ONLINE: Nejméně osm zraněných po masivním útoku Rusů na Kyjev. Rakety mířily na obytné domy

Společnost Orlen Unipetrol začala dnes ve své litvínovské rafinérii zpracovávat výhradně jen ropu dovezenou ze západu rozšířeným italským ropovodem TAL. Tamní rafinérie tak poprvé od roku 1965 nevyužívají ruskou ropu z ropovodu Družba. ČTK to sdělil generální ředitel rafinérské skupiny Orlen Unipetrol Mariusz Wnuk.

Rozšířený ropovod TAL je v provozu několik týdnů. Česko díky tomu může nově ze západních ropovodů IKL a TAL čerpat až osm milionů tun ropy ročně, což zcela pokryje spotřebu rafinérií v Česku.

Ministerstvo vnitra podle zástupce ombudsmana Víta Alexandra Schorma ignoruje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) a dál automaticky odmítá žádosti Ukrajinců, kteří usilují o pobytové oprávnění, ale už mají dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie.

Podle Schorma je takový postoj v právním státě zcela nepřijatelný. O neprodlené nápravě chce jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Kancelář veřejného ochránce práv o tom dnes informovala na webu.

Podle nedávného rozhodnutí NSS Česko nemůže paušálně odmítat žádosti Ukrajinců, kteří usilují o pobytové oprávnění, ale už mají dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie. Možnost přemístění do jiného členského státu není vyloučená, pokud se cizinec vzdá pobytového oprávnění v první hostitelské zemi, plyne z rozhodnutí NSS. 

Pokud chce Rusko skutečně mír, musí zastavit palbu hned, proč čekat do 8. května, reagoval ukrajinský ministr zahraničí Sybiha na rozhodnutí Kremlu o třídenním klidu zbraní v bojích proti Ukrajině během dní kolem 80. výročí konce druhé světové války. Jedná se o 8., 9. a 10. května. 

Policie se bude zabývat incidentem, který se stal minulý týden po akci SPD, Trikolory, Svobodných a strany PRO v Brně. Podporovatelé uskupení podle videa na sociálních sítích na akci napadli mladíka s ukrajinskou vlajkou. Napadený muž dnes incident ohlásil policii, sdělil mluvčí policie Pavel Šváb. Předseda SPD Tomio Okamura serveru iDnes.cz řekl, že Ukrajinec zaútočil jako první.

Akce se konala ve čtvrtek odpoledne. Na videu na soukromém účtu na X je vidět, jak někteří příznivci uskupení slovně útočili na skupinu lidí, z nichž jeden měl ukrajinskou vlajku. Vyzvali je, ať se vrátí na Ukrajinu. Mladému muži poté chtěli vlajku vzít. Při následné potyčce jej jiný muž povalil na zem, do incidentu se ale zapojilo více lidí. Není zřejmé, co potyčce předcházelo.

V současné geopolitické situaci by bylo vhodné více diskutovat o rozšíření Evropské unie o další země. Blok by se tím stal bezpečnějším i více konkurenceschopným, řekl na dnešní tiskové konferenci ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). V Praze se sešel se slovinskou eurokomisařkou pro rozšíření Martou Kosovou, podle které je rozšiřování EU v nové fázi, protože nikdy předtím nemuselo čelit rušivým silám, které chtějí, aby Evropa neuspěla.

Kandidáty na členství v EU jsou Ukrajina, Moldavsko, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Turecko a Gruzie, jejíž premiér Irakli Kobachidze ale dříve oznámil, že Tbilisi do konce roku 2028 nebude jednat s EU o vstupu. Proti jeho rozhodnutí se v Gruzii konaly demonstrace.

Německo bude v Evropské unii podporovat restriktivní kurz v migrační politice, dál chce ale zůstat zemí přátelskou a otevřenou migraci. Na malém stranickém sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU) to řekl pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz.

V projevu vyjádřil také jednoznačnou podporu Ukrajině a upozornil, že Německo bude muset v příštích letech výrazně zvýšit svou obranyschopnost i ochotu se bránit. Vyslovil se rovněž proti otevřené obchodní válce s USA.

Nejméně tři lidé zahynuli při ruském útoku na ukrajinskou ves Novoekonomične v Doněcké oblasti na východě země. S odvoláním na oblastní prokuraturu to dnes napsal server Ukrajinska pravda, podle kterého úřady typ útočící zbraně zjišťují. Ruské ministerstvo obrany mezitím informovalo o více než stovce ukrajinských dronů vyslaných na Rusko během noci a dalších několika bezpilotních strojích během dne.

„V důsledku masivního dronového útoku ukrajinských ozbrojených sil byl zabit civilista a další člověk byl zraněn,“ napsal v noci na dnešek gubernátor ruské Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz na platformě telegram. Později uvedl, že protivzdušná obrana nad tímto regionem sestřelila 102 bezpilotních letounů.

Rusko čeká na signál z Ukrajiny ohledně obnovení přímých jednání s Moskvou, uvedl dnes podle tiskových agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Prezident Vladimir Putin, na jehož příkaz ruská armáda zahájila v únoru 2022 invazi na Ukrajinu, v pátek uvedl, že Moskva je připravena jednat s Kyjevem bez předběžných podmínek.

„Kyjev musí přinejmenším podniknout nějaké kroky. Mají na to zákonný zákaz (vyjednávat s nynějším šéfem Kremlu – pozn. ČTK). Ale zatím jsme žádné kroky neviděli,“ reagoval Peskov podle ruské státní tiskové agentury TASS na otázku, od koho Rusko očekává signál k vyjednávání: zda z Washingtonu, nebo z Kyjeva. Ukrajina v roce 2022 zakázala vést jednání s Putinem a z Moskvy opakovaně zaznělo, že rozhovory s Kyjevem jsou kvůli tomuto zákazu nemožné, připomněla stanice BBC.

Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl o třídenním klidu zbraní v bojích proti Ukrajině během oslav 80. výročí konce druhé světové války, informují ruské státní agentury TASS a RIA Novosti. Rusko si konec druhé světové války tradičně připomíná 9. května a Putinovo rozhodnutí o zastavení bojů se týká 8., 9. a 10. května.

Bývalý prokremelský ukrajinský prezident Viktor Janukovyč byl v nepřítomnosti odsouzen k dalším 15 letům vězení za podněcování k dezerci a organizování nelegálního překročení hranic. S odvoláním na dnešní prohlášení úřadu vrchního státního žalobce o tom informoval list The Kyiv Independent.

Janukovyč, který po hromadných protirežimních protestech v roce 2014 uprchl do Ruska, byl na Ukrajině v roce 2019 v nepřítomnosti odsouzen k 13 letům vězení za velezradu. Tento případ byl spojený s dopisem, který 1. března 2014 poslal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a ve kterém šéfa Kremlu žádal, aby k obnovení pořádku na Ukrajině použil ruské armádní a policejní síly.

Ústavní soud (ÚS) musí zvážit, zda zpřísněné podmínky pro ruské žadatele o české občanství neodporují ústavnímu pořádku. Obdržel návrh 17 senátorů na zrušení části zákona označovaného jako lex Ukrajina VII, který stanovil, že Rusové nemohou získat české občanství, pokud nepředloží doklad o pozbytí ruského občanství. Senátoři se domnívají, že opatření paušálně diskriminuje všechny Rusy bez ohledu na jejich postoje nebo loajalitu k tamnímu režimu, který v roce 2022 zahájil válku proti Ukrajině. Návrh je dostupný na webu soudu.

Podívejte se na aktuální fotografie z Doněcké oblasti, kde dnes zaútočili Rusové.

Minulá americká pomoc poskytnutá Ukrajině nebude součástí chystané dohody o nerostných surovinách, vyplývá podle serveru Ukrajinska pravda nebo agentury Reuters z vyjádření ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala po jeho návštěvě Spojených států. Ukrajinský ministerský předseda v USA minulý týden jednal s americkým ministrem financí Scottem Bessentem.

„Na dokumentu pracují právní týmy. Učinili jsme dobrý pokrok. Hlavní je, že jsme jasně definovali červené linie, dohoda musí být v souladu s evropskými závazky a nesmí být v rozporu s ústavou a legislativou Ukrajiny. Musí ji ratifikovat parlament,“ uvedl na platformě telegram Šmyhal. „Dosáhli jsme shody, že v dokumentu nebude zahrnuta pomoc poskytnutá před jeho podpisem,“ dodal ukrajinský premiér.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil vděčnost vůdci Severní Koreje Kim Čong-unovi za účast vojáků KLDR v bojích v ruské Kurské oblasti proti ukrajinské armádě. Vyplývá to z dnešního sdělení Kremlu. Pchjongjang nedlouho před tím podle agentur poprvé potvrdil, že vyslal vojáky, aby bojovali na straně Ruska proti Ukrajině. Ta se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už přes tři roky. Moskva o víkendu uvedla, že ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti zbývající ukrajinské vojáky, kteří část regionu obsadili loni v létě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci dál bojují v Kurské a Belgorodské oblasti na západě Ruska.

Putin podle Kremlu prohlásil, že severokorejské jednotky se bojů v Kurské oblasti účastnily „v plném souladu s mezinárodním právem“ a v duchu dohody mezi Moskvou a Pchjongjangem o strategickém partnerství uzavřené loni v červnu. „(Severo)korejští přátelé jednali z pocitu solidarity, spravedlnosti a opravdového přátelství,“ uvedl Putin v prohlášení, kde dále vyjádřil vděčnost severokorejskému diktátorovi Kim Čong-unovi a „lidu KLDR“.

Globální vojenské výdaje se loni zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů. Zaznamenaly tak nejprudší nárůst od konce studené války, píše SIPRI.

Podle jihokorejského ministerstva obrany je dnešní vyjádření KLDR o vyslání vojáků do Ruska „přiznáním zločinu“. Soul odsoudil svého severního souseda za „nelidské a nemorální“ rozhodnutí vyslat mladé lidi do boje s vidinou získání podpory pro vlastní režim.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce, aby jeho ruský protějšek Vladimir Putin zastavil útoky na Ukrajině a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu. Trump také řekl, že jeho setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Vatikánu proběhlo dobře a že si myslí, že Zelenskyj je připraven vzdát se poloostrova Krym.

Severní Korea dnes poprvé potvrdila, že vyslala své vojáky, aby bojovali na straně Ruska ve válce s Ukrajinou. Pchjongjang tvrdí, že tak významně přispěl k vyhnání ukrajinských vojsk z ruského území, píší agentury s odvoláním na severokorejská státní média. Moskva uvedla, že ruská armáda vytlačila z Kurské oblasti všechny zbývající ukrajinské vojáky, kteří část tohoto ruského regionu obsadili loni v létě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak v neděli sdělil, že ukrajinští vojáci dál bojují v Kurské a Belgorodské oblasti na západě Ruska.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes prohlásil, že Ukrajina by neměla souhlasit s nejnovějším návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se vzdala velké části svého území výměnou za příměří s Ruskem. 

Kyjev si podle ministra zjevně uvědomuje, že se bude muset vzdát určitého území, aby dosáhl udržitelného klidu zbraní. „Ale rozhodně nepůjdou tak daleko – nebo by neměli jít tak daleko – jako v nejnovějším návrhu amerického prezidenta,“ řekl. „Ukrajina sama mohla před rokem získat to, co je v tomto návrhu. Je to podobné kapitulaci. Nevidím v tom žádnou přidanou hodnotu,“ prohlásil Pistorius.

Také ujistil Ukrajinu o další německé vojenské pomoci, a to i v případě, USA zastaví svou pomoc. „Pokud Ukrajina padne, pokud Putin vyhraje tuto válku v tom smyslu, že Ukrajinu okupuje, anebo její velkou část, pak se v maximálním ohrožení ocitnou země NATO a mimochodem i sousední země, jako je Moldavsko a Gruzie,“ usoudil Pistorius a vysvětlil, že všem musí být jasné, že „nejde jen o solidaritu s Ukrajinou, jde o naši bezpečnost a náš mír v Evropě“.

Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy a následující týden se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání. Řekl to v dnešním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio.

„Musí se to stát velmi brzy. Nemůžeme nadále věnovat čas a zdroje tomuto úsilí, pokud to nepovede k naplnění,“ řekl Rubio v pořadu Meet the Press. „Tento týden bude opravdu důležitý týden, v němž musíme určit, zda je to úsilí, na němž se nadále chceme podílet, či zda nenastal čas se tak nějak zaměřit na některá jiná témata,“ vysvětlil Rubio den poté, co se prezident Trump na okraj pohřbu papeže Františka setkal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítl americký návrh, že Spojené státy převezmou od Ruska kontrolu nad okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, největší svého druhu v Evropě. „Nikdy jsme takovou nabídku nedostali. Ale pokud se tak stane, vysvětlíme, že Záporožskou jadernou elektrárnu řídí ruská státní společnost Rosatom,“ odvětil Lavrov a dodal, že elektrárna je „ve velmi spolehlivých rukou“.

„Chápeme, chápeme tu netrpělivost, protože to je v americké kultuře, že vytváříte očekávání a okolo těchto očekávání zvyšujete napětí,“ uvedl Lavrov v odpovědi na výstrahy šéfa americké diplomacie Marka Rubia, že se USA stáhnou z vyjednávání, pokud se rychle nepodaří dosáhnout výsledků. „To nepomáhá zapojit se do skutečné politiky. Ale v našem případě, jak už jsem řekl, jsme připraveni k dialogu, připraveni k rozhovorům a nechceme začít sázkou na neúspěch. To by byla známka špatné dohody,“ dodal v rozhovoru pro CBS.

Ukrajinští vojáci dál bojují ve dvou ruských oblastech, uvedl Volodymyr Zelenskyj. Popřel tak tvrzení Moskvy o úplném osvobození Kurské oblasti. 

„Naše síly pokračují v aktivních obranných operacích ve vymezených částech Kurské a Belgorodské oblasti,“ napsal Zelenskyj. Připustil, že podle hlášení generála Oleksandra Syrského zůstává situace na frontě na mnoha úsecích obtížná, jen během dopoledne podnikl nepřítel téměř 70 útoků na ukrajinské pozice. Prezident poděkoval ukrajinským vojákům za odolnost. Nejtvrdší boje se podle hlavy státu odehrávají u Pokrovska, Kramatorska a Lymanu na východě Ukrajiny, jakož i v Kurské oblasti.