ONLINE: Ukrajina a Rusko si předaly další zajatce. A summit NATO kvůli Trumpovi zkrátí?

Jedna žena přišla o život, další čtyři lidé - tři ženy a muž - utrpěli zranění při dnešním raketovém útoku ruských vojsk na Mykolajiv na jihu Ukrajiny. Oznámil to šéf oblastní správy Vitalij Kim. Bilance nemusí být konečná, pátrání v troskách podle gubernátora pokračuje.

V Bruselu začal dvoudenní summit EU. Unijní lídři budou nejprve jednat s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Tématy jsou zejména situace na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Česko na summitu zastupuje premiér Petr Fiala.

„V chaotickém světě, ve kterém žijeme, je velmi důležité držet se zásad a zásady jsou jasné: Charta OSN, mezinárodní právo, územní celistvost zemí a mezinárodní humanitární právo,“ prohlásil Guterres při příchodu na jednání v Bruselu. Zároveň zdůraznil, že je důležité, aby byl mír na Ukrajině, ale stejně tak je nezbytné dosažení příměří v Pásmu Gazy.

„Dnes v Labytnangi proběhl soud ohledně nároku Alexejovy matky proti kolonii za nesprávné poskytování lékařské péče. Soud případ zamítl,“ informovala na sociální síti X vdova po ruském opozičníkovi Alexejovi Navalném Julie. „Důvod je jediný – u soudu museli poskytnout dokumenty a videa o tom, co se 16. února stalo.“ 

Země Evropské unie by měly rozhodnout o použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k nákupu zbraní a munice pro Ukrajinu, uvedl německý kancléř Olaf Scholz před dnešním zahájením unijního summitu v Bruselu. Některé státy mají k vojenskému využití výnosů výhrady, Scholz je ale ohledně možného dosažení shody optimistický.

Evropská komise ve středu navrhla, aby se 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země. Návrh musí jednomyslně schválit unijní ministři zahraničí, šéfové států a vlád mu ale nyní mohou politicky dát zelenou.

Rusko podle ruské služby stanice BBC hlásí dobytí vesnice Toneňke v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ukrajinský generální štáb naopak v pravidelném ranním hlášení informoval o odražení ruských útoků mimo jiné právě u této obce. Ta se nachází několik kilometrů západně od města Avdijivka, kterého se ruské invazní síly zmocnily po těžkých bojích a zřejmě i velkých ztrátách v polovině února.

„V avdijivském směru byla koordinovanými akcemi jednotek skupiny vojsk 'Střed' osvobozena vesnice Toněňkoje Doněcké lidové republiky,“ uvedlo podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany a použilo přitom ruský název ukrajinské obce. Termínem „osvobození“ Moskva označuje dobytí a okupaci ukrajinského území. Takzvaná Doněcká lidová republika (DNR) je mezinárodně neuznaný proruský separatistický útvar na východě Ukrajiny, který se Moskva v roce 2022 rozhodla anektovat.

Maďarský ministr Péter Szijjártó uvedli, že se k plánu nepřipojí a nebudou Ukrajině dodávat žádné zbraně. „Myslíme, že konflikt nemá vojenské řešení,“ řekl za slovenskou vládu Blanár. Zdůraznil ale, že jeho země bude Ukrajině pomáhat humanitárně. Poděkoval také partnerům z V4 za příspěvek ke vzdušné ochraně Slovenska, neboť podle Blanára Slovensko vše, co mělo, poslalo právě na Ukrajinu.

„Naše pozice je také známá a není důvod ji měnit. Maďarsko neposílalo a nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu. Nebudeme se přidávat k žádným iniciativám, které dodávají zbraně na Ukrajinu,“ poznamenal Szijjártó. Odmítl také společně s Blanárem jakékoli zapojení vojáků v napadené zemi. Zároveň ale podle Szijjártóa Maďarsko kooperuje v největší humanitární operaci v dějinách země.

Podpora voličů ruského prezidenta Vladimira Putina v letošních prezidentských volbách byla nebývalá, prohlásila dnes šéfka ústřední ruské volební komise Ella Pamfilovová poté, co současného šéfa Kremlu oficiálně prohlásila za vítěze voleb. Putinovo vítězství se ziskem 87,28 procenta po sečtení všech hlasů už ruská volební komise ohlásila v pondělí.

Pamfilovová nicméně tvrdí, že Putin letos zvítězil s ještě větší převahou než v posledních volbách v roce 2018. Pro Putina letos podle ní hlasovalo přes 76 milionů voličů. „V porovnání s poměrně úspěšným rokem 2018, kdy ještě nebyla taková rozsáhlá hrozba, jako je nyní, vzrostl počet našich voličů s velmi výrazným občanským postojem o 20 milionů. To je nebývalé,“ sdělila šéfka ústřední komise.

Ruská opozice a řada nezávislých médií tvrdí, že velká část Putinových hlasů byla zfalšována. Západ ruské volby označil za nesvobodné a odsoudil mimo jiné skutečnost, že Moskva vypsala hlasování i na Ruskem okupovaných ukrajinských územích.

Ruská agrese proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva, shodli se podle Lipavského ministři zahraničí zemí V4. Je podle něj nutné zvýšit pomoc.

Polsko k české iniciativě na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU přispěje nejen finančně, ale také logisticky, oznámil ministr Sikorski.

Útok na Kyjev podle posledních informací ukrajinských úřadů zranil nejméně 13 lidí. Mezi zraněnými je i jedno dítě, sdělila ukrajinská Státní služba pro mimořádné události. Výbuchy podle ní otřásly třemi čtvrtěmi Kyjeva, v několika domech vznikly požáry. Na 79 lidí lidí muselo být podle ní evakuováno. Na zasažených místech působí záchranáři a policisté, ale i psychologové, dodala služba. Na fotografiích zveřejněných kyjevskými úřady po dnešním útoku jsou vidět ohořelé domy a automobily.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za teror a vyzval západní partnery k dodání dalších systémů protivzdušné obrany na Ukrajinu, včetně amerických systémů Patriot. „Tuhle ochranu nyní potřebujeme tady na Ukrajině. Od Kyjeva po Charkov, od Sum po Cherson a od Oděsy po Doněckou oblast. Je to dost dobře možné, pokud bude dostatek politické vůle,“ podtrhl Zelenskyj.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Podívejte se na aktuální snímky z Kyjeva, na který dnes zaútočili Rusové.

Rusko dnes zaútočilo na Kyjev. Byly poškozeny auta a obytné budovy. Podle posledních údajů je zraněných 12 lidí.

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie budou dnes na summitu, který začíná v Bruselu, řešit zejména situaci na Ukrajině i na Blízkém východě, otázky bezpečnosti a obrany EU a budoucí rozšíření bloku. 

Jak plyne z návrhu závěrů schůzky, evropští vůdci opět vyjádří neochvějnou podporu Kyjevu a rovněž ocení nedávné rozhodnutí o navýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině.

Kyjevem v noci na dnešek otřásly výbuchy, podle tamního starosty Vitalije Klička zasáhly trosky sestřelené ruské střely obytný dům či areál školky. Na několika místech hoří. Jde o první větší podobný útok na ukrajinskou metropoli za poslední týdny, napsala agentura Reuters.

„V důsledku nepřátelského útoku je už osm zraněných,“ uvedl na telegramu necelou hodinu po ohlášení explozí Kličko, podle kterého si všichni zasažení zatím vystačili s ošetřením na místě. Další následky útoku z Ruska ukrajinské úřady zjišťují.

Škody hlásí několik kyjevských čtvrtí. Požár propukl v bytě v rezidenční budově západně od centra, kde plameny zachvátily i několik zaparkovaných aut. Trosky dopadly do areálu několika podniků nebo na obytné budovy.

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie budou dnes na summitu, který začíná v Bruselu, řešit zejména situaci na Ukrajině i na Blízkém východě, otázky bezpečnosti a obrany EU a budoucí rozšíření bloku. Zabývat se budou též problematikou podpory evropských zemědělců, kteří v posledních měsících protestují v mnoha členských státech sedmadvacítky. Dnešního oběda s unijními lídry se zúčastní i generální tajemník OSN António Guterres. Přes videohovor se připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala.

Jak plyne z návrhu závěrů schůzky, evropští vůdci opět vyjádří neochvějnou podporu Kyjevu a rovněž ocení nedávné rozhodnutí o navýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V Praze se dnes sejdou ministři zahraničí zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Debatu povedou o aktuálních zahraničněpolitických tématech, jako je například ruská agrese na Ukrajině, přičemž názor na válku země bloku rozděluje na dvě skupiny.

Země V4 rozděluje pohled na příčiny konfliktu i na formy podpory, které jsou ochotny Ruskem napadenému státu poskytovat. Česko a Polsko pomáhají Ukrajině i vojenským materiálem, Maďarsko a Slovensko tento postoj nesdílejí.

Vážení čtenáři,

pro dnešek končíme zpravodajství z válečného konfliktu a dění na Ukrajině. Budeme v něm pokračovat opět zítra. Redakce Blesk Zpráv vám přeje dobrou noc.

Den po svátku svatého Josefa vyzývá papež František všechny strany, aby „vynaložily veškeré úsilí k jednání o ukončení války“. „Svatému Josefovi svěřujeme válkou zničené národy Ukrajiny a Svaté země, Palestiny a Izraele, které tolik trpí hrůzami války,“ informuje web Vatican News

 „Nikdy nezapomínejme,“ zopakoval papež, „že válka je vždy porážkou. Ve válce nelze pokračovat.“ 

„Musíme vynaložit veškeré úsilí,“ zdůraznil, „abychom vyjednali ukončení války,“ sdělila hlava katolické církve.

Nizozemsko poskytne Ukrajině dalších 350 milionů eur (přes 8,8 miliardy korun) na nákup vojenského vybavení. Podle agentury Reuters to dnes uvedla nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová na závěr návštěvy Kyjeva. Peníze budou určeny na nákupy munice pro stíhačky F-16 a na pořízení nových průzkumných dronů. Samotné stíhačky by zemi bránící se ruské agresi mělo Nizozemsko dodat ve druhé polovině roku.

Nizozemský premiér Mark Rutte začátkem března podepsal v Kyjevě dohodu o dvoustranné bezpečnostní spolupráci, podle které jeho země letos poskytne Ukrajině na vojenské vybavení dvě miliardy eur. Ollongrenová dnes v Kyjevě přislíbila uvolnění prvních 350 milionů, z nichž 200 milionů má sloužit na pořízení průzkumných a zpravodajských dronů a 150 milionů na nákup řízených střel vzduch-země pro letouny F-16.

 Velký balík americké pomoci, který už měsíce blokují republikáni v Kongresu USA, se dostane na Ukrajinu a americká pomoc bude pokračovat, řekl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan během dnešní návštěvy Kyjeva. Časový horizont, kdy by se tak mohlo stát, blíže neupřesnil, poznamenala agentura Reuters.

Připomněla, že zablokování klíčové pomoci zvyšuje tlak na ukrajinské jednotky, bojující již déle než dva roky proti lépe vyzbrojeným a početnějším ruským silám. Ty nyní také mají palebnou převahu kvůli nedostatku munice na ukrajinské straně.

„Z našeho pohledu jsme si jisti, že to zvládneme. Ukrajina dostane tuto pomoc,“ řekl Sullivan na společné tiskové konferenci se šéfem ukrajinské prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem.

Sullivan neuvedl žádný časový plán, ale ujišťoval, že není nutné jednat o nějakém náhradním „plánu B“, a také podle Reuters zjevně zaujal odmítavý postoj k nápadu, že by pomoc mohla být poskytnuta ve formě půjčky. „Jsem si jistý, že dosáhneme plánu A. Ve sněmovně při hlasování získáme silnou podporu obou stran pro balíček pomoci,“ řekl. Připustil, že celý proces „již trval příliš dlouho“.

Rusko ostře zkritizovalo úterní rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) neumožnit účast ruských a běloruských sportovců na zahajovacím ceremoniálu her v Paříži.

Mluvčí ministerstva zahraniční Maria Zacharovová označila v prohlášení verdikt za nepřijatelný a diskriminační. Moskva rovněž obvinila MOV ze zastrašování sportovců v souvislosti s „Hrami přátelství", které Rusové chtějí v září uspořádat jako reakci na sankce, kterým ruští a běloruští sportovci čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině.

Italské ministerstvo školství dnes oznámilo, že prověří stížnosti, že některé italské učebnice nekriticky přebírají pohled Moskvy na vztahy s Ukrajinou a na situaci v regionu. Píše to italská tisková agentura ANSA. Sporné výroky se týkají například vývoje v postsovětském regionu po roce 1991 či ruské anexe ukrajinského poloostrova Krymu. Někteří nakladatelé oznámili, že již chystají aktualizované verze textů pro žáky.

Některé podněty od ukrajinské komunity prověřili novinářka Irina Casceiová a analytik Massimiliano di Pasquale. Podle jejich hodnocení 12 ze 13 zkoumaných učebnic vydaných v letech 2017 až 2023 obsahují pasáže o soudobých vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou, jež se velmi podobají pohledu, který šíří Moskva.

Desítky poslanců strany Sluha národa ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chtějí rezignovat na své mandáty, neboť postrádají motivaci pokračovat. Uvedl to dnes deník Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroje uvnitř této vládní strany.

Sluha národa má v Nejvyšší radě, 450členném zákonodárném sboru Ukrajiny, oficiálně nyní 235 poslanců. Na schůze a k hlasování jich ale chodí jen zhruba 170 až 180. Zbytek se se stranou otevřeně rozešel, nebo jednoduše přestal chodit na zasedání.

Podle Ukrajinské pravdy se odehrává konflikt mezi poslanci a prezidentskou kanceláří Zelenského, která vůči zákonodárcům vystupuje přezíravě a očekává od nich nic než loajální hlasování.

„Starý model vzájemných vztahů už nefunguje. Musíme něco změnit,“ uvedl zdroj deníku, podle nějž poslanci nemají možnost ovlivnit dění ve státě, a nevidí proto smysl v poslanecké práci pokračovat. Několik desítek poslanců se tudíž chce vzdát mandátu.

Podívejte se na aktuální snímky z Charkova, na který dnes zaútočili Rusové.

Evropská komise dnes navrhla, aby se 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí ruské agresi. Českým novinářům v Bruselu to řekla místopředsedkyně EK Věra Jourová.