvod, proč jsem vedl tak intenzivní diskuse s prezidentem Volodymyrem Zelenským od té doby, co jsem se stal premiérem, a znovu s ním budu jednat zde v Kyjevě,“ uvedl. Británie patří k největším zastáncům Ukrajiny už od vpádu ruských vojsk před téměř třemi lety. „Ušli jsme v tomto konfliktu dlouhou cestu. Nesmíme polevit,“ doplnil Starmer.

Začleňovat ukrajinské uprchlíky do české společnosti se daří podle těsné většiny občanů ČR. Nadále ale převládá názor, že Česká republika přijala víc Ukrajinců, než dokáže zvládnout. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Celorepublikově představují uprchlíci z Ukrajiny problém podle víc než poloviny účastníků průzkumu, v místě svého bydliště je ale považuje za problematické jen necelá třetina dotázaných.

Začleňovat ukrajinské uprchlíky do společnosti v Česku se daří podle 51 procent lidí, nedaří podle dvou pětin. Lidí, podle kterých je začleňování úspěšné, je méně než loni v létě, kdy si to myslelo 55 procent účastníků průzkumu. Mnohem více lidí z Ukrajiny, než je schopné zvládnout, Česko přijalo podle 60 procent účastníků průzkumu, přiměřený je jejich počet podle 32 procent. Čísla se loni na podzim proti průzkumu loni na jaře změnila jen mírně – tehdy počet přijatých Ukrajinců považovalo za nezvládnutelný 58 procent Čechů a za přiměřený 35 procent.

V centru ukrajinského hlavního města, do kterého ráno přicestovali britský premiér Keir Starmer a italský ministr obrany Guido Crosetto, dopoledne zněly sirény a výbuchy. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička zasahovala protivzdušná obrana. Ukrajinské letectvo dříve varovalo, že se k metropoli od východu blíží nepřátelský dron.

„V centru hlavního města zasahuje protivzdušná obrana. Zůstaňte v krytech!" vyzval obyvatele Kličko.

Místopředseda slovenského parlamentu Andrej Danko v rozhovoru s ruskou státní agenturou TASS v Moskvě vychvaloval ruského prezidenta Vladimira Putina a kritizoval Západ a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Danko, jehož cestu do ruské metropole spolu s dalšími pěti vládními poslanci ostře kritizuje slovenská opozice, také vyjádřil přesvědčení, že Putin a nastupující americký prezident Donald Trump letos ukončí válku na Ukrajině.

Slovenská opozice chce hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Roberta Fica, slovenská sněmovna by o návrhu měla začít jednat příští úterý. Opoziční strany mimo jiné tvrdí, že členové vlády svými prohlášeními a návštěvami zpochybňují zahraničně-politickou orientaci země a kabinet umožňuje šíření ruské propagandy. Kritiku opozičních politiků vyvolala zejména prosincová schůzka Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Ukrajina letos vede Globální alianci pro prevenci sexuálního násilí v konfliktech. V Kyjevě se již uskutečnilo první, ustavující, setkání tohoto společenství. „Je to naše příležitost maximálně využít mezinárodní odborné znalosti a podporu a také se podělit o vlastní zkušenosti, jak rychle přejít od závazku k činům. Hlavním cílem je zajistit spravedlivé potrestání zločinců,“ sdělila první dáma Ukrajiny Olena Zelenská na sociální síti X. To je dle ní to, co stovky Ukrajinců, kteří trpěli od ruských okupantů, potřebují nejvíce.

Komunální služby v Kyjevě ve čtvrtek začaly s odstraňováním zničených aut, která v ulicích zůstávají po ruských útocích. Na facebooku o tom informoval nový šéf kyjevské městské vojenské správy Tymur Tkačenko. Podle něho po městě stojí takových vraků více než tisíc.

Podle Tkačenka mnoho těchto vraků představuje pro fungování města problém, protože omezují průjezd vozidel záchranných složek. Zároveň prý kazí vzhled ulic a dvorků.

Ruská protivzdušná obrana v noci sestřelila 27 ukrajinských dronů, včetně sedmi nad Voroněžskou oblastí, 15 nad Belgrodskou, tří nad Tambovskou a dvou nad Kurskou oblastí, tvrdilo ve čtvrtek ráno ruské ministerstvo obrany. Sklad pohonných hmot ve Voroněžské oblasti na jihozápadu evropského Ruska, který zapálily ukrajinské drony, stále hoří, reagovaly ukrajinské úřady.

„Mír skrze sílu,“ uvedl britský premiér Keir Starmer na svém profilu na sociální síti X. „Jsem v Kyjevě s jednoduchým poselstvím ukrajinskému lidu: Naše 100leté partnerství je příslibem, že jsme s vámi nejen dnes nebo zítra, ale po sto let - dlouho poté, co tato válka skončí a Ukrajina bude opět svobodná a prosperující,“ doplnil. Formule »mír skrze sílu« je základem současné ukrajinské diplomacie.

Británie tvrdí, že její stoletý závazek pomůže zajistit, aby Ukrajina „už nikdy nebyla zranitelná vůči takové brutalitě, jakou jí způsobilo Rusko", které v roce 2014 anektovalo Krym a v únoru 2022 zahájilo invazi na celou Ukrajinu.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na čtvrtek zničila 34 z 55 ruských dronů, dalších 18 bezpilotních letounů se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo na sociální síti. Drony podle místních úřadů poškodily energetickou infrastrukturu v Poltavské oblasti ležící na severovýchodě centrální části země.

Drony byly podle letectva sestřeleny nad 11 oblastmi země, která se již téměř tři roky brání ruské invazi. Do odražení náletů se zapojily i stíhačky. Už ve středu večer několik dronů zasáhlo hospodářství v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny, kde poškodily i sklad s více než 2000 tunami kukuřice. 

Britský premiér Keir Starmer má dnes dle britských médií v Kyjevě oznámit pomoc na poválečnou hospodářskou obnovu Ukrajiny ve výši 40 milionů liber (zhruba 1,2 miliardy korun). Od začátku celoplošné ruské invaze v únoru 2022 přislíbila vojenskou a civilní pomoc ve výši 12,8 miliardy liber (383,6 miliardy korun). Více než 50 000 ukrajinských vojáků také absolvovalo v Británii výcvik.

Velká továrna na střelný prach v Tambovské oblasti ve střední části Ruska se stala terčem útoku. Informoval o tom Andrij Kovalenko, šéf ukrajinského centra proti dezinformacím. Nepřipsal ovšem přímou odpovědnost za útok Ukrajině a neuvedl ani, jaké měl útok důsledky, napsala agentura Reuters.

„Tento podnik je jedním z hlavních dodavatelů výbušných materiálů pro armádu Ruské federace," napsal Kovalenko na svém účtu na telegramu. „Po začátku plnohodnotné války na Ukrajině se výroba v továrně podstatně zvýšila," dodal.

Britského premiéra Keira Starmera na kyjevském nádraží přivítali velvyslanec Spojeného království na Ukrajině Martin Harris a vyslanec Ukrajiny v Londýně Valerij Zálužnyj.

Předseda opozičního hnutí ANO, expremiér Andrej Babiš, se domnívá, že do podzimních sněmovních voleb americký prezident Donald Trump vyřeší válku na Ukrajině. Řekl to v rozhovoru s ČTK. O tom, jakým způsobem tak Trump učiní, nemá konkrétní představu. Babiš však nepochybuje, že Trump svůj slib, že válku ukončí, naplní.

Soud v Lotyšsku poslal za špionáž ve prospěch Ruska na osm let do vězení 72letého muže, který byl v minulosti důstojníkem sovětské armády. Tento senior s ruským občanstvím podle rozsudku shromažďoval veřejně dostupné informace například o kritické infrastruktuře a vojenských objektech v blízkosti letiště v Rize, napsala ve středu agentura DPA.

Podle obžaloby muž po odchodu ze sovětské armády zůstal žít v Lotyšsku. Jezdil do Kaliningradu, který je centrem stejnojmenné ruské oblasti vklíněné mezi Polskem a Litvou, a předával tam informace zástupci ruské tajné služby. Týkaly se i politického dění v Lotyšsku nebo samotného rižského letiště, třeba oprav nebo stavby nových hangárů.

Litevská média uvádějí, že se jen těžko dá určit, jak velké množství informací ruské straně předal, protože s ní spolupracoval dlouhá léta. Tohoto seniora příslušníci lotyšské kontrarozvědky zadrželi v prosinci 2023. V jeho garáži vyšetřovatelé našli výbušné látky a munici. Nynější rozsudek nad ním není pravomocný, může se proti němu odvolat.