ONLINE: Kyjev a Oděsa pod palbou, Rusové vyslali 315 dronů. A výměna těl padlých vázne

Ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování zahájil vyšetřování 125. brigády a jejích podřízených jednotek kvůli nesprávné organizaci obrany v Charkovské oblasti, uvedla Ukrajinska pravda.

Skupina zemí, včetně pobaltských států, Polska, Norska a Finska, se dohodla na vytvoření "dronové zdi", která by pomohla chránit jejich společné hranice, uvedla v rozhovoru litevská ministryně vnitra Agne Bilotaiteová.

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí systému varování před mezikontinentálními balistickými střelami. S odkazem na analýzu Institutu pro studium války (ISW) to dnes píše agentura DPA. Podle ní se k úderu ruská armáda ani jiné úřady zatím nevyjádřily. Ruský senátor Dmitrij Rogozin to však označil za krok ke třetí světové válce.

ISW ve své páteční analýze uvedl, že podle vícero zdrojů z ruské i ukrajinské strany ve čtvrtek úder za použití bezpilotních prostředků zasáhl radarovou stanici v ruském městě Armavir v Krasnodarském kraji. Stanice je podle analýzy součástí systému včasné výstrahy, který má varovat před vypálením mezikontinentálních balistických raket, jež mohou nést jadernou hlavici. Snímky ze satelitů ukazují, že jeden radar je zřejmě poškozen.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky uvedl, že probíhá zdokonalování robotických námořních platforem. Jsou vybaveny zejména systémy k zasahování malých hladinových a vzdušných cílů a k úderům na pobřeží.

„Časem se tedy pravděpodobně dočkáme úplné převahy bezpilotních plavidel nad konvenčními válečnými loděmi. Přinejmenším v uzavřených nebo polouzavřených vodách, jako je Černé moře, Středozemní moře atd. To je cesta vpřed,“ uvedl Kyrylo Budanov.

Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi darovali. V rozhovoru, který zveřejnil v pátek týdeník The Economist, to řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj má Ukrajina právo se bránit, což zahrnuje i útoky na cíle na ruském území. O tom, zda povolit používání západních zbraní při úderech na cíle na ruském území, se vede mezi státy NATO v poslední době debata.

„Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, která zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině,“ uvedl Stoltenberg, jenž by měl ve funkci skončit 1. října. Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice. Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem.

Evropská unie vstoupila do nové fáze, ve které bude zásadní bezpečnost. V rozhovoru s ČTK to řekl bývalý italský ministr financí Giulio Tremonti, který je v současnosti předsedou výboru pro zahraniční věci a Evropskou unii italské Poslanecké sněmovny. Podle politika vládní strany Bratři Itálie se EU dříve příliš spoléhala na fungování volného trhu. Tremonti, který řídil italské veřejné finance v několika vládách premiéra Silvia Berlusconiho, také říká, že podporuje, aby EU více fungovala na principu většinového rozhodování než jednomyslnosti.

V současné fázi, kterou charakterizují mimo jiné konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, je podle Tremontiho prioritou v EU posílení společné obrany a bezpečnosti. „Když zajdete do nějaké hospody a baru a začnete mluvit o bankovní unii, tak se na vás jen divně dívají. Ale když řeknete, že je zapotřebí více obrany, tak vám zaplatí rundu,“ řekl italský vládní politik.

Ruské síly 24. května zaútočily na 12 pohraničních území a osad v Sumské oblasti, přičemž způsobily nejméně 204 výbuchů, informovala vojenská správa Sumské oblasti.

Ruské síly v noci na 25. května provedly raketové útoky na Charkovskou oblast a poškodily vzdělávací instituci, informovaly regionální úřady.

Ruská armáda od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přišla o 500 000 mužů. Dnes ráno to uvedl ukrajinský generální štáb. Údaj však nelze nezávisle ověřit a Moskva o svých ztrátách neinformuje. Ukrajinský údaj navíc nerozlišuje mezi mrtvými, zraněnými či pohřešovanými vojáky nepřátelské strany.

Podle odhadu ukrajinské armády, o kterém informují ukrajinská média, se za poslední den ruské ztráty zvýšily o zhruba 1 000 mužů na 500 080 vojáků. Podle ukrajinského generálního štábu ruská armáda zaznamenala také rozsáhlé škody na technice.

Většina Ukrajinců, kteří po napadení své země Ruskem získali v Česku dočasnou ochranu, dostává od státu potřebné informace rychle a kvalitně. Ukázal to průzkum, který pro ministerstvo vnitra provedla společnost Socio.Faktor. Uprchlíci využívají k získávání informací především internet, blízké osoby ze své komunity a sociální sítě. Těmito kanály ale často nelze oslovit takzvané zranitelné osoby, například seniory, kteří k nim nemají přístup, uvedlo ministerstvo. Vnitro proto výsledky využije pro další zlepšení služeb ze strany státních institucí i neziskových organizací.

Zhruba 80 procent ukrajinských uprchlíků v průzkumu uvedlo, že mají od státu kvalitní informace a stejný podíl dotázaných držitelů dočasné ochrany konstatoval, že informace od státu dostává včas.

Západní média nadále informují, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem na vyjednaném příměří na Ukrajině . Analytici Amerického institutu pro studium války zároveň píší, že rétorika Kremlu a vojenské akce Ruska ukazují, že Putin stejně jako dříve nemá zájem o smysluplná jednání a jakékoli urovnání, které by mu zabránilo usilovat o nezávislý ukrajinský stát.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Bývalý šéf ukrajinské daňové služby Roman Nasirov byl propuštěn z vazby na kauci 55 milionů hřiven (asi 1,4 milionu USD), informoval protikorupční soud.

Ukrajinské síly získaly „bojovou kontrolu“ nad oblastmi, kterými ruské jednotky tento měsíc podnikly vpád do severních částí Charkovské oblasti, uvedl ve svém dnešním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje o tom agentura Reuters. Zelenskyj dnes centrum napadeného regionu a druhé největší ukrajinské město Charkov navštívil.

„Našim vojákům se nyní podařilo převzít bojovou kontrolu nad pohraniční oblastí, kterou vstoupili ruští okupanti,“ citovala agentura Zelenského slova.

Spojené státy připravily pro Ukrajinu nový balík vojenské pomoci, jehož hodnota se odhaduje na 275 milionů dolarů (přes šest miliard korun), oznámilo dnes americké ministerstvo obrany. Veřejný seznam dodávaných položek tvoří především různé druhy munice, včetně střel do raketometů HIMARS nebo naváděné letecké munice.

Ukrajinské ozbrojené síly obdržely od Německa další systém protivzdušné obrany IRIS-T, napsal Der Spiegel. To znamená, že Ukrajina má nyní čtyři systémy Iris-T středního dosahu a jeden systém Iris-T krátkého dosahu, uvedla publikace.

Obrazem: Provozovna největší ukrajinské tiskárny zničená při čtvrtečním ruském raketovém útoku

Ukrajina odmítla přijmout některé zastaralé bojové tanky Leopard 1A5 z Dánska a Německa kvůli četným závadám, uvedla dánská televizní stanice DR s odvoláním na dokumenty dánského ministerstva obrany.

Od září loňského roku bylo dodáno pouze 20 tanků, uvádí DR. Po jejich převzetí a kontrole Ukrajina zjistila, že 18 z 20 obdržených tanků má drobné závady nebo poruchy a dva mají „vážnější závady“, uvádí se v dokumentech.

Ruské síly zaútočily 24. května na město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti a zranily tři lidi, informoval gubernátor Serhij Lysak.

Neformální setkání ministrů Severoatlantické aliance je v Praze na programu ve čtvrtek a v pátek. Ministr zahraničí USA Antony Blinken bude v Evropě od úterka, přičemž nejdříve má v plánu návštěvu Moldavska. Kdy přesně přicestuje do Česka, nebylo z oznámení americké diplomacie jasné.

Blinkenův náměstek James O'Brien podle agentury Reuters sdělil novinářům, že na ministerské radě budou pokračovat přípravy na summit NATO, který se v červenci uskuteční ve Washingtonu. Dodal, že USA neočekávají, že by spojenci na summitu přizvali Ukrajinu do aliance, očekávat ovšem lze nové projevy podpory zemi bránící se třetím rokem ruské agresi.

Podle estonských představitelů Rusové ve čtvrtek časně ráno z řeky odstranili 24 z 50 plovoucích bójí, které mají zajistit, aby se lodě nedostaly do cizích vod na řece Narvě.

„Pohraniční incident je součástí provokativního chování a hybridních akcí Ruska, včetně těch na námořní a pozemní hranici v pobaltské oblasti,“ uvedl v prohlášení šéf diplomacie EU Josep Borrell. „Takové akce jsou nepřijatelné,“ dodal.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken příští týden navštíví Českou republiku, kde se zúčastní jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO. Také bude v Praze se svým českým protějškem Janem Lipavským a dalšími českými činiteli mluvit o podpoře Ukrajiny či o posílení energetické spolupráce, oznámila dnes podle agentury Reuters americká diplomacie.

Neformální setkání ministrů Severoatlantické aliance je v Praze na programu ve čtvrtek a v pátek. Kdy přesně Blinken do Česka přicestuje, nebylo ihned jasné.

Je potřeba obnovit mírové rozhovory, prohlásil dnes v Minsku ruský prezident Vladimir Putin. Jednání ale podle něj musí být vedena s legitimním vedením Ukrajiny, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prý podle názoru Moskvy už legitimitu nemá. Putin to podle agentury Reuters řekl na tiskové konferenci po rozhovorech se spojeneckým běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.

Slovy o legitimitě Zelenského narážel Putin už poněkolikáté na to, že mandát ukrajinského prezidenta by za normálních okolností vypršel tento měsíc, ale kvůli stannému právu vyhlášenému na začátku války se teď v napadené zemi nové volby hlavy státu neuskuteční.

Ruský prezident Vladimir Putin je připraven zastavit boje na Ukrajině, pokud součástí příměří bude podmínka zachování hranic Ruska a Ukrajiny podle současné frontové linie. Agentuře Reuters to sdělily čtyři ruské zdroje, podle kterých je šéf Kremlu zároveň připraven bojovat dál, pokud s takovým návrhem Kyjev a jeho západní spojenci nebudou souhlasit.

Ukrajina opakovaně uvádí, že přímo s Putinem vyjednávat nebude, a že její podmínkou pro příměří je obnova Ukrajiny v původních hranicích z roku 1991, tedy včetně Ruskem anektovaného Krymského poloostrova. Stovky kilometrů dlouhá frontová linie nyní protíná Ukrajinu od ústí Dněpru do Černého moře na jihu po část řeky Oskil na severovýchodě, u hranic s Ruskem. Jde zhruba o 18 procent ukrajinského území.

Ruští pohraničníci odstranili z řeky Narvy některé z bójí, které tam umístilo Estonsko k vyznačení hranice mezi oběma zeměmi a k usnadnění navigace. Tallinn i Evropská unie krok Ruska odsoudily, informoval dnes zpravodajský server BBC News.

Podle estonských představitelů Rusové ve čtvrtek časně ráno z řeky odstranili 24 z 50 plovoucích bójí, které mají zajistit, aby se lodě nedostaly do cizích vod. „Pohraniční incident je součástí provokativního chování a hybridních akcí Ruska, včetně těch na námořní a pozemní hranici v pobaltské oblasti,“ uvedl v prohlášení šéf diplomacie EU Josep Borrell. „Takové akce jsou nepřijatelné,“ dodal.