ONLINE: Velká výměna zajatců pokračuje a nejméně osm zraněných po masivním útoku Rusů na Kyjev

Kroky staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa ovlivní podle slovenského premiéra Roberta Fica Evropskou unii, která je podle něj na vedlejší koleji už několik let a musí se vzpamatovat. Fico to řekl v dnešní rozhlasové diskusi. Opět tvrdil, že Ukrajina, která se téměř tři roky brání ruské vojenské invazi, se nechala zneužít na válečný konflikt s cílem oslabit Rusko.

Řekl rovněž, že již nemá zájem o jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se kterým chtěl dříve jednat o přepravě plynu přes její území. Kyjev na začátku letošního roku tranzit suroviny ukončil poté, co vypršela platnost příslušné smlouvy s Ruskem.

Slovenský premiér Robert Fico dnes v reakci na páteční mohutné demonstrace za proevropské směřování země řekl, že jsou organizovány na základě lží a zahraniční aktéři budou vyhoštěni. V diskusní relaci televize STVR Fico také odmítl výzvu organizátorů uvedených občanských manifestací, aby v zájmu budoucnosti země odstoupil z funkce ministerského předsedy.

Podle Fica vláda neplánuje vystoupení země z EU. Tuto možnost do budoucna minulý týden připustil Ficův stranický kolega a místopředseda sněmovny Tibor Gašpar. Demonstrace za potvrzení proevropského směřování země začali občanští aktivisté svolávat po prosincové schůzce Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jehož země v únoru 2022 vojensky napadla Ukrajinu.

Ruské údery proti Ukrajině zranily za poslední den 10 civilistů, informovaly regionální úřady. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila dvě rakety a 46 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo.

Volodymyr Zelenskj podpořil Slováky nespokojené s vládou Roberta Fica. „Bratislava není Moskva. Slovensko je Evropa,“ napsal v příspěvku na sociální síti X. Přesdílel zároveň příspěvek Juraje Rizmana, partnera slovenské exprezidentky Zuzany Čaputové.

Ukrajinské letectvo oznámilo sestřelení dvou řízených střel Ch-59/69 a také 46 bezpilotních letounů, kterými Rusko zaútočilo na Ukrajinu v noci na dnešek. Dalších 15 dronů podle něj zmizelo z radarů, aniž by zasáhly cíle. Celkem Rusové vyslali na Ukrajinu 61 dronů a dvě naváděné střely, stojí v hlášení. Moskva informovala o sestřelení jednoho dronu v noci a dalších 11 během dne. 

Moldavská prezidentka Maia Sanduová přijela na oficiální návštěvu Kyjeva. Návštěva Sanduové přichází v době pokračující energetické krize v Ruskem okupovaném Podněstří. Dodávky ruského plynu do Podněstří byly 1. ledna přerušeny kvůli rozhodnutí Ukrajiny zastavit tranzit ruského plynu.

Ruský bezpilotní letoun včera v Kyjevské oblasti poškodil devítipatrovou obytnou budovu, informovala regionální vojenská správa. Následkem útoku byly zničené balkony od osmého do čtvrtého patra a rozbitá okna. Žádné oběti na životech nebyly hlášeny. V jiné oblasti způsobily trosky ze sestřeleného dronu požár v průmyslovém objektu.

Ministerstvo zahraničí Ukrajiny popřelo tvrzení slovenského premiéra Roberta Fica, že Ukrajina je spojena s kybernetickým útokem na slovenskou VZP. „Znovu vyzýváme Roberta Fica, aby přestal hledat imaginární nepřátele na Ukrajině, která je přátelská vůči Slovensku a slovenskému lidu,“ uvádí se v prohlášení.

SBU zmařila ruský raketový útok na ukrajinský vojenský institut, zatkla kadeta spolupracujícího s FSB. Osmnáctiletá vojenská kadetka byla obviněna z vlastizrady za údajnou pomoc ruským speciálním službám, informovala Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU).

SBU odhalila, že kadetka plánovala poskytnout FSB geolokační údaje o oficiálních univerzitních budovách, v nichž se zdržovali další kadeti, včetně jejích spolužáků.

Americké ministerstvo zahraničí zmrazilo veškerou stávající zahraniční pomoc a pozastavilo poskytování nové zahraniční pomoci. Informovaly o tom dnes agentury AP a Reuters s odkazem na kabelogram, který rozeslal nový ministr zahraničí Marco Rubio ambasádám po celém světě.

Výjimkou má být pouze humanitární potravinová pomoc a vojenská podpora pro Izrael a Egypt. Ty mají pokračovat, nic ale nenasvědčuje tomu, že by podobná výjimka umožnila i vojenskou pomoc Ukrajině. Na případné budoucí dodávky zbraní na Ukrajinu stále zbývají asi 3,85 miliardy USD schválené Kongresem. Nyní je na Trumpovi, zda je utratí či nikoli.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Opět se hlásíme s online reportáží z vývoje války Ruska na Ukrajině. Na tom, jak se bude vyvíjet, zavisí také dění v USA, zejména změny v zahraniční politice poté, co se moci chopil 47. prezident Donald Trump. 

V noci na dnešek (SEČ) se těsným hlasováním Senátu ministrem obrany stal kontroverzní kandidát Pete Hegseth, bývalý válečný veterán, který je známý především díky svému působení v Trumpovi nakloněné televizi Fox News. Kromě neúspěšné kandidatury do Senátu USA nemá žádné předchozí politické zkušenosti. Nyní povede jedno z nejdůležitějších ministerstev USA. 

Proti Hegsethovi hlasovali všichni demokraté a nezávislí senátoři a připojili se k nim také tři republikáni. Demokratičtí zákonodárci ho kritizují kvůli údajně nedostatečným manažerským zkušenostem a podezřením z nevhodného chování vůči ženám či nadměrné konzumace alkoholu, což Hegseth popřel.

Jaký je jeho postoj k důležitým zahraničním otázkám, jako vyzbrojování a obecně podpora Ukrajiny, nebylo dosud známo. 

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zmanipulovat svůj americký protějšek Donalda Trumpa, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zmínil to v souvislosti se snahami nového amerického prezidenta dojednat dohodu o míru na Ukrajině.

Zelenskyj dnes prohlásil, že šéf ukrajinské zpravodajské služby sdělil vedení ukrajinské armády informace o „ruském vojenském potenciálu a Putinově připravenosti pokračovat ve válce a manipulovat světové lídry“. Rusko Ukrajinu napadlo v únoru 2022, napadená země se od té doby se západní pomocí agresi svého souseda brání.

Evropská unie pravděpodobně nenavrhne postupné ukončení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska jako součást nového balíku sankcí namířených proti Moskvě za její invazi na Ukrajinu. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Místo sankcí chce v únoru představit plán, jak se postupně zbavit závislosti na ruských fosilních palivech.

Skupina deseti zemí EU tlačí na zpřísnění opatření vůči Rusku zavedením omezení na zemní plyn a LNG. Sankce zavedené Unií však vyžadují jednomyslnost, které je obtížné dosáhnout vzhledem k hlasitému odporu Maďarska a přetrvávající závislosti některých dalších zemí na ruském plynu.

Severní Korea se chystá vyslat další vojáky bojovat po boku Ruska proti Ukrajině, uvedli jihokorejští vojenští představitelé, které citoval zpravodajský server The Guardian. KLDR se k tomuto kroku připravuje navzdory zprávám o velkých ztrátách mezi vojáky z komunistického státu, kteří už byli vysláni na bojiště.

Informace, že by Pchjongjang mohl poslat do Ruska další vojenské posily, přišla v době, kdy americký prezident Donald Trump naznačil, že se pokusí obnovit vztahy s vůdcem KLDR Kim Čong-unem, a v rozhovoru v americké televizní stanici Fox News označil Kima za „chytrého chlapa“.

V Česku by mohla vzniknout návratová centra, která ukrajinským uprchlíkům před válkou usnadní cestu zpět do vlasti. I o tom bude příští týden při návštěvě České republiky jednat místopředseda ukrajinské vlády Olexij Černyšov. Napsal to dnes server Deníku N, kterému to potvrdilo ministerstvo vnitra. Uprchlickou vlnu z Ukrajiny vyvolal vpád ruské armády do země na konci února 2022.

Vznik návratového centra se připravuje v Berlíně, o projektu jednala Ukrajina také s Polskem, píše server. „Zřízení návratových center na území České republiky bude mimo jiné předmětem schůzky místopředsedy vlády Ukrajiny Olexije Černyšova odpovědného za vztahy s ukrajinskými občany v zahraničí, který za tímto účelem přijíždí 28. ledna 2025 na jednání do Česka,“ uvedla Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra.

Nový americký ministr zahraničí Marco Rubio se v prvním rozhovoru se svým dánským protějškem Larsem Lokkem Rasmussenem shodli na tom, že o tématu Grónska se budou bavit později. Po dnešním telefonátu šéfů diplomacií to podle agentury Reuters uvedlo dánské ministerstvo.

Staronový americký prezident Donald Trump několik dní před svým pondělním nástupem do funkce prohlásil, že americká kontrola Grónska je „absolutní nutností“. Nevyloučil, že k jejímu uskutečnění použije vojenské nebo ekonomické kroky, jako jsou cla proti Dánsku, pokud Kodaň odmítne jeho nabídku ostrov koupit.

Ukrajina dokončuje reformy, jejichž cílem je přilákat mladé lidi ve věku 18 až 25 let, kteří jsou v současné době osvobozeni od mobilizace, uvedl zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Pavlo Palisa pro agenturu Associated Press. Tento krok přichází v souvislosti s tlakem amerických zákonodárců na zmírnění problému s lidskými zdroji snížením věku pro odvod, což prezident Zelenskyj důrazně odmítl.

Slovenský ministr zdravotnictví Kamil Šaško informoval, že dnešní kybernetický útok nadále pokračuje, ale zatím se daří všechny pokusy o průnik odrážet. Ujistil obyvatele Slovenska, že poskytování všech služeb, které pojišťovna VZP zajišťuje, není ohrožené.

„Situaci nadále sledujeme, ale můžu potvrdit, že jde o mohutný útok,“ dodal Šaško bez dalších podrobností. K úniku údajů z pojišťovny podle Šaška nedošlo a zatím se hackerům nepodařilo ukrást a zašifrovat data. Národní centrum zdravotnických informací (NCZI) je nyní v krizovém a kontrolním režimu, dodal s tím, že zatím ohrožení zdravotní péče nehrozí.

Tisíce Slováků vyšly do ulic na manifestace za proevropské směřování země. V Bratislavě dav skandoval hesla proti premiérovi už před začátkem akce.

Ze zahraničních politiků Češi nejvíce důvěřují nyní už bývalé americké viceprezidentce a poražené demokratické kandidátce v nedávných prezidentských volbách Kamale Harrisové a francouzské hlavě státu Emmanuelovi Macronovi. Naopak největší nedůvěru pociťují k ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi.

Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od poloviny září do konce listopadu 2024. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot věří, že Maďarsko nakonec obnovení sankcí vůči Rusku podpoří. Sankce proti Rusku jsou důležité pro bezpečnost Evropy, řekl šéf francouzské diplomacie na setkání se španělským protějškem.

Také španělský ministr zahraničí José Manueal Albares doufá, že EU najde konsenzus a jednomyslnost ohledně obnovení sankcí vůči Rusku. V pondělí se podle diplomatických zdrojů nejprve očekává debata o Ukrajině, následně přijdou na řadu body A, tedy i rozhodování o prodloužení sankcí.

Slovensko podle premiéra Roberta Fica čelí masivnímu kybernetickému útoku, terčem je tentokrát Všeobecná zdravotní pojišťovna. Fico to řekl na tiskové konferenci, kde z útoku obvinil Ukrajinu a prohlásil, že toto je způsob, jak se „likvidují neposlušné vlády“.

Dodal, že útok začal kolem poledne a podle odborníků se mu zatím VZP brání úspěšně, ale není jasné, co bude následovat. „Kdo má zájem likvidovat slovenskou zdravotní péči, komplikovat pacientům přístup ke zdravotní péči a nechat kolovat jejich osobní údaje,“ řekl slovenský premiér s tím, že zatím se útočníkům tyto informace nepodařilo získat.

Ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem o Ukrajině či cenách energií. Otázku jednání s Ukrajinou však podle něj komplikuje skutečnost, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret, jenž mu zakazuje vést rozhovory s šéfem Kremlu. Rusko podle Putina nikdy neodmítalo kontakty s americkou administrativou.

Trump v posledních dnech opakovaně prohlásil, že je připraven se s Putinem co nejdříve setkat. Pohrozil ale Moskvě také cly a dalšími novými sankcemi, pokud nebude brzy dosaženo dohody o míru na Ukrajině.

Připravenost Ukrajiny a Západu k mírovým rozhovorům dnes zpochybnil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Navzdory všem prohlášením o potřebě jednání prý podle něj objektivně nenásledovaly žádné praktické kroky, citovala jej ruská státní agentura TASS.

„Navzdory stále hlasitějším prohlášením o potřebě mírových rozhovorů objektivně nenastaly žádné praktické kroky naznačující, že jsou Kyjev a Západ na ně opravdu připraveny,“ řekl Lavrov podle přepisu novinářských dotazů a odpovědí, které dnes na svém webu zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí.