ONLINE: Kyjev a Oděsa pod palbou, Rusové vyslali 315 dronů. A výměna těl padlých vázne

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba jedná s čínským ministrem zahraničí Wang Yi v jihočínském městě Guangzhou. Kuleba uvedl, že hledají „společnou řeč“ o ukončení války s Ruskem. Jde o první návštěvu ukrajinského ministra zahraničí od začátku války v roce 2022.

Medveděv opět hrozí: Rusko bude usilovat o okupaci dalších území, i když Zelenskyj podepíše mír

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv napsal na sociální síti Telegram, že Rusko bude usilovat o okupaci „zbývajících ukrajinských území“ i v případě, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude souhlasit s mírem, píše server Newsweek. Exprezidentovy výroky kritizoval americký think tank Institut pro studium války (ISW), který upozornil na ruskou informační kampaň, která má nejspíše za cíl vyměnit současnou ukrajinskou vládu.

Zelenskyj oznámil úspěch ve vývoji ukrajinských raket dlouhého doletu. „Náš raketový program má dobrou dynamiku, a přestože je to těžký úkol, postupně se přibližujeme schopnosti používat vlastní rakety a nespoléhat se pouze na rakety v dodávkách od partnerů,“ řekl ukrajinský prezident.

Dva lidé byli dnes zraněni při explozi osobního auta v Moskvě, informují ruská média. Panují však rozpory v informacích, o koho jde. Podle státní tiskové agentury TASS se jedná o vojáka, jenž se účastnil invaze na Ukrajinu, a jeho ženu. Agentura Interfax uvádí, že majitelem auta je důstojník generálního štábu ruské armády. Server Kommersant psal, že zraněný je pracovník ministerstva obrany, jenž sloužil ve vojenské rozvědce GRU. Později však napsal, že šlo o shodu jmen. Podle některých médií ale v armádě slouží i tento jmenovec. Šéf tajné služby FSB mezitím oznámil, že podezřelý ze spáchání útoku je v Turecku.

Exploze otřásla vozem Toyota Land Cruiser ráno na parkovišti na severu metropole. Vůz vybuchl v době, kdy do něj nastoupili muž a žena, popsal TASS. Podle mluvčí ministerstva vnitra Iriny Volkové explozi způsobila detonace neznámého předmětu. Nacházel se pod podvozkem v oblasti sedadla řidiče, podotkl TASS s odvoláním na další zdroje. Server RBK mezitím zveřejnil video, které podle něj výbuch zachycuje.

Německo s Británií dnes podepsaly obranné prohlášení, ve kterém se zavazují posílit zbrojní spolupráci i evropskou bezpečnost a nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Dokument za Británii podepsal britský ministr obrany John Healey, který dnes v Berlíně jednal se spolkovým kolegou Borisem Pistoriusem.

„Chceme a také musíme spolupracovat,“ řekl Pistorius o podepsaném dokumentu. Uvedl, že spolupráce se zaměří na zbrojní průmysl a také na společnou produkci a nákup zbraní. Nový rozměr zbrojních vztahů podle Pistoriuse povede i k posílení evropského pilíře NATO.

Slovenský prezident Peter Pellegrini varoval Ukrajinu před odvetnými opatřeními, pokud nebude vyřešena otázka tranzitu ruské ropy. Slovenský premiér Robert Fico už dříve kritizoval ukrajinské sankce vůči ruské ropné společnosti Lukoil.

Ukrajina, která se přes dva roky brání ruské invazi, může nadále počítat s německou podporou, a to včetně zbrojních dodávek. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz, který zároveň podpořil cesty vedoucí k mírovým jednáním.

„Ukrajině budeme nadále pomáhat,“ řekl Scholz, podle kterého Ukrajina potřebuje širokou podporu. „Zároveň ale musíme podpořit i procesy, které otevřou možnosti k diplomatickým jednáním,“ poznamenal o možném mírovém vyjednávání.

Od spuštění Fondu Ukrajina přesně před rokem čeští exportéři uzavřeli vývozní smlouvy za 392 milionů korun. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informovala Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), pod kterou fond spadá. S počátkem ruské invaze EGAP pojišťování exportu českých firem na Ukrajinu zastavila, v roce 2021 před válkou tam hodnota vývozních smluv činila 425 milionů korun. Fond Ukrajina podle EGAP nejčastěji pojišťuje výrobce zemědělské techniky a producenty potravin.

Úřady v Oděské oblasti informovaly o ruském úderu útočnými drony na přístav Izmajil, kde byli podle nich zraněni tři lidé. Ukrajinský přístav Izmajil leží na břehu řeky Dunaj, která tvoří hranici s Rumunskem. Podle Reuters představuje také důležitou trasu pro Ukrajinu při importu paliva. Poptávka po něm přitom v zemi roste, jelikož podniky i obyvatelé čím dál více závisejí při výrobě elektrické energie na generátorech. Země se totiž potýká s výpadky v dodávkách elektřiny kvůli ruským vzdušným úderům na energetickou infrastrukturu.

Původní informace o jednom mrtvém v Charkově se podle starosty Ihora Terechova nepotvrdily. Ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne uvádí, že první úder poškodil vozy a kancelář švýcarské nevládní organizace FSD, která se zabývá odminováváním. 

Čína a Ukrajina by měly usilovat o bilaterální vztahy a plánovat je z dlouhodobého hlediska. Po dnešním setkání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou to prohlásil šéf čínské diplomacie Wang I. Oba diplomaté se sešli v čínském Kantonu. „Rozhovory trvaly více než tři hodiny, tedy déle, než bylo plánováno. Byl to velmi hluboký a konkrétní rozhovor,“ řekl agentuře Reuters člen ukrajinské delegace, který si nepřál být jmenován.

Ministerstvo obrany připravuje další část muniční iniciativy pro Ukrajinu, její součástí bude pět zbrojařských společností. Informoval o tom dnes Deník N. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) serveru řekla, že plán pod pracovním názvem Iniciativa 2025 je přirozeným pokračováním fungujícího mechanismu, ve kterém by mělo být Česko opět prostředníkem mezi plátci a zbrojaři.

Japonská vláda dnes zveřejnila oficiální protest proti rozhodnutí Ruska trvale zakázat vstup do země třinácti japonským občanům. Zákaz se týká převážně vedoucích představitelů významných firem a společností včetně šéfa automobilky Toyota. Podle médií je to odveta za sankce, které Tokio na Rusko uvalilo kvůli invazi na Ukrajinu.

Mluvčí japonské vlády Jošimasa Hajaši podle agentury AP řekl, že zákaz „omezuje legitimní aktivity japonských společností (v Rusku) a je naprosto nepřijatelný“.

Dva lidé byli zraněni při explozi auta v Moskvě. Podle agentury TASS jde o vojáka, který se účastnil ruské invaze na Ukrajinu, a jeho ženu.

Portugalský ministr zahraničí Paulo Rangel prohlásil, že Ukrajina by měla vést mírové rozhovory, a ne jiná země. Podle něj by na to měla dohlédnout i Evropská unie – Kyjev musí být v čele iniciativy, míní.

Ruská armáda v noci na dnešek dvakrát zaútočila na ukrajinský Charkov. Zemřel jeden člověk, informace o dalších případných obětech zatím nejsou k dispozici, uvedl starosta města Ihor Terechov a šéf charkovské oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov.

První úder zasáhl průmyslovou zónu v jedné z charkovských čtvrtí. Syněhubov informoval, že se nikomu nic nestalo, poškozena byla jedna budova a nejméně pět aut.

Vážení čtenáři,
končíme online zpravodajství z válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokračovat v něm budeme opět zítra v ranních hodinách. Za redakci Blesk zpráv Vám přejeme dobrou noc. 

Vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak dnes telefonicky hovořil s poradcem pro národní bezpečnost americké viceprezidentky Kamaly Harrisové Philem Gordonem. Podle agentury Reuters se jednalo o první podobný kontakt mezi Kyjevem a týmem Harrisové od chvíle, co americký prezident Joe Biden v neděli oznámil, že nebude usilovat o znovuzvolení.

Jermak s Gordonem diskutovali o situaci na frontě a ruských útocích na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu, píše se v prohlášení na Jermakově telegramu. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta zdůraznil význam posílení ukrajinské protivzdušné obrany.

V rozhovoru se dnes večer zmínil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství, kde připomněl, že Harrisová zastupovala Spojené státy na červnovém mírovém summitu ve Švýcarsku.

„Je zásadní, aby se dynamika naší spolupráce na spravedlivém mírovém řešení neutlumila,“ řekl Zelenskyj.

Spojené státy jsou významným spojencem Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruským invazním vojskům. Washington Kyjevu poskytl vojenskou a finanční pomoc za miliardy dolarů.

Památník padlých ukrajinských bojovníků v Kyjevě, na náměstí Nezávislosti (majdan Nezaležnosti).

Ukrajina zasáhla v ruském přístavu poslední ze tří železničních trajektů obstarávajících spojení s anektovaným Krymem, tvrdí ukrajinské velení.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba je na návštěvě v Číně, se kterou chce navázat přímý dialog o dosažení míru na Ukrajině. Jedná se o první návštěvu takto vysokého ukrajinského činitele od začátku ruské agrese proti jeho zemi v únoru 2022. Kuleba má v příštích dnech naplánováno jednání s čínským ministrem zahraničí Wang Iem.

Čína ruskou agresi proti Ukrajině neodsoudila, vyzvala však k zastavení bojů. Kritizuje také západní dodávky zbraní Ukrajině. Asijská země však nepřímo Moskvu podporuje, jelikož jí umožňuje na čínském trhu pořizovat technologie a zboží nutné pro fungování ruského vojenského průmyslu. Minulý rok Čína představila svůj mírový plán a letos vypracovala další podobný dokument společně s Brazílií.

Ve videu po příletu do Pekingu Kuleba uvedl, že chce vést s čínskými představiteli „rozsáhlá, detailní a podstatná“ jednání o válce, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Zatím není jasné, kdy přesně se diskuse s čínským ministrem zahraničí uskuteční. „Chceme se vyhnout závodu mezi mírovými plány. Je velmi důležité, aby Kyjev a Peking vedly přímý dialog,“ uvedl Kuleba. Ukrajina má vlastní mírový plán, který počítá s úplným odchodem ruských vojsk z ukrajinského území.

V ukrajinské armádě už slouží 3800 vězňů, kteří se ve věznicích přihlásili do války proti ruské agresi. „Většina z nich nedávno dokončila výcvik. Ale mezi nimi jsou už ranění a i zabití,“ řekl poslanec Roman Kostenko z branného výboru ukrajinského parlamentu listu Ukrajinska pravda. Zákonodárce připustil, že zájem vězňů o mobilizaci poklesl, což vysvětlil tím, že většina z těch, kteří měli zájem, už vstoupila do armády. Předpokládá, že do armády se nakonec přihlásí okolo 5000 vězňů. Záhodno by bylo umožnit vstup do armády i obviněným, kteří jsou ve vyšetřovací vazbě, usoudil.

Od loňského května postupně přibylo Ukrajinců, kteří jsou ochotni učinit územní ústupky pro co nejrychlejší dosažení míru a zachování nezávislosti země. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS). Zatímco v květnu 2023 bylo územní ústupky ochotno učinit deset procent dotázaných, letos v květnu se pro ně vyslovilo 32 procent respondentů. Naopak za žádných okolností by se loni v květnu území nevzdalo 83 procent tázaných, letos v květnu 55 procent dotazovaných.

„Pro správnou interpretaci je nutné vzít v úvahu kontext. V květnu, kdy jsme se opět ptali na připravenost k územním ústupkům, trvala plnohodnotná invaze více než dva roky. Rusové zahájili rozsáhlou ofenzívu v Charkovské oblasti, pokračovaly průtahy v dodávkách potřebných zbraní, (Rusové) se snažili destabilizovat Ukrajinu zpochybňováním legitimity prezidenta, vstoupil v platnost zákon o mobilizaci a podobně,“ uvedl v komentáři k průzkumu šéf Kyjevského mezinárodního sociologického institutu Anton Hrušeckyj.

Podívejte se na nové snímky ukrajinských vojáků během cvičení v Charkovském regionu.

Moskvané, kteří podepíší kontrakt s ruskou armádou, dostanou od dnešního dne od radnice hlavního města jednorázovou peněžní odměnu ve výši 1,9 milionu rublů (skoro půl milionu Kč), takže jejich příjmy za první rok služby překročí 5,2 milionu rublů (asi 1,356 milionu Kč). Uvedla to dnes agentura Interfax s odvoláním na rozhodnutí starosty Sergeje Sobjanina a regionální vlády.

Z nového opatření „sociální podpory“, které má zjevně posílit nábor čerstvých sil do války proti Ukrajině, mohou těžit vojáci z metropole, kteří smlouvu s armádou podepíší od dnešního dne. Současně zůstávají v platnosti všechna dosavadní opatření radnice, jako je příplatek k platu vojáků z hlavního města ve výši 50.000 rublů měsíčně.