ONLINE: Nejméně 12 lidí zemřelo po nočních útocích na Ukrajinu, obě země si vyměnily 303 zajatců

Kvůli ruským útokům museli energetici na některých místech nouzově odpojit dodávky energie. „Zažíváme další rozsáhlý útok na energetický systém. ... Kde je to možné, záchranáři a energetici už pracují na likvidaci následků,“ řekl ministr energetiky Herman Haluščenko.

Prezidenti USA Joe Biden a Číny Si Ťin-pching se shodli na tom, že rozhodnutí ohledně použití jaderných zbraní by měli dělat lidé a ne umělá inteligence (AI). Po jejich schůzce na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Lině o tom informoval Bílý dům. Agentura Reuters píše, že jde o první takové vyjádření Spojených států a Číny, tedy zemí, které jsou jadernými mocnostmi.

„Oba lídři potvrdili, že je nutné udržet kontrolu lidí nad rozhodnutím o použití jaderných zbraní,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu. Biden a Si podle něho také dali najevo, že je potřeba „potřeba opatrně zvážit možná rizika a technologie využívající umělou inteligenci ve vojenské oblasti je potřeba vyvíjet opatrně a zodpovědně“.

Vojáci se prodírají zákopy v oparu žlutého dýmu, na polích hřmí kulometná palba, neviditelné drony bzučí nad hlavami a do toho se ozývají ukrajinské pokřiky: „Pozor!“ Tato scéna by se mohla odehrávat 3000 kilometrů daleko na ukrajinském Donbase, ale v tomto případě asi 2000 ukrajinských rekrutů a veteránů podstupuje výcvik na blátivých polích francouzského regionu Marny, kde se za první světové války střetly armády Francie a Německa, napsala agentura Reuters.

Iniciativa je součástí programu financovaného Evropskou unií, který od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 připravil už 60.000 Ukrajinců pro boj v první linii.

Při tomto výcviku se francouzská armáda snaží napodobit podmínky, kterým čelí ukrajinské jednotky doma, a zároveň je cvičí s vybavením, které Francie poskytuje Ukrajině. To zahrnuje obrněná vozidla pro přesuny vojsk a průzkum, houfnice Caesar, protitankové střely, střely země-vzduch a bojové radary.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ukrajina čelí rozsáhlému kombinovanému útoku ze strany Ruska. V Kyjevě hoří střecha obytného domu. Úřady v Mykolajivu na jihu země uvedly, že zasažena byla obytná čtvrť. Exploze se ozývaly v Kyjevě, Záporoží, v Oděse, Dnipru nebo Kryvém Rihu. Polská armáda informovala, že kvůli ruským útokům proti Ukrajině odstartovaly polské a spojenecké letouny. V autonomní Udmurtské republice na východě evropské části Ruska se v areálu továrny zřítil dron. Hlášen je jeden zraněný.

„V souvislosti s rozsáhlým ruským útokem na objekty nacházející se mimo jiné na západní Ukrajině zahájily v polském vzdušném prostoru operace polské i spojenecké letouny,“ uvedla polská armáda na sociální síti X. Rusko podle ní na Ukrajinu útočí raketami, balistickými střelami a bezpilotními letouny.

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli se zpravodajství k Ukrajině odmlčí, pokračovat bude zase od rána. Dobrou noc přeje redakce Blesk Zpráv.

Ruské filmové studio Mosfilm poslalo do „speciální vojenské operace“ desítky starých tanků a obrněných vozidel, které mělo k dispozici pro natáčení historických válečných velkofilmů. „Jsme hrdí na Mosfilm,“ prohlásil dokonce Vladimir Putin.

Slovenská státní energetická společnost SPP sdělila, že plyn z Ruska nadále odebírá. „Situace, kdy velký spotřebitel přestal plyn z východu odebírat, ale přes území Ukrajiny proudí stejný objem, ukazuje, že o tento plyn je v Evropě stále velký zájem,“ uvedla slovenská firma v prohlášení v souvislosti s přerušením ruských dodávek do Rakouska.

Irské námořnictvo eskortovalo z Irského moře ruskou špionážní loď, informoval dnes zpravodajský web deníku The Guardian. Ruské plavidlo podle něj v irských vodách zkoumalo oblasti, kde se nachází důležité podmořské internetové kabely a energetická infrastruktura.

Loď byla spatřena ve čtvrtek východně od Dublinu a jihozápadně od ostrova Man. Norské, americké, francouzské a britské námořnictvo a protivzdušná obrana ji pozorovaly již minulý víkend, když doprovázela ruskou fregatu Admirál Golovko přes Lamanšský průliv.

V pátek kolem 03:00 místního času (04:00 SEČ) hlídková loď irského námořnictva LÉ James Joyce ruskou loď Jantar eskortovala z výlučné ekonomické zóny Irska.

„Nikdo si nepřeje mír tak jako my. Změna politiky USA naznačuje, že podle mého názoru válka skončí. Nevím jak. Naším úkolem je uhájit silnou pozici,“ uvedl v rozhovoru s ukrajinským veřejnoprávním rádiem prezident Volodymyr Zelenskyj. „Přesné datum neexistuje, ale s politikou týmu, který nyní povede Bílý dům, válka skončí rychleji. To je jejich přístup, jejich slib společnosti,“ dodal.

S Donaldem Trumpem se setkal v září, po jeho volebním vítězství si telefonovali. „Neslyšel jsem (od něj) nic, co by bylo proti naší pozici,“ komentoval Zelenskyj. „Řekl, že chce ukončit válku, ale (také) chce pomoci,“ uvedl ukrajinský prezident a dodal, že se uvidí, co bude dál.

Nasazení severokorejských vojáků do bojů proti Ukrajině má mimořádně významný dopad na bezpečnost ve východní Asii. Podle agentury AFP to dnes při návštěvě Kyjeva řekl japonský ministr zahraničí Takeši Iwaya.

„Nejenže to prohloubí vážnost situace na Ukrajině, ale bude to mít také mimořádně významné důsledky pro bezpečnostní situaci ve východní Asii,“ řekl k zapojení KLDR do války na straně Ruska šéf japonské diplomacie. „Jsme tímto vývojem vážně znepokojeni a důrazně jej odsuzujeme,“ dodal a slíbil další podporu zemi napadené Ruskem.

„Putin opět používá energii jako zbraň. Snaží se vydírat Rakousko a Evropu přerušením dodávek plynu,“ deklamuje předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Jsme na to připraveni a připraveni na zimu. Zásobníky plynu v celé EU jsou plné,“ tweetuje a dodává, že rakouskému kancléři potvrdila jednotnou podporu Evropy.

Japonský ministr zahraničí Takeši Iwaja navštívil Kyjev a Buču. Ukrajinský protějšek Andrij Sybiha ho vzal k pamětní zdi v hlavním městě, aby si prohlédl fotografie padlých vojáků a položil tam květiny. Také se zastavil u dobročinného stánku s koláči a válečnými upomínkovými předměty.

Rusko zůstává jedinou překážkou spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, uvedly země skupiny G7. Slíbily pomoc Ukrajině, dokud jí bude třeba.

Ministerstvo obrany v Moskvě dnes ve svém pravidelném hlášení uvedlo, že ruské síly dobyly dvě vesnice v Doněcké oblasti. První je Makarivka, která byla v držení ukrajinských jednotek od neúspěšné ukrajinské ofenzivy z loňského roku. Druhou je podle agentury Reuters Hyrhorivka, známá také pod ruským označením Leninskoje. Tato obec se nachází poblíž města Selydove, které Rusové obsadili minulý měsíc.

„Odstřižením od svého plynu Rusko opět používá energii jako zbraň. Rakouská vláda však nepochybně zajistí energetickou bezpečnost a odmítne vydírání,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. „Éra závislosti Evropy na ruském plynu skončila. Je čas plně omezit ruské energetické zisky - a financování války.“

Ukrajinské letectvo oznámilo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek v řadě oblastí sestřelila 53 z 83 útočících ruských dronů. Dalších 30 strojů zmizelo z radarů. Uvedlo také, že Rusko zasáhlo střelou S-300 cíl v Charkovské oblasti.

Přátelé a rodina v gruzínském Tbilisi oplakávají Zuraba Švangiradzeho. Gruzínec padl na Ukrajině, kde s řadou dalších spoluobčanů i příslušníků dalších zemí bojoval v dobrovolnické jednotce Černý orel.

Rakousko nedostává žádné dodávky plynu z Ruska, dnes ráno přestaly, potvrdila DPA mluvčí společnosti OMV. Podle kancléře Karla Nehammera jsou rakouské zásobníky plynu naplněny z 93 procent, a země je tak na situaci dobře připravena. „Nikdo nebude v zimě mrznout,“ ujistil v pátek večer na X.

Ukrajinské úřady hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích, v Záporožské oblasti byla zasažena kritická infrastruktura. Přes 50 dronů bylo sestřeleno.

Dobrý den, vážení čtenáři.

Rusko opět používá energii jako zbraň, uvedl v reakci na oznámení Gazpromu přerušit ode dneška dodávky plynu do Rakouska ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Vídeň ale podle něj najde způsob jak si zajistit energetickou bezpečnost. Člen ukrajinské vlády to napsal na sociální síť X. Ukrajina už dříve oznámila, že neplánuje prodloužit dohodu o tranzitu ruského plynu přes své území do Evropy, která vyprší na konci letošního roku. Kyjev to zdůvodnil tím, že Moskva z tohoto obchodu financuje válku na Ukrajině.

Rakousko podle Sybihy „odmítne vydírání.“ „Éra, kdy se Evropa spoléhala na ruský plyn, skončila,“ napsal ukrajinský ministr. „Je čas plně omezit ruské energetické zisky - a financování války,“ dodal.

Vážení čtenáři, pro dnešek přejeme dobrou noc, online zpravodajství k ukrajinskému dění pokračuje zase od rána.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský v Londýně ocenil medailí Za zásluhy o diplomacii Valerije Zalužného, bývalého hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil, nyní velvyslance v Británii. „Jeho odvaha a osobní příklad byly klíčové při odrážení ruské agrese, která je útokem na všechny svobodné a demokratické země. To je důvod, proč jsem mu udělil medaili Za zásluhy o diplomacii,“ uvedl ministr.

Ukrajinský generál byl jmenován hlavním velitelem ozbrojených sil v červnu 2021. Pod jeho velením vojáci odolali prvotnímu náporu ruské invaze z února 2022 a během prvního roku války dobyli zpět okupované části Charkovské oblasti a také osvobodili Cherson na jihu země jako jediné oblastní centrum, které ruská vojska dokázala obsadit. 

Letos v únoru pak Zalužného na pozici hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil vystřídal Oleksandr Syrskyj. V květnu Zalužného prezident Zelenskyj propustil z vojenské služby a jmenoval ukrajinským velvyslancem v Londýně.

Podle rakouského kancléře Karla Nehammera jsou rakouské zásobníky plynu naplněny z 93 procent, a země je tak na zastavení dodávek z Ruska dobře připravena.

„Stalo se tedy něco, co jsme už dlouho očekávali, od začátku války na Ukrajině, a na tuto situaci jsme se připravovali,“ řekl dnes Nehammer na tiskové konferenci. Zdůraznil, že žádná domácnost v zemi nebude mrznout. „Nikdo nás nebude vydírat. Ani ruský prezident ne,“ uvedl kancléř. „Nenecháme Putinovu vládu, ani Putina samotného, aby nás srazili na kolena,“ citovala ho agentura APA.

Ukrajinská diplomacie dnes v reakci na telefonický rozhovor německého kancléře Olafa Scholze s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uvedla, že takovéto telefonáty nepřispívají ničím ke spravedlivému míru. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluví o otevření Pandořiny skříňky, po němž mohou následovat další telefonáty, které oslabí Putinovu izolaci. 

„Putin již více než dvě desetiletí využívá dlouhé rozhovory jako prostředek k prosazování svých zájmů. Nyní rozhovory jen dávají Putinovi naději na oslabení mezinárodní izolace,“ uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí, podle něhož ruský prezident pokusy o appeasement vnímá jako výraz slabosti. Potřeba nejsou telefonické rozhovory, ale silné akce, míní Kyjev.

Ruská státní společnost Gazprom přestane od soboty dodávat zemní plyn do Rakouska, jak oznámila rakouské firmě OMV, která plyn odebírá. Postup Gazpromu je reakcí na krok OMV, která Gazpromu pozastavila platby, aby získala částku, jež jí byla přiznána v arbitráži.

OMV se podle svého vyjádření na možné zastavení dodávek z Ruska delší dobu připravuje. Má zajištěnu přepravní kapacitu z Německa a z Itálie, stejně jako dlouhodobé kontrakty s dalšími dodavateli plynu. Může dodávat i zkapalněný zemní plyn (LNG) z Nizozemska.

Soud OMV přiznal odškodné 230 milionů eur (5,8 bilionu Kč). Rakouská společnost se domáhala náhrady za nepravidelné dodávky plynu a úplné zastavení dodávek do Německa v srpnu 2022. OMV navíc s ruskou státní společností vede několik dalších sporů.