ONLINE: Děsivá bilance ruských útoků na Ukrajinu. Nejméně 13 mrtvých! A běží velká výměna zajatců

Ukrajina dnes obdržela první platbu ve výši tři miliardy eur (75,3 miliardy Kč) z půjčky EU, na které se Brusel shodl s partnery ze zemí skupiny G7.

Ukrajina v reakci na Ficovu kritiku zastavení dodávek uvedla, že problémem je neochota některých ukončit závislost na ruském plynu, píše Reuters.

Na výstavbu solární elektrárny pro dětskou nemocnici v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny poslali dárci z Česka loni od května do prosince přes 900.000 korun. Společně s penězi od spolupracující ukrajinské organizace Ekoklub je to dostatečná částka pro vybudování elektrárny, která pomůže překonávat výpadky elektřiny v důsledku ruské agrese.

Brněnská nezisková organizace Nesehnutí o výsledcích sbírky Slunce pro Ukrajinu informovala v tiskové zprávě. V minulosti takto spolu s Ekoklubem sehnala peníze na elektrárny pro nemocnice v Sumách a Žytomyru a pro centrum pro válečné veterány ve Lvově.

Ruský prezident Vladimir Putin podle slovenského premiéra Roberta Fica zaručil, že Moskva dostojí svým závazkům ohledně dodávek plynu. Fico to dnes řekl poslancům evropského výboru slovenského parlamentu, před kterými hovořil o své nedávné cestě do Moskvy. Fico současně označil Rusko za spolehlivého dodavatele energetických surovin, byť v minulosti dodávky plynu na Slovensko krátilo. Naopak, Fico v této souvislosti kritizoval Ukrajinu.

Za kybernetický útok na slovenský katastr nemovitostí z uplynulé neděle by mohli být odpovědní útočníci z Ukrajiny, plyne z vyjádření slovenských ministrů zemědělství Richarda Takáče a vnitra Matúše Šutaje Eštoka po dnešním jednání bezpečnostní rady státu, která se případem zabývala. Katastr, který podle nich čelil největšímu podobnému útoku v historii Slovenska, by činnost mohl začít obnovovat postupně v příštím týdnu.

Dva lidi zabil a další dva zranil úder ukrajinské armády na samoobsluhu v Ruskem ovládaném městě Doněck na východě Ukrajiny, napsala agentura Reuters s odvoláním na ruské úřady. Supermarket v Doněcku nejspíš zasáhly rakety HIMARS, uvedla podle ruské státní agentury TASS záchranná služba. Podle agentury Reuters ruští vyšetřovatelé informovali o dvou mrtvých a dvou zraněných. Informace z míst bojů není obvykle bezprostředně možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Německý kancléř Olaf Scholz zablokoval další vojenskou pomoc, kterou chtěli Ukrajině ještě před únorovými parlamentními volbami poslat ministr obrany Boris Pistorius a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval časopis Der Spiegel. Podle něj měl mít balíček hodnotu zhruba tří miliard eur (75 miliard Kč).

Pistorius, který je stejně jako Scholz členem sociální demokracie (SPD), a Baerbocková ze strany Zelených začali na novém balíčku vojenské pomoci Ukrajině pracovat už v závěru loňského roku. V listopadu se v Německu rozpadla koaliční vláda SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP), předčasné volby prezident Frank-Walter Steinmeier vypsal na 23. února.

Ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily v noci na 10. ledna na několik ruských oblastí a způsobily vážné požáry v Leningradské a Rostovské oblasti, informovaly místní úřady a ruská nezávislá média. Ruské síly protivzdušné obrany údajně během noci zachytily 40 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany.

Podle ministerstva ruské síly zničily 16 dronů nad Rostovskou oblastí, čtyři nad Kurskou a Voroněžskou oblastí, tři nad Brjanskou oblastí, dva nad Kubáňskou oblastí, jeden nad Belgorodskou oblastí a 10 nad Azovským mořem.

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko odmítl pozvat misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby sledovala nadcházející prezidentské volby v zemi, uvedla OBSE ve svém prohlášení z 9. ledna.

Lukašenko je u moci již 30 let a 26. ledna se bude ucházet o sedmý mandát. Zmanipulování voleb režimem v roce 2020, kdy se v Bělorusku naposledy konalo prezidentské hlasování, vyvolalo masové protesty a následně bylo násilně potlačeno.

Potíže skandálně proslulé ukrajinské 155. mechanizované brigády pramení z toho, že její vojáci musí ve skutečnosti bojovat hned proti dvěma nepřátelům současně: proti Rusům, ale také proti příliš centralizovanému velení jako dědictví sovětské minulosti. Upozornila na to agentura AFP v reportáži od zmíněné jednotky, bojující v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

O ruské válce proti Ukrajině nebo o konfliktech na Blízkém východě jednal během své návštěvy Británie francouzský prezident Emmanuel Macron s britským premiérem Keirem Starmerem. Napsala to v noci na dnešek agentura AFP, podle níž státníci zmínili potřebu jednoty v nejistých časech.

Ruský prezident Vladimir Putin se chce setkat, připravuje se schůzka, řekl příští americký prezident Donald Trump, který se do Bílého domu vrátí 20. ledna. Žádný časový plán ohledně rozhovorů se šéfem Kremlu však neposkytl, napsala agentura Reuters.

„Chce se setkat a připravujeme to,“ řekl Trump ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago s odkazem na Putina. „Řekl to dokonce veřejně a my tu válku musíme ukončit,“ dodal politik. 

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) vydala nové doporučení aerolinkám, aby nelétaly ve vzdušném prostoru západní části Ruska kvůli riziku z neúmyslného napadení ruskými systémy protivzdušné obrany. Napsala to agentura Reuters, podle níž jde o doporučení společnostem ze zemí mimo EU schváleným agenturou, neboť pro unijní aerolinky je ruský vzdušný prostor uzavřen.

Dobré ráno, vážení čtenáři, online přenos k válce na Ukrajině pokračuje.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Rusko na Ukrajinu od začátku invaze před téměř třemi lety svrhlo více než 51 000 naváděných leteckých bomb, z toho zhruba 40 000 loni. Uvedlo to dnes ukrajinské letectvo na platformě Telegram.

Naváděné bomby, označované také jako klouzavé či chytré, jsou vysoce destruktivní a je obtížné je sestřelit. Jde o konvenční zbraně odpalované ze vzduchu.

Rusové často používají bomby ze sovětské éry, které byly dodatečně vybaveny křídly a satelitní navigací, což rozšiřuje jejich dolet a přesnost. Jsou levnější než balistické střely a řízené střely s plochou dráhou letu, které Rusko také na Ukrajinu pravidelně posílá, a je jich více k dispozici. Dokážou také ničit i dobře opevněné ukrajinské obranné pozice, píše agentura Reuters.

Šestice poslanců slovenských vládních stran Směr-sociální demokracie a Slovenská národní strana (SNS) poletí do Moskvy v neděli. Kromě místopředsedů sněmovny Andreje Danka a Tibora Gašpara je v delegaci například i šéf zahraničního výboru Národní rady Marián Kéry (Směr). Informoval o tom dnes slovenský server Denník N.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny. 

Volodymyr Zelenskyj na schůzce se spojenci a partnery Ukrajiny na základně Ramstein v Německu. Slíbili mu další podporu.

„Fico dosud lhal jen na Slovensku, ode dneška lže i v Bruselu. Jde jim o tlumočení Putinovy propagandy. Chtějí poštvat Evropskou unii vůči Ukrajině,“ reagoval předseda slovenské opoziční strany Svoboda a Solidarita (SaS) Branislav Gröhling na dnešní výroky premiéra Roberta Fica v Bruselu.

Podle SaS tranzit plynu přes Ukrajinu skončil proto, aby Rusko přišlo o peníze z prodeje suroviny, které používá na financování vojenské agrese vůči Kyjevu. „Ukrajina je ta země, která se brání agresorovi, Rusku. To je problém celé této situace. My bychom měli připravovat sankce vůči Rusku,“ uvedl Gröhling.

Německý ministr obrany Boris Pistorius zdůraznil, že se Ukrajina může spolehnout na podporu Německa ve své obraně proti ruské agresi, a to i po nadcházejících předčasných parlamentních volbách, které současná koalice Olafa Scholza nejspíš prohraje. Řekl to na začátku schůzky takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein; Ramsteinská skupina podle něj má smysl, osvědčila se a Berlín ji chce udržet i v případě, že by o ni USA ztratily zájem po nástupu Donalda Trumpa.

„Když nás bude ukrajinský prezident dále poškozovat, poškozovat EU, Slovenská republika ukáže, že je suverénní zemí,“ řekl slovenský premiér Robert Fico v Bruselu. Recipročním opatřením vůči Kyjevu může být zastavení humanitární pomoci na Ukrajinu i snížení či odnětí dávek pro ukrajinské uprchlíky. Zmínil rovněž možnost zastavení dodávek elektřiny na Ukrajinu i to, že při jednáních v Evropské unii týkajících se Ukrajiny použije Bratislava své právo veta.

Ruská armáda postupuje v Charkovské oblasti u Kupjansku, kde neustále napadá ukrajinské pozice. „Situace je extrémně složitá a představuje velkou hrozbu nejen pro Kupjansk, ale také pro celou frontu u Dvoričny, kde se nepřítel snaží vybudovat opěrný bod v samotné osadě Dvorična, která je na pravém břehu řeky Oskil,“ řekl šéf vojenské správy Kupjansku Andrij Besedin.

Pokud se Rusům podle Besedina podaří dostat do osady Dvorična a přesunout do ní vybavení, dostanou se do týlu ukrajinských jednotek v Kupjansku.

Ve středu ruští vojáci podnikli 12 útočných operací ve směru od Petropavlivky a Holubivky, dva kilometry od Kupjansku. Besedin dále upozornil, že velmi složitá je situace také na linii Zahryzove - Lozova - Kruhljakivka. „Nepřítel neustále útočí, aby se dostal na levý břeh řeky Oskil,“ dodal.

Americký ministr obrany Lloyd Austin oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině za 500 milionů dolarů, další balíčky pomoci slíbily podle něj Norsko či Dánsko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes prohlásil, že v zájmu Spojených států je stát po boku Ukrajiny. Učinil tak na začátku schůzky takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein, která je poslední před nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Zelenského by bylo pošetilé nepokračovat ve spolupráci v ramsteinské skupině. Spojence také vyzval, aby Ukrajině dodali slíbené systémy protivzdušné obrany.

Na pětadvacáté schůzce kontaktní skupiny jednají zástupci více než 50 spojeneckých zemí o další podpoře Ukrajiny, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Setkání se účastní kromě Zelenského také mimo jiné americký ministr obrany Lloyd Austin, německý ministr obrany Boris Pistorius, generální tajemník NATO Mark Rutte či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Podle Zelenského by se měla nyní prohloubit spolupráce Ukrajiny a jejích spojenců mimo jiné při výrobě dronů. Vyzval také k dodání slíbených systémů protivzdušné obrany a v této souvislosti zmínil středeční ruský úder na Záporoží, který si vyžádal 13 obětí. Cílem Kyjeva je podle Zelenského ukončit válku důstojně, a to ještě v tomto roce. Přes pokračující západní podporu nyní ruské síly za cenu velkých ztrát na východě Ukrajiny pomalu postupují.