ONLINE: JE Záporoží byla krok od jaderné nehody. A Rusové útočili na jih a východ Ukrajiny

Vážení čtenáři, tímto naše dnešní zpravodajství končí. Budeme se na vás těšit zase zítra. 

Ruský prezident Vladimir Putin se dnes zúčastnil summitu států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) v Minsku, Arménie ho vynechala.

Ukrajinská tajná služba SBU dnes uvedla, že bývalý prezident Petro Porošenko v pátek dostal zákaz vycestovat do zahraničí, protože se chystal setkat s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Podle kontrarozvědky hrozilo nebezpečí, že schůzku protivníka současné hlavy státu Volodymyra Zelenského využije ve svůj prospěch Rusko.

Ukrajinští představitelé musí za stanného práva, které Ukrajina vyhlásila v souvislosti s loňskou ruskou invazí, pro cesty do zahraničí získat zvláštní povolení. Porošenko v pátek uvedl, že i přes předložení potřebných dokladů ho úřady na hraničním přechodu s Polskem odmítly pustit.

Ruská policie v noci na dnešek provedla na základě „výnosu o extremismu“ razie v moskevských nočních klubech mimo jiné pro homosexuály. Informovala o tom podle agentury DPA místní média. Ruský nejvyšší soud se přitom ve čtvrtek vyslovil pro zákaz „mezinárodního hnutí LGBT“, které označil za extremistické.

Uniformovaní muži vnikli do velkých moskevských klubů pod záminkou, že hledají drogy, vyplývá ze zpráv médií a na sociálních sítích. Několik lidí bylo zadrženo. Policie, která podle očitých svědků fotografovala pasy, mimo jiné cizinců, se k zátahu zatím nevyjádřila.

„Chtěli jsme rychlejší výsledky. Z tohoto pohledu jsme bohužel nedosáhli požadovaných výsledků. A to je fakt,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru publikovaném v pátek. Ukrajina podle něj nedostala od spojenců všechny zbraně, které potřebovala, přičemž rychlý postup na frontě znemožňuje také omezená velikost její armády. „K rychlejšímu dosažení požadovaných výsledků není dostatek síly. To ale neznamená, že bychom se měli vzdát, že se musíme vzdát,“ řekl Zelenskyj. „Jsme si jisti svými kroky. Bojujeme za to, co nám patří,“ dodal.

Protiofenziva, kterou zahájila Ukrajina letos v červnu, nepřinesla kýžené výsledky, uvedl Zelenskyj. Důvodem je podle něj nedostatek zbraní a vojáků.

„V naší vojenské doktríně je přesně uvedeno, že je třeba vzdušné výhody a k tomu ještě mnohem více, abyste prolomili obranu, kterou vidíme na jihu Ukrajiny. To jsme Ukrajincům neposkytli,“ přiznal bývalý šéf CIA generál David Petraeus v rozhovoru pro BBC.

Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna byla v noci na pokraji jaderné nehody kvůli přerušení vnějších dodávek proudu, oznámil ukrajinský Enerhoatom.

Ruskem okupovaná Záporožská jaderná elektrárna musela během nočního výpadku proudu spoléhat na dieselové generátory, informoval Enerhoatom.

Sergej Krivenko z nevládní organizace na obranu lidských práv Graždanin. Armija. Pravo (Občan, armáda, právo) řekl ruské redakci BBC, že se v Rusku opakuje situace před loňskou mobilizací. „Formálně se má početnost (armády) zvýšit o 170.000 lidí, ale s přihlédnutím k výši ztrát bude ministerstvo obrany reálně potřebovat doplnit chybějících 300.000 vojáků,“ prohlásil. Lze tím podle něj vysvětlit nynější „hony“ na brance, povolávané k roční povinné službě v armádě. Vojenské správy podle aktivisty zřejmě spěchají „splnit plán“, aby včas vycvičily dost vojáků, které po odchodu do zálohy bude možné povolat zpět do armády v rámci příští mobilizace.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Každý druhý obyvatel Ukrajiny si nedělá žádné plány do budoucna a šedesát procent Ukrajinců si myslí, že je potřeba v době války omezovat zábavu a nakupování. Podle agentury Unian to vyplývá z průzkumu veřejného mínění provedeného sociologickou organizací Rejting.

Přestože většina lidí je podle průzkumu připravena omezit zábavu, 36 procent Ukrajinců se naopak domnívá, že je potřeba žít naplno i v době války. Nejvíc takto naladěných lidí je mezi Kyjevany, obyvateli těch částí Ukrajiny, které byly okupovány ruskou armádou a posléze osvobozeny, a také mezi mladými a lépe zabezpečenými lidmi.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem zvýšil tabulkový počet ruských vojáků skoro o 170 000, uvedla dnes státní agentura TASS s odvoláním na dokument zveřejněný na internetové stránce Kremlu. Podle agentury AFP to znamená navýšení počtu míst v armádě o 15 procent. Kvůli prezidentově výnosu se nepočítá s mobilizací, ujistilo ruské ministerstvo obrany. Počet vojáků se má podle něj zvýšit postupně, hlavně díky dobrovolným kontraktům s armádou.

TASS připomněl, že předchozím výnosem, platným od letošního 1. ledna, Putin stanovil počet příslušníků ozbrojených sil na 2 039 758 lidí včetně 1 150 628 vojáků. Nový dekret stanovuje početnost ozbrojených sil na 2 209 130 lidí, včetně 1 320 000 vojáků.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) si dnes na závěr dvoudenního jednání ve Skopji, poznamenaném přítomností šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, zaručila fungování i do dalšího roku. Rusko totiž spolu s dalšími členskými zeměmi schválilo předsednictví Malty na rok 2024 a prodloužilo mandáty čtyř vedoucích zastupitelů, napsala agentura Reuters.

Spor o další předsednickou zemi byl zásadní. Předsednictví v OBSE mělo příští rok převzít Estonsko, ale Rusko, které má právo veta, tento krok zablokovalo. Nástup neutrální Malty do vedení nakonec ministři vyjednali na poslední chvíli. „Ruská agrese na Ukrajině narušila samotné základy a zásady naší organizace,“ uvedl Bujar Osmani, ministr zahraničí Severní Makedonie, která momentálně organizaci předsedá. „Ohrozila také samotnou existenci naší organizace. Proto jsou výsledky tohoto setkání tak úžasné,“ řekl. „Všichni můžeme být hrdí na to, čeho jsme letos dosáhli... OBSE není a nikdy nebyla setkáním podobně smýšlejících zemí, a proto potřebujeme, aby nadále sloužila jako platforma pro dialog,“ dodal.

Spojené státy dnes uvalily další sankce kvůli obcházení cenového stropu na ruskou ropu. Jejich terčem jsou majitelé tří ropných tankerů, které podle Washingtonu při přepravě ruské ropy prodávané za cenu přesahující strop využívaly služby západních firem, jako jsou námořní doprava a pojištění. Informovala o tom agentura Reuters.

Skupina G7, Evropská unie a Austrálie od loňského prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. Západní firmy mají v rámci tohoto opatření zakázáno poskytovat služby umožňující prodej ruské ropy za cenu přesahující strop. Cílem opatření je omezit Moskvě příjmy k financování války na Ukrajině, ale zároveň zabránit výraznému výpadku v dodávkách ruské ropy na světový trh.

Ruský premiér dnes jmenoval dirigenta Valerije Gergijeva do prestižní funkce ředitele moskevského Velkého divadla, oznámila ruská média. Od ruské invaze na Ukrajinu se západní koncertní sály Gergijevovi vyhýbají, připomněla agentura Reuters. Sedmdesátiletý umělec, který je od roku 1996 šéfem jiné uznávané operní a baletní scény, Mariinského divadla v Petrohradu, je znám blízkým vztahem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Na rozdíl od dosavadního ředitele Velkého divadla Vladimira Urina se Gergijev nikdy veřejně nevyslovil proti válce Ruska proti Ukrajině.

„Předseda vlády Michail Mišustin podepsal nařízení o jmenování Valerije Gergijeva generálním ředitelem Velkého divadla na pět let,“ uvádí vládní komuniké s tím, že dosavadní ředitel moskevské scény Urin sám požádal o propuštění z funkce.

Slovenští autodopravci dnes odpoledne na protest proti levné ukrajinské konkurenci zahájili předem ohlášenou blokádu jediného silničního hraničního přechodu pro kamiony mezi Slovenskem a Ukrajinou ve Vyšném Nemeckém. Chtějí tak podpořit své polské kolegy, kteří ze stejného důvodu začali už v listopadu blokovat polsko-ukrajinské přechody. Začátek slovenského protestu ČTK potvrdil zástupce dopravců Stanislav Skala.

Slovenská policie informovala, že v souvislosti s akcí dopravců bude regulovat dopravu u hranic s Ukrajinou. Tam se už několik týdnů tvoří fronty kamionů.

Se současnou ruskou vládnoucí garniturou nemá smysl vyjednávat, vše využije ve svůj prospěch a jde jí jen o rozšiřování moci, domnívá se ruský exilový historik Andrej Zubov, jenž nyní působí na Masarykově univerzitě v Brně. Nesouhlasí s názorem některých evropských politiků, že přichází čas k diplomatickým jednáním o ukončení konfliktu na Ukrajině, kterou Rusko loni vojensky napadlo. Lepší je podle něj bojovat a čekat na moment, až bude mít svět v Rusku normálního partnera. „Pak bude čas vyjednávat,“ uvedl dnes Zubov.

Na festivalu Knihy v Brně historik uvedl svou novou knihu The Russian Catastrophe and Chances to Overcome It (Ruská katastrofa a možnosti, jak ji překonat), ve které se zabývá příčinami ruského vpádu na Ukrajinu i možným budoucím vývojem. Kořeny agrese podle něj sahají až do roku 1917, kdy se moci v Rusku chopili bolševici a vybudovali „gangsterský, kriminální“ režim, který v podstatě trvá dodnes.

Ukrajinská pohraniční stráž dnes neumožnila vycestovat ze země bývalému prezidentovi země Petru Porošenkovi. Ten to oznámil na sociálních sítích, incident později potvrdil i ukrajinský parlament. Je to nejméně podruhé, co Porošenkovi, rivalovi současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v předchozích prezidentských volbách, nebyl od začátku války povolen výjezd ze země.

Ukrajinští představitelé musí za stanného práva, které Ukrajina vyhlásila v souvislosti s loňskou ruskou invazí, pro cesty do zahraničí získat zvláštní povolení. Porošenko uvedl, že i přes předložení potřebných dokladů ho úřady na hraničním přechodu s Polskem odmítly pustit. Ze země také nesmí vycestovat muži mezi 18 do 60 let; Porošenkovi je 58.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který přesunuje práva na řízení petrohradského letiště Pulkovo z rukou zahraničních investorů na ruskou firmu. Informovaly o tom dnes agentury Bloomberg a Reuters. Mezi dotčené zahraniční investory patří německá společnost Fraport a firmy z oblasti Perského zálivu.

Společnost provozující letiště Pulkovo má celkem 14 spoluvlastníků. Fraport v ní vlastní zhruba čtvrtinový podíl, podobné podíly drží katarský státní investiční fond QIA a ruská státní banka VTB.

Počet dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách je nižší, než tomu bylo v loňském roce. K letošnímu 30. září jich bylo v mateřských, základních a středních školách v Česku 48 090, což je o 2 195 méně než před rokem. Počet těchto dětí se snížil v základních i mateřských školách, naopak ve středních školách vzrostl. Přesto podíl ukrajinských uprchlíků představuje jedno procento všech žáků středních škol. Vyplývá to ze statistiky, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo školství (MŠMT).

Do škol v regionálním školství chodí v letošním školním roce 1 860 705 dětí a žáků, což je zhruba o 10 000 více než loni. Regionální školství zahrnuje především mateřské, základní a střední školy, patří sem ale i například konzervatoře. Zatímco v mateřských a základních školách se počet dětí, včetně těch ukrajinských, mírně snížil, na středních školách naopak vzrostl. Cizinci s ukrajinským státním občanstvím jsou stejně jako před rokem nejpočetnější skupinou cizinců v českých školách regionálního školství.

Nákladní vlak, který ve středu vzplál v tunelu na ruské Bajkalsko-amurské magistrále, někdo podle ruských vyšetřovatelů odpálil, informoval dnes ruský deník Kommersant s odvoláním na své zdroje. O den dříve ukrajinské servery napsaly, že za výbuchem a ochromením dopravy na této trati, která představuje důležité spojení Ruska s Čínou, stojí ukrajinská tajná služba SBU. Agentura AFP a Ukrajinska pravda dnes informují o druhé explozi vlaku s pohonnými hmotami na trati, za kterým je podle nich opět SBU.

Další exploze byla druhou etapou speciální operace SBU, která má vyřadit z provozu tuto důležitou železniční trať, řekl podle Ukrajinské pravdy nejmenovaný zdroj ze silových struktur. Rusové spojení podle něj využívají také pro vojenské dodávky.

Dovoz jaderného materiálu a souvisejících služeb z Ruska do Evropské unie je letos opět vyšší ve srovnání s rokem 2021, tedy proti období před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. S odkazem na Zásobovací agenturu Euratomu (ESA), tedy Evropského společenství pro atomovou energii, to dnes uvedla agentura Reuters. Unie dováží jaderné palivo pro jaderné reaktory navržené v Rusku.

Přestože takový dovoz nepodléhá sankcím EU, blok si klade za cíl snížit svou závislost na Moskvě. Jeho celkový dovoz z ruského sektoru pro jadernou energetiku se v loňském roce udržel na stabilní úrovni, a to navzdory rostoucí poptávce po jaderné energii způsobené vysokými náklady na produkci energie a tlakem na snižování uhlíkových emisí.

„Za půl roku takzvané protiofenzivy nepřítel přišel o více než 125 000 lidí a 16 000 kusů různé výzbroje,“ prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ani „totální“ mobilizace, ani nasazení strategických záloh a dodávky západních zbraní podle ruského ministra nedokázaly změnit situaci na bojišti. „Budeme pokračovat v aktivní obraně a zvyšovat bojový potenciál ozbrojených sil s přihlédnutím ke zkušenosti speciální vojenské operace,“ řekl na dnešní poradě s velením ozbrojených sil. 

Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. Moskva a Kyjev své ztráty v poslední době neuvádějí, ukrajinský generální štáb odhaduje, že Rusko přišlo od začátku války o více než 330 000 vojáků. Tento údaj pravděpodobně zahrnuje i těžce raněné a zajaté.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes v Praze jednal se svým polským protějškem Szymonem Szynkowskim vel Sekem o rozšiřování Evropské unie nebo podpoře Ukrajiny. Nová polská vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého z národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) složila v pondělí přísahu do rukou prezidenta Andrzeje Dudy. Očekává se ale, že kabinet v prosinci skončí, protože podle všeho nezíská podporu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, kde PiS je sice nejsilnější stranou, ale po říjnových volbách přišlo o většinu.

Szynkowski vel Sek byl dříve ministrem pro záležitosti EU, nyní je šéfem diplomacie. „S Polskem máme řadu společných témat - rozšiřování EU, regionální spolupráci i potřebu podporovat Ukrajinu,“ uvedl Lipavský k dnešnímu setkání s polským ministrem zahraniční. Doplnil, že se shodli na pokračování strategického partnerství obou zemí v zahraniční politice.